Mladá fronta Dnes na své titulní straně informuje, že ministerstvo financí zvažuje snížení odvodů firmám. Vláda totiž slíbila, že jim v případě změny systému penzí uleví a o dva procentní body sníží odvody na zaměstnance.

Tyto peníze ale samozřejmě budou chybět, a tak experti navrhli, že by se daly získat od zaměstnanců, kteří by začali odvádět více na zdravotním pojištění. Pro člověka, který vydělává 20 000 korun hrubého by to znamenalo, že zatímco dosud odvádí na zdravotním pojistném 900 korun, nově by to bylo 1 300 korun. "Po ohlášením zvýšení DPH na většinu potravin, knihy, léky atd. by si tak stát znovu sáhl do peněženek lidí. Daňová reforma, ke které se návrh vztahuje, by měla začít platit v roce 2013," doplňuje deník.

Lidové noviny představují výsledky výzkumu, který zjišťoval, jak jsou Češi ochotni přispívat svým rodičům na penzi. Nově by totiž měla být zavedena možnost, aby děti v produktivním věku mohly odvádět jedno procento ze sociálního pojištění na důchod svým rodičům. Podle exkluzivního průzkumu chce svým rodičům přispět 7 % Čechů, 21% o tom uvažuje. Naopak téměř dvě třetiny lidí novinku určitě nebo spíše nevyužijí. Podle ministra zahraniční Karla Schwarzenberga je to smutný výsledek, lidé prý mají pocit, že se o rodiče nemusí starat. Další ministři se spíše přiklánějí k variantě, že vláda neumí lidem reformu vysvětlit a lidé nesprávně nabyli dojmu, že se budou muset vzdát jednoho procenta ze svého platu, ne že rodičům přispějí procentem, které by normálně odeslali státu.

Foto: ČTK Hospodářské noviny přinášejí rozhovor s Václavem Havlem týkající se situace v Libyi. Píší, že bývalý prezident doporučuje v případě pokračování občanské války v Libyi vojenský zásah západních zemí. "Může mít různou podobu. Od pomoci tamním povstalcům přes blokaci vzdušného prostoru po cílený atak na místa, kde se schovává Kaddáfí," uvedl Havel. Západ by se podle něj měl poučit ze situace v bývalé Jugoslávii, kdy se vojenský zásah proti Srbsku odkládal příliš dlouho. "O Miloševičovi se čtyři roky debatovalo, ale opatrnická prodleva se nevyplatila, spustila naopak bezpočet hrůz," připomněl exprezident.

"Dobeš vrací do hry školní osnovy," uvádí deník Právo a dodává, že zatím by šlo o osnovy pro český jazyk, angličtinu a matematiku. Půjde sice jen o nezávazné řešení, ale udělá radost mnohým učitelům, kteří zjišťovali, že dětem chybí základní znalosti, zrušení osnov totiž znamenalo, že školy začaly učit podle svého a výsledky nebyly srovnatelné. Osnovy byly před lety zrušeny a měly je nahradit rámcové vzdělávací programy, podle kterých si školy tvořily programy vlastní. Důvodem návratu k osnovám jsou především špatné výsledky českých žáků v mezinárodním srovnání, ve kterém se zhoršili nejvíce ze všech sledovaných zemí.

Mladá fronta Dnes informuje o zákonu o zdravotních službách, který chce ministerstvo zdravotnictví nejspíše v červnu předložit vládě. Norma přinese právo pacienta legitimně zjistit, jaký názor na jejich zdravotní stav má jiný lékař než jen ten jejich. Pacienti si budou moci rozhodnout, zda budou chtít odpojit od přístrojů v případě, že jen ony by je udržovaly při životě. Prohlášení pacienta by bylo úředně ověřené a bylo by součástí zdravotní dokumentace. Člověk také bude mít právo znát jméno a příjmení lékaře a dalších lidí, kteří se o něj budou starat. Bude také moci odmítnout, aby u jeho vyšetření byli přítomni např. medici. Pokud mu nemocnice nevyhoví, bude jí hrozit až půlmilionová pokuta. Další novinka se týká souhlasů, nově by měl pacient odsouhlasit každý zákrok zvlášť a až poté, co mu jej lékař vysvětlí. Větší práva budou mít i starší děti. Pokud nezletilý nesouhlasí s léčbou, kterou pro něj lékaři navrhují, přičemž jeho rodiče mají jiný názor, soud by mu do 24 hodin měl určit opatrovníka, který rozhodne.

Lidové noviny píší, že ministerstvo obrany začalo společně s Českou obcí legionářskou a válečnými veterány připravovat plán oslav stého výročí založení legií. Mohly by mimo jiné spočívat v dalším obnovování hrobů v Rusku, vzniku legiovlaku, který by osudy legionářů na Sibiři připomněl, plánovány jsou i osvětové akce, výstavy a natočení filmu, dokumentu nebo seriálu. Peníze se na tyto projekty ale budou zřejmě hledat těžko, přispět by mohly i další resorty, ministr obrany Alexandr Vondra proto čeká, až bude mít návrh konkrétní podobu, teprve pak jej chce představit vládě. Podle ministerstva obrany by se hlavním partnerem mohlo stát ministerstvo zahraničí, šéf diplomacie Karel Schwarzenberg ale uvádí, že na takové akce nemají peníze a jsou věci, které jeho resort tíží mnohem více.