26-11-2007

Václav Klaus a Mirek Topolánek, foto: ČTKVáclav Klaus a Mirek Topolánek, foto: ČTK Deníky komentují sobotní kongres ODS, situaci ve straně a volbu prezidenta. Deník Právo si všímá také vztahu premiéra Mirka Topolánka k médiím. Podle komentátora šíří předseda vlády jen špatně skrývanou nenávist k představitelům jedné profesní skupiny, pokud nemá pro svá tvrzení důkazy. Závažnější problém zůstal však podle Práva pod povrchem. "Mirek Topolánek se vyžívá ve střelbě a nutí celé společnosti představu, že žijeme v prohnilém státě, v němž bude nutné vyříznout nejeden vřed. On je ten povolaný, ostatní by měli souhlasit, jinak riskují obvinění z různých hříchů, neloajalitou počínaje a příslušností k organizovanému zločinu konče. To je pro ODS potenciálně nebezpečný stav. Lidé nemají rádi život v napětí s nejasnými konci," dodává list.

 

Komentář Mladé fronty Dnes se vrací k nedávnému soudnímu rozhodnutí, které očistilo Jana Antonína Baťu z kolaborace s nacisty. Připomíná také, že podnikatel Tomáš Baťa junior chce získat odškodnění za to, že kvůli tomuto nařčení byl jeho rodině bez náhrady zabaven majetek. Tato křivda bolí o to víc, píše autor komentáře, že s Baťou zatočila republika, jejímž prezidentem byl Edvard Beneš a která ještě neztratila všechny demokratické atributy. Jenže zlínské obuvnické impérium bylo i tehdy tučným soustem... Baťa byl proto odsouzen bez ohledu na to, že během války posílal peníze exilové vládě do Londýna, o nichž musel Beneš vědět. Baťův případ přitom není ojedinělý. Podobný osud měli po válce i bratři Havlovi, Jiří Stříbrný, Rudolf Beran nebo generál Syrový, připomíná Mladá fronta Dnes.

Tomáš Baťa, foto: ČTKTomáš Baťa, foto: ČTK Podle Hospodářských novin jsou ale šance Tomáši Bati, který se chce u štrasburského soudu domoci miliardového odškodnění, minimální. Důvodů je podle listu hned několik. Za prvé precedenční rozsudky Evropského soudu pro lidská práva a za druhé Baťova dosavadní pasivita. Deník zmiňuje i jeho nejasný vztah ke strýcovu majetku. Český stát se navíc k Tomáši Baťovi juniorovi zachoval poměrně velkoryse: majetek mu vrátil bez zjevného nároku na restituce. Soud ve Štrasburku nechává podle Hospodářských novin nápravu poválečných křivd na vůli jednotlivých států. Z principu se nezabývá případy, které vznikly před přistoupením Česka k Evropské unii. Z těchto důvodu už ve Štrasburku se svými žalobami proti Česku neuspěly šlechtické rody Walderode, Harrachů nebo Lichtensteinů. Podle Rady Evropy musejí navíc žadatelé vyčerpat všechny možnosti dostupné ve státě, kde k údajné újmě došlo, a žádost podat do šesti měsíců od konečného rozhodnutí soudu. Tomáš Baťa však žádnou žalobu o odškodnění nikdy nepodal, připomínají Hospodářské noviny.

 

Martin Bursík, foto: ČTKMartin Bursík, foto: ČTK Má to Bursík do jara? - ptá se komentář Lidových novin a připomíná, že proti šéfovi Strany zelených se zdvihá silná vnitrostranická opozice. Ačkoliv Bursík rád vystupuje jako věcný a spolehlivý partner a tvrdí, že má stoprocentní podporu zelených, v jeho straně se už mluví o tom, že jarní sjezd by se mohl změnit na volební a Bursík by mohl o svůj post přijít. Rozruch ve straně vzbudilo to, že donutil první místopředsedkyni Danu Kuchtovou rezignovat na post ministryně školství. Od té doby z nejasných důvodů ze školství "vyhodil" i její dva náměstky. Oba jsou přitom členy předsednictva zelených. Bursík navíc odmítá návrhy Kuchtové na nového šéfa resortu. V neděli kvůli Bursíkovi na post ve vedení republikové rady zelených rezignoval Dalibor Stráský. To vše Kuchtovou donutilo k tomu, že se postavila do čela začínající vzpoury, soudí Lidové noviny.

 

Milan KubekMilan Kubek Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek a šéf lékařské komory Milan Kubek podle deníku Právo zakopali válečnou sekeru. Dosavadní nesmiřitelní odpůrci se na nedělním sjezdu České lékařské komory v Brně dohodli na spolupráci. Spory mezi nimi přitom trvaly více než rok, ministerstvo po celou dobu s vedením komory nekomunikovalo. Julínek se původně na sjezd do Brna ani nechystal, to se ale vedení komory, která ho pozvala a která zastupuje 46 tisíc lékařů v celé republice, nelíbilo. Šéf komory Kubek proto přímo z jednacího sálu zavolal Julínkovi na mobil a řekl mu, že si ho delegáti sjezdu žádají na sjezdu. Julínek poté přerušil svou účast na kongresu ODS a do Brna k překvapení všech přijel. Přijal dokonce i Kubkovu podanou ruku a delegáti sjezdu si mohli oddechnout. Oba aktéři tak podle deníku Právo udělali tlustou čáru za dosavadními odbornými i osobními spory. Oba také přislíbili, že spolu budou komunikovat a spolupracovat při reformě zdravotnictví. Sjezd přitom odmítl přesčasy pro lékaře, které v rozsahu osmi hodin týdně Julínek navrhuje. Delegáti také požadují vyšší platy pro nemocniční lékaře. S přesčasovými hodinami by plat lékaře měl dosáhnout 65 tisíc korun.

Od Nového roku si pacienti při návštěvě lékaře budou muset připravit hotovost, připomínají Lidové noviny. Za vyšetření totiž zaplatí 30 korun, za jeden den v nemocnici 60 korun. Už nyní se ale podle listu musí nemocnice rozhodnout, jakým způsobem budou poplatky od pacientů vybírat. Část nemocnic plánuje, že na chodby umístí automaty podobné těm na hlídaných parkovištích. Pacienti do nich vhodí příslušnou částku a dostanou potvrzení o zaplacení, které ukáží lékaři. O zavedení automatů už rozhodly pražské nemocnice na Bulovce, v Motole a Thomayerova nemocnice v Krči. Další o zavedení přístrojů uvažují. Zákon je v otázce formy vybírání poplatků benevolentní. Mají si o ní rozhodnout sama zdravotnická zařízení. Na jejich úvaze také je, zda budou vybírat poplatky před vyšetřením nebo až po něm. Podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Tomáše Cikrta zde hrozí komplikace v případě, že pacient poplatek zaplatí předem, pak ale nebude s prací lékaře spokojen.

 

"Špatní" soudci půjdou před kárný soud, uvádějí Hospodářské noviny. Většími tresty soudcům, kteří budou chybovat, hrozí ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Zřejmě už na přelomu roku navrhne vládě nový zákon, podle něhož by o talár mohl přijít soudce, který nebude rozumět zákonům nebo bude vynášet okatě špatné rozsudky. Cílem návrhu je podle Jakuba Stadlera z tiskového odboru ministerstva to, aby se soudci dále vzdělávali a svou práci brali odpovědně. Soudci ale takový návrh považují za ohrožení své nezávislosti. A to zejména v souvislosti s tím, že v kárných senátech, které chyby soudců posuzují, by měli vedle soudců usednout i kandidáti sněmovny nebo Senátu.

 

Václavské náměstí, foto: Štěpánka BudkováVáclavské náměstí, foto: Štěpánka Budková Václavské náměstí v Praze čekají velké změny. Píší o tom Lidové noviny. Vznikne tu několik nových hotelů, například na místě bývalého obchodního domu Diamant na Domu potravin. Nový hotel vznikne i z velkého bloku domů mezi Václavským náměstím a ulicemi Panskou a Jindřišskou. V bezprostředním sousedství náměstí má také vzniknout síť obchodů, kanceláří a bytů, která bude propojena novým systémem pasáží. Pražané by tak podle listu mohli procházet z historické pasáže Černá růže až do Koruny. Podle radního Filipa Dvořáka jde o nejvýznamnější stavební počin, který čeká "Václavák" v příštích šesti letech. K velkým změnám patří i to, že na náměstí se vrátí tramvaje, které z něj zmizely před dvaceti lety. Předpokládá to nový návrh urbanistického řešení centra města, podle něhož se Václavskému náměstí vrátí podoba živého bulváru se širokými chodníky, vysázením alejí stromů a omezením automobilové dopravy na minimum. Podmínkou ale je, že se magistrála, která přetíná horní díl náměstí pod Národním muzeem, přestěhuje za muzeum. Náklady na rekonstrukci náměstí přijdou na 100 až 200 milionů korun, přeložka magistrály se vyšplhá až na 450 milionů.

26-11-2007