Přehled tisku

tisk20_02_09.jpg
0:00
/
0:00

Deníky se ve svých komentářích věnují kritickému projevu českého prezidenta Václava Klause v Evropském parlamentu, který vzbudil mezi europoslanci emoce. Evropská unie potřebuje společnou zahraniční, obrannou a energetickou politiku, jakož i nějakého "prezidenta".

Deníky se ve svých komentářích věnují kritickému projevu českého prezidenta Václava Klause v Evropském parlamentu, který vzbudil mezi europoslanci emoce. Evropská unie potřebuje společnou zahraniční, obrannou a energetickou politiku, jakož i nějakého "prezidenta". Lisabonská smlouva je krůček v tomto směru. Není představitelné, že by to Václav Klaus nevěděl. Pak je ovšem nepochopitelné, proč jedná, jak jedná. Snad proto, že ho nikdo za prezidenta Evropské unie nenavrhl?" ptá se například komentátor deníku Právo. Připusťme ovšem, že v mnohém měl (Klaus) i pravdu - bruselský drak je zamořen byrokracií, ovšem stejně jako Praha. Okolnosti vystoupení českého prezidenta v Evropském parlamentu byly standardní. Jeho příznivci se dostavili a tleskali mocně. Sál byl poloprázdný a poté, co si řečníkovi odpůrci zabučeli nevolí, odcházeli. Od stárnoucího protiintegračního klauna nečekali nic nového. A měli pravdu, píše autor komentáře.

"Drzost", s níž ve čtvrtek vystoupil před poslanci Evropského parlamentu prezident Václav Klaus, zdůrazňuje komentář Lidových novin. Klaus přijel a europoslancům do očí řekl, že víc pravomocí by jim nedal, protože by to vedlo k ještě většímu pocitu odcizení občanů evropských zemí od unijních institucí. Většina europoslanců se nadprůměrně prožívá a taková slova neslyší ráda. Není to ale jen zlovůle škůdce z Prahy, odcizení evropských poslanců veřejnosti v členských zemích se dá snadno doložit, píše autor komentáře.

Mladá fronta Dnes míní, že Evropský parlament už slyšel lecjaké podivnosti a ve srovnání s některými z nich nemohl český prezident působit ani jako podivín, natožpak provokatér. Přesto mají podle listu jeho "vcelku nevinné výtky" na adresu unie magický dosah. Proč tedy Klaus popuzuje nejen evropské poslance, ale všechny zastánce integrace? Poťouchlostí. Pán, který před desítkami kamer hlásá své "eurokacířské" názory, se zároveň prohlašuje za oběť eurocenzury. Pán, který opakuje, že Evropská unie nemá alternativu, zároveň tvrdí, parafrázuji, že je to revoluční experiment, který potlačuje trh a suverenitu národů. Nejen europoslanci se diví: Ano, někteří lidé jsou nelogičtí. Ale jak může být prezidentem?, končí komentář v Mladé frontě Dnes.


Foto: Evropská komise
Autor toho v Hospodářských novinách píše, že střední a východní Evropa je v tuto chvíli nejohroženější region světa. Bankéři varují před "asijským scénářem", ti skeptičtější již mluví o státních bankrotech. V ten den řeční český prezident v Bruselu o "demokratickém deficitu". Je to jako sedět ve špatném divadle na špatné hře - se zamknutými dveřmi ven, poznamenávají Hospodářské noviny. Kdyby byl rok 2007 a ctěný čtenář seděl u rybníka, možná by se mohl přidat na stranu "provokatéra", jehož věty obsahují pěkná hesla, leč žádné původní myšlenky. Nebo by mohl z nudy zkusit hájit samolibé europoslance, kteří odmítají slyšet jiné než vlastní hlasy. Teď však tahle zbytečná scéna působí jak z jiné planety. Pánové, copak nevidíte, že kontinent má úplně jiné starosti? Ta otázka má smutnou odpověď: Bojíme se, že pan Václav Klaus ani pan Daniel Cohn-Bendit to opravdu nevidí, uzavírají Hospodářské noviny.


Autor komentáře v Mladé frontě Dnes se zamýšlí nad vývojem kurzu koruny, podle nějž bude velmi zajímavé srovnání letošního vývoje české a slovenské ekonomiky. Dlouhou dobu byla slovenská měna asi o pětadvacet procent slabší než česká koruna. Zatímco Slovensko vstoupilo do eurozóny s kurzem zafixovaným v době posilování své měny na hodnotě 30,126 slovenské koruny za euro, česká koruna se v tomto týdnu po oslabení ocitla na dohled třiceti korun za jedno euro. S přechodem na euro mají slovenští exportéři kurzový kanál uzavřen, zatímco čeští jakoby mávnutím kouzelného kurzového proutku zlevnili o čtvrtinu, upozornil autor textu.


Ministerstvo financí připravuje dluhopisy, které nabídne k odkupu občanům. Píše to Mladá fronta Dnes s odvoláním na náměstka ministra financí pro veřejné finance Eduarda Janotu. Cenný papír by mohl lidem přinést vyšší úrok než vklad v bance. Podle Janoty nemá oživení myšlenky stáních obligací pro drobné střadatele nic společného s krizí. "Je vytvořena expertní skupina, kterou zastřešujeme s členem Národní ekonomické rady vlády Jiřím Schwarzem," potvrdil deníku Janota. Ta by během jednoho až dvou měsíců měla říct, zda zavedení dluhopisů nějak brání současná legislativa a jak by jejich vydávání a správa měly fungovat. Jak píše Mladá fronta Dnes, pro stát by půjčování mohlo vyjít levněji, než za kolik dnes získá peníze na kapitálovém trhu. Ročně nyní platí stát z dluhu zhruba pětiprocentní úrok. Podle odborníků by státní dluhopisy mohly lidem vynést až čtyři procenta, což je více, než nyní nabízejí bankovní domy na termínovaných vkladech. Ty peníze nyní úročí maximálně třemi až čtyřmi procenty. Státní dluhopisy navíc představují nejbezpečnější uložení peněz, protože státy, na rozdíl od bank, téměř nekrachují. Bankéři by se pak museli snažit nabídnout klientům lepší úrok, aby si u nich peníze uložili, píše list.


Vrchní soud v Praze zrušil verdikt, podle něhož Jiřina Kaplanová a její čtyři kolegové z Komerční banky mohli za jedenapůlmiliardové pochybné úvěry pro bývalého šéfa fotbalového svazu Františka Chvalovského. Napsaly to Hospodářské noviny, podle nichž ale případ po deseti letech soudů putuje opět na začátek. Policie by prý měla všechny bankéře obvinit znovu. "Obvinění nebyli od počátku obeznámeni s tím, pro jaké protiprávní jednání jsou přesně stíháni," cituje list soudce Pavla Zelenku. Bývalou šéfku úvěrového oddělení Komerční banky Kaplanovou soud v létě 2006 nepravomocně odsoudil na pět let do vězení. Další čtyři bankéře uznal vinnými, ale nepotrestal je. Dva další osvobodil zcela. Podle HN není vyloučeno, že jejich případ už se k soudu znovu nedostane. "Je otázka, zda už neuplynula promlčecí lhůta,"řekl listu Kaplanové obhájce Vladimír Dvořáček. Odsouzení se podle původního rozsudku podíleli na úmyslném zkreslování údajů, na jejichž základě Chvalovský získal úvěry. Podle soudce Zelenky ale policie nedostatečně popsala trestné činy, kterých se prý bankéři dopustili, a také prý policisté dostatečně neodůvodnili jejich případný úmysl, uvedly Hospodářské noviny.


Tradiční atrakce, jako staročeská lochneska, střelnice, horská dráha nebo ruské kolo, ale také technické novinky pro adrenalinovou zábavu nabídne 46. ročník Matějské pouti, která se na pražském Výstavišti uskuteční od 21. února do 13. dubna. Podle pořadatelů je připraveno asi 130 atrakcí z Česka, Nizozemska, Německa i dalších evropských zemí, píší Lidové noviny. "Je to první jarní evropská pouť. Chceme ukázat v Praze novinky, které jsou populární v celé Evropě. Ceny přizpůsobíme úměrně českým podmínkám,"řekl listu provozovatel poutě Václav Kočka. Loňský požár, který zničil levé křídlo secesní budovy Průmyslového paláce na Výstavišti, konání poutí podle pořadatelů nijak neomezí. Pro děti jsou nachystány řetízkové, hydraulické i podlahové kolotoče, buggy auta, minimotorky, nafukovací skákadla nebo vláčky. Starší a odvážnější návštěvníci si mohou vybíjet adrenalin na velkých moderních technických zařízeních. Představit se má šest novinek. "Novinkou letošního ročníku je atrakce Psycho, strašidelný třípatrový zámek. Máme také padesátimetrový řetízkový kolotoč nebo horskou dráhu, kde se návštěvníci točí hlavou dolů," přiblížil program Jan Kočka z České asociace majitelů lunaparků, cirkusů a stánkového prodeje. Ve spolupráci s nizozemským partnerem nabídnou pořadatelé zábavu na obří vodní dráze WasserBahn, hydraulický megakolotoč Extreem, hydraulické zařízení Soun Maschine nebo horskou dráhu Mouse, lákají Lidové noviny.