Přehled tisku

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Komentáře deníků pozitivně hodnotí to, že se podařilo zabránit sobotnímu pochodu neonacistů pražským Židovským Městem. Některé listy ale současně varují před přetrvávajícím nebezpečím pravicového i levicového radikalismu. Hospodářské noviny navíc upozorňují na rasismus v české společnosti namířený proti Romům, Vietnamcům a dalším lidem jiné než bílé pleti.

Foto: ČTK
Komentáře deníků pozitivně hodnotí to, že se podařilo zabránit sobotnímu pochodu neonacistů pražským Židovským Městem. Některé listy ale současně varují před přetrvávajícím nebezpečím pravicového i levicového radikalismu. Hospodářské noviny navíc upozorňují na rasismus v české společnosti namířený proti Romům, Vietnamcům a dalším lidem jiné než bílé pleti.

Foto: ČTK
Komentátor Lidových novin píše, že plánovaný sobotní pochod pravicových radikálů skončil masivní porážkou neonacistů. Poznamenává, že policie pacifikovala neonacisty s takovým přehledem, že i přítomnost antify byla zbytečná. Anarchisté ovšem nejsou obyčejní dobrovolníci. Často bojují, i když by vůbec nemuseli. A zabojovali si i tentokrát. Ničemu tím nepomohli. Policistům jen přidělali práci a v divácích vzbudili pocit, že náckové a antifa jsou jedni za osmnáct a druzí bez dvou za dvacet. Neprohráli tedy jen neonacisté, míní autor komentáře.

Podle komentátora deníku Právo náckové sice ztratili pár kapek krve, ale vydělali na tom. "Zviditelnili se mocně a navíc asi svým hrdinským pochodem do jámy lvové osloví a přitáhnou do svých řad další mladé, frustrované a nevzdělané hochy, kteří s nimi sdílejí ideu Čechy Čechům. Nácků totiž stále přibývá. Mlátit je pendreky je jistě užitečná taktika, ale nic na tom nezmění. Až jich příště přijde víc, nebudou stačit těžkooděnci s pendreky. A pak bude další příště a zase nácků přijde víc a pistole už třeba nebudou mít jen plynové, píše autor. Upozorňuje rovněž na to, že radikálové jsou "napravo i nalevo".

Foto: ČTK
Komentátor Mladé fronty Dnes se zamýšlí nad tím, proč existuje extremismus levice a pravice i po historických zkušenostech s nacismem a komunismem a jejich desítkami milionů obětí. Na adresu sympatizantů tohoto extremismu poznamenává, že blbci vůbec nevědí, o čem mluví, co vlastně chtějí. Líbí se jim jejich jednota, pochod, svornost, síla v ulici. O mučení, utrpení, vraždění nevědí nic, píše a dodává: Děti komunistů a nacistů - říkají si buďto národní mládež, nebo leninská antifa - pochodují ulicemi a zneklidňují nás svou naprostou iracionalitou. Jsou to světýlka příštího utrpení lidí. Ale co s nimi? Copak je můžeme vybít, když jsou tak krutě nepoučitelní? Lustigu, vezmi je do koncentráku, oni se tam budou pošklebovat. Co je hlavní záhadou jedenadvacátého století? Divíme se, že po tom všem, po té strašlivé zkušenosti, je ta hrůza zase zde. Je úkolem jedenadvacátého století pro tuto záhadu najít vysvětlení, píše komentátor Mladé fronty Dnes.

Foto: ČTK
Komentátor Hospodářských novin oceňuje na sobotních událostech solidární demonstraci u synagog a na Staroměstském náměstí s izraelskými vlajkami, Davidovými hvězdami na klopách a s náladou připomínající listopad 1989. Přišli i politici všech demokratických stran. V kolika západoevropských metropolích by se dnes - při jejich vztahu k Izraeli - taková uskutečnila? Jakkoli divně to zní, letošní výročí křišťálové noci bylo optimistické a Praha si ho připomněla nejlépe, jak mohla, píše. Autor dalšího článku v Hospodářských novinách ale upozorňuje, že skrze chvályhodné "celospolečenské vzepětí" prosvítá alibismus. Když tatáž fašounská parta, která se pokusila projít židovským městem, mašíruje proti Romům, nechává to většinu bílých Čechů, včetně politiků, v klidu, upozorňuje. Poznamenává rovněž, že český rasismus je ve své většině nenápadný, hluboce zakořeněný v každodennosti.


Průzkum Mladé fronty Dnes ukázal, že část mladé generace, která už vyrostla po listopadu 1989, je málo informovaná o bývalém režimu. Mladí lidé mají povědomost o tehdejším životě především z pozice spotřebitele - znají z vyprávění fronty na ovoce a levné máslo. Spíše než nesvoboda a útlak, což jsou pro ně prázdné pojmy, by dnešním osmnáctiletým vadil malý výběr zboží. Právě jen to slýchají doma o komunismu v bývalém Československu. A učitelé jim předávají informace o nedávné historii jen sporadicky. Historici nabízejí v Mladé frontě Dnes vysvětlení - většina rodičů nemá zájem příliš vysvětlovat, protože by museli mluvit i o svých postojích. A v Československu bylo jeden a tři čtvrtě milionu lidí členy komunistické strany a další miliony režim tiše tolerovaly. Historiky ale překvapil nezájem první čistě demokratické generace. V Rakousku a Německu byl zájem o nacistické období velice silný na začátku 60-tých let, tedy právě oněch 18 let po jeho konci.


V parlamentu se začalo projednávat radikální zpřísnění trestů za korupci. Jak upřesňují Hospodářské noviny, podle návrhů ministerstva spravedlnosti budou moci usvědčení úplatkáři snáz přijít o všechen majetek, dostat zákaz pracovat pro stát nebo města a soud jim bude schopen zabavit i peníze, které převedli na příbuzné. A dokonce má platit, že kdo se o korupci dozví a nezavolá policii, bude moci sám skončit ve vězení. Tato úprava by měla podle ministerstva spravedlnosti postihovat korupci způsobem běžným v jiných státech západní Evropy. Návrh má zatím velkou šanci, že skutečně začne platit. Pro tvrdší postihy - v zemi, kde se podle průzkumů dvě třetiny firem setkaly s korupcí - jsou totiž všechny politické strany včetně opozice. Hospodářské noviny ale upozorňují na to, že soudcům sice návrh zákona otvírá nové možnosti, jak přísně trestat. Na druhou stranu se ale uplácení děje mezi čtyřma očima a detektivové málokdy získají přesvědčivé důkazy, které později uspějí u soudu.


I přes vyšší inflaci a životní náklady v důsledku reformy veřejných financí by si měla většina obyvatel České republiky v příštím roce polepšit. Lidové noviny se zaměřily na odhady platů v příštím roce. Hnací silou v růstu mezd bude rekordně nízká nezaměstnanost. Nedostatek pracovních sil se totiž projevuje i v tom, že firmy jsou přístupnější vyjednávání o výši platu, jsou ochotny připlatit za vzdělání, praxi nebo znalost jazyka. Nejvíc by si měli polepšit lidé v automobilovém průmyslu, informačních technologiích a ve službách v soukromém sektoru.


Poklad v podobě historických písemností ukrýval sběrný dvůr v Lomnici nad Popelkou. Sběr připravený k likvidaci skrýval velmi vzácné listy ze 16. století. Dokumenty o víkendu náhodně objevili pracovníci limnického muzea a galerie, píše deník Právo. "Úplná náhoda to ale nebyla. Sběrný dvůr leží v sousedství muzea, jehož pracovníci tam občas právě z tohoto důvodu zajdou. Několikrát v minulosti se stalo, že tam objevili minimálně zajímavé věci," přiblížil šéf městského infocentra v Lomnici nad Popelkou Josef Svoboda. Listy vyhodil do sběru některý z občanů Lomnicka, aniž si uvědomil jejich historickou hodnotu. Listy poputují do bezpečí archivu.