Devět z deseti Čechů si nepřeje, aby dál vládl současný koaliční kabinet premiéra Petra Nečase (ODS). Třetina obyvatel chce novou vládu, jejíž podobu určí faktický vítěz loňských parlamentních voleb, tedy ČSSD, a čtvrtina respondentů by šla ráda k předčasným volbám. Pro menšinovou vládu ODS a TOP 09 s podporou Věcí veřejných, respektive ČSSD, je shodně 16 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu agentury Millward Brown pro Lidové noviny.
Foto: Vláda ČR
Devět z deseti Čechů si nepřeje, aby dál vládl současný koaliční kabinet premiéra Petra Nečase (ODS). Třetina obyvatel chce novou vládu, jejíž podobu určí faktický vítěz loňských parlamentních voleb, tedy ČSSD, a čtvrtina respondentů by šla ráda k předčasným volbám. Pro menšinovou vládu ODS a TOP 09 s podporou Věcí veřejných, respektive ČSSD, je shodně 16 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu agentury Millward Brown pro Lidové noviny. Za negativním obrazem kabinetu v očích veřejnosti stojí především vleklé neshody koaliční vlády o personální obsazení jednotlivých ministerstev či o podobu stěžejních reforem, píše list.
Bývalá komunistická tajná policie StB měla desítky agentů i mezi rakouskými občany. Byli mezi nimi i celníci a pohraniční policisté, kteří předávali informace o československých uprchlících do alpské republiky, ale i hostinští a obyvatelé příhraničních obcí. Toto zjištění slovenského Ústavu paměti národa (ÚPN) přináší Lidové noviny. Většina z agentů nepracovala pro komunisty z nějakého levicového idealismu, ale za peníze. Vyplacené částky se pohybovaly v řádu tisíců šilinků. Například jistý celník u pohraniční obce Kittsee nedaleko bratislavské Petržalky měl se svým řídícím důstojníkem StB celkem 52 schůzek, během nichž předal 165 zpravodajských informací a dostal za to 39.000 šilinků. Zverbovaní Rakušané také pomáhali mařit pokusy o útěk, ale podávali informace i o těch, kterým se útěk zdařil. Někteří Rakušané dělali pro StB vysloveně kriminální činnost, když vytipované uprchlíky omámili a převezli zpět do ČSSR. Odměna za to byla v řádu tisíců šilinků.
Kalousek zaútočil na stravenky a režijky, píše titulek deníku Právo. Ministr financí Miroslav Kalousek nemluvil do větru, když v minulosti řekl, že radikálně zúží množství daňových výjimek, zejména pro stravenky a režijní jízdenky. Návrh novel několika zákonů představuje první fázi reformy přímých daní a odvodů pojistného od ledna 2013. Skončit mají nejen daňové úlevy pro stravenky, ale i pro závodní stravování, stejně jako bezplatné nebo zlevněné jízdenky zaměstnanců veřejných dopravců a jejich rodinných příslušníků. Jak uvedl ministr, cílem je jednoduchý a přehledný systém bez neustálých změn, který povede ke snížení administrativních nákladů. Zrušení výhod ostře kritizují odboráři a varují, že i kvůli těmto krokům daňového reformy může být vyhlášena stávka a zablokována doprava. Zrušení zhruba čtvrtiny ze 118 daňových úlev a výjimek přinese veřejným rozpočtům v roce 2013 podle údajů ministerstva financí pět miliard korun.
Aleš Hušák, foto: ČTK
Generální ředitel a předseda představenstva loterijní společnosti Sazka Aleš Hušák by měl v případě odchodu z loterijní firmy dostat odstupné v řádech desítek milionů korun, píšou Hospodářské noviny (HN). Odvolávají se na zdroj, který je obeznámený s jeho manažerskou smlouvou. Podle listu je vysoké odstupné jedním z důvodů, proč Hušák dál formálně Sazce šéfuje. Sazka je od pondělí v konkurzu, společnost převzal insolvenční správce Josef Cupka. Hušákovu manažerskou smlouvu dostali ve středu do rukou Cupkovi lidé. Podle zdroje měl Hušák v Sazce roční plat 15 milionů korun, přibližně milion korun je prý základní mzda, tu ale dál zvyšují nefinanční benefity. "Až 150 milionů ročně stál provoz Hušákovy kanceláře. Z peněz Sazky se hradily jeho cesty letadlem, dva bentleye, osobní kuchař či ochranka pro manželku,"řekl HN zdroj. K tomu šéf Sazky pobíral několikamilionové roční odměny, jež mu schvalovalo představenstvo. Naposled to bylo letos v lednu, kdy už Sazka čelila insolvenčnímu řízení, uvedl deník. Hušák odmítl informace listu komentovat. Sdílnější nebyl ani insolvenční správce Cupka. Deníku to nechtěli potvrdit ani zástupci věřitelských firem.
Škrty v ČSA odnesou další letecké linky. Jak uvádí Hospodářské noviny, loni České aerolinie vydělaly 73 milionů, na létání ale prodělaly. Národní letecký dopravce se loni opět vrátil k zisku. Paradoxně tomu pomohl bývalý šéf firmy Radomír Lašák, a to tím, že přišel o nárok na odměnu za své působení ve firmě. Aerolinie proto do výnosů rozpustily rezervu 120 milionů korun určenou právě na bonus bývalému vedení. Na samotném fungování aerolinie dál prodělávají. Provozní ztráta přesahuje tři sta milionů korun, přestože mzdové náklady klesly o 24 procent. Loni si ČSA také vypomáhaly prodejem majetku, za který utržily více než miliardu korun. V letošním roce tak už kromě několika letadel není co prodávat. Očekává se opět ztráta. Jak uvedl šéf firmy Miroslav Dvořák, cílem je tzv. černá nula. To znamená, že firma již nebude prodělávat na svých aktivitách. Plánuje se také další uzavírání destinací. Jejich počet klesl za poslední rok ze sedmdesáti na šedesát. A to přesto, že firma experimentuje s otevíráním nových linek, například na Ukrajinu. V ohrožení jsou nyní například lety do Atén.
Urychleně stahujeme umělecká díla zapůjčená do ciziny. Naštěstí jich v této chvíli moc na světových výstavách není, řekl deníku Právoředitel sbírky moderního a současného umění pražské Národní galerie Tomáš Vlček. Týká se to i obrazu Maneta zapůjčeného do Paříže. Měl by se co nejdříve vrátit do Prahy. Hrozí, že by vzácné dílo mohl potkat stejný osud jako tři zápůjčky z výstavy Dynamik! ve Vídni, které zabavili exekutoři na žádost právních zástupců firmy Diag Human. Ta vymáhá na Česku odškodnění za zmaření obchodu s krevní plazmou. V ohrožení je také český pavilón na Bienále v Benátkách. Za pár dní se tu otevírá expozice výtvarníka Dominika Langa. Vlček ocenil přístup vídeňských galeristů. Jak dodal, čeští restaurátoři se zúčastnili transportu zadržených děl do depozitáře a rakouští kurátoři jednoznačně odmítli, aby byla polepena nálepkami o exekuci. Podle Vlčka Rakušané řekli, že od dob Hitlera se v této renomované rakouské galerii nic podobného nestalo.
Proč se k nám dovážejí brambory, mrkev či cibule, tedy plodiny, které se dají bez problémů pěstovat i v Česku? Kvůli ceně, uvádí Mladá fronta Dnes. Zahraniční dovozci jsou levnější. Naši zemědělci tvrdí, že kvůli umělým podporám. Je jasné, že pokud chtějí lidé jíst čerstvý salát na Vánoce a cherry rajčata v únoru, oboje navíc za přijatelnou cenu, dovozům se vyhnout nelze. Co však už vzpomínané brambory, cibule, jablka nebo mrkev? Přesto firmy nabízí dánskou cibuli či španělské brambory. Na důvodech, proč jsou levnější, se jednotliví hráči na trhu neshodnou. Zemědělci tvrdí, že jejich kolegové čerpají větší dotace. Jak uvedl Jaroslav Zeman, předseda Zelinářské unie Čech a Moravy, navíc v případě nadúrody vyvážejí přebytky za ceny, které jsou pod hranicí výrobních nákladů. Naši pěstitelé jim nemohou konkurovat. S tím, že se staré země EU snaží svým zemědělcům ulehčit život, souhlasí i agrární analytik Petr Havel. Zároveň však upozorňuje, že podobné programy by mohli rozjet i čeští úředníci. Jenže to nedělají a zemědělci je k tomu nenutí. Čeští zemědělci jsou však podle něj také méně efektivní. Jedinou silou, která je schopná vrátit na pulty ve větším české potraviny, jsou zákazníci, dodává Mladá fronta Dnes. Ti se však, i když nadávají, rozhodují hlavně podle ceny.
První Čech jde do Facebooku. Ústředí se líbila jeho přednáška, píše Mladá fronta Dnes. Facebook používal dvaatřicetiletý IT specialista Jakub Vrána v podstatě jen k domlouvání schůzek s kamarády. O to větší bylo jeho překvapení, když mu na začátku února přišla zpráva v angličtině: Nechtěl byste pracovat v našem týmu? Odesílatelem nebyl nikdo menší než americká centrála nejrozšířenější sociální sítě na světě. Lidé z Facebooku si mladého Čecha všimli na konferenci v USA, kde přednášel o svém programu Adminer na správu databází. Zatímco jiní by skákali radostí, Jakub Vrána nejdřív nabídku odmítl. Nechtělo se mu stěhovat s rodinou za oceán, ani měnit práci. Nakonec po měsíci do Facebooku napsal. Následovalo šest kol pohovorů. A výsledek? Nastupuje 10. října. Teď prý jeho zlepšováky usnadní práci jen 70ti tisícům lidí. A jak říká, ve Facebooku by pomohl 600 milionům.
