09-10-2007

Kdyby v Česku existovala přímá volba prezidenta, Václav Klaus by získal hlasy 57 procent voličů. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median pro Mladou frontu Dnes. Průzkum probíhal na přelomu září a října. Sociologové dali dotázaným lidem na výběr mezi Klausem a čtyřmi dalšími jmény, o nichž se mluvilo jako o možných Klausových protikandidátech. Petr Pithart, který později prezidentskou kandidaturu odmítl, měl podporu 8,3 respondentů, pro Jiřího Dienstbiera by hlasovalo 6,7 procent lidí, Václav Pačes a Jan Švejnar by shodně získali hlasy 4,4 procenta dotázaných. Zbytek respondentů, téměř 20 procent, by volil někoho jiného. Klause by podpořila i třetina dotázaných voličů KSČM a třetina sympatizantů ČSSD. "Nízká podpora protikandidátů je výrazem toho, že strany, které chtějí jiného prezidenta, se na něm zatím nedokázaly shodnout," uvedl v Mladé frontě Dnes politolog Petr Jüptner.

 

Deníky si v komentářích všímají sporu mezi státem a katolickou církví o Katedrálu svatého Víta. Podle Hospodářských noviny by měl kardinál Miloslav Vlk spor katolické církve o svatovítskou katedrálu zastavit. "Má dobré úmysly, ale nemá šanci: přes soudy cesta nepovede. Musí se dohodnout s politiky," míní komentátor. Bývalý prezident Václav Havel zaslal premiérovi Mirku Topolánkovi návrh zákona, podle nějž by katedrálu společně spravoval stát a církev. Komentátor věří, že velkorysejší nabídku už Vlk nedostane. "Návrh, aby správní radu katedrály obsadili napůl zástupci církve a státu, by byl čestným ukončením sporu," myslí si Hospodářské noviny.

 

 

Václav Havel (vlevo) na Fóru 2000, foto: ČTKVáclav Havel (vlevo) na Fóru 2000, foto: ČTK Václav Havel sezval zvučná jména k debatě o ničem, píše komentář Mladé fronty Dnes, týkající se Fóra 2000. Komentátor připouští, že setkání má i některé klady v podobě návštěvy osobností, které by se do Česka jinak nepodívaly, ovšem to je hodně málo. Konference podle něj nepřispívá ke zvýšení renomé Václava Havla v domácím prostředí. "Možná by přitom stačilo jen to, kdyby těm srazům vtiskl konkrétnější námět. Co třeba bavit se jen o putinovském Rusku a americkém protiraketovém štítu? A vyslat váhavé české společnosti signál, jak se na věc dívat," navrhuje komentátor Mladé fronty Dnes.

 

Praha stále více láká zahraniční společnosti. Během pěti let se v české metropoli chystá začít podnikat 45 předních světových firem. Napsaly to Hospodářské noviny s odvoláním na studii realitní společnosti Cushman & Wakefield, která se dotazovala manažerů 500 firem. V Evropě je podle studie Praha druhým nejvyhledávanějším městem po Moskvě, kam se v příštích pěti letech chystá 63 firem. Podle studie chtějí svůj byznys do Prahy rozšířit především obchodní firmy, restaurace nebo hotely. Dokument hodnotí také podnikatelské podmínky. V tomto pořadí si Praha pohoršila, v žebříčku 33 evropských měst klesla z loňského třináctého na letošní čtrnácté místo. Zahraniční firmy na Praze oceňují daňovou politiku, podnikatelské pobídky a nízké mzdy. Dobře manažeři podle studie hodnotí i zlepšující se jazykové schopnosti zaměstnanců. Investorům však stále vadí nedostatečná komunikační síť. Firmy už si také tolik nepochvalují ceny pražských kancelářských prostor.

 

Foto: Evropská komiseFoto: Evropská komise Miliardy z chystaného prodeje státních firem půjdou i na nápravu starých ekologických škod. Do roku 2015 stát musí na odstranění škod vyhradit částku přibližně sto miliard korun. Prodejem státních podniků Letiště Praha, ČSA, Budvaru nebo částí Českých drah a České pošty přitom může stát celkem získat zhruba 150 miliard. Jak uvádí Hospodářské noviny, ekologické závazky státu pocházejí z devadesátých let, kdy se vláda při privatizaci podniků zaručila za likvidaci ekologických škod, jež vznikly za komunismu. V současné době stát platí hlavně za čištění podzemních vod a půdy. K největším příjemcům peněz patří firmy Diamo, Škoda Holding, doly OKD, chemičky Spolana či Chemopetrol. Náměstek ministra financí Ivan Fuksa v Hospodářských novinách uvedl, že ministerstvo se smlouvy z devadesátých let bude snažit zrevidovat a stlačit výši státních závazků co nejníže.

 

Radomír Šebesta (vpravo) a Josef Katrinčák, foto: ČTKRadomír Šebesta (vpravo) a Josef Katrinčák, foto: ČTK V sedmdesátých letech unesli letadlo, aby se mohli dostat z komunistického Československa do svobodné země. Po téměř pětadvaceti letech už nemusejí mít Anna a Josef Katričákovi z Karlových Varů strach, že mají českou policii v patách. Policisté se je několik let snažili najít a na základně soudního příkazu dodat do výkonu trestu. Jak píše deník Právo, nyní pátrání přerušili. Neznamená to ale, že zatykač neplatí. Oba únosci dál zůstávají oficiálně v databázi zločinců. Dnes sedmapadesátiletí Katrinčákovi 10. května 1978 propašovali spolu s Radomírem Šebestou na palubu letadla směřujícího z Prahy do Brna dva kilogramy výbušnin. Únosci pak donutili piloty přeletět do západního Německa, kde se vzdali policii a požádali o politický azyl. Byli odsouzeni v roce 1983 v nepřítomnosti k trestům od 9 do 12 let. Šebestu před třemi roky omilostnil prezident Václav Klaus mimo jiné proto, že ho do činu zatáhli jeho společníci. Na seznamu hledaných osob tak zůstali jen Katrinčákovi, píše Právo.

 

Kostka másla podražila za poslední měsíc téměř o čtvrtinu. Ceny v některých obchodech už překonaly čtyřicetikorunovou hranici. Jak konstatuje Mladá fronta Dnes, může za to mléčná horečka ve světě, která táhne ceny základní suroviny pro jeho výrobu od počátku roku vzhůru, blížící se Vánoce a máslový šok v sousedním Německu. Tam se totiž skokově zvýšila cena mléka o více než třicet procent. Zákazníci u nás jsou zatím částečně chráněni konkurenčním bojem řetězců, které kromě drahého másla nabízejí také jeho neznačkové mutace. To pak snižuje průměrnou cenu kostky másla.

 

Foto: Zefram, CC BY-SA 3.0 UnportedFoto: Zefram, CC BY-SA 3.0 Unported Deník Právo upozorňuje, že s příchodem chladnějších měsíců začnou motoristé opět řešit jeden nepříjemný problém. Co s kunami, které láká teplo motorů aut. Zpravidla totiž překoušou kabely. Navíc do prostoru motoru natahají mršiny a odpadky. Opravy jdou do tisíců korun. Odborníci netuší, proč kunám kabely tak chutnají, podle některých jen překonávají překážku v lezení. Pojišťovny ale škody způsobené šelmami do havarijního pojištění nezahrnují. S jedinou výjimkou - když dojde k požáru. Havarijní pojištění se totiž vztahuje také na živelní události, do kterých patří i oheň. Jak ale deník Právo doplňuje, zbavit se kuny není jednoduché. Spolehlivé není ani doporučované balení kabelů do plastu.

09-10-2007