24-09-2007

České gripeny by měly hlídat vzdušný prostor pobaltských zemí. Informuje o tom Právo. Estonsko, Litva a Lotyšsko, které jsou od roku 2004 členy NATO, totiž nejsou schopny zabezpečit ochranu vlastními silami. Podle deníku má v příštích týdnech o záměru ministerstva obrany jednat vláda. Ministryně obrany Vlasta Parkanová argumentuje tím, že se ukážou schopnosti armády České republiky a letectvo získá zkušenosti z provozu gripenů mimo Česko. Právo ale upozorňuje, že opozice není další armádní misí v zahraničí nadšená. Například místopředseda sněmovního výboru pro obranu Antonín Seďa z ČSSD říká, že na jednu stranu armáda ruší kvůli finanční úspoře záchranné prapory, na straně druhé rozšiřujeme pomoc v zahraničí a hledáme na to peníze. Podle Sedi prý Česko naslibovalo v NATO mnoho věcí, ale chybí koncepce a také peníze. Česko by mělo zvážit, co je prioritou, zda chce mít z armády expediční sbor. Seďa také upozornil, že Česko je svými letadly zapojeno do jiné alianční akce a vyčlenění dalších stíhaček nesmí být na úkor ochrany českého vzdušného prostoru. Parkanová ale podle Práva ujišťuje, že plánovaná operace nezhorší ochranu vzdušného prostoru České republiky. Šéf výboru pro obranu Jan Vidím z ODS je dokonce přesvědčen, že jde o model, který by mohl být do budoucna vhodný také pro Česko. Podle něj by armáda po skončení nájmu gripenů už neměla kupovat drahé stíhačky, ale mohla by se třeba se Slováky domluvit na tom, že by se zde vytvořila společná zóna, kterou by střežila alianční letadla, uvádí Právo.

 

Prezident Václav Klaus je podle komentáře Lidových novin, který se věnuje blížící se volbě hlavy státu, favorizovaným kandidátem v přímých i nepřímých volbách prezidenta. Autor píše mimo jiné o nadcházející schůzce předsedů stran, kteří by měli jednat o přímé volbě prezidenta. "Předsedové stran zřejmě nemají co dělat, neboť budou příští týden jednat o možnosti přímé volby prezidenta. Toto exemplární pseudotéma je součástí letitých jalových snah nějakým zásahem změnit volební mapu. Lidé, kteří tlačili postupně na naplnění Senátu, pak na zřízení krajů a potom přišli s přímou volbou prezidenta, si od toho vždy slibovali zejména oslabení ODS. Je to stále dokola: když jim nešel fotbal a hokej, vymohli si ještě košíkovou, když nezabodovali v ní, přišli s házenou a nyní to zkoušejí s gorodkami," uvádí autor komentáře.

Zástupce šéfredaktora Mladé fronty Dnes píše o snaze nalézt Klausova protikandidáta, že "do volby máme sice ještě více než čtyři měsíce, ale nekontrolovatelné lovení Antiklausů z klobouku provázejí velké trapnosti". Uvádí, že "v kouřových clonách nesmyslných spekulací" se ocitli Václav Havel, Pavel Rychetský či dokonce Zdeněk Svěrák a Hana Marvanová. "Aby ale bláznivý kolotoč kolem prezidentské volby mohl pokračovat, tak někteří sociální demokraté pořád trousí nesmysly o silném kandidátovi, který se objeví. "A kde by se vzal? Kdo to je? Copak takový člověk roste na stromě při podzimní úrodě? Pokud by podobný soupeř pro Klause do toho chtěl jít, tak bychom jeho jméno dávno znali. Možná bychom dokonce to jméno znali už léta. Nechme se však překvapit, zda se někdo takový skutečně objeví. Věřit tomu příliš nelze," poznamenává autor.

 

Komentář Práva hodnotí působení sociálního demokrata Miloslava Vlčka ve funkci předsedy Poslanecké sněmovny. Autor připomíná, že Vlček měl původně funkci zastávat dočasně, ale je v ní už přes rok. "Předseda Vlček své straně možná neškodí. Ale že by jí jako osobnost pomáhal, například zmatenými slovy o tom, co prý zaslechl kdesi v kuloárech, to se říci nedá. Chová se tak, jako kdyby chtěl dokázat vedení ČSSD, že je ve své vysoké funkci samostatná politická jednotka, která si vystačí sama. Jistěže to dělali ve své době Zeman i Klaus. Ti ale na rozdíl od Vlčka byli předsedy svých stran a měli velkou neformální autoritu," napsal komentátor Práva.

 

Přesně polovina občanů České republiky je podle zářijového průzkumu společnosti Median pro Lidové noviny přesvědčena o tom, že prezidenta Václava Klause by měl příští rok ve funkci nahradit někdo jiný. Druhá polovina občanů zastává opačný názor. Deník píše, že největší odpor ke znovuzvolení Klause mají voliči KDU-ČSL a ČSSD - proti jeho zvolení je jich 64 procent. Naopak největší podporu má Klaus mezi voliči ODS a Strany zelených. Pro jeho zvolení je 66 procent voličů občanských demokratů a 60 procent voličů zelených. Klause by si na Hradě přálo i 45 procent voličů KSČM. Lidové noviny s odvoláním na výsledky průzkumu společnosti Median píší, že nejvíce příznivců má Klaus mezi lidmi ve věku 35 až 44 let. Jeho odpůrcům je nejčastěji 55 až 64 let. Prezident je podle průzkumu sympatičtější ženám než mužům - bez vady ho vidí 65 procent žen a 57 procent mužů.

 

Tuzemské veřejné rozpočty jsou plné temných zákoutí, v nichž snadno putují miliardy sem a tam a je to ideální konstelace pro zbytečné útraty. Od ledna se má konečně rozjet systém Státní pokladna, který by měl nabídnout podrobný přehled, jako mají například Britové. Celé státní finance však budou k nahlédnutí až v roce 2013. Dobře, že se do toho po letech kritiky politici konečně pustili. To čekání nás ale přichází velmi draho, napsaly ve svém komentáři Hospodářské noviny. Každý drobný podnikatel ví, kolik mu ušetří průhledné účty. Jen politici se temných účtů vzdávají nesnesitelně těžkopádně. V čerpání evropských peněz se ČR také nedaří, upletla si na sebe bič s víc než 20 programy, zatímco chytré země je dokážou spočítat na prstech jedné ruky, podotýká deník. "ODS šla do voleb se slibem jednoduchého a průhledného e-vládnutí v estonském stylu. Zatím ale neskoncovala ani s temnými fondy dopravy a bydlení, které z opozičních lavic tvrdě kritizovala. Průhledné účty potřebujeme dřív než v roce 2013. Každý rok čekání vyhazujeme oknem miliardy," shrnuje komentář Hospodářských novin.

 

Dana Kuchtová, foto: ČTKDana Kuchtová, foto: ČTK Premiér Mirek Topolánek podle Mladé fronty Dnes poslal ministryni školství Daně Kuchtové (Strana zelených) "ostrý dopis" s ultimátem. Podle něj mu musí do 4. října odpovědět na otázky týkající se přípravy operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, který může české vědě přinést až 68 miliard korun z EU. "Bez jejich zodpovězení není možné při přípravě programu dále pokročit," varoval Topolánek, píše deník. Za přípravu programu je nyní Kuchtová kritizována. Podle listu je Topolánek přesvědčen o tom, že Kuchtová zanedbala komunikaci s Evropskou komisí i s vládní Radou pro výzkum a vývoj. Kuchtová tyto výtky odmítá, připomíná deník s tím, že o komunikaci se starají její náměstci Jaromír Soukup a Dušan Lužný. Deník uvádí, že za Kuchtovou se postavila nadpoloviční většina širšího vedení Strany zelených. Kuchtová řekla, že nebude volat po rozpadu koalice, pokud přijde o funkci. Nemůže ale ručit za to, jak se zachovají její kolegové ve straně.

 

Česká politika může být brzo chudší o čtvrtinu svých politických stran a hnutí. Píší to Hospodářské noviny. Za to, že nepředložily finanční zprávy za rok 2006 nebo v nich neodstranily chyby. Pokud dnes vláda návrh schválí, seznam stran poputuje k Nejvyššímu správnímu soudu, který pak o osudu stran definitivně rozhodne. Hospodářské noviny uvádějí, že účetnictví politických stran letos poprvé dostal na starost kontrolní výbor Poslanecké sněmovny a řádně si na něj posvítil. ´Dříve k tomu ministerstvo vnitra přistupovalo ležérněji a stávalo se, že nějakou stranu evidovalo i přesto, že už tři roky nevykazovala žádnou činnost,´ vysvětluje předseda kontrolního výboru Vladimír Koníček. Jeho výbor po 1. dubnu, kdy vypršela lhůta pro podání finančních zpráv, zjistil, že účetnictví nesedí téměř žádné politické straně. Mnohé z nich, včetně těch parlamentních, pak musely urychleně dodat další potřebné dokumenty. Mezi těmi, kterým hrozí zrušení (či pozastavení činnosti) jsou kromě Sládkovců a Rovnosti šancí i Romská občanská iniciativa, extremistické Národní sjednocení nebo strana Naděje někdejší studentské vůdkyně Moniky Pajerové. Zbytek tvoří regionální strany, které vznikají jednorázově pro komunální volby. Pozastavení činnosti automaticky neznamená zánik strany, nýbrž roční lhůtu pro nápravu chyb. Teprve pak dojde k rozpuštění, píší Hospodářské noviny.

 

Šest vznikajících digitálních televizí chce, aby jejich vysílání povinně přebírali kabeloví operátoři, kterým to zákon již přikazuje v případě České televize, Novy a Primy. Kabelové televize ale tvrdí, že vysílání tolika stanic by je poškodilo. Píšou to Lidové noviny. Pro přežití nových komerčních digitálních stanic bude zpočátku klíčové, kolik lidí je bude moci naladit. Jednou z možností podle deníku je, dostat se do tzv. nejnižší programové nabídky v kabelových sítích. Český vysílací zákon stanoví, že kabelové televize musí vysílat všechny nekódované celoplošné programy, tedy oba analogové i oba digitální programy České televize a od loňska také Novu a Primu. Nové televize chtějí stejné podmínky. Kabelové televize však tvrdí, že by své nejlevnější nabídky naplnily jen povinně šířenými televizemi.

 

Československá komunistická rozvědka unášela po únoru 1948 ze zahraničí nepohodlné osoby. Unesla zhruba dvě desítky lidí, většinou emigrantů, kteří pak skončili v komunistickém vězení. Další desítky akcí rozvědčíci plánovali, ale nerealizovali. Informují o tom Lidové novin, podle nichž důkazy o takových akcích objevili historici v archivu Úřadu pro zahraniční styky a informace, tedy dnešní civilní rozvědky. Deník připomíná, že únosy začaly po roce 1948 a ustaly po odchodu Sovětů z Rakouska v roce 1955 a postavení Berlínské zdi v Německu v roce 1961. Sovětské okupační zóny v těchto dvou zemích používala československá rozvědka jako základnu, uvádí list. Mezi nejznámější případy patří únos předúnorového předsedy sociální demokracie Bohumila Laušmana, který zemřel v roce 1963 v pražské ruzyňské věznici.

 

Čechy trápí "americký paradox", informuje Mladá fronta Dnes. Ačkoliv jíme kvalitněji a zdravěji než před deseti lety, stále více tloustneme. I když během deseti let jsme z velké části vyměnili sádlo a máslo za rostliný tuk, častěji dáváme přednost kuřeti před vepřovým, na talíři nám přibylo ryb, přesto každých pět let přibudou 3 procenta obézních lidí. Důvody tloustnutí Čechů vidí obezitologové v nedostatku pohybu a větší konzumaci tuků a cukrů než v ostatních státech Evropy. I rostlinný tuk je totiž stejně kalorický jako sádlo a například cukru sníme ročně o šest kilogramů více než průměrný Evropan.

24-09-2007