18-09-2009

České deníky komentují americký ústup od vybudování prvků protiraketového štítu v České republice a v Polsku. Většina komentátorů se k rozhodnutí Obamovy administrativy staví spíše kriticky. Mladá fronta Dnes míní, že s Barackem Obamou přišel muž, který se rozhodl pro nový velmocenský koncert s Ruskem, a to i za cenu oslabení spojenectví s částí Evropy. Taktika je to krátkozraká a mnoho reálných výsledků nepřinese, míní MfD. "Navíc rozhodnutí o radaru přišlo v nejméně vhodnou dobu - v čase tlaku Ruska, které chce i pomocí ekonomiky obnovit ztracený vliv ve střední a východní Evropě včetně České republiky. Pro naši diplomacii je pak zarážející i upozadění tématu lidských práv v současné americké zahraniční a bezpečnostní politice. Tedy věc, na které jsme od listopadu 1989 postavili svoje vztahy směrem k zahraničí," uzavírá MfD.

Podle Hospodářských novin je třeba si realisticky přiznat, že současná americká administrativa nadstandardní vztahy s malými spojenci ve střední Evropě nejspíše vymění za klid a spolupráci s Moskvou. "Kdyby nám Kreml jen tak z rozmaru utáhl kohouty, nemůžeme počítat s tím, že by se za nás současná administrativa ve Washingtonu ze všech sil postavila. Udělá to, až jí na nás zbude čas, a bude vědět, že tím Moskvu nepodráždí," píše se v HN.

Deník Právo ale naproti tomu soudí, že prožívat "storno radaru" jako obrovské zklamání či zradu na spojencích je pomatené. "Sirotci husitského věku po umrlém Janu Žižkovi byli bojovní, sirotci amerického radaru jsou spíše směšní. Bohužel však jde o vážné věci. Oni snad nikdy nepochopí, že hromaděním zbraňových systémů, obkličováním 'potenciálních nepřátel' a stahováním nových a nových železných opon žádná země v žádné době větší bezpečnost nezískala," poznamenává Právo. Václav Havel, Alexandr Vondra i Mirek Topolánek by se podle něj měli ve smutečních šatech shromáždit v Brdech, aby se naposled podívali na místo, kde mělo stát zařízení, kvůli němuž se chovali jako slouhové. Otázka radaru v Brdech vyvolala velké pochybnosti o kompetentnosti celé pravé části naší politické elity a rovněž řady odborníků. Nejde o paní Parkanovou. I přes její téměř profesionální pěvecký výkon ji opravdu nikdo nebral vážně. Ale co si myslet o ministrovi zahraničí, premiérovi a ministrovi pro evropské záležitosti. Ti všichni unisono tvrdili, že jsme Íránem akutně ohroženi. Nikdo z bývalé vlády jistě ani nevysvětlí, kdo všechno se podělil o 15 milionů korun, které daňový poplatník zaplatil za to, že k němu pronikly nepravdivé informace. Deník Právo zakončuje článek ironickou poznámkou. Nezbývá, než si počkat na novou výroční zprávu tajných služeb. Jistě se v ní alespoň v náznacích dozvíme, pro koho prezident Obama vlastně pracuje.

Kriticky se naopak k rozhodnutí Američanů staví Lidové noviny. Všímá si například i hodnocení generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena, který ve čtvrtek označil záměr Spojených států nebudovat prvky svého protiraketového systému v Česku a Polsku za pozitivní krok. "Podle generálního tajemníka NATO je to 'dobře'. Tak hodnotí rozhodnutí šéf organizace, v níž jsme údajně bezpečnostně zakotveni. To podle LN podtrhává nohy dvěma členským zemím Severoatlantické aliance.

 

Pavel Bém, foto: ČTKPavel Bém, foto: ČTK Pražský primátor Pavel Bém uvažuje o tom, že by na podzim znovu kandidoval na post šéfa pražské ODS. Bém to řekl Mladé frontě Dnes (MfD). "Vývoj politické situace mne vede k tomu, že vážně uvažuji o opětovné kandidatuře na předsedu pražské ODS, alespoň někde musí být klid a pořádek," uvedl pro MfD Bém s narážkou na politickou krizi kolem termínu a konání předčasných voleb.

 

Rakouská firma Vamed koupila stoprocentní podíl v české společnosti Mediterra, která v České republice provozuje čtyři zdravotnická zařízení. Jde o pražskou rehabilitační kliniku Malvazinky, městskou nemocnici v Neratovicích, nemocnici Sedlčany a nemocnici Tanvald. Informují o tom Hospodářské noviny (HN). Cenu, kterou rakouská firma zaplatila, společnosti podle listu odmítly zveřejnit. Mediterra měla v roce 2007 tržby více než čtvrt miliardy a zisk zhruba 12 milionů korun. Mediterra prý nemusí být jedinou firmou, kterou rakouská společnost v Česku získá. "Nyní je pro nás nejdůležitější poskytovat dobrý servis, ale když se nám naskytnou další příležitosti k nákupu, budeme je určitě pečlivě zvažovat a posuzovat" řekl HN jednatel firmy Vamed Jochen Sagadina. Podle listu je Mediterra firmou "známých jmen". Její jednatelkou je bývalá ministryně zdravotnictví Helena Rögnerová. Ve svém týmu má prý například Pavla Koláře, tedy lékaře, který pečuje i o českého prezidenta.

 

Stěhování dětského domova z Pyšel do bývalé dětské léčebny v Choceradech, které plánuje Středočeský kraj, se podle Mladé fronty Dnes (MfD) nelíbí odborníkům ani obyvatelům Pyšel. Pyšelští kvůli tomu založili občanské sdružení. Podle nich je domov s obcí sžitý a přesun by dětem uškodil. "Pro něčí osobní zájmy se s dětmi hýbe, jako by byly bezcenné figurky," řekl listu zakladatel sdružení Jan Kružík. Sdružení na kraj odeslalo petici proti přestěhování, kterou za šest dnů podepsalo 524 místních lidí. Pyšely mají necelých 1500 obyvatel. Podle mluvčí Středočeského kraje Berill Maschekové je pyšelský domov v nevyhovujícícm objektu a jeho oprava by stála 150 až 200 milionů korun. Má se proto přestěhovat do bývalé dětské léčebny v Choceradech, která se před několika lety zrekonstruovala. Její přeměna na domov si vyžádá jen nutné úpravy a děti by se do ní měly stěhovat na začátku roku 2011. Domov v Pyšelích funguje nepřetržitě téměř 100 let. Založen byl v roce 1912 jako útulek pro sirotky. Podle Kružíka je domov s místními dokonale sžitý a nikdo se na děti z něj nedívá skrz prsty. O pyšelském domově se začalo mluvit už na jaře. Tehdy se totiž ukázalo, že mu kraj nedá desítky milionů korun na opravy, jak bylo původně v plánu, a domov radši přestěhuje. Podle opozice se podobná částka, kterou měly dostat Pyšely, přesunula na stavbu školní jídelny v Hostivici, kde žije středočeský hejtman David Rath.

18-09-2009