Alena Vondrová, foto: ČTKAlena Vondrová, foto: ČTK České deníky se věnují především návrhu ministerstva práce a sociálních věcí snížit platy státních zaměstnanců o 10 procent.

Mělo by také přestat záležet na počtu odpracovaných let. Zaměstnanci by si ale nově mohli polepšit na bonusech, o kterých bude rozhodovat jejich nadřízený. Odborářům se ale plán nezamlouvá, podle šéfky odborů státních zaměstnanců Aleny Vondrové jsou ochotni přistoupit maximálně na zmrazení platů, přijatelný by mohl být i způsob ministerstva vnitra, které sice platy navrhne platy policistů plošně seškrtat, ale odstupňování podle odsloužených let ponechat, uvádí Mladá fronta Dnes. Změna připravovaná ministerstvem práce a sociálních věcí se nemá dotknout hasičů, policistů a vojáků.

Komentář Lidových novin k návrhu poznamenává, že platové tabulky dávají státním zaměstnancům jistotu pevného platu a odrazují od jakékoliv snahy. Proč se mají hnát, když si vydělají stejně jako neschopný a líný soused od vedlejšího stolu?

Komentátor Hospodářských novin poznamenává, že dnes už víme, že stát má se soukromou firmou mnohem více společného, než se zdálo. Týká se ho hrozba krachu, musí zvyšovat náklady a hodnotit efektivitu. Pořád platí, že má ochránit své občany před pádem do bídy, ale myšlenka, že jim musí garantovat za všech okolností životní úroveň se hájit nedá. Uvidíme, co na to česká společnost. Snížení platů se může týkat až 650 tisíc lidí, zprostředkovaně přes rodiny tak může postihnout každého pátého Čecha. Teorii, že společnost je ochotná k utahování opasků nejvíc od Klausovy transformace v roce 1993, tak čeká první tvrdá experimentální prověrka.

 

Petr Nečas a německá kancléřka Angela Merkelová, foto: ČTKPetr Nečas a německá kancléřka Angela Merkelová, foto: ČTK Komentář Mladé fronty Dnes se v souvislosti s návštěvou premiéra Petra Nečase v Německu věnuje česko-německým vztahům, které jsou podle něj na nejlepší úrovni v dějinách, což ovšem neznamená, že bychom jejich udržování měli věnovat menší pozornost. Často diskutovanou otázkou jsou Benešovy dekrety. Za velký test považuje komentátor ohlášenou návštěvu bavorského premiéra Horsta Seehofera v Praze, která by v dosavadních zmrazených vztazích mezi Mnichovem a Prahou byla průlomem. Bavorský premiér chce ale dorazit i se zástupci sudetských Němců, za jejichž ochránce se bavorská vláda oficiálně považuje. A dekrety pokládají Bavoři za téma, které při jednáních nesmí chybět. Otázka ale je, kdo bude za těchto podmínek na české straně stolu, prezident Václav Klaus to pravděpodobně nebude a základní podmínku česko-německé deklarace, tedy hledět ve vzájemných vztazích do budoucnosti, ve čtvrtek zopakoval také premiér Nečas.

 

"Podle posledních zjištění zahynulo při invazi 116 okupačních vojáků," uvádějí Hospodářské noviny v souvislosti s blížícím se výročím vpádu vojsk Varšavské smlouvy. Většina okupačních vojáků zahynula při autonehodách nebo kvůli špatnému zacházení se zbraní. Objevily se i případy sebevražd nebo otravy. Jedinou zdokumentovanou smrtí okupačního vojáka zaviněnou obyvatelem Československa je smrt seržanta Nikolaje Nikolova. Nejvíce mrtvých bylo mezi Sověty. Počet mrtvých okupantů je téměř stejný jako počet obětí v řadách domácích obyvatel. Podle oficiálních zdrojů byli za tato úmrtí odsouzeni jen čtyři vojáci.

 

Mladá fronta Dnes píše, že plošné testování, zda dítě nebude trpět Downovým syndromem, je nepřesné. Tzv. triple test je spolehlivý jen ze 60 až 70 procent. Podle organizace Gender studies z dvaceti matek, jimž triple test ukáže pozitivní výsledek, čeká postižené dítě jen jedna. Stávají se také situace, kdy test vyjde dobře, ale dítě se narodí postižené. Přesnější je screening, který se provádí v časnější části těhotenství, a postupně se k němu přiklánějí i ostatní evropské státy, pojišťovny v Česku jej ale neproplácejí.