12-02-2009

Premiér Mirek Topolánek, foto: ČTKPremiér Mirek Topolánek, foto: ČTKLidové noviny uveřejňují komentář premiéra Mirka Topolánka, který se vrací k tématu zdravotnických poplatků a krajské politice ČSSD, která se pokouší regulační poplatky nejenom v krajích zrušit. Sečteno a podtrženo: onen obrovský chaos, který nyní kritizují média, je jen špičkou obrovského ledovce problémů, který působí snaha ČSSD dostát svému populistickému slibu. Jde tu o ohrožení stability systému a dostupnosti zdravotní péče, o likvidaci soukromých lékařů a lékárníků, o útok na solidaritu ve zdravotnictví, o znevýhodňování pacientů, zejména těch vážněji nemocných. A samozřejmě tu není dodržován zákon, píše premiér. Vláda podle Mirka Topolánka využije všech možností, aby toto nezákonné jednání ukončila a aby pacienty uchránila před nezodpovědnými experimenty ČSSD. Vážně totiž poškozují zdraví, uzavírá komentář.

 

Sociálnědemokratičtí poslanci, foto: ČTKSociálnědemokratičtí poslanci, foto: ČTK Když sociální demokraté v listopadu loňského roku vysvětlovali svým stoupencům, z jakých důvodů uzavírají v některých krajích koalice s ODS, holedbali se tím, že od nynějška budou mít veškeré činy občanských demokratů pod kontrolou, píše autor článku v deníku Právo. Zatím se prý ale očekávání nenaplnila. Nejsou doposud patrné ani známky rozkladu vládních stran kvůli účasti jejich krajských reprezentací v koalicích vedených ČSSD. Ne že by ODS a KDU-ČSL oplývaly jednotou. Jenže dělicí čára vede mezi členy a funkcionáři těchto stran zpravidla z jiných důvodů, než je krajské spojenectví se sociální demokracií, píše list.

 

Předseda ČSSD Jiří Paroubek, foto: ČTKPředseda ČSSD Jiří Paroubek, foto: ČTK Předseda ČSSD Jiří Paroubek možná tvrdá slova o KSČM myslí vážně, přesto se nezměnil. A kdo doufá v jeho změnu, měl by zanechat vší naděje, píše autor komentáře v Mladé frontě Dnes. Je prý sice paradoxní považovat KSČM za skoro stalinskou stranu, a přesto s ní spolupracovat, ale my nejsme v salonu, nýbrž v politice. S dobrým známým ze sněmovních lavic Vojtou Filipem rád uzavře dílčí kšeftík i Mirek Topolánek. Například při volbě prezidenta. Přitom jeho antikomunistická rétorika je mnohem tvrdší, myslí si autor. Stalinská rétorika prý už musí Paroubka skutečně tahat za uši. Přesto skončil jako levicový populista, který za volební preference vymění nejen své přesvědčení, ale i dlouhodobé ekonomické či zahraničněpolitické zájmy země, píše komentátor, podle kterého si ČSSD "lízne" i se Stalinem, pokud bude pomoc komunistů po volbách pro sestavení levicové vlády nezbytná. Paroubek možná nemá rád Vojtěcha Filipa, ale moc a úspěch miluje nade vše, uzavírá Mladá fronta Dnes.

 

Ministr práce a sociálnách věcí Petr Nečas hovoří s ministrem financí Miroslavem Kalouskem, foto: ČTKMinistr práce a sociálnách věcí Petr Nečas hovoří s ministrem financí Miroslavem Kalouskem, foto: ČTK Komentátor Hospodářských novin se věnuje změnám, které chystá ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. Za zásadní považuje zavedení slevy na sociálním pojištění a povýšení práce "na dohodu". Ostatní návrhy jsou opatrné a zřejmě by prošly i přes socialistické křídlo poslanců, míní autor. Zákoník práce přesto zůstává perverzní v jedné zásadní věci: poměrně komfortní péče o nepotřebné zaměstnance zůstává na bedrech firem, píše komentátor listu a navrhuje proto odstupné platit prostřednictvím úřadů práce, nikoli z peněz firem. Není to žádný ultraliberální vynález: činí tak velmi solidární Švédi i Dánové, uzavírá komentář Hospodářských novin.

 

Zdeněk Škromach s Davidem Rathem, foto: ČTKZdeněk Škromach s Davidem Rathem, foto: ČTK Sociálnědemokratický politik Miloslav Mrština, který byl několik let šéfem ČSSD v Královéhradeckém kraji a členem předsednictva strany, vlastnil v Náchodě veřejný dům Vyhlídka a před volbami v roce 2006 dostal od sociálnědemokratických ministrů státní příspěvky ve výši 5,2 milionu korun. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. Do Mrštinova podniku šly dva státní příspěvky. Dotaci 1,32 milionu korun dostal v roce 2005 od ministerstva pro místní rozvoj, které tehdy vedl současný pardubický hejtman Radko Martínek. Druhý příspěvek ve výši téměř čtyř milionů korun putoval do podniku z ministerstva práce a sociálních věcí řízeného tehdy Zdeňkem Škromachem. Příspěvky od státu podnikatel Mrština využil k rekonstrukci hotelu, který v současnosti už jako veřejný dům neslouží. To, že se v něm dříve erotické služby poskytovaly, Mrština přiznává: "Byl to takový slušný podnik. Chodili tam slušní lidé - inkognito." Podle informací Mladé fronty Dnes se o nevěstinec začala kvůli kuplířství zajímat policie, tak ho majitel přestavěl na hotel. Mrština ale nikdy stíhán nebyl, podnik tehdy neprovozoval on, nýbrž nájemce. Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach nevylučuje, že se s Mrštinou zná, popírá ale, že Mrštinovi dotacemi úmyslně pomáhal.

 

Čeští manažeři posuzují krátkodobé vyhlídky svých firem chmurněji než jejich kolegové ve střední a východní Evropě. Na přelomu roku se 58 procent vedoucích pracovníků v tuzemsku domnívalo, že se situace zhorší. Ve středoevropském průměru to bylo 55 procent a ve východní Evropě 39 procent dotázaných. Píší to Hospodářské noviny s odvoláním na průzkum poradenské společnosti Roland Berger. Vysoký je podle deníku podíl manažerů, kteří situaci hodnotí jako "nejasnou". V době průzkumu se tak vyjádřilo 36 procent českých manažerů, když středoevropský průměr byl 40 procent a na Ukrajině a v Rusku 39 procent. Necelá šestina českých manažerů se v době průzkumu domnívala, že krize potrvá méně než půl roku, třetina uvedla, že je bude trápit půl roku až rok. To, že krize vyprchá do dvou let, si myslelo 37 procent respondentů. Poměrně vysoký byl i podíl pesimistů, kteří se dokonce obávají, že se ekonomika bude potácet v potížích více než dva roky (15 procent). Manažeři v tuzemsku podle průzkumu dost pozdě reagovali na první varovné příznaky blížící se krize. Úsporná či jiná opatření přijala zhruba polovina českých manažerů.

 

Papež Benedikt XVI., foto: ČTKPapež Benedikt XVI., foto: ČTK Deník Právo píše o tom, že do zářijové návštěvy papeže v Česku se nestihnou vyřešit dvě nejbolestivější místa česko-katolických vztahů - církevní restituce a mezivládní smlouvu s Vatikánem. Podle listu se na tom shoduje většina poslanců z církevní komise. Poslanecká sněmovna o restitucích hlasovala loni na jaře. Návrh, který by zaručil církvím finanční či hmotné restituce v hodnotě 83 miliard korun, ale neprošel. Podle hlavního odpůrce, poslance za ODS Vlastimila Tlustého, ani po roce není naděje věc vyřešit. Šéf komise, lidovec Jan Kasal proto upíná naděje k sociálním demokratům. Chce je vybavit argumenty. Nemají totiž důvod věc nepodpořit, protože dříve či později budou ve vládě a ten problém tady je, říká Jan Kasal. Sociální demokraté mají ale zatím k podpoře daleko. Jsme v krizi a to je věc ožehavá sáhnout do kapsy a zaplatit 270 miliard korun, cituje list poslanec za ČSSD Vítězslava Jandáka.

 

Společnost proslulého britského šéfkuchaře Gordona Ramsaye, která před rokem čtvrt otevřela v pražském hotelu Hilton Old Town luxusní restauraci Maze, opouští Prahu. S odvoláním na mediální zástupkyni firmy Michaelu Dvořákovou o tom informuje Mladá fronta Dnes. "Společnost Gordon Ramsay Holdings a majitelé Hilton Prague Old Town se dohodli na změně svých obchodních vztahů. Každodenní provoz restaurace se vrátí do rukou managementu hotelu a Gordon Ramsay Holdings se bude podílet na přípravě menu," uvedla mluvčí v prohlášení. Důvod, proč Ramsay z Prahy odchází, společnost nesdělila. Podle informací listu za ním stojí to, že Maze nesplnila finanční očekávání. Pražská restaurace Maze byla osmnáctým podnikem skotského šéfkuchaře, který je držitelem dvanácti hvězd prestižního francouzského gastronomického průvodce Michelin. Také jeho česká restaurace aspirovala na michelinskou hvězdu. Tu se ale v Česku podařilo získat zatím jen restauraci Allegro v pražském hotelu Four Seasons.

12-02-2009