Přehled tisku

0:00
/
0:00

Poslanecká sněmovna opět odložila vládní návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Vyřazení normy z programu sněmovní schůze prosadil poslanec ODS Vlastimil Tlustý za podpory dvou stranických kolegů a levicové opozice.

Poslanecká sněmovna opět odložila vládní návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Vyřazení normy z programu sněmovní schůze prosadil poslanec ODS Vlastimil Tlustý za podpory dvou stranických kolegů a levicové opozice. Podle komentáře Mladé fronty Dnes nejde Tlustému a jeho "gangu" o nic jiného, než o hlavu premiéra Mirka Topolánka. Povstání zbojníků mezi modrými a zelenými je jiného kalibru. Mají v očích právo, spravedlnost a zákon. Kdo je proti nim, je kacíř. S takovými se kupčit nebo smlouvat nedá. Buď je zabijete, nebo zabijí oni vás, míní autor v Mladé frontě Dnes.

"Rebelii" poslance Tlustého hodnotí také komentář deníku Právo. Autor píše, že v počínání "neposlance" Tlustého vidí nový fenomén českého parlamentarismu, totiž uplatňování vlastního sebevědomí. Tím však nechci rozhodovat, jak velký podíl v Tlustého počínání je msta Topolánkovi za zmrhání Tlustého ministerských ambicí a jak velký podíl činí ono suverénní svědomí poslance, píše autor k neshodám, které panují mezi premiérem Topolánkem a poslancem Tlustým.

Autor článku v Lidových novinách si klade otázku, odkdy je možné datovat konec Topolánkovy vlády. Ve zmaření plánu majetkového vyrovnání s církvemi vidí komentátor všechny znaky politické smrti. Koalice může předstírat, že vládne. Jistě ještě schválí pár veřejných zakázek a třeba i sedmého místopředsedu sněmovny. Ale skončila, míní Lidové noviny.


Foto: ČTK
Mladá fronta Dnes potvrzuje, že čeští zemědělci vylévají stovky tisíc litrů mléka na pole. Vyjadřují tak solidaritu s německými farmáři. Těm vadí nízké ceny mléka. Tvrdí, že na nich prodělávají, a žádají, aby supermarkety přestaly tlačit ceny dolů. Za litr požadují 43 eurocentů - což je asi 11 korun. Nyní dostávají jen od 25 do 35 centů, v přepočtu tedy maximálně 8,80 korun za litr, píše list.


Prezident Václav Klaus | Foto: Radio Prague International
Prezident Václav Klaus bilancuje v Hospodářských novinách deset let, které uplynuly od vzniku Evropské centrální banky (ECB). Pokud se Evropa neprobudí, čekají ji podle Klause obtížné časy. Každá ekonomika eurozóny bude muset hledat svou cestu, jak přeměnit nové hrozby v nové příležitosti. Společná měnová politika jim v tom nepomůže. Různě již dnes na členské země dopadá jak zhodnocení eura vůči dolaru, růst cen energií, potravin a surovin, změna exportních podmínek a konkurence zejména asijského zboží, míní prezident a dodává, že deset let po zavedení se tak ECB objektivně dostává pod daleko silnější tlaky, než jakým musela čelit po dobu své dosavadní existence. Česká republika by podle Klause měla být k zavedení eura spíše skeptická a zdrženlivá. Ostatně snad každý si musí všimnout, že na nás dnes Brusel netlačí tolik jako dříve - a ví proč, poznamenává Klaus. Euro v praxi prokázalo, že učinit ekonomicky nehomogenní Evropu homogenním celkem politickým rozhodnutím je politické inženýrství par excelance a že ani zdaleka všem zemím neprospívá, uzavírá komentář prezident Václav Klaus v Hospodářských novinách.


V červnu proběhne až tři tisíce exekucí na neplatiče koncesionářských poplatků. Píše to Mladá fronta Dnes. Česká televize už rozdala 29.000 žalob. Poplatky jsou hlavní zdrojem financování veřejnoprávní České televize. Podle mluvčího televize Ladislava Štichy je žaloba nejzazší krok. "Nejdřív dlužníky několikrát upozorňujeme, že mají zaplatit,"řekl Šticha. "Kdo dluh nevyrovná ani po prohraném soudu, může jen čekat, kdy u něj zazvoní exekutor," dodal. "Nejnižší vymáhané částky byly 150 korun,"řekl deníku advokát Dalibor Kalsco, který v pětadvacetičlenném týmu právníků dluhy pro ČT vybírá. K dluhu si exekutor ještě naúčtuje odměnu za práci, která je často vyšší než minimální dluh. "Minimální odměna soudního exekutora je 3000 korun a paušální náklady 3500 korun plus DPH. Celkem tedy 7734 korun," vysvětlil mluvčí exekutorské komory Pavel Kočiš a upozornil, že dlužník musí zaplatit také za prohraný soud. "Tato částka může náklady exekutora ještě převýšit," dodal. Advokátovi druhé strany musí dlužník zaplatit minimálně 4000 korun. Pokud dluh překročí tisícovku dostane advokát 6000 korun a další stovky korun vydá dlužník na soudní poplatky, píše Mladá fronta Dnes. Podle deníku není pro ČT problém neplatiče odhalit. "Domácnosti se k placení často přihlásí a pak neposílají peníze. To lze doložit snadno," uvedl Šticha. Platit musí totiž každý, kdo odebírá proud. Ledaže podepíše čestné prohlášení, že nemá televizi. "I to můžeme zkontrolovat, ale neřeknu jak, je to naše know-how," dodal.


Biskup Václav Malý před třemi týdny podmínečně vysvětil ženatého kněze Jana Kofroně. V Česku jde o vůbec první případ, kdy papež povolil, aby v římskokatolické církvi vykonával přímou službu v západním obřadu ženatý kněz. Informují o tom Lidové noviny. V pravoslavné či protestantských církvích jde o běžnou záležitost. Římskokatoličtí kněží ale musí za normálních okolností dodržovat celibát. "U nás je to v podstatě průlom. Řím to povolil konkrétně pro tento případ," potvrdil listu Tomáš Roule, sekretář kardinála Miloslava Vlka. Ve světě se takové případy staly například při konverzích anglikánů k římskokatolické církvi. Kofroň dělá biskupu Malému sekretáře, ale hlavně už léta pracuje se starými lidmi. O sobě ovšem příliš hovořit nechce. "Sloužím nemocným, příležitostně i umírajícím lidem, velký kostel nepotřebuji,"říká. Nyní bude moci "své klienty" vyzpovídat nebo jim udělit pomazání, uvádí deník. Vysvěcení ženatého muže nesignalizuje změnu v postojích papeže. Je naopak dědictvím minulosti - konkrétně protináboženského tažení komunistického režimu. Kofroň byl totiž v roce 1988 vysvěcen takzvanou podzemní církví, která se příliš neohlížela na formální záležitosti. Po roce 1989 začala splývat s oficiální římskokatolickou církví, ale její ženatí kněží sloužili u řeckokatolické církve. Jen u Kofroně učinil papež Benedikt XVI. výjimku.


Lidem, kteří řídí auto, aniž by absolvovali autoškolu, už v Česku nemá hrozit soud a vězení. Tuto změnu obsahuje podle Mladé fronty Dnes novela trestního zákona, která v parlamentu prošla prvním kolem schvalování. Těm, kteří usednou za volant bez řidičského oprávnění, by tak za přestupek hrozila jen pokuta a zákaz řízení, píše list. Změnu zákona dostalo ministerstvo spravedlnosti. "Nepřijde mi adekvátní aby někomu, kdo s půjčeným autem ujede pár metrů, hrozilo trestní stíhání a soud,"řekl Pavel Šámal, který je hlavním tvůrcem úprav. "Proto navrhujeme, aby to byl jen přestupek," doplnil. Podle listu ministerstvo spravedlnosti změnu prosazuje kvůli tomu, že soudcům projednáváním trestného činu řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění přibyla práce. Od července roku 2006 museli takových případů řešit 17.500. Ministerstvo dopravy se změnou nesouhlasí. "Marně jsme vedení ministerstva spravedlnosti žádali, ať to zmírnění do zákona nedávají,"řekla Mladé frontě Dnes náměstkyně ministra dopravy Daniela Kovalčíková.


Mladá fronta Dnes představuje malého génia: Číst a psát se naučil, když mu bylo pět. O čtyři roky později Václav Burger z Chrudimska zvítězil v celostátní soutěži Tajemství fotografie vyhlášené časopisem Time for Students. Přestože chodí teprve do třetí třídy, rozdrtil i téměř dospělé soupeře. Česko-anglický časopis pro školáky zveřejnil fotografii Jindřicha Štreicha, na které si důchodkyně povídá s malou holčičkou. Děti a studenti měli k fotce vymyslet originální příběh formátu A4. Václav Burger napsal takový příběh, který by často nedali dohromady ani dospělí. A zcela přesvědčivě zvítězil.