Přehled tisku

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Budou neonacisté a další extremisté dál pochodovat městy, ptají se Lidové noviny. Nejspíš ano. Současné zákony totiž starostům a soudcům prakticky neumožňují takové akce zakázat a změna shromažďovacího zákon by byla podle odborníků nebezpečná. Omezila by totiž práva všem.

Foto: ČTK
Budou neonacisté a další extremisté dál pochodovat městy, ptají se Lidové noviny. Nejspíš ano. Současné zákony totiž starostům a soudcům prakticky neumožňují takové akce zakázat a změna shromažďovacího zákon by byla podle odborníků nebezpečná. Omezila by totiž práva všem. Na tom se shodne většina právníků včetně ombudsmana Motejla či předsedy Ústavního soudu Rychetského. Když extremisté požádají město o uspořádání pochodu, většinou všichni ví, o koho jde. Jen věštec ale může dopředu tušit, jestli dojde k násilnostem nebo propagaci rasové či třídní nenávisti. Šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský míní, že starostové jistou šanci mají. Soudy by podle jeho názoru mohly akceptovat například zákazy shromáždění nahlášené subjekty, které již v minulosti shromažďovací zákon porušily. To by mohlo postihnout třeba neonacistickou organizaci Národní odpor, jejíž prvomájový pochod v roce 2007 brněnští úředníci rozpustili kvůli propagaci nacismu.


Miroslav Kalousek,  foto: ČTK
Tváří nové středopravé konzervativní strany, o jejímž založení uvažuje lidovecký ministr financí Miroslav Kalousek, by se mohl stát ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Informují o tom Hospodářské noviny. Schwarzenberg to nepopřel. Podle listu položil telefon dřív, než mohl dostat detailnější otázky. Podle některých hlasů jsou však úvahy o nové straně spíše politickou hrou. O tom, zda nové politické seskupení vznikne, se rozhodne do konce května. V té době se bude konat sjezd KDU-ČSL, který zvolí nové vedení strany a rozhodne, zda bude ve straně pokračovat současný vývoj, kdy má podle Kalouska navrch socialistické rovnostářství. Podle Hospodářských novin však může být strašení novou stranou spíše politickou hrou než skutečnými plány. Kalousek totiž touto cestou může mobilizovat své stoupence a přimět je, aby za příštího předsedu KDU-ČSL zvolili namísto současného předsedy Jiřího Čunka europoslance Jana Březinu.


Mirek Topolánek  (vlevo) a Jan Fischer,  foto: ČTK
Po odchodu ministrů vlády Mirka Topolánka budou muset ze svých postů zřejmě odejít i někteří jejich náměstci. Píše to deník Právo. Podle předchozích informací však vznikající vláda designovaného premiéra Jana Fischera žádné personální změny dělat neměla. Předseda ČSSD Jiří Paroubek v pondělí uvedl, že odvolání se bude týkat náměstků dosazených na ministerstva nikoliv na základě odbornosti, ale stranické příslušnosti. Také podle kandidáta na funkci ministra vnitra Martina Peciny by bylo mimořádně nešťastné říci všem zaměstnancům ministerstev, že ministři nad nimi nemají žádnou pravomoc. Oba tím popřeli tvrzení ministra vnitra v demisi Ivana Langra (ODS), že podle politické dohody ministři nové vlády nebudou moci své náměstky měnit.

Jeden z adeptů na ministerské místo Martin Pecina vynalezl, jak sedět na dvou židlích, píše se v komentáři deníku Právo. Pokud se skutečně stane ministrem vnitra, bude to dělat pět dní v týdnu a o víkendech si zaskočí do svého antimonopolního úřadu do Brna. Nedivme se však lidem, kteří mají své jisté a ještě se po nich chce, aby nějaký čas předstírali vládnutí. Podle Práva každý z nich ví, že má být jen nastrčeným panáčkem, protože odborné názory členů této "vlády odborníků" určí vedení té partaje, která je nominovala. Každý z nich sice na chvíli vyfasuje palác, ale každý si taky chce udržet tu chaloupku z níž přišel, konstatuje deník.


Alena Borůvková,  foto: ČTK
O míře upřímnosti snah ČSSD být stranou moderní a bez předsudků podle komentáře Lidových novin svědčí pře okolo volby místopředsedkyně strany. Alena Borůvková, kterou si strana vybrala, je nepochybně vzdělaná a v diplomacii zběhlá, ale o jejích politických názorech ČSSD ani veřejnost nic nevědí. Kontroverzi ve straně vzbudilo pouze to, zda nová místopředsedkyně smí nebo nesmí být přirovnávána k Petře Buzkové. Srovnání s Buzkovou se ovšem Borůvková nevyhne, nemá totiž podobně jako její slavná předchůdkyně žádný názor, upozorňuje komentář.


Zdeněk Žák  (vlevo),  foto: ČTK
Předseda dozorčí rady Českých drah Zdeněk Žák požádal ministra dopravy v demisi Petra Bendla o uvolnění z funkce jeho náměstka. Žák se tak rozhodl poté, co mu neznámý muž v supermarketu naznačil, že by se jeho rodina mohla ocitnout v nebezpečí, píše Mladá fronta Dnes. V dozorčí radě Českých drah Žák zůstává. Požádal o policejní ochranu a listu řekl, že si tyto výhružky nedokáže vysvětlit jinak, než v souvislosti se zasedáním dozorčí rady. Tam se podle členů mělo původně probírat odvolání šéfa drah Petra Žaludy. K tomu nakonec nedošlo, ale Žák svým kolegům předložil seznam výhrad, které má ke způsobu, jakým současný management dráhy řídí, píše Mladá fronta Dnes. Žaluda odmítá, že by jeho firma měla s výhružkami cokoliv společného. Podle Žaludy je snaha o jeho odvolání Žákovou osobní iniciativou. Žák naopak tvrdí, že chce pouze dozorní radu přimět k tomu, aby se otevřeně postavila k problémům, které nyní na železnici jsou. Jde především o způsob, jakým dráhy využívají loňskou jednorázovou dvanáctimiliardovou finanční injekci. Původně měla jít výhradně na nákup nových vlaků, dráhy z ní však kvůli nedostatku peněž hradí ztrátu z provozu.


Česku hrozí, že by mohlo platit vyšší ceny za přepravu ropy z Ruska. Jednání o nové smlouvě mezi Českou rafinérskou, která je hlavním tuzemským odběratelem ropy, a slovenským přepravcem ropy Transpetrol se stále nedaří uzavřít. Informaci přinesl deník E15 s odvoláním na zdroj blízký vedení Transpetrolu. Platnost předcházející smlouvy o přepravě a skladování ropy vypršela ke konci minulého roku. Česká rafinérská se podle zdroje E15 může dostat do pozice partnera, který nemá se slovenskou firmou dlouhodobý smluvní vztah. Pro společnost to údajně může znamenat, že bude muset platit za přepravu a skladování ropy poplatky, které jsou jedenapůlkrát vyšší než běžné ceny. To by se následně mohlo promítnout i do celkově vyšších cen ropy. Jak uvedl deník, dobře informovaný český zdroj vidí v současné situaci i možnou výhodu - případné zdražení ruské ropy by relativně zlevnilo surovinu, která do Česka putuje ze západu ropovodem Ingolstadt. To by vedlo k posílení energetické bezpečnosti a snížení surovinové závislosti na Rusku, i když okamžitý vliv na ekonomiku by mohl být negativní.


Energetická společnost ČEZ zvažuje propojení tendrů na dvě chystané jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích na Slovensku a v jihočeském Temelíně. Píše to deník E15 s tím, že cena obří zakázky by se mohla pohybovat v objemu 230 až 290 miliard korun. Výstavba elektrárny v Jaslovských Bohunicích má začít v roce 2013. Ve stejné době má odstartovat i dostavba Temelína. Obě elektrárny by měly být dokončeny v roce 2020.


Čeští počítačoví piráti zakládají stranu, píše v titulku deník Právo. Má se jmenovat Česká pirátská strana a jejím cílem má být omezení autorských práv a tím i rozšíření možnosti legálního sdílení děl na internetu. Iniciátoři už získali tisíc podpisů nutných k založení strany. Myšlenka vzniku České pirátské strany je údajně přímou odpovědí na páteční rozhodnutí švédského soudu o odsouzení provozovatelů internetového portálu The Pirate Bay. Nová česká strana by měla plně kopírovat ideový program švédské Pirátské strany, která se letos pokusí získat mandát v Evropském parlamentu. Hlavním iniciátorem vzniku České pirátské strany je brněnský programátor Jiří Kadeřávek. Záměr nové strany označila za absurdní protipirátská organizace BSA.


Foto: ČTK
Proti zákazu večerních koncertů ve známém pražském klubu Rock Café na Národní třídě se zdvihla vlna odporu, píše Právo. Ukazuje se, že městskou částí Praha 1 financovaná rekonstrukce hlavního sálu, zkolaudovaného v roce 2007, nebyla kvalitní. Zdejší starosta Petr Hejma provozovatelům klubu slíbil, že udělá vše pro obnovení živých koncertů. Protože nekonkretizoval termín, rockeři mu nevěří. Hejma v oficiálním prohlášení uvedl, že vnímá téměř dvacetiletou tradici a význam pražského Rock Café. Fakt, že rekonstrukce a přesunutí sálu o jedno podlaží níž situaci zhoršily, potvrdil i obyvatel domu Josef Hník. Podle něho jde o zadní trakt domu, do něhož sice není slyšet hudba, ale stěnami se tam dostávají basové vibrace. Obyvatelé domu podle něho o vyhnání klubu neusilují. Jde jen o to, aby se zabránilo hluku.


Další přístroj je 'po smrti'. Po kotoučovém magnetofonu a černobílé televizi odchází do historie také radiomagnetofon. Letos ho vyškrtli ze statistik, které sledují životní úroveň českých rodin a jejich vybavenost. A to se ještě v roce 1990 mohl každý, kdo jej měl, pyšnit tím, že patří mezi 'bohaté', respektive nadstandardně vybavené domácnosti. Vlastnilo ho jen 18 procent rodin.