Přehled tisku

Petr Nečas, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Hospodářské noviny si všímají sporu mezi ministrem financí Miroslavem Kalouskem a premiérem Petrem Nečasem. Důvodem je návrh na financování škod po záplavách a záplavové prevence formou povodňové daně. Nečas s ní původně souhlasil, nyní změnil názor, protože prý zvyšování daní jde proti předvolebním slibům ODS. Podle komentátora Hospodářských novin se spor dá chápat jako "součást okopávání mezi Nečasem a Kalouskem.

Petr Nečas,  foto: ČTK
Hospodářské noviny si všímají sporu mezi ministrem financí Miroslavem Kalouskem a premiérem Petrem Nečasem. Důvodem je návrh na financování škod po záplavách a záplavové prevence formou povodňové daně. Nečas s ní původně souhlasil, nyní změnil názor, protože prý zvyšování daní jde proti předvolebním slibům ODS. Podle komentátora Hospodářských novin se spor dá chápat jako "součást okopávání mezi Nečasem a Kalouskem. Nečas musí udělat cokoli, aby rozbil rodící se mýtus o Kalouskovi coby skutečném lídrovi reforem. A o TOP 09 jako budoucí jedničce v pravé části spektra." Podle deníku tento spor naznačuje Nečasovu dlouhodobější strategii, která má Nečasově ODS vytvořit nálepu tvořitelů "vedle škrtacích orangutanů TOP 09".


Přemysl Sobotka,  foto: Kristýna Maková
Komentář Práva se vrací k sobotním oslavám výročí sovětské okupace Československa v roce 1968. Pozastavuje se nad výrokem, který u budovy Českého rozhlasu při pietním aktu pronesl předseda Senátu Přemysl Sobotka: "To, co se tehdy občané díky rozhlasu dozvídali, byla na dalších 21 let poslední pravda, kterou směli veřejně slyšet. Podle autora komentáře byla ale tehdy skutečnost jiná: "Až do úplného potlačení protestů v srpnu 1969 byla v Československu větší svoboda slova než před srpnem 1968, kdy lidé nechtěli poskytovat záminky k zásahu SSSR." Podle autora Sobotka přispěl k tomu, že se vzpomínka na okupaci zvrhla v zamlžování historie. "Řeči o komunistické normalizaci a komunistickém režimu jen zatajují socialistickou povahu emancipačního úsilí ve společnosti." Komentátor kritizuje Sobotku i za změnu postoje k Ústavu pro studium totalitních režimů, který Sobotka před třemi lety zakládal, nyní ho prý špiní.


Dobronín,  foto: ČTK
V souvislosti s odhalením hromadného hrobu 6 osob, pravděpodobně Němců, u Dobronína na Jihlavsku se diskutuje o právních aspektech tohoto případu. K otázce, zda čin lze trestně stíhat, se vyjadřuje Právo. "Sudetoněmecké organizace kritizují zákon o právnosti jednání souvisejících s bojem za svobodu Čechů a Slováků z 8. května 1946, který podle nich amnestoval poválečné útoky na Němce, a žádají jeho zrušení. Avšak v Evropě jednopu poskytnutou amnestii zrušit nelze," uvádí komentátor Práva a dokládá své tvrzení příklady z praxe. Připouští, že mezi tehdejšími útoky mohly být i takové, které nevedla odveta za konkrétní zločiny, ale pouhý sadismus nebo jiné motivy. "Pokud tyto útoky nebyly stíhány, bylo to pro faktickou nechuť stíhat protiněmecké násilí, a ne proto, že to zákon vyloučil." Poválečné zločiny jsou dnes podle autora komentáře promlčeny, s výjimkou zločinů proti lidskosti a válečných zločinů. Záleží tedy pouze na tom, jak budou jednotlivé případy v tomto smyslu posouzeny.


Jožka Šmukař
Státní podnik Lesy České republiky (LČR) by měl letos na výdajích na svou propagaci a sponzoring ušetřit zhruba 20 milionů korun, tedy asi pětinu z původně chystaných zhruba 110 milionů korun. Úspor chce revizí reklamních smluv dosáhnout ministr zemědělství Ivan Fuksa (ODS). Omezení se nedotkne jen peněz na sportovní akce. Uvedla to pondělní Mladá fronta Dnes. LČR patří polovina lesů v zemi. Šetření se dotkne například zpěváka lidových písní Jožky Šmukaře, který by měl za propagaci podniku dostat místo původně nasmlouvaných 3,15 milionu korun o jeden milion méně. Šmukař měl podnik propagovat ve svých dvou vánočních pořadech pro Českou televizi a na svém cédéčku. "S Lesy ČR jsme se dohodli, že další smlouvy, které ještě plánovaly uzavřít, uzavírat nebudou. Zároveň dostaly zadání, aby se pokusily ukončit smlouvy nebo snížit částky u již uzavřených smluv,"řekla mluvčí ministra zemědělství Tereza Dvořáčková. Podle deníku zůstává otázkou, proč vlastně státní podnik utrácí tolik peněz za reklamu, když si od něj lidé ani nemohou nic koupit a do lesa se chodí zdarma.


Do Česka míří nová internetová banka Zuno Bank ze skupiny Raiffeisen International. Hospodářským novinám to potvrdil Marek Michlík, který je PR manažerem slovenské pobočky Zuno Bank. Pobočka současně pokrývá i ostatní země ve střední a východní Evropě, v nichž Raiffeisen plánuje Zuno spustit. "Česká národní banka už 2. června akceptovala notifikaci související se vstupem Zuno Bank na český trh. Nyní podnikáme potřebné kroky směřující k formálnímu založení pobočky. Souběžně jsme začali s obsazováním volných pracovních míst," uvedl Michlík. Tuzemská Raiffeisenbank bere příchod Zuno Bank pragmaticky. "Může to být pro nás konkurence. V Česku je kolem 300.000 lidí, které nová internetová banka může oslovit. Ale pořád je lepší, když přejdou k Zuno Bank než jinam,"řekl deníku šéf Raiffeisenbank Lubor Žalman.


Policie vyšetřuje další případy machinací s emisními povolenkami, při kterých chtějí podvodníci připravit stát téměř o miliardu korun na daních. Píší to Hospodářské noviny, které již před dvěma týdny informovaly o daňovém podvodu, do kterého se zapletla energetická firma ČEZ a při němž hrozí, že stát přijde o asi 200 milionů korun na DPH. Policisté v současné době řeší minimálně dva další případy. "A všechny jsou psány jako přes kopírák," píší Hospodářské noviny. Podvod má vždy stejný scénář. Podvodníci v jedné zemi nakoupí emisní povolení, ale nezaplatí DPH, jak to přikazují pravidla ve většině zemí. Povolenky pak dál prodávají, ale už s přidanou daní. Spekulanti se nadto operaci snaží zamlžit tím, že "emise" si prodává a kupuje řetězec firem, nejčastěji ze země do země, aby zakryl původ povolenek. Když se po nedoplatku začnou pídit berní úřady, zjistí, že prodávající společnost byla jen prázdnou skořápkou. Buď její zástupci nejsou vůbec k zastižení, nebo jde o nemajetné bílé koně.


Maloobchodní řetězec Žabka po dvou letech v Česku zavírá zhruba desítku neúspěšných obchodů. V současnosti provozuje firma pod značkou Žabka přes 100 prodejen. Necelé padesátce severomoravských obchodů ze sítě Koruna, kterou Žabka koupila letos v únoru, ponechá firma jejich značku a název Žabka bude rozvíjet v českých městech. Informovala o tom pondělní Mladá fronta Dnes. Podle nového ředitele společnosti Žabka v Česku Radima Haluzy firma nyní vyhodnocuje své dvouleté působení na českém trhu. "Jde o prodejny, které buď nenaplnily naše očekávání, nebo se nehodí do našeho konceptu. Perspektivní prodejny, kterých je naprostá většina, zavírat v žádném případě nehodláme,"řekl Haluza deníku k zavírání prodejen.