09-06-2009

Jiří Paroubek, foto: ČTKJiří Paroubek, foto: ČTK Deníky komentují výsledky voleb do Evropského parlamentu a zamýšlejí se nad tím, co mohou znamenat pro říjnové sněmovní volby. Právo se ptá, proč ČSSD nedokázala zopakovat úspěch z loňských krajských a senátních voleb. Mimo jiné píše, že o víkendu se k volebním urnám nedostavili ti sociálnědemokratičtí voliči, kteří slyší na argumenty, "nikoli na mítinková hesla a billboardy a kterým je odporné vyvolávání závisti a zášti". "Proč by se ale měli obtěžovat k podzimním volbám, zůstane-li styl kampaně ČSSD stejný, bude-li pokračovat nasazování blondýn za volební hvězdy či místopředsedkyně a nezmění-li se hlavní trend vedení sociální demokracie, kterým je rozdělování společnosti?" ptá se deník.

Foto: ČTKFoto: ČTK Podle Lidových novin ODS ukázala, že ví, jak vyhrát volby. "Komu čest, tomu čest, ale má to jeden háček," napsaly Lidové noviny a připomněly, že ti, kdo nynější volby vyhráli, budou brzy sedět v europarlamentu. "Jestli vás zaujal Evžen Tošenovský jako tvář důvěryhodné ODS, jako možná inspirace pro podzimní úspěch, zapomeňte na něj," poznamenal komentátor. Ptá se, jaká ODS vyrukuje do říjnových voleb: "Bude to ODS opírající se o jistoty svého programu a o lidi typu Evžena Tošenovského? Nebo ODS marketingových odborníků a šíbrů ve špičatých botách?"

Hospodářské noviny se zamýšlejí například nad propadem některých menších stran. Eurovolby podle listu ukázaly, že veřejnost nikterak nefandí odpadlíkům, "ani krvavým stranickým rozkolům". "A buďme si jisti, že jedním z těch, kdo pečlivě zkoumá neúspěch narychlo vzniklých stran, je i Miroslav Kalousek," uvedly Hospodářské noviny. Mladá fronta Dnes píše, že náhlé předvolební množení a odštěpování eurokritických ministran zájem lidí neprobudilo. "Zdá se, že zápas o vztah k Evropě má probíhat uvnitř velkých politických uskupení," soudí deník. Dodává však, že českým zvykem je při každém vnitrostranickém sporu zakládat hned novou a k zániku předem odsouzenou partaj.

 

Stát zaplatí 761 tisíc neonacistům, píše Mladá fronta Dnes. A to díky tomu, že strana spjatá s neonacisty získala ve víkendových volbách do Evropského parlamentu více než jedno procento hlasů. Dělnická strana bude peníze inkasovat od státu, který se ji prostřednictvím ministerstva vnitra pokouší už napodruhé rozpustit. Z příspěvku za hlasy a příjemného výdělku se radují i další malé strany, například Pravý blok Petra Cibulky, Starostové a nezávislí. Potvrdilo se, že získat pomyslné klíče ke státní pokladně je v evropských volbách mnohem snazší než v parlamentních, krajských nebo komunálních. A to ze dvou důvodů. Stačí jedno procento voličů. A navíc se eurovolby vyznačují nejnižší účastí občanů. To je přesně případ Dělnické strany. Pravicoví extremisté do kampaně neinvestovali téměř žádné peníze. Propagaci jim zajišťovaly pochody, o kterých informovala média. Jsou i uskupení, která prodělala - například Demokratická strana zelených Olgy Zubové. Strana pojala kampaň velkolepě a zemi zaplavila stovkami billboardů.

 

Martin Bursík, foto: ČTKMartin Bursík, foto: ČTK Dvě procenta hlasů pro zelené jsou takovým neúspěchem, že předseda Bursík nabídl rezignaci a vedení strany ji přijalo. Jak píší Lidové noviny, nový předseda Liška je slabá náhrada. Chybí mu Bursíkovo charizma a pro spoustu voličů je příliš mladý. Podle komentáře listu povede stranu do říjnových voleb k jisté porážce. Hlasy potenciálních voličů se budou opět tříštit.

 

V penzijních fondech chybí podle Hospodářských novin téměř 6 miliard korun. Jde o peníze, které by scházely, pokud by se zákazníci rozhodli své vklady okamžitě vybrat. O zavedení větší kontroly nad hospodařením fondů proto jedná Česká národní banka s Asociací penzijních fondů. Deficit vznikl v důsledku ztrát z obchodů na akciových trzích a vysokých provizí, které fondy v minulosti vyplatily finančním poradcům za uzavření smlouvy s novým klientem. Vklady střadatelů podle deníku ohroženy nejsou. Klientům zákon garantuje, že se jim v nejhorším případě vrátí alespoň to, co do systému vložili, plus státní podpora, tedy maximálně 150 korun měsíčně. Klientům ale na druhou stranu hrozí, že se jejich peníze v dalších letech prakticky vůbec nezhodnotí. Fondy totiž budou chtít zalepit díru v hospodaření právě omezením výnosů, které klientům připisují, píšou Hospodářské noviny.

 

Čeští vědci se postavili za geneticky upravené plodiny, píší Lidové noviny. Evropská regulace v této oblasti je podobně přísná jako u toxických látek, výbušnin a narkotik. A navíc: tento přístup způsobuje evropským zemím značné ekonomické škody. Takové jsou hlavní závěry skupiny českých odborníků na problematiku geneticky modifikovaných organismů. Jejich publikace obsahuje řadu dosavadních vědeckých prací. Ty podle nich nijak nepodporují široce rozšířenou představu, že GM plodiny jsou v nějakém ohledu nebezpečnější než odrůdy vzniklé jinými šlechtitelskými metodami. Ve zprávě se naopak objevují výsledky výzkumů, které naznačují, že GM plodiny by se mohly uplatnit v nejpřísněji sledovaném odvětví zemědělství, tedy výrobě biopotravin.

 

Stále častější krupobití nutí sadaře 'zastřešit' celé hektary jejich pozemků. Jak uvádějí Lidové noviny, dříve přišlo krupobití jednou za pět až osm let. Dnes se s ním vyrovnávají třikrát do roka. Tak zdůvodňují čeští ovocnáři nový trend, který mění podobu mnoha ovocných sadů v Česku. Aby pěstitelé ovoce předešli škodám, zakrývají sady buď speciálními sítěmi proti kroupám nebo v případě třešní dokonce fóliemi. A ty pak připomínají obrovské stany. Zakrytí jednoho hektaru sice vyjde na statisíce korun, ale v porovnání se škodami způsobenými výkyvy počasí, se to vyplatí.

 

Prezident Klaus v Brně podepsal Lisabonskou smlouvu! Jak píše Právo, její namnoženou kopii mu podstrčili při autogramiádě studenti, kteří se protlačili ke stolku, kde prezident podepisoval svoji knihu. Když k němu přistoupila s fasciklem papírů studentka FAMU Apolena Rychlíková a žádala rovněž o autogram, tak si ještě zavtipkoval: Doufám, že to není Lisabonská smlouva! A byla. Tedy přesně řečeno její kopie. Když to prezident zjistil zachoval se velkoryse a s vtipem. V klidu podepsal stejné kopie ještě šesti dalším studentům.

09-06-2009