07-02-2008

Václav KlausVáclav Klaus Deníky komentují nesplněné sliby prezidenta Václava Klause. Připomínají, co Václav Klaus slíbil před pěti lety v rámci své prezidentské kampaně. V rozhovoru pro Lidové noviny před svým zvolením v roce 2003 například uvedl, že považuje za nezbytné, aby se na jmenování klíčových činitelů, jako jsou ústavní soudci nebo členové bankovní rady centrální banky, shodl prezident s vládou. Na nedávný dotaz exministra financí Bohuslava Sobotky, proč své kandidáty do vedení ČNB nekonzultuje s vládou, však Klaus odpověděl, že jedná v souladu s ústavou.

Klausovy nesplněné sliby kritizují v komentáři nazvaném "Slibuji vám, že své sliby nesplním" také Hospodářské noviny. Podle nich Klaus v roli prezidenta splnil jen velmi málo z toho, k čemu se zavázal, a v hlavních otázkách se zachoval úplně jinak. Připomínají, že Klaus hodlal šetřit vetem zákonů, ve skutečnosti ale ve vetování předhonil Václava Havla, který měl na svou práci dlouhých deset let. Klaus také slíbil, že nebude prezidentem aktivistickým, a přitom se stal nejznámějším aktivistou v boji proti zjištění, že globální změny klimatu jsou reálnou hrozbou lidstva, píše deník.

 

Motejl kritizuje odběry DNA, uvádějí Lidové Noviny. Policie podle ombudsmana při loňském odebírání vzorků DNA vězňům pochybila. Policisté překročili své pravomoci, když odebírali vzorky i lidem, kteří s tím nesouhlasili. Policisté při odběru měli použít násilí. "Takto vytvořená databáze je z právního hlediska sporná a policie by měla vězňům, kteří o to požádají, umožnit vyřazení z registru," cituje deník Otakara Motejla. Mluvčí kriminální policie Pavla Kopecká však tvrdí, že pro policii není názor veřejného ochránce práv závazný. Odběry, a to i násilné, podle ní posvětil odbor bezpečnostní politiky ministerstva vnitra. Praxi by mohlo změnit jen státní zastupitelství nebo soud. Motejl již žalobce požádal, aby postup policie prověřili.

 

Barbora Tachecí, foto: ČTKBarbora Tachecí, foto: ČTK Deníky komentují také odvolání ředitelky Radiožurnálu Barbory Tachecí. Tachecí podle komentátora listu zvětšila rozpolcenost v ČRo i v posluchačské obci, ale otázky veřejnoprávnosti, konkrétně třeba míra atraktivity vysílání, na stole zůstávají. Lidové noviny podotýkají, že za necelý rok přišel Radiožurnál již o druhého šéfa. První byl odvolán pro chyby v řízení stanice, Tachecí za rostoucí nesoulad ve vnitřní komunikaci. Mladá fronta Dnes uvedla, že Tachecí je od úterý na dovolené a ke svému odvolání se nevyjádřila. Generální ředitel Českého rozhlasu Václav Kasík prohlásil, že v programových změnách, které nyní na Radiožurnálu probíhají, chce pokračovat.

 

Hospodářské noviny se ve svém komentáři vracejí ke středečnímu verdiktu Ústavního soudu, který jednal o odškodnění za firmy znárodněné v r. 1945 na základě Benešových dekretů. Soudci se totiž usnesli, že ministerstvo financí musí rozhodnout o žádostech o poskytnutí náhrady, která měla být podle dekretů majitelům vyplacena. Hrozí, že tisíce podnikatelských rodin, jejichž majetek byl znárodněn, pustí nyní státu žilou? - ptá se deník. Komentátor se ale domnívá, že ministerstvo všechny žádosti zamítne se stejným tvrzením jako dosud: Benešovy dekrety jsou vyhaslé a nezakládají žádné nároky. Měli bychom si to připomínat, až zase nějaká strana navrhne snazší vyvlastňování například půdy v zájmu rychlé stavby dálnic, uzavírají Hospodářské noviny.

 

Přestože žáci zaplatili 120 tisíc korun školného, vysvědčení nedostali, upozorňuje deník Právo na elitní soukromé osmileté gymnázium Meridian International School v pražských Kobylisích. Žáci podle zákona vůbec nesplňují povinnou školní docházku, píše list. Vysvědčení, které dostávají, zároveň nemůže uznat nikdo v Česku ani v zahraničí. Škola totiž vůbec není zapsaná ve školském rejstříku. Rodiče tak porušují zákon tím, že své děti vlastně neposílají do školy, přestože za ně platí 120 tisíc korun ročně. Problém už na základě několika stížností řeší ministerstvo školství i policie. Školu navštěvuje asi 85 dětí, naprostou většinu z nich tvoří cizinci. I na ně se však vztahuje povinná školní docházka, pokud u nás pobývají déle než 90 dnů.

 

Pro pacienty trpící Alzheimerovou chorobou nebo demencí chybí v současné době v Praze několik tisíc lůžek. Upozorňuje na to Mladá fronta Dnes. Lidé, kteří by potřebovali zvláštní ošetřovatelskou a zdravotní péči, končí v nemocnicích nebo v psychiatrických léčebnách. Osmdesát procent z nich zůstává v péči domácí. Příbuzní se tak mění v ošetřovatele. V celé republice podle odhadu zdravotníků žije až 130 tisíc lidí, kteří trpí touto chorobou. V samotné metropoli je jich zhruba 16 tisíc, je tu pro ně jen ale několik set lůžek. Nová místa vznikají jen po desítkách. Nejnovější projekt vzniká v domově pro seniory v Kobylisích, kde už slouží klientům nové specializované oddělení s 18 místy a nové se dokončuje.

 

Některé firmy začínají propouštět zdravotně postižené zaměstnance. Uvádí to deník Právo. Důvodem je snížení příspěvku na zaměstnávání handicapovaných lidí, které vláda prosadila v rámci reformy veřejných financí. Podle Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených začalo propouštění již koncem loňského roku a bude pokračovat. Podle podnikatelů totiž snížené dotace nestačí dorovnat nižší výkon handicapovaných zaměstnanců a firmy už často nemají vlastní prostředky na dofinancování jejich práce.

 

Novou barevnou kombinaci si na svých autech chce vyzkoušet Policie ČR. Už nebudou zelenobílá, ale ve stříbrné metalíze s modrým pruhem. Podle Mladé fronty Dnes by se stříbřité policejní vozy měly na silnicích objevit už na podzim. Informaci potvrdil i policejní prezident Oldřich Martinů. Jde o změnu image, modernizaci značky, která podle Martinů ukáže, že policie se mění. Změna je podle vedení policie výhodná i proto, že stříbrná auta jsou na silnicích lépe vidět než bílá. Letos policie nakoupí 700 nových vozů a v následujících třech letech dalších 2300. Bude ji to stát 1,4 miliardy korun, upozorňuje Mladá fronta Dnes.

 

Zatímco oslavy masopustu si i díky široké nabídce masitých jídel v Česku získávají stále větší popularitu, následující půst má mizivý ohlas. Píší to Hospodářské noviny. Jako motivaci pro zdravý způsob života ho příliš nedoporučují odborníci na výživu. Zájemci o půst nemají mnoho šancí ani ve veřejných jídelnách nebo restauracích. "Na restauračním menu je postního jídla jako šafránu," říká Vít Klimeš z Asociace kuchařů a cukrářů ČR. Důvodem je zřejmě malý zájem lidí o tento druh stravy. "My lidi nutíme spíš jíst. Nenabídneme jim saláty a dietní jídla jen proto, že začíná půst," uvedl v Hospodářských novinách šéfkuchař z hotelu Alcron Jiří Štift.

07-02-2008