05-08-2011

Martin Knetig, foto: RegattaMartin Knetig, foto: Regatta Knetig straší ODS, píšou Hospodářské noviny. Připomínají, že policie obvinila Martina Knetiga z "nepřímého úplatkářství" na státním fondu životního prostředí. Knetig byl dlouhá léta nepostradatelnou pravou rukou Pavla Drobila, bývalého ministra životního prostředí a stále ještě místopředsedy ODS. Deník připisuje Knetigovi následující výrok: "Já se začínám fakt dostávat do situace, že nebudu schopen plnit svoje zálohy, nebo respektive nebudu schopen Pavlovi vytvářet finanční zázemí, který ho víceméně bude držet." Tím prý chtěl z Libora Michálka, šéfa fondu, vytáhnout nějaké peníze. Podle komentátora se tím dostáváme velmi blízko k financování celé ODS. Příběh prý nese příliš mnoho signifikantních prvků: metoda několika prostředníků ulehčuje obhajobu. "Pavel Drobil samozřejmě tvrdí, že Knetiga ničím takovým nepověřil a Knetig se raději prohlašuje za nesvéprávného žvanila (...), který Michálka v žertu navádí k účasti na zločinu. A do toho tu máme usilovnou snahu pražských žalobců znemožnit policii, aby obvinila také přímo Drobila za jeho nabídku Michálkovi, aby zničil všechny důkazy o Knetigově plácání." Hospodářské noviny vyjadřují respekt k presumpci neviny. Ale zároveň skepticky připomínají, že v žádné podobně citlivé kauze dosud nepadlo obvinění. "Takhle blízko tajemství stranických pokladen jsme ještě nebyli," uzavírá deník.

 

Firma Diag Human, která požaduje po Česku mnohamiliardové odškodnění za zmaření obchodů s krevní plazmou, obvinila český stát, že manipuluje s některými klíčovými dokumenty. Konkrétně jde o pověření, kdo mohl Česko v tomto majetkově právním sporu zastupovat, včetně odvolání proti rozhodčímu nálezu, který byl v kauze vydán. Právníci ČR podle Diag Human nově předložili toto doporučení vídeňskému soudu. S odkazem na rakouský časopis Profil to napsalo páteční Právo. "Tento dokument jsme až dosud neznali. Nabízí se otázka, zda nejde o antedatovanou listinu, protože její originál se nedá nalézt," řekl Profilu právník firmy Diag Human Eugen Salpius. Podle zjištění Práva narážel na pověření bývalého náměstka generálního ředitele Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Petra Posledního zastupováním tohoto úřadu, respektive státu, před soudy a rozhodčími orgány. Šéf právního oddělení ministerstva zdravotnictví David Kotris označil obvinění firmy, že zástupci státu vyrábějí padělky či listiny antedatují za naprostý nesmysl. Podobně se vyjádřil i ÚZSVM. Právě jeho generální ředitel Miloslav Vaněk je podepsán pod listinou, která byla podle Diag Human účelově antedatována. "Opravdu je zde dokument, který vypadá jako podvrh a který se Česká republika snaží použít," sdělila deníku mluvčí Diag Human Claudia Kopetzky. Podle ní se teď bude před vídeňským soudem tato věc řešit asi tři měsíce.

 

Foto: ČTKFoto: ČTK Majiteli shořelé Petrovy boudy v Krkonoších hrozila v případě, že objekt do dvou měsíců nezajistí proti vlhkosti a větru, pokuta až dva miliony korun. Informují o tom ve svém dnešním vydání Hospodářské noviny. "Byli jsme se na Petrově boudě podívat letos na přelomu února a března. Kolegyně tam projížděla na běžkách a všimla si, že Petrovka je v naprosto zdevastovaném stavu. Okna byla vytlučená, objekt byl celý podmáčený," řekl deníku tajemník vrchlabské radnice Pavel Řehák. Radnice proto zahájila s firmou Snowy Chalet, která objekt vlastní, správní řízení. Nařídila, aby majitel Petrovu boudu zajistil, tedy zabezpečil proti vlhkosti a větru. Pokud by to neudělal, hrozila by firmě pokuta až dva miliony korun. Firmu Snowy Chalet ovládá podnikatel v oboru IT Vladimír Kovář. Jednatel společnosti Karel Janda listu řekl, že o hrozící pokutě věděli, a odmítl, že by se chtěli opravám chátrající boudy vyhnout. Firma prý plánovala opravit okna a stěny, zajistit střechu a vyměnit koberce. Památkově chráněná Petrova bouda shořela v pondělí, z celého komplexu se podařilo zachránit pouze část obvodových stěn a trafostanici. Při čtvrtečním ohledání sutin označil policejní pes čtyři místa, kde by mohly být chemické látky. Z označených míst policejní technici zajistili ohořelou suť, která bude zaslána k provedení chemické expertizy. Hasiči už dříve oznámili, že požár památkově chráněného objektu s největší pravděpodobností někdo založil úmyslně.

 

Tisk se věnuje ve svých komentářích možná trochu prázdninovému, ale zdaleka ne nezajímavému tématu změn v českém pravopise. Debatu vyvolal ředitel ústavu pro jazyk český zmínkou o možnosti malé aktualizace pravopisu. Zájem se soustředí na záměr legalizovat hovorové výrazy, zejména zaujalo slovo abysme, které by bylo postaveno na roveň spisovného abychom. Lidové noviny připomínají, že snaha jít masám blíž je v pravopisu věc prastará. Autor polemizuje s názorem, že v jazyce je mnoho tzv. zbytečností. Například rozlišování tvrdého a měkkého i/y. "Pánská kravata taky nehřeje ani nezakrývá nahotu a je to zbytečná součást oděvu." Přesto ji rádi nosíme. "Bohužel jsme svědky dlouhodobého odklonu 'od kravat', tedy od zbytečných a možná až ornamentálních atributů kultury. debata kolem 'abysme' je okrajová, avšak případná." Autor navrhuje: "Možná by bylo dobré vyhlásit některé jazykové útvary za druh ohrožený plebejstvím." Podle autora by se do jazyka neměly uměle vnášet ústupky nízké lenosti. Jazyk se sám postará o integraci novinek plynoucích z nových situací. Naopak Hospodářské noviny jazykovou reformu vítají: "...ke změnám dojde. Musí. A mělo by v mnohem větší míře, než zatím zkouší Ústav pro jazyk český." Autor ale připomíná, že zásadní pro provádění změn je "vize, představa toho, kam chceme dojít, co eliminovat, co prosadit. Bude-li vize, kam dostat stav dnešní, respektive zítřejší češtiny, budou se pak snáz hledat i řešení jednotlivých problémů a budou se lépe obhajovat před veřejností."

 

Dosud největší ekologická zakázka v Česku směřuje k arbitráži, firma Baltom podala tento týden návrh na arbitráž proti vedoucímu sdružení Čistá Ostrava, společnosti Geosan Group. Píšou to Hospodářské noviny. Sdružení, které v roce 2004 vyhrálo zakázku za 2,6 miliardy korun na likvidaci odpadních lagun po zkrachovalé chemičce Ostramo, neplatí podle listu dodavatelům za provedené práce. A to i přesto, že dostává peníze přes státní podnik Diamo. Společnost Baltom je hlavním dodavatelem prací na Ostramu. Spolumajitelem společnosti, která na likvidaci lagun chemičky vyvinula speciální patentované technologie, je zčásti dánská firma Inreco. Podle listu zatím není jasné, zda půjde o arbitráž jen proti Geosanu, nebo bude následovat i arbitráž proti českému státu. Jednatel Baltomu Miroslav Balcar nechtěl spor komentovat. Již dříve si stěžoval, že mu Geosan přestal loni v listopadu za odvedenou práci platit. Tehdy se jednalo o nedoplatek 88 milionů korun, dnes by měla být celková částka přesahovat 100 milionů korun. Podle smlouvy o realizaci projektu mezi sdružením Čistá Ostrava a státem má Geosan platit dodavatelům do 15 dnů poté, co peníze od státu dorazí na jeho účet. Firma Geosan Group se deníku k žalobě nevyjádřila. Z dokumentů, které má deník k dispozici, vyplývá, že Geosan reklamoval práci Baltomu a chtěl tak snížit dlužnou částku.

05-08-2011