07-06-2011

Česká armáda ubrání před leteckým útokem čtyři budovy, píše titulek Lidových novin. Při vojenských přehlídkách budí svou mohutností respekt. Česká armáda se ale raketového kompletu KUB sovětské výroby rozhodla zbavit. Po více než čtvrtstoletí jeho fungování otevřeně přiznala, že systém pozemní protiletecké obrany, na jehož modernizaci v posledních letech vyplýtvala stamiliony korun, není příliš účinný. Jen do modernizace radaru a systému velení šlo za posledních pět let více než tři čtvrtě miliardy korun. Komplety přitom mohly odjet na šrotiště už v roce 2005,kdy si ochranu českého vzdušného prostoru vzaly na starost nové stíhačky Gripen. Armáda se teď rozhodla nechat systém dožít do roku 2016.

 

Foto: Evropská komiseFoto: Evropská komise Finančně analytický útvar ministerstva financí podle Hospodářských novin prověřuje miliardy, které zaplatila společnost ČEZ za největší solární elektrárny. Podezřelé jsou toky peněz, jež na dodávkách pro ČEZ vydělal prostředník celého obchodu - firma Amun.Re. Společnost s neznámým majitelem (akciemi na doručitele) a bez zkušenosti v oboru se stala hlavním dodavatelem ČEZ u pětimiliardové zakázky na stavbu obřích fotovoltaik v Ralsku a Mimoni, píšou Hospodářské noviny. Pro Amun.Re bylo spojení s ČEZ obchodem roku. Ministerský útvar se k celé záležitosti odmítl vyjádřit. ČEZ koupil projekty slunečních elektráren, které zaujímají rozlohu zhruba 60 fotbalových hřišť spolu s firmami. S projekty si ČEZ pořídil i dodávky jejich staveb na klíč - a to právě od firmy Amun.Re, v níž je bývalý majitel firem Martin Shenar předsedou představenstva. ČEZ spekulace o tom, že by elektrárny bez prostředníka pořídila levněji, odmítá.

 

Petr WolfPetr Wolf Bývalému poslanci za ČSSD Petru Wolfovi se podle Mladé fronty Dnes v roce 2008 vyplatilo, když 'dezertoval' od sociální demokracie do vládního tábora, kde loajálně hlasoval s kabinetem Mirka Topolánka. Wolfova firma UT 2002 nemusela vrátit mnohamilionovou dotaci, kterou podle úřadů zneužila, zjistil list ze spisu, který leží na ostravském soudu. Ten má líčení s Wolfem obžalovaným z dotačního podvodu zahájit ve středu. Podle deníku se dosud nevědělo, že policie kvůli kauze vyslýchala i nejvyšší představitele bývalé vlády - premiéra Topolánka a vicepremiéra Martina Bursíka ze Strany zelených. Vyšetřovatelům se podle MfD nezdály kroky Bursíkova ministerstva životního prostředí. To zpočátku postupovalo proti poslancově firmě tvrdě - vypovědělo smlouvu na dotaci a poslalo na něj finanční úřad, který měl vyměřit, kolik milionů musí vrátit. Jenže poté, co poslanec přeběhl a podržel vládu, s ním ministerstvo za souhlasu Bursíka uzavřelo dohodu o narovnání, v níž se úřad vzdal nároků na vrácení peněz. Podle ministerstva doporučily uzavření dohody s Wolfem právní posudky. Finanční úřad nakonec firmě nevyměřil žádnou pokutu, píše Mladá fronta Dnes.

 

Na milionová odškodnění dosáhnou jen lidé s drahými právníky, uvádí deník Právo. Ostatní poškození při dopravních nehodách či ublížení na zdraví se budou muset spokojit s nejistými drobnými, které jim konkrétní soud přizná podle svého uvážení. Vyplývá to z rozsáhlého a ostře oponentního stanoviska České kanceláře pojistitelů k návrhu nového občanského zákoníku předloženého ministerstvem spravedlnosti. Ten počítá se zrušením tabulek pro určení odškodného za ublížení na zdraví nebo úmrtí. Podle pojistitelů to zhorší vyplacení peněz poškozeným a pozůstalým. 240 tisíc za smrt je ostudně málo, ale místo toho, aby se tyto tabulky aktualizovaly, tak se určení takové ošemetné věci nechá jen na soudcích. Takže hypoteticky za prakticky stejnou újmu dostanou pozůstalí po oběti dopravní nehody v Praze milion a v Horní Dolní tři sta tisíc korun.

 

Mnohým českým teplárnám dojdou do tří let zásoby nasmlouvaného uhlí, píší Lidové noviny. A ministerstvo průmyslu a obchodu má nápad, jak tento problém řešit. Pokles těžby v Česku chce nahradit nákupem v cizině. Ne uhlí, ale rovnou celých dolů. Ministerstvo ve své nové koncepci uvádí, že závislost na dovozu může být u nespolehlivých dodavatelů značně riziková. Právě proto doporučuje odkoupení uhelných dolů nebo celých těžebních společností v zahraničí. České společnosti chce v této snaze podporovat. Expertům se plán ministerstva nezamlouvá. Doprava uhlí z ciziny, byť vlastního, do českých tepláren totiž cenu výrazně prodraží. Dovezená surovina by tak paradoxně stála víc, než žádají uhlobaroni z těžební skupiny Czech Coal. Právě její nabídky na prodloužení smluv o dodávkách mosteckého hnědého uhlí označují zástupci tepláren za příliš drahé.

 

Jiří LobkowiczJiří Lobkowicz Na soutoku Labe a Vltavy u Mělníka má vyrůst obytný komplex za 7,5 miliardy korun. Projekt stavby 859 domků, dvou golfových hřišť, hotelů a přístaviště na Labi chystá na 263 hektarech svých pozemků majitel mělnického zámku Jiří Lobkowicz. Peníze na investici zatím nemá. Bude je hledat v zahraničí, sdělil pro Hospodářské noviny. První stavby chce zahájit příští rok, celý projekt by měl být dokončen nejdéle do roku 2023. Příprava projektu trvala pět let. Projekt má začít přestavbou rodinného zámku Hořín na pětihvězdičkový hotel, devítijamkovým golfovým hřištěm a prvními bytovými domy. Jejich prodejem chce bývalý investiční bankéř Lobkowicz financovat další etapu projektu. V areálu s hotely, ale i bydlením pro seniory, by mělo najít práci až 300 lidí.

 

Ministerstvo kultury rozhodlo z pozice síly o sloučení Státní opery a Národního divadla. Vznikne mastodont, který tu už jednou byl a v jehož rámci se stávající provozní potíže budou řešit ještě hůř než doposud. Jak uvádí poznámka Lidových novin, o ušetření financí nemůže být ani řeč. Rozhodnutí to bylo sice očekávané, ale přesto ta zarputilost a svévole ministerských úředníků bere dech. Nejenom, že se nezabývají peticí, kterou podepsalo patnáct tisíc lidí, ale ani stanoviskem České hudební rady, v níž jsou všechny důležité instituce včetně Pražského jara. Kritiku z řad odborníků považují jen za otravné bzučení much. Rozhodnutí obhajují přehlídkou nicneříkajících schůzovních frází, uvádějí Lidové noviny.

 

Dva roky vídaly holčičky svou matku jen jednou za měsíc, píše Mladá fronta Dnes. Čtyřicetiletá kadeřnice Jitka byla totiž za mřížemi kvůli drogám. Trest si odpykávala ve věznici ve Světlé nad Sázavou. Dnes je dcerám šest a osm let. Setkání v hlučné návštěvní místnosti děti děsilo. A pak se všechno změnilo. Jitka se dostala do programu asistovaných návštěv. Setkání probíhala v úplně jiné atmosféře. Holky nebyly vystresované z vězení, v návštěvní místnosti byly hračky, líčí matka. Z vězení se vrátila před rokem, vyléčila se ze závislosti na drogách a našla práci. V Česku má rodiče ve vězení dvacet tisíc dětí. Český helsinský výbor teď vede kampaň na jejich podporu. Jejich pracovníci už navázali kontakt s šesti věznicemi, spolupráce se dobře rozvíjí hlavně se ženskou věznicí ve Světlé nad Sázavou. Ve společnosti je toto téma tabu. I příbuzní mají sklon před dětmi mlžit a kolikrát vymýšlejí neuvěřitelné historky, kde rodič je, uvádí koordinátorka projektu Markéta Kovaříková. Dojem, že přerušení kontaktu s rodičem 'kriminálníkem' je v zájmu dítěte, mají podle ní ze studu často i sami odsouzení.

07-06-2011