04-06-2010

Trojkoalice ODS, TOP 09 a VV chystá podle Hospodářských novin největší změnu zákoníku práce za 20 let. Chce usnadnit propouštění, výpovědní lhůta se má zkrátit na měsíc. Koalice tak chce podpořit flexibilitu na českém pracovním trhu a ulevit podnikatelům. Po takové změně totiž český byznys už dlouho volá. První koaliční jednání o změnách zákoníku probíhají už nyní. Politikové chtějí firmám umožnit zaměstnávání lidí na dobu určitou. Změnit by se mohly i podmínky pro odstupné při podání výpovědi. To by se vypočítávalo z doby, po kterou byl zaměstnanec ve firmě zaměstnán. Nový zákoník chce zavést i možnost odpracovat až 300 hodin ročně, aniž by bylo třeba platit sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnavatelům se podobné změny zamlouvají, naopak odboráři jsou proti. Podle šéfa největší odborové centrály Jaroslava Zavadila takové změny výrazně ovlivní vztah odborů k budoucí vládě.

 

Věra LuxováVěra Luxová V KDU-ČSL začalo po rezignaci jejího šéfa Cyrila Svobody hledání nového lídra. V debatách o tom, kdo by mohl stát v čele strany, která se po 91 letech nedostala do sněmovny, je nejvíc slyšet jméno Věry Luxové, vdovy po bývalém předsedovi lidovců Josefu Luxovi. Uvádí to deník Právo. Luxová má mezi straníky kredit, říká například šéf pražské pobočky lidovců Marián Hošek. Patřila i mezi nejúspěšnější kandidáty do sněmovny, kde získala skoro pět tisíc preferenčních hlasů. Věra Luxová, která už zasedá v širším stranickém vedení, ale nechce o kandidatuře ani slyšet. Možnost, že by sama mohla vést stranu, nevidí jako reálnou. "Nejsem vůdcovský typ," prohlašuje v Právu. O post nového lídra strany asi nebude velká poptávka, protože ten bude muset sehnat peníze na splacení dluhů a vyvést stranu z letargie.

 

Zpatlaná galerie a podivné ticho, charakterizuje komentář Mladé fronty Dnes pokus o jmenování nového ředitele Národní galerie v Praze, který se ale nakonec nezdařil. Ministr kultury Václav Riedlbauch letos rozjel proces výběrového řízení na současné Knížákovo místo, sezval do Prahy komisi, kde 10 z 12 členů hlasovalo pro to, aby se novým šéfem NG stal kunsthistorik Jiří Fajt. A v ten okamžik se proces zadrhnul a začal zahnívat. Podivné ticho ve čtvrtek vyústilo v nerozhodnutí, píše deník. Riedlbauch jmenování nechal na svém nástupci. Prý uposlechl premiéra Fischera, jenž ministrům doporučil, aby už nedělali žádné závažné kroky. Před padesáti dny, kdy ministr obdržel verdikt komise, byla ale situace jiná. Riedlbauch si prostě "počkal". Je to praktická ukázka ošemetnosti úřednických vlád. A také značně limitované odvahy ministra, píše se v komentáři Mladé fronty Dnes.

 

Foto: ČTKFoto: ČTK Lidové noviny komentují letošní chladné a deštivé jaro, Připomínají, že podobná situace nastala v r. 1816, kdy pomrzla úroda, cena ovsa stoupla na osminásobek a zdražila dopravu. O to vše se tehdy postaral výbuch indonéské sopky Tambora. Že by se to letos opakovalo s islandskou sopkou? - ptá se deník. Pro ty, kdo budou letos skuhrat nad neúrodou třešní, meruněk nebo švestek, ale dodává, že před dvěma sty lety šlo o hladomor. Teď se ale jedná o cosi plíživého, totiž dopad klimatických změn a globálního oteplování. Změny nespočívají v teplotních rekordech, ale ve stále chaotičtějším počasí. I tak se ale dá za tmavého, studeného a deštivého léta leccos dělat. V r. 1816 vynalezl Karl Drais drezínu. "Slunce v duši," uzavírá komentář Lidových novin slovy známého meteorologa Jána Zákopčaníka.

 

Otakar Rambousek, foto: ČT24Otakar Rambousek, foto: ČT24 Mladá fronta Dnes informuje o úmrtí spisovatele a bojovníka proti komunismu Otakara Rambouska. Rambousek se nedokázal smířit s nacistickou okupací ani s komunistickou totalitou. V r. 1945 se účastnil bojů o rozhlas. Jako agent chodec přešel po únoru 1948 čtrnáctkrát hranici mezi Západem a Východem. Byl ale zatčen a odsouzen na doživotí. Z vězení vyšel až v r. 1964. Znovu se angažoval v r. 1968, kdy stál u zrodu sdružení K-231. Po srpnové okupaci odešel podruhé do emigrace, kde napsal několik knih. Nejznámnější z nich nazvaná Jenom ne strach přibližuje útěk bratří Mašínů na Západ. Podle historika Petra Blažka právě Rambousek touto knihou objevil Mašíny pro veřejnost.

 

Ilustrační fotoIlustrační foto Lidové noviny se zabývají případem, kdy byl z rodiny odebrán desetiletý Jonáš jenom proto, že doma byl nepořádek a starý nábytek. Chlapce, který neměl žádné výchovné problémy, odvezly sociální pracovnice ze školy rovnou do diagnostického ústavu. Jeho umístění v zařízení, které se zabývá dětmi s asociálním chováním, schválila soudkyně. Do celého případu se vložil i vládní zmocněnec pro lidská práva Michael Kocáb, který Jonášovi a jeho rodičům pomáhá navrátit chlapce zase domů. Jonáš je přitom jedním z dvaadvaceti tisíc dětí, které jsou momentálně v ústavní péči. Každý rok je tato péče soudně nařízena zhruba 1600 dětí. Nejméně polovina je z rodiny odebrána kvůli sociálním problémům a bytové situaci. Podle Kocába je to špatně. Z rodiny by mělo být odebráno dítě, které je ohroženo na životě. Situaci chce změnit Vládní výbor pro práva dítěte. Do budoucna by děti při jednání u soudu měly mít i svého advokáta. Umožnit by to měla novelizace občanského soudního řádu, píší Lidové noviny.

 

Letošní soutěž o českého papaláše proběhne bez Jiřího Paroubka, informuje deník Právo. Soutěž je součástí Festivalu politické písně v Sokolově a Paroubek, který už titul Papaláš roku loni získal, byl i letos žhavým kandidátem. Po nečekaném výsledku voleb se ale organizátoři rozhodli ho s klání vyřadit. Paroubek rezignoval na svůj post lídra ČSSD poté, co strana pod jeho vedením vyhrála volby jen s dvouprocentním náskokem před ODS.

 

Policie chce koupit mobilní cely, napsal deník Právo. Policisté je chtějí využívat při rizikových fotbalových utkáních nebo mítincích extremistů. Výtržníci by se tak mohli dostat za mříže mnohem rychleji, než je tomu doposud. Do každé z cel se má vejít pět lidí, a to až na dobu šesti hodin. Poté by byl zadržený převezen do klasické cely. Podle mluvčího policejního prezídia je vypsána veřejná zakázka na nákup tří desítek mobilních cel. Policie za ně chce zaplatit zhruba pět milionů korun, k cely budou k dispozici nejpozději do konce letošního roku, píše deník.

 

Masarykovo nádražíMasarykovo nádraží Podle Lidových novin se chystá přestavba Smíchovského, Žižkovského a Masarykova nádraží v Praze. Projekty, které vzniknou na jejich místě, budou stát desítky miliard a jejich plánovaná rozloha nemá obdoby. O budoucí přestavbě rozhodli pražští zastupitelé. Smíchov City znamená kompletní přestavbu páté pražské čtvrtí, na rozloze 210 tisíc metrů čtverečních zde vzniknou kanceláře, obchody i byty. Nádraží zde zůstane zachováno včetně dopravního uzlu mezi vlakovým a novým autobusovým nádražím a stanicí metra a tramvají. Žižkovské nádraží však zcela zmizí. Na jeho rozloze 330 tisíc metrů čtverečních vyroste nová čtvrť. V plném proudu jsou také přípravy na nové využití volných ploch na Masarykově nádraží. Podél ulice Na Florenci by měla na ploše 85 tisíc metrů vyrůst zástavba s byty, obchody a knacelářemi, shrnují Lidové noviny.

04-06-2010