01-04-2011

Poslanec Věcí veřejných Stanislav Huml rozeslal v pondělí všem poslancům této strany e-mailový dopis, v němž označuje vrcholné činitele Věci veřejných za všehoschopné lidi, mezi jejichž metody patří vydírání a nátlakové akce. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. Podle ní poslanec Huml v dopise nepíše adresně o kandidátovi na předsedu strany, ministru dopravy Vítu Bártovi, který je už nyní považován za neformálního šéfa Věci veřejných. Z kontextu dopisu je ale zřejmé, že míří právě na něj, ale i na předsedu strany Radka Johna, píše list. "Necháte-li se vydírat nebo koupit, jste do konce volebního období loutky," napsal Stanislav Huml, který podle Mladé fronty Dnes sepsal dopis jako reakci na nejnovější vývoj ve straně, v níž se prý schyluje k možnému rozkolu. Podle listu se poslanec Huml také rozzlobil na některé kolegy, že ve sněmovně hlasovali proti jeho vydání k trestnímu stíhání a teď mu dávají celou aféru za vinu. Policie Stanislava Humla podezřívá ze zmanipulování posudku nehody. Stanislav Huml tvrdí, že jeho "pseudokauza" byla s pravděpodobností 99 procent odstartována z pokynu vedení Věci veřejných. Naznačil přitom, že kauzu chtělo využít vedení strany k tomu, aby ho tlačilo do kouta, aby držel ústa a krok, píše Mladá fronta Dnes.

 

Kontroloři Národního archivu objevili smlouvu Úřadu vlády s exministrem spravedlnosti Pavlem Němcem, která by mohla přinést nové informace o řešení údajné korupční kauzy někdejšího vicepremiéra a šéfa lidovců Jiřího Čunka. Píší to Hospodářské noviny. Poukazují na to, že mluvčí vlády Jan Osúch ji v únoru odmítl listu poskytnout s tím, že je skartovaná. Archiváři ji teď objevili, Úřad vlády ale nadále tají její obsah včetně toho, zda byl Pavel Němec najat na pomoc Jiřímu Čunkovi, informují Hospodářské noviny. Kontroloři z Národního archivu smlouvu objevili při kontrole, kterou vyvolaly zprávy o tom, že ji úředníci skartovali. Kontrolory zajímalo, jak se to mohlo bez povolení stát - smlouva totiž měla být uložena v archivu. "Na místě jsem nezjistil pochybení. Na Úřadu vlády, kde sice originál smlouvy není, nám totiž poskytli k nahlédnutí její řádně založenou kopii," řekl Hospodářským novinám vedoucí Oddělení kontroly výkonu spisové služby Národního archivu Tomáš Kalina. List proto znovu požádal o možnost do smlouvy nahlédnout, ale neúspěšně. "Stejnopis smlouvy s Němcem Úřad vlády nemá. Zřejmě došlo k její ztrátě při předávání agendy v rámci organizačních změn. Na jejím základě ale nebylo ze strany Úřadu vlády poskytnuto žádné plnění," řekl Jan Osúch, který podle listu mlčel o tom, že na Úřadu vlády mají kopii. Podle smlouvy si v roce 2007 najala vláda premiéra Mirka Topolánka (ODS) za poradce Pavla Němce. Podle Hospodářských novin by v dokumentu mohlo být to, co přesně měl Pavel Němec pro vládu dělat. Deník připomíná, že Pavel Němec byl v kontaktu s představiteli justice, kteří měli Čunkovu kauzu na starosti.

 

CASA C-295CASA C-295 Česká armáda bude muset odložit odlet dopravního letounu CASA C-295, který měl sloužit k dopravě českých vojáků a vojenského materiálu mezi základnami v Afghánistánu. Důvodem je to, že pasivní systém ochrany proti raketám, který za 150 milionů korun dodala firma Omnipol, neprošel vojskovými zkouškami a firma ho bude muset vyměnit či opravit, píše deník Právo. "Systém pasivní ochrany letounů nesplnil požadavky dle stanovených specifikací armády České republiky," řekla listu mluvčí generálního štábu Jana Růžičková. Dodala, že do Afghánistánu nevyrazí dříve, než bude letoun "vybaven odpovídajícími systémy pro létání v prostoru Afghánistánu tak, aby byla zajištěna jak bezpečnost letu, tak přepravovaných osob". Pasivní ochrana letounu je systém, který vystřeluje klamné cíle, jež mají podobnou teplotu jako proudové motory a dokážou zmást protivníkovy rakety s infrahlavicemi orientujícími se na teplo motoru. Deník Právo připomíná, že původně měl letoun odletět na začátku léta, což podle informací listu nelze již stihnout.

 

Manžel šéfky státního zastupitelství v Prachaticích Miroslavy Prokešové dostal na svůj účet půl milionu korun od místního podnikatele Bernarda Lainky, jehož stíhání musela policie na pokyn prachatického zastupitelství zastavit. Policie podnikatele podezřívala z toho, že chtěl ošidit stát na daních. Všichni aktéři kauzy tvrdí, že peníze, které manžel Prokešové obdržel, byla půjčka, píše na titulní straně Mladá fronta Dnes. Prachatická policie zahájila stíhání Bernarda Lainky v polovině loňského ledna. Podezírala ho, že po finančním úřadu neoprávněně žádal vrácení DPH ve výši 648.000 korun. Policisté po oznámení finančního úřadu zjistili, že Bernard Lainka si mezi dvěma svými společnostmi přeprodal dva kombajny a pak na základě falešného dokumentu žádal od státu peníze. Okresní státní zastupitelství však se stíháním nesouhlasilo. Podle něj Bernard Lainka neměl úmysl spáchat trestný čin. Policie musela státní žalobce poslechnout a v červnu vyšetřování ukončit, popisuje případ list. Podle jeho informací se policisté se státními zástupci pohádali. Policie si byla jistá, že má proti Lainkovi dostatečně silné důkazy, aby mohla ve stíhání pokračovat. Když se strany nedohodly, vyžádali si policisté pokyn k zastavení stíhání písemně. Místo toho, aby stíhání státní zastupitelství v čele s Prokešovou zastavilo samo, přinutilo k tomu policisty. Kdyby to udělali žalobci, riskovali by kontrolu nadřízeného státního zastupitelství, která by mohla přijít na případnou manipulaci. Takto jim žádná kontrola nehrozila, píše Mladá fronta Dnes.

 

Triumf spravedlnosti, raduje se činitel malého spolku, který má v názvu sudetské Němce, ale působí na území České republiky. Městský soud v Praze uznal, že ministerstvo vnitra spolku nemělo odepírat registraci kvůli tomu, že žádá zrušit Benešovy dekrety, píše autor Sloupku Lidových novin a pokračuje: Z jakého důvodu by také měl stát komukoliv zakazovat, aby se nenásilnými prostředky snažil dosáhnout změny právního stavu? Je směšné extremistům historického výkladu přikazovat, že z historie nesmějí vyvozovat extrémní souvislosti. Verdikt soudu je ale dobrý i jinak. Snést dekretovou problematiku ze státní, respektive mezistátní úrovně dolů, na úroveň občanské společnosti, to byl přece hlavní cíl české zahraniční politiky po většinu devadesátých let. Tehdy Praha potřebovala garanci, že jí Německo kvůli dekretům nebude bránit v cestě do Evropské unie. Povedlo se a státní orgány už dávno mají být v klidu. Verdikt je tedy hlavně triumfem uměřenosti, uzavírá autor Sloupku Lidových novin.

 

Šárka Záhrobská se svým otcem PetremŠárka Záhrobská se svým otcem Petrem Tým lyžařky Šárky Záhrobské se podle deníku Sport obrátil na policii kvůli stalkingu, z nějž podezírá jejího otce a bývalého trenéra Petra Záhrobského. Sjezdařka údajně čelí přívalu telefonátů ze skrytého čísla, zpráv a e-mailů, často velmi nepříjemných a vulgárních. "Předmětem toho, že zastupujeme sportovce, je i jejich obrana a ochrana. Bráníme naše klienty všemi dostupnými a účinnými prostředky," uvedl Karel Tejkal, tiskový mluvčí agentury Česká sportovní, jež lyžařku zastupuje. Sama Šárka Záhrobská prostřednictvím agentury vzkázala: "Jsou věci, které podle mě nepatří do novin, ale jsou věci, které nepatří mezi slušné lidi do normální společnosti." Její otec pouze uvedl, že má s dcerou "ty nejlepší vztahy". Problémy se vyhrotily, když se Šárka Záhrobská předloni s otcem rozešla a změnila kouče. Místo otce ji nyní vedou Pavel Šťastný a kondiční trenér Antonín Strach. V letošní sezoně se mistryni světa z roku 2007 a bronzové olympijské medailistce z Vancouveru výsledkově nedařilo. Úpravy slalomové techniky nesl otec velmi nelibě a po dvanáctém místě na mistrovství světa trenéry veřejně ostře kritizoval.

01-04-2011