27-07-2007

V Praze se hledá práce nejlépe ze všech zemí Evropské unie. Podle deníku Právo to potvrzuje průzkum Eurobarometer, provedený v 75 městech unie. Sedm z deseti Pražanů věří, že v jejich městě lze snadno najít práci. Tak velký optimismus nepanuje ani v dánské Kodani nebo irském Dublinu, kde jej sdílí už jen dvě třetiny dotázaných, a všude jinde je to ještě horší.

Foto: Evropská komiseFoto: Evropská komise A například v Ostravě, která se v Evropě umístila 14. od konce, panují nálady právě opačné. Proti ostravské 16 procentní důvěře ve snadné nalezení práce je však na tom Berlín s 11 procenty viditelně hůř. Ale vše vyvažují zase jiné faktory - zatímco Ostraváci si myslí, že u nich se dá snadno najít dobré bydlení za přijatelnou cenu, Pražané věří v pravý opak. A tak je Ostrava v unijním žebříčku desátá, ale Praha až padesátá, připomíná Právo.

 

Právní rady českému státu, který v arbitráži požaduje po ČSOB nejméně 26,7 miliardy korun, bude poskytovat advokátní kancelář Weil, Gotshal & Manges. Tedy kancelář, která je dobře obeznámena s mnoha případy souvisejícími s dlouhodobým dohadováním Česka s japonskou Nomurou kvůli zkrachovalé IPB. Společnosti skupiny Nomura totiž zastupovala ve sporech, které proti japonským investorům vedla ČSOB, píší Hospodářské noviny. Jak ministerstvo financí, které si advokáty vybralo, tak vedoucí partner advokátní kanceláře Karel Muzikář však podle novin vylučují, že by zde hrozil jakýkoliv střet zájmů. "Jsou pouze našimi poradci, nikoli právními zástupci. Těmi je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Definitivní právní tým se teprve bude sestavovat," říká deníku šéf právního odboru ministerstva financí Radek Šnábl. Fakt, že stát nevypsal klasické výběrové řízení, vysvětluje resort financí časovou tísní. K oficiální dohodě s advokáty došlo týden předtím, než ministr financí Miroslav Kalousek zveřejnil podání žaloby na ČSOB, dodávají Hospodářské noviny.

 

Vodárenská věž u Mánesa, foto: ČTKVodárenská věž u Mánesa, foto: ČTK Pod titulkem "Rošády s poutači" se Lidové noviny zamýšlejí nad střetem památkového odboru pražského magistrátu s Museem Kampa kvůli poutači s upoutávkou na výstavu Andyho Warhola. Podle památkářů je tam načerno, i když nic upoutávky na výstavy dosud nikdy nevadily. Na podzim má ale vejít v platnost zákon, který výslovně zakáže reklamní poutače na fasádách domů v památkové zóně. Vyjma těch, které se opravují a mají lešení. To přímo vybízí k machinacím, píší ve své glose Lidové noviny. Podle nich bude nadmíru zajímavé počítat, kolik obecních domů rázem obdrží lešení na libovolnou dobu. Zakrytá vodárenská věž u Mánesa dlouho propagovala monopolní vodárenskou firmu a Lidové Noviny touží vědět, kam se za to nasypaly peníze. Anebo jak to doopravdy bylo se zakrytím Husova pomníku, kvůli kterému vyletěl ředitel galerie hlavního města.

 

Agrární komora platí ministerstvu zemědělství za pronájem kanceláří v centru Prahy ročně přes dvě stě tisíc korun. Jenže stát má podle zákona inkasovat zhruba milion, tvrdí Hospodářské noviny. Ministerstvo už řadu let pronajímá desítky kanceláří po celé republice profesním organizacím a soukromým firmám. Podle zákona o majetku ČR musí pronájem dosahovat nejméně ceny "v místě obvyklé". Komora však platí za lukrativní místo pár kroků od Václavského náměstí cenu, která dosahuje jen možná jen třetinové výše reálné ceny, přičemž lze v okolí lze najít objekty, pronajímané i za sedminásobek. "Napravíme nejen tento případ, ale prověříme i všechny ostatní pronájmy," citují Hospodářské noviny ministra Petra Gandaloviče (ODS), jenž nájemní smlouvy zdědil po svých předchůdcích. Na problém upozornila Asociace soukromého zemědělství - menší rival komory. Prezident Agrární komory Jan Veleba se podle deníku brání slovy: "Jde mi o to, aby naši farmáři přežili. Chtěl bych mít starosti lidí, kteří chtějí nájmy zrovna ve žních medializovat." Noviny ale dodávají, že letošní žně přitom budou lepší než loni. A na dotacích tento rok rolníci získají asi 36 miliard korun.

 

"Muslimové se v České republice trvale usazují, mírně přibývá i Čechů, kteří konvertují k islámu. A zatímco s muslimy, kteří v Česku žijí dlouho, nejsou problémy, potíže mohou nastat s nově příchozími," napsaly Hospodářské noviny v článku věnovanému obsáhlé studii o integraci muslimů v České republice. "Nově příchozí se neohlížejí na českou realitu ani se v ní nevyznají," cituje například studie jednoho z členů české muslimské komunity. Zprávu, první svého druhu, si nechalo vypracovat ministerstvo vnitra a má pomoci změnit to, že o životě muslimů v Česku toho mnoho nevědí ani úřady.

Případnými bezpečnostními riziky spojenými s muslimskou komunitou se studie nezabývá. Upozorňuje ale na stereotypy, s nimiž Češi k muslimům přistupují - symboly islámu si automaticky spojují s terorismem. Zpráva ministerstvu mimo jiné doporučuje, aby "vzhledem k obtížím se začleňováním muslimů do společnosti v mnoha evropských zemích" úřady dění v muslimské komunitě opakovaně a dlouhodobě monitorovaly a snažily se zároveň předcházet "šíření stereotypních obrazů o islámu a muslimech, které mohou přispívat k islamofobii".

 

Ministr kultury Václav Jehlička se pustil na velmi tenký led. Plánuje zásadní škrty, vláda totiž chce, aby pro příští rok ušetřil více než miliardu korun. Zároveň si tím proti sobě ministr postavil řadu známých a vlivných lidí, píše na své titulní straně Mladá fronta Dnes. Škrty podle ní mohou vést například ke sloučení pražské Státní opery s Národním divadlem či v konečném důsledku až k zavření některých regionálních muzeí. A prestižnímu karlovarskému filmovému festivalu hrozí, že už nebude dostávat od státu třicetimilionovou dotaci. "Mě fascinuje, když je něco úspěšné, že se hledá, jak to srazit na kolena," cituje deník reakci ředitele karlovarského filmového festivalu Jiřího Bartošky na Jehličkův plán ušetřit na festivalu.

Proti plánu ministerstva kultury, který by znamenal konec samostatného Divadelního ústavu, se postavil dramatik a bývalý prezident Václav Havel, který Jehličkovi poslal dopis s žádost, aby si to ministr rozmyslel. Ředitel Státní opery Jaroslav Vocelka má zase výhrady k tomu, že ministerstvo zvažuje předat operu Národnímu divadlu. To by pro řadu lidí znamenalo propuštění. "Není možné, abychom financovali všech 32 příspěvkových organizací, které teď patří pod ministerstvo kultury," hájí se v novinách ministr Jehlička. Mladá fronta Dnes na tomto místě připomíná, že kromě Národního muzea či Národního divadla stát platí třeba Valašské muzeum v Rožnově pod Radhoštěm.

 

Čeští turističtí průvodci zažívají své poslední klidné léto. Od října je totiž čeká boj o živobytí s konkurencí se zahraničí. Evropská unie novou směrnicí otevře od října průvodcovský trh, a zahraničním turistům tak budou moci české pamětihodnosti ukazovat i cizinci, všímají si Hospodářské noviny. Tuzemským průvodcům se novinka nelíbí. Podle nich se zvýší už tak silná konkurence, protože turistů v Praze ubývá a průvodců je stále víc. Obávají se také, že klesne kvalita průvodcovských služeb. Cestovní kanceláře ale směrnici vítají. Mohla by tím vzrůst odborná kvalita průvodců a ceny zájezdů mohou nepatrně klesnout, citují představitele jedné z největších českých cestovek Hospodářské noviny.

 

Jiří DienstbierJiří Dienstbier Kniha Želmíry Živné o dějinách módy nazvaná Šaty dělají člověka se v roce 1976 stala bestsellerem. Jenže - tu knihu ve skutečnosti nenapsala redaktorka časopisu Svět v obrazech Živná. Napsal ji nepřítel tehdejšího režimu a noční hlídač, nynější kandidát na prezidenta Jiří Dienstbier, uvedla páteční Mladá fronta Dnes. "Želmíra byla moje spolužačka z fakulty. Měla odvahu a byla ochotná předstírat, že tu knížku sepsala ona, aby ji vydali," cituje deník Dienstbier, kterému pod jménem Živné vyšla i malá encyklopedie o dějinách medicíny.

Spisovatel Ivan Klíma si podle deníku dobře pamatuje Jiřího Dienstbiera i bezvýchodnou dobu sedmdesátých let. To, že napsal naprosto bezstarostnou knihu o ženách a módě, ho nepřekvapilo. "Dienstbier byl takový věčný optimista - a i v těch nejtěžších dobách byl vždycky činorodý," vzpomíná Klíma. Podle Mladé fronty Dnes je kniha o módě spíš banálním exkurzem do minulosti odívání. Ale měla úspěch. "Je nutné si uvědomit, že to bylo v době, kdy si ženy šily šaty ze starých záclon a německý časopis o módě Burda bylo hodně ohmatané zboží, než se vrátil zpět ke šťastné majitelce, která si ho propašovala z Německa," píše deník. Takový přivýdělek, jaký umožnila kniha Dienstbierovi, nabízel tehdy Hvížďala coby odpovědný redaktor Albatrosu třeba i Václavu Havlovi. Ten jej však nechtěl.

27-07-2007