Bénazír Bhuttová, foto: ČTKBénazír Bhuttová, foto: ČTK Deníky komentují atentát, při němž byla v Pákistánu zabita bývalá premiérka Bénazír Bhuttová. Útok hrozí uvrhnout zemi do nové politické krize a zvýšit chaos v oblasti. Do světa mohla podle komentátora Hospodářských novin těžko přijít horší zpráva, než ta o vraždě expremiérky Bénazír Bhuttové. Pro prezidenta Parvíze Mušarafa přichází vražda Bhuttové jako paradoxní zadostiučinění. Může teď tvrdit, že tváří v tvář pachatelům a organizátorům opakujících se atentátů byl výjimečný stav, který vyhlásil, ospravedlnitelný. Pravdou však je, že násilí v zemi neubylo a že tak výrazně omezil možnosti politické opozice, myslí si komentátor. Navíc bezprecedentní sesazení soudců, kteří mohli ohrozit Mušarafovo znovuzvolení do nejvyšší funkce, vneslo do Pákistánu další prvky chaosu. Chaos a zmatek nejvíce ohrožují zemi, na jejíchž hranicích s Afghánistánem operují radikální islamisté vyznávající ideologii Usámy bin Ládina, která vedla k útokům na New York a Washington v září 2001, domnívá se komentátor. I přes nedůvěru a osobní napětí, které panovalo mezi Bhuttovou a Mušarafem, mohlo podle listu dojít k politické dohodě. Tato šance je teď ztracena. Dokud nebudou usvědčeni ti, kdo atentát připravili, nezmizí podle Hospodářských novin podezření, že Mušarafovo varování, že se Bhuttová neměla vracet do země, nebylo také skrytou hrozbou. V atmosféře nedůvěry se bude dařit jen násilí. S takovým Pákistánem, který vlastní jadernou zbraň, je svět ještě méně bezpečný, uzavírá deník.

Lidé nesoucí rakev s ostatky Bénazír Bhuttové, foto: ČTKLidé nesoucí rakev s ostatky Bénazír Bhuttové, foto: ČTK Podle komentátora Mladé fronty Dnes zemřela Bénazír Bhuttová ve chvíli, kdy měla změnit Pákistán. I ona někomu stála v cestě. Byla to tvrdá politička, které se dalo mnohé vytknout. Pověsti o korupci, do níž byla zapletena, byly nejspíš hodně přiživeny jejími oponenty, nikdy se jí však nepodařilo je úplně vyvrátit, píše list. Ledaskdo podle komentátora opakoval, že v této části světa je demokracie západního typu vždy dvojsečná či že dokonce komplikuje situaci. Pákistán je však velmi důležitá země a demokracie je podle listu vždy bezpečnější než sebeosvícenější autoritářská vláda. Bouře, do níž nyní Pákistán nejspíš vstupuje, může znovu zatřást snahou Západu, a tedy i naší, smést extremisty s bombami a kazatele zla na okraj scény, kde nebudou moci tolik škodit, domnívá se komentátor Mladé fronty Dnes. Bhuttová byla v mnohém symbolem dramatických změn. Její smrt z ní nejspíš udělá opravdovou mučednici, jejíž legenda bude žít ještě hodně dlouho. Možná i tak dokáže svým lidem pomoci, uzavírá deník.

 

Komentátor Lidových novin se zamýšlí nad rolí komunistů při volbě českého prezidenta. Podle něj letos překvapivě skoro nikdo nevyčítá Janu Švejnarovi vstřícnost vůči komunistům. Švejnar tvrdí, že komunisté jsou jiní než dřív a jejich program se prý podobá programům socialistických stran v mnoha zemích. Švejnar vystupuje vstřícně vůči komunistům a nikdo se nečertí, nikdo nehovoří o dláždění cesty do salonů. Že by to už jednou provždy odskákal Václav Klaus před pěti lety? - ptá se komentátor. Pokud se totiž protisystémová, extremistická politická strana stále vytěsňuje za okraj přijatelné účasti na veřejném dění, dříve či později, leč zaručeně najde šanci, jak dát o sobě vědět, píše list. Bude tak moct bez rizika politické zodpovědnosti sbírat politické body, a to komunisté podle listu také dělají. Otázka české nemoci zní tedy dosti jasně. Vyplatí se podstoupit tyjátr s komunisty při volbě prezidenta každých pět let? Nebo je lepší riskovat, že se komunisté u voličů znemožní účastí na vládě? - ptá se komentátor Lidových novin.

 

Ministr vnitra Ivan Langer ve svém návrhu policejního zákona prosazuje, aby policisté při běžné práci mohli vstupovat do všech prostor živnostenských provozoven - tedy do kuchyní, skladů a dalších zázemí. Upozorňuje na to deník Právo. Kontrolovat tyto neveřejné prostory mohou policisté dosud jen při vyšetřování trestné činnosti. Deník Právo připomíná, že s totožným návrhem přišel přesně před čtyřmi lety exministr vnitra Stanislav Gross. Změnu ale odmítli občanští demokraté i tehdejší stínový ministr Ivan Langer. Ten ale s odstupem času změnil názor - oprávnění policistů je prý nutné sjednotit. Obtížně se jim totiž vyšetřují například případy nucené práce spojené s vykořisťováním nelegálních migrantů nebo propagace fašismu.

 

Moskevský odvolací soud ve středu potvrdil předběžné opatření, kterým zablokoval navýšení kapitálu v ruské pojišťovně Ingosstrach. Píše to Mladá fronta Dnes a připomíná, že zablokování a zrušení čtyřnásobného navýšení kapitálu se domáhá skupina PPF Investments (PPFI) českého podnikatele Petra Kellnera, která za necelých 14 miliard korun v pojišťovně koupila minoritní podíl. Ingosstrach je druhou největší pojišťovnou v Rusku a ovládá ji podnikatel Oleg Děripaska a jeho investiční společnost Basic Element, která drží 50 procent akcií. Jádrem sporu je akciový podíl skupiny PPF Investments, která nyní v ruské pojišťovně drží 38,5 procenta akcií. Firmy, za kterými stojí Děripaska, se pokusily na valné hromadě pomocí navýšení kapitálu snížit podíl PPF na deset procent. PPFI podala koncem října k ruské Federální službě pro finanční trhy stížnost na způsob, jakým valná hromada rozhodla o navýšení základního kapitálu v pojišťovně. Arbitrážní soud města Moskvy návrhu skupiny PPF Investments v polovině listopadu vyhověl a v předběžném opatření zakázal Federální službě pro finanční trhy schválit dodatečnou emisi akcií. Podíl Čechů v pojišťovně tak zatím zůstává stejný. O podstatě sporu začne arbitrážní soud rozhodovat v polovině ledna, píše Mladá fronta Dnes.

 

Firmy letos trpěly největším nedostatkem lidí za posledních deset let, informují Hospodářské noviny. Týkalo se to prý i vrcholných manažerských postů. Končící rok naopak přál přestupům ve významných firmách. Přesto se takzvaní "lovci manažerů" shodují, že sehnat pro klienta kvalitního šéfa je stále obtížnější. Z této situace těží právě firmy, které se specializují na vyhledávání kvalitních manažerů. Jejich výdělky se za minulý rok totiž zdvojnásobily.

 

Foto: Evropská komiseFoto: Evropská komise Češi zanedbávají recyklaci, zjistily dnešní Lidové noviny. Každý Čech prý odevzdal v roce 2007 jen dva kilogramy starých domácích spotřebičů. Podle Evropské unie je to málo. V západní Evropě recyklují totiž pětkrát víc. Některé přístroje - jako třeba elektrické hračky - se nedaří vybírat skoro vůbec. Lidové noviny připomínají, že povinnost zpětně odebírat elektrozařízení mají ze zákona samotní výrobci. Ti si kolektivně založili specializované společnosti, které se odběrem od veřejnosti zabývají. Systém financují recyklační poplatky.

 

Lékaři, stejně jako například obchodníci, nemusejí od pacientů, respektive zákazníků, přijmout větší počet mincí, než který stanovuje vyhláška České národní banky (ČNB), píše deník Právo. Naopak na příjem bankovek se žádné omezení nevztahuje. Vyhláška ČNB z roku 1994 říká, že mince přijímají bez omezení pouze centrální banka a komerční bankovní domy. Ostatní právnické a fyzické osoby nemusejí přijmout při platbě mince nad 10 kusů stejné hodnoty, mince nad celkovou částku 100 Kč u desetikorun. Dále také mincí nižší nominální hodnoty, a mince nad celkovou částku 500 Kč i u mincí vyšších nominálních hodnot. Rovněž nejsou povinní přijmout platné české či československé pamětní mince. Bankovkou jakékoli hodnoty může zákazník nebo pacient platit zcela bez omezení a lékař ji nesmí odmítnout, píše deník Právo.