30-08-2007

Státní opera Praha, foto: Czech tourismStátní opera Praha, foto: Czech tourism Existence Státní opery Praha je ohrožena, píše na své titulní straně deník Právo. Podle něj se šíří zprávy o zrušení opery nebo alespoň podstatném omezení souboru, případně o sloučení s operou Národního divadla. Nikdo však není s to s určitostí říci, jaký osud soubor i historickou budovu čeká, uvádí deník. Připomíná, že ministr kultury nedávno informoval o snížení rozpočtu resortu v příštím roce o 1 miliardu 200 milionů korun proti letošku. Václav Jehlička hodlá ušetřit především na 32 příspěvkových organizacích, které v současnosti spravuje a podle Práva se Státní opera a Národní divadlo nabízejí jako první k řešení už tím, že ministerstvo financuje dvě pražské opery. V létě se proto úřad obrátil na Magistrát hlavního města Prahy s nabídkou, aby převzal Státní operu jako svou metropolitní instituci po vzoru například Berlína, Vídně, Londýna či New Yorku. Pakliže tento návrh nebude přijat, bude se hledat jiné řešení, sdělilo ministerstvo kultury deníku Právo.

 

V pondělí přijde do školy více než devadesát tisíc prvňáčků, připomíná Mladá fronta Dnes. A ty letoší čeká premiéra hned dvojitá. Kromě vstupu do školy se totiž budou učit číst, psát a počítat podle speciálních vzdělávacích programů, které díky školské reformě musela vypracovat každá škola. Současní prvňáčci jsou o něco akčnější, otevřenější a nebojácnější, než jejich předchůdci. Také jsou ale o dost "patlavější", píše deník. Nejmenší žáčci se totiž v posledních letech daleko častěji potýkají s vadami řeči, které jsou navíc o dost výraznější. Podle odhadu oslovené pedagožky se to týká dokonce až třetiny dětí. Svou roli v tom hraje fakt, že mnozí rodiče dětem věnují málo času a málo si s nimi povídají, přináší Mladá fronta Dnes odhad učitelů.

 

Podle Hospodářských novin zase téměř 300 českých škol zvažuje, že zaměstná svého virtuálního učitele. Na trhu je totiž nouze o kvalitní lektory cizích jazyků. Školy si nyní mohou vypomoci moderní technikou. Stačí počítač a internet. Prostřednictvím jazykové školy najatý učitel pak vede hodinu pomocí webkamery a mikrofonu. Je tedy vidět a slyšet, i kdyby se zrovna nalézal třeba i na druhé straně země. Podobný způsob výuky sice podle Hospodářských novin nemá v českých školách dosud obdoby, od letošního září ho ale v praxi prověří občanské sdružení Czech Efficient Learning Node a zájem projevily jak základní, tak i střední školy. Nadšeni touto možností jsou hlavně učitelé, vedení škol je zdrženlivější. Lektor totiž není zadarmo. Stále však vychází levněji než rodilý mluvčí "naživo", připomínají Hospodářské noviny a uzavírají, že i když novinka není zadarmo, může pomoci vyřešit zoufalý nedostatek cizojazyčných rodilých mluvčích v českém školství.

 

Vězeňská služba České republiky chce rozšířit přístup vězňů k telefonům. Tím hodlá zabránit tomu, aby vězni používali zakázané mobilní telefony, všímají si Lidové noviny. Telefonní automaty by se měly podle nich dostat hlavně do věznic s mírnějším stupněm ostrahy, kde jsou zařazováni vězni odsouzeni za nedbalostní trestné činy a obecně banálnější přestupky. Nové telefonní automaty ve věznicích budou jako dosud monitorovány pracovníky vězeňské služby, má se ovšem zjednodušit proces povolování telefonátu vězni. To dosud trvalo i několik dní, vězni proto stále hledají i jiné možnosti komunikace, a to i nedovolenými způsoby, píší Lidové noviny.

 

Tisíce řidičů unikly bodovému postihu, všímají si Hospodářské noviny. Ať už jeli příliš rychle nebo na červenou, o body nepřijdou, protože jejich přestupek je už promlčený. Úřady mají na jeho vyřízení rok a pokud to nestihnou, řidič odejde bez postihu, pokračuje deník a označuje tento stav za další slabinu bodového systému a trestání řidičů na úřadech. Problém souvisí s tím, že úřady začínají přestupky řešit pozdě. Řidiči ve velkých městech dostávají předvolání až s několikaměsíčním zpožděním, přitom lhůta na vyřešení přestupku je jeden rok. Světlou výjimkou je podle Hospodářských novin Plzeň, kde byl promlčen jen jeden přestupek. Místo pobytu řidiče se totiž nepodařilo zjistit. Právě tento případ je pro odložené přestupky typický, uzavírají Hospodářské noviny.

 

Lidové noviny se věnují případu Františka Koliby, který byl v listopadu 1989 předsedou základní organizace KSČ přírodovědecké fakulty olomoucké univerzity. Tehdejším protestujícím studentům měl podle jejich tvrzení vyhrožovat represemi právě za účast na listopadovém dění. "Vyhrožoval studentům zákrokem Veřejné bezpečnosti za použití psů," napsali loni v listopadu bývalí studenti Petr Juras a Roman Hamrus z Karviné v dopise Akademickému senátu Slezské univerzity. K této aktivitě je dovedla informace, že František Koliba se uchází o funkci rektora Slezské univerzity. Tím se nakonec nestal, na Slezské univerzitě je však prorektorem pro rozvoj. A hlavně - když se o dopisu dozvěděl, podal na své bývalé studenty trestní oznámení za pomluvu. Karvinská policie ani státní zastupitelství sice žádný trestný čin neodhalili, celý případ byl však předán přestupkové komisi. A právě tuto středu bylo ve věci zahájeno jednání na havířovském magistrátu. O jeho průběhu za zavřenými dveřmi nebo výsledku Lidové noviny neinformují, přinášejí však slova jednoho z autorů dopisu, Petra Jurase, který je dnes náměstkem karvinského primátora za ODS: "Osmnáct let po pádu komunismu mi připadá, jako by docent Koliba byl málem chartista. Jsem šokován."

30-08-2007