České deníky věnují většinu svých vydání exprezidentovi Václavu Havlovi, který v neděli ráno zemřel ve své chalupě na Hrádečku na Trutnovsku. Všímají si zejména pietních akcí a příprav na páteční pohřební obřad. Prostor dostávají i ohlasy v zahraničních médiích.
Foto: ČTK
Komentář Mladé fronty Dnes (MfD), která Havlovi věnuje speciální obrazovou přílohu, si všímá toho, že nedělních spontánních vzpomínkových akcí se účastnilo velké množství mladých lidí. Věkový průměr zástupů v centru Prahy byl podle komentátora maximálně 30 let. "Dost možná by z toho měl Václav Havel radost." uzavírá MfD. List také uvádí, že rok 2011 byl rokem špatných zpráv. Od ledna přišlo Česko o významné osobnosti, které v době komunistické totality bojovaly za demokracii a svobodu. O přátele přišel i Václav Havel. Zemřel bývalý ministr zahraničí Jiří Dientstbier, který se s Václavem Havlem setkával ve vězení. Odešla rovněž Markéta Fialková, někdejší Havlova tajemnice, Jiří Gruša či Ivan Martin Jirous, nejznámější osobnost českého undergroundu.
List přináší i rozhovor s bratrem Václava Havla, Ivanem. Bohužel jsem to čekal, řekl k úmrtí svého bratra. Toho Ivan Havel kdysi inspiroval k umělému jazyku ptydepe ve hře Vyrozumění. V době věznění Václava Havla byl navíc jeho velkou oporou. Jak dodal, dojaly ho spontánní reakce lidí, záplavy kondolencí. I když se v poslední době s bratrem příliš často nevídal, ztráta je to pro něj velká. I on hledá způsob, jak bratrovu památku uctít. V rámci rozloučení s Václavem Havlem uvažuje pro veřejnost o otevření celé Lucerny.
Lékař Tomáš Bouzek v listu uvedl, že Václav Havel žil za hranicí svých sil. V posledním roce se snažil plnit závazky i přesto, že pak několik dní nemohl vyčerpáním vstát z postele. Podle lékaře pracoval, protože nechtěl udělat Česku ostudu. Tomáš Bouzek byl exprezidentovým osobním lékařem 14 let. V posledních měsících se vídali často a hodně si povídali. Třeba o nové hře z nemocnice, kterou Havel nestihl dopsat. Prezident měl k nové hře už napsané střípky, měla pointy obsahující černý i náznakový humor, uvedl v Mladé frontě Dnes.
Foto: ČTK
Hospodářské noviny (HN) otiskly na první straně titulní strany významných světových deníků, jimž dominuje Havlova fotka. Uvádí je titulkem "Václav Havel, inspirace pro Česko i svět". Přesto si list v jednom z komentářů všímá toho, že některé velké americké deníky daly v tištěných vydáních na titulních stránkách přednost úmrtí severokorejského vůdce Kim Čong-ila. Washington Post navíc uvnitř listu otiskl Havlův nekrolog napsaný již před několika lety. "Už jen to, že se Václav Havel zařadil mezi lidi, jejichž nekrology mají světová média nachystány v šuplících, zesnulého prezidenta řadilo k několika desítkám nejvýznamnějších globálních osobností," píše komentátor Hospodářských novin. A zatímco v Kim Čong-ilovi podle něj zemřel "nejslavnější" diktátor současnosti, v Havlovi odešel člověk, který naopak pomohl jednu totalitu svrhnout a je vzorem mnoha těch, kteří na různých místech světa stále žijí v nesvobodě.
Sedl si na stůl a normálně si s námi povídal, vzpomíná na Václava Havla v deníku Právo bývalý horník Zdeněk Havlík z beskydských Raškovic. Čerstvě zvoleného prezidenta potkal třetího ledna 1990 na závodě dolu Paskov na Frýdecko-Místecku. Havel původně jel na návštěvu Ostravy, která byla prvním městem po jeho zvolení, které navštívil. Mimo program si však zajel i do Staříče, aby sfáral do dolu a popovídal si s havíři. A právě zde ho tehdy pětadvacetiletý Havlík potkal poprvé a nesmazatelně se mu vryl do paměti. Měl obrovské charisma. Byla to hektická a bouřlivá doba a Václav Havel působil velmi bezprostředně, klidně a lidsky, vzpomínal bývalý horník. Tehdy dostal na starost ozvučení v sále, kde se měla beseda s horníky konat. Vzpomínám si, že nás prezident velmi vyvedl zmíry, když si řečnického stolu s mikrofonu vůbec nevšímal a sedl si někam na stůl a lidé se kolem něj shlukli a zpovídali ho, uvedl Havlík. Bylo to zcela přirozené a neformální. Na konci návštěvy se Václav Havel zcela mimo program rozhodl, že sfárá. Podle pamětníků se dokonce plazil po břiše až do té zcela nejužší sloje, uzavírá deník Právo.
Ministerstvo dopravy schválilo koncepci, podle které bude liberalizace tuzemské vlakové dopravy absolutní. Napsal to deník E15. Dosud se převážně mluvilo o soutěžích o státní dotace jen pro 75 procent dálkových vlaků, na které nyní stát přispívá výhradně Českým drahám. Státní firmu tak podle deníku čeká v následujících letech tuhý existenční zápas. "V plánu je postupné soutěžení všech dálkových linek bez ohledu na to, že tady existuje nějaký národní dopravce,"řekl deníku mluvčí ministerstva dopravy Martin Novák. Nynější desetiletá smlouva Českých drah s ministerstvem umožňuje státu každoročně vybrané tratě vyjmout a dát je do soutěže. Čtvrtina tratí je zatím nedotknutelná. I na ty však nakonec podle schválené koncepce po vypršení smlouvy s Českými drahami v roce 2019 má dojít. Soutěže budou vyhlášeny tak, aby první vítěz mohl vyjet v prosinci 2019. Jako poslední půjde do tendru tah z Německa do Rakouska, vítěz výběrového řízení by tam měl jezdit od jízdního řádu 2027/2028.
Vyšší zdravotní pojištění, to by mohl být za rok či dva lék na náklady ve zdravotnictví. Jak píše Mladá fronta Dnes, ty začínají ministrovi zdravotnictví a celé vládě přerůstat přes hlavu. Příští rok však více peněz do zdravotnictví nepůjde. Ekonomika příliš neporoste a ministerstvo mu navíc předepsalo úspornou kúru. S omezováním rozpočtu na zdravotnictví vydržíme rok až dva, pak se buď řekne, že tato společnost nemá na rozvoj medicíny, nebo se zvedne pojistné, říká ministr Leoš Heger. A varuje, že by se zdravotnictví mělo příští rok připravit na recesi. Do resortu jde 220 miliard. Po důchodech je to druhá nejvyšší položka v rozpočtu. Velké peníze podle ministra utíkají na zbytečných nákupech drahých přístrojů a na poskytování drahé léčby pacientům, kterým už stejně nepomůže. Proto chce ministerstvo zřídit komisi, který by při nákupu fungovala jako rozhodce. Například rozhodne, že bude jeden robot na celou republiku a pacienti budou muset dojíždět. Hlavní slovo nicméně budou mít i nadále zdravotní pojišťovny.
Výrobce počítačů Foxconn, který má závody v Pardubicích a Kutné Hoře, hodlá příští rok pro nové zakázky přijmout kolem 1000 lidí a celkový stav pracovníků zvýšit k 8000. Firma, která je druhým největším průmyslovým výrobcem v Česku, také dokončila přechod z výroby levnějších zařízení na výrobky s větší přidanou hodnotou a lepší marží. Uvedla to Mladá fronta Dnes. Podle šéfa společnosti Jima Changa firma již například nedělá set top boxy, ale začala vyrábět velké počítačové servery. Nyní ve Foxconnu pracuje přes 7000 lidí, ale většina jsou agenturní zaměstnanci. Podíl Čechů na pracovnících činí přes 50 procent. Foxconn loni v Česku vykázal tržby přes 100 miliard korun, meziročně je zvýšil téměř o 30 miliard korun.
Náboženství skomírá, teologie nikoliv, píší Lidové noviny. Víte, co mají společného místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Kateřina Klasnová, šéf Poštovní spořitelny Jan Lamser a olomoucký arcibiskup Jan Graubner? Studovali teologické fakulty. A nebyli zdaleka sami. V Česku působí celkem pět teologických fakult a studuje na nich pět tisíc vysokoškoláků. Překvapivé číslo, když uvážíme, že počet lidí, kteří se hlásí k náboženství, stále klesá. Pokud by se ale někdo domníval, že se všichni chtějí věnovat kněžskému povolání, mýlil by se. Je to tak deset lidí z ročníku, říká děkan Katolické teologické fakulty UK Prokop Brož. Teologie tvoří totiž na teologických fakultách jen část studijních oborů. Jsou velkou šancí i pro ty, kteří chtějí studovat třeba sociální obory, filozofii nebo i dějiny umění. Za zmínku stojí i fakt, že k tomu, aby šel člověk studovat teologickou fakultu, není třeba, aby byl věřící. Na škole je věřících kolem 20 procent. Překvapivě není sto procent věřících ani mezi teology, tedy těmi, z nichž by mohli být faráři.
Češi postaví železnici u polárního kruhu, píše deník Právo. Je to jeden z miliardových kontraktů podepsaných při nedávné návštěvě ruského prezidenta Dmitrije Medveděva v Praze. Trať vznikne v oblasti severního polárního kruhu, kde v nelidských podmínkách stavěli, ale nedokončili železnici vězňové stalinských gulagů. Letní teploty tam vystupují ke 30 stupňům Celsia, k tomu hejna komárů. V osmiměsíční zimě ovšem bývá až minus 50 stupňů. Podle odborníků se staví na nestabilní zmrzlé půdě, která v létě taje a koleje se mohou deformovat. Jak dodala mluvčí společnosti OHL ŽS, česká společnost extrémní podmínky zvládne.
