Přehled tisku

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Většina deníků komentuje víkendový kongres občanských demokratů. Deník E15 píše, že Topolánek z kongresu odešel jako vítěz nikoli silový, ale jako obratný taktik, který dokázal prokličkovat složitým vnitrostranickým prostředím a vyplout z něj jako neotřesený šéf strany přinejmenším do voleb.

Mirek Topolánek,  foto: ČTK
Většina deníků komentuje víkendový kongres občanských demokratů. Deník E15 píše, že Topolánek z kongresu odešel jako vítěz nikoli silový, ale jako obratný taktik, který dokázal prokličkovat složitým vnitrostranickým prostředím a vyplout z něj jako neotřesený šéf strany přinejmenším do voleb. Velmi dobře dokázal číst kongresovou atmosféru a v několika bodech couvnout tak, aby zbavil své soupeře zbraní dřív, než je stačí vytáhnout. Výsledek je podle E15 dobrý i pro Topolánkovu stranu, protože každá jiná varianta než zachování současného vedení by byla v nejlepším případě obřím politickým hazardem.

Podle komentátora Mladé fronty Dnes je ODS navzdory svému stylu možná v kondici o něco lepší, než si sama myslí, a Topolánek v současnosti patrně nejlepší politický vůdce. Táže se ale, zda se jí podaří vykročit ze svého osudového cejchu studené polosekty spojené s korupcí a místními mafiemi a být alternativou k populistické levici.

Mirek Topolánek,  foto: ČTK
Podle Lidových novin je ale Topolánek a zejména jeho soupeři za zenitem a ODS nápadně chybí typ 'dorůstající vlčák'. ODS chybí aspiranti na předsedu a tím má strana zaděláno na vleklé potíže. Její špatná kondice vynikne v porovnání se sociální demokracií. Až negativismus a destruktivní sklony Jiřího Paroubka přestanou působit i na jeho voliče, může ČSSD přepnout třeba na jižní Moravu, kde si pánové Hašek, Sobotka a Onderka úspěšně hrají na budoucnost strany. Ve straně i mezi tvůrci veřejného mínění taková změna vyvolá pocit úlevy. U občanských demokratů snad všichni předsedovi soupeři vyvolávají pocit dalšího přitížení," píšou Lidové noviny.

Komentátor Hospodářských novin podotýká, že Topolánek svou pozici uhájil za cenu přiznání, že v pražské, ústecké i dalších organizacích ODS roste vliv podnikatelských bossů. Co s nimi ale hodlá dělat? Vždyť ti bohatnou hlavně na veřejných zakázkách, zmanipulovaných politiky. To neodstraní tažení proti černým duším, ale zákony, omezující fixlování ve veřejných soutěžích. O nich však nenajdeme ve Vizi 2020 jedinou zmínku, podotýká list.

Právo soudí, že po kongresu není ODS o víc čitelnější, o nic svornější, o nic přitažlivější pro ty, kteří nejsou na kšeftech spojených s členskou legitimací závislí. "Příspěvek tohoto fóra spočívá v tom, že ještě více posunulo skutečné děje v politice do zákulisí a veřejnosti předhodilo ještě prázdnější fráze," konstatuje Právo.


Tisk si všímá také problematiky důchodů. Je vám 40? Důchod bude malý, uvádí v titulku Mladá fronta Dnes. Důchody dnešních třicátníků a čtyřicátníků nebudou stačit na udržení stejné životní úrovně, jakou mají současní důchodci. Penzi navíc dostanou v pozdějším věku a budou na ni muset odpracovat více let. Důchody se k tomu ještě více sjednotí, takže nebude tolik záležet na předchozím výdělku. Tato nepříliš povzbudivá prognóza nově vychází z dalšího chystaného odkladu reformy penzí, která by umožnila lidem posílat část svého pojistného do penzijního fondu a nejen do státní kasy. Plánovaná změna se zpozdí nejméně o rok. Novela zákona, kterou připravila ještě Topolánkova vláda, se totiž letos v parlamentu nestihne schválit. Letos se kvůli krizi na důchody vybere o téměř 20 miliard korun méně, než kolik stát seniorům vyplatí. Lidé narození v 60. a 70. letech by si tak v každém případě měli na důchod spořit už dnes, pokus se ve stáří nechtějí smířit s nízkým příjmem na úrovni životního minima, píše Mladá fronta Dnes.


Jeden z největších obchodníků s cennými papíry v Česku, skupina Atlantik, je na prodej. Píšou to Hospodářské noviny s odvoláním na pět na sobě nezávislých zdrojů, které mají o chystané transakci podrobnější informace. Podle jednoho ze zdrojů je požadovaná cena 900 milionů korun. Do skupiny Atlantik patří společnosti Atlantik FT, která vede účty pro obchodování s akciemi více než 6000 klientů a podle objemu obchodů je čtvrtou největší českou makléřskou společností, a Atlantik AM, jež spravuje klientům přes čtyři miliardy korun. Jakou však mají tyto firmy skutečnou hodnotu, lze odhadnout velmi těžko, píšou Hospodářské noviny.


Akreditační komise si hodlá více hlídat jedinou vysokou školu, která vzdělává budoucí veterináře a lékárníky. Jak píší Lidové noviny, brněnská Veterinární a farmaceutická univerzita má zřejmě více problémů. Chcete jezdit na služební cestu na Havajské ostrovy či do Kapského Města? Stačí se prý stát rektorem této školy. O nepříjemnou reklamu se postaral anonym zaslaný ministryni školství. Vedení Veterinární a farmaceutické univerzity se k problémům nechtělo vyjádřit. Ministerstvo školství však tajemného anonyma varuje - obvinění jsou poměrně vágní. Někteří zaměstnanci se dostali do přímého sporu s rektorem Večerkem, který podle nich zvýhodňuje fakultu, kterou dříve vedl. Sám rektor řekl, že se vyjádří poté, až si text anonymu přečte. Některá obvinění, která se v něm objevila, však už jejich aktéři vyvracejí.


Blbá nálada ve společnosti? Podle sociologů je pravda jinde: za dvacet let jsou Češi a Moravané výrazně spokojenější se životem, jsou šťastnější a cítí se zdravější. A čím dál méně se zajímají o politiku. Jak uvádí Lidové noviny, za dvacet let klesl v Česku počet lidí, kteří upřednostňují materiální zabezpečení. Naopak se zvýšil počet těch, kterým záleží na duchovních hodnotách. Potvrzují to výsledky nejrozsáhlejšího průzkumu hodnot, který průběžně tvoří zástupci Masarykovy univerzity a společnosti SC C. Na stejné otázky odpovídaly vždy v letech 1991, 1999 a 2008 zhruba dva tisíce lidí. Zatímco v roce 1991 považovala politiku za důležitou ve svých životech více než třetina, loni na podzim už to byla jen pětina. Lidé politiku méně sledují, méně se o ní baví s přáteli, potvrdil politolog a sociolog Roman Chytilek. Vysvětlení může být několik. Lidé mohou mít pocit, že se jim politika vzdaluje a proto ji nemohou ovlivnit. Anebo hledají štěstí jinde. Velkou úlohu v životě českých respondentů hraje rodina. Navzdory nezaměstnanosti se snižuje počet lidí, kteří považují práci za důležitou. Naopak narůstá pocit důležitosti volného času a potřeby být s přáteli.


Nový územní plán Prahy obsahuje překvapivé novinky v trasách tramvají a metra, píše Mladá fronta Dnes. Cinkání tramvajového zvonce by se v mnohem větší míře mohlo stát typickým zvukem i pro pražskou periférii. Alespoň podle návrhu nového územního plánu, který nyní magistrátní úředníci předložili veřejnosti a jenž předpokládá obrovský rozvoj tramvajové dopravy v okrajových čtvrtích města. Mapa, která de facto určuje, co a kde se má v následujících deseti letech stavět a do které nyní mohou Pražané nahlížet, přináší mnohé novinky. Nečekaně tu není zakresleno metro k letišti Ruzyně. Dostává přednost železnice a tramvajová trať.


Krize oslabila zájem o chaty, píší Lidové noviny. Historie se opakuje. Chalupaření je v útlumu. Tentokrát to ale není z důvodu euforického vyjíždění do zahraničí. Zájem se propadl v důsledku krize v některých lokalitách až o polovinu. Rozdíl je mezi chatami a chalupami, které se dají přestavět na celoroční bydlení. Tady poptávka neklesá, ale spíše stagnuje. Obecně mají o rekreační bydlení zájem lidé ve věku 40 let a více, avšak chalupy kupuje i mladší generace. Podle realitního makléře Jaroslava Jírka je to právě z důvodu možných úprav, po kterých lze v objektu bydlet celý rok. Navíc banky poskytují na tyto objekty hypotéky. Podle průzkumů mezi realitními portály zájem o chaty a chalupy opět vzroste v následujících dvou až třech letech.


Podivné elektrické výboje v domě rodiny Mračkových ze Strašic na Rokycansku před dvěma týdny téměř utichly. Dělníci tehdy zasypali nově budovanou kanalizaci, na kterou padlo podezření, že může za hořící zásuvky a ručníky. Jak píše Mladá fronta Dnes, výboje se do domku po pár dnech vrátily a jsou ještě intenzívnější než dřív. Rány, jako když střelí, říká Jiří Mraček. Má silné podezření, že za potížemi stojí nová sluneční elektrárna v bývalých kasárnách vzdálená od domku asi kilometr vzdušnou čarou. Rodina už žije v nejistotě osm týdnů. Manžele navíc rozčílilo, když se dočetli, že starosta pokládá za krajní řešení i demolici jejich domu.