Termín přijetí eura v roce 2012, který navrhuje ministr financí Miroslav Kalousek, ukazuje, že vláda chce ke stabilizaci veřejných financí doplout pomalu, odhadují Hospodářské noviny. Změna postoje ODS ke společné evropské měně může být podle deníku malou revolucí na české politické scéně.
Foto: Evropská komise
Termín přijetí eura v roce 2012, který navrhuje ministr financí Miroslav Kalousek, ukazuje, že vláda chce ke stabilizaci veřejných financí doplout pomalu, odhadují Hospodářské noviny. Změna postoje ODS ke společné evropské měně může být podle deníku malou revolucí na české politické scéně. Chce-li ministr financí využít pevného termínu pro český vstup do eurozóny jako biče na hospodaření vlády, je zřejmé že reforma veřejných financí nebude rychlá a ostrá, píše list. Kalouskův návrh je konzervativní, předpokládá přivedení rozpočtových schodků pod kontrolu maastrichtských pravidel až v roce 2010, tedy na konci funkčního období Topolánkovy vlády. Zpochybňuje se tak premisa, z níž dle premiéra vychází potřeba reforem, a tou je údajný katastrofální stav veřejných financí, podotýká deník. Pevný politický rámec, který pro euro žádá ministr financí, bude užitečný. Podpora ČSSD je "hotová věc", pokud se strana přihlásí k tomu, co tvrdila minulé čtyři roky, myslí si Hospodářské noviny. Komplikovanější bude přesvědčit občanské demokraty, kteří neradi zařazovali otázku eura do programu vlády. Podaří-li se ODS přesvědčit, bude to poprvé, co tato strana řekne euru jasné ANO, všímá si deník. Pro českou politickou scénu to bude malá revoluce. Pokud tak dojde ke kultivaci ODS směrem k pozitivnějšímu evropskému naladění, má možná smysl Topolánkově vládě ještě nějakou dobu držet palce, uzavírají svůj komentář Hospodářské noviny.
Profesionální feministky, které po českém premiérovi Mirku Topolánkovi požadují veřejnou omluvu za jeho slova o rovných šancích pro ženy a muže, podle Lidových novin nestojí o diskusi. Požadují prý jen pokání za to, že se porušilo jejich tabu. Podle komentátora listu patří biologické rozdíly mezi muži a ženami k nejtabuizovanějším tématům současnosti. Kdokoliv si troufne veřejně naznačit, že nerovné uplatnění mužů a žen může být způsobeno něčím jiným než diskriminací, přivolá na sebe hněv feministické lobby. Je dobře, že se Topolánek nenechá zakřiknout, soudí deník. Podle něj patří ke světu špičkových funkcí rivalita a absolutní nasazení, které nedokážou s mateřstvím skloubit žádné kvóty ani afirmativní akce. Svěřila by se feministka do péče lékařky, která na mateřské ztratila krok s vývojem medicíny? ptá se deník.
Stále není dost dobře možné srovnávat tradiční západní právní státy s novými členy Evropské unie, a to ani v otázce počtu soudců. Česko má v poměru na obyvatele nejvíce soudců v Evropě, přesto tuzemská řízení trvají příliš dlouho. Je soudců příliš? ptá se komentátor Hospodářských novin. Je podle něj chvályhodné, že se ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil s odpovědí neukvapuje, ale vysílá speciální audit, který má zjistit, kde to v justici drhne. Jestli totiž něco srovnávat staticky nejde, pak právě údaje typu "počet soudců na osobu", míní list. Soudní nedodělky podle něj souvisejí s ekonomickou transformací i stupněm vzájemné důvěry v obchodním prostředí.
Jan Zahradil
Místopředseda Strany zelených a šéf sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Liška tvrdí, že Jan Zahradil z ODS coby vyjednavač pro evropskou ústavu podrazil vládu a překročil svůj mandát. Zelení kvůli tomu chtějí svolat schůzku K9 - setkání tří nejvyšších lídrů za každou koaliční stranu, kde by europoslancovo hájení vládních barev mělo být hlavním tématem. Píší to Lidové noviny. "To, co Jan Zahradil říká o našem postoji k ústavě, je normální podraz na pracně vyjednané vládní pozici. Budeme chtít co nejdříve K9 a od premiéra garance, že se to nebude opakovat. Není to poprvé, co Zahradil překročil zadaný mandát,"řekl listu Liška. Zahradil něco takového popírá, podle něj je obvinění směšné. "Jde o útok páté kolony eurofederalistů, který jsem čekal, protože jde s ústavou do tuhého,"řekl Lidovým novinám. Koalice požaduje, aby nová unijní smlouva, která vzejde ze zamítnuté euroústavy, obsahovala princip, že bude možné některé pravomoci unie vrátit zpátky národním vládám. Podle deníku zeleným vadí, jak Zahradil požadavek prezentuje v zahraničí. Zahradil tvrdí, že by se skupina zemí mohla dohodnout, že se na ně nebudou vztahovat zákony unie v oblastech, které považují za rizikové. Za Česko pak Zahradil podle Lidových novin vytipoval tři možné okruhy zákonů: trestněprávní, na ochranu spotřebitele a environmentální.
Tři kdysi zkrachovalé obří firmy, které stát v 90.letech prodal tuzemcům bez kapitálu, mají opět miliardové zakázky, všímá si Mladá fronta Dnes. Ačkoliv konkurz na kladenskou Poldi Ocel stále není u konce, konstatuje deník, a stále ještě ani nezačal hlavní soud s bývalými majiteli otcem a synem Stehlíkovými, ocelárna začíná psát svou novou historii. Její současní němečtí majitelé chystají v Poldi půlmiliardovou investici a po letech ztrát hlásí zisk. Ještě pevněji se na nohy postavila i dříve zkrachovalá strojírna, tuzemská Škoda Plzeň, uvádí dále deník. Po angažmá bývalého majitele Lubomíra Soudka, které skončilo ztrátou třináct miliard korun, se loni Škodovka vytáhla na rekordní zisk dosahující jedné miliardy korun a totéž hodlá zopakovat také letos. Renesanci podle Mladé fronty Dnes slibuje i rozpadlý kolos ČKD. Bývalý majitel Jiří Maroušek ho opustil před sedmi lety. Zůstala po něm ztráta osm miliard korun. Také tato firma, v současnosti patřící podnikateli Petru Speychalovi, chce ale v blízké době výrazně zvýšit svůj podíl na trhu u nás i v zahraničí, a to především v dodávkách zařízení pro energetiku. V Tatarstánu bude stavět teplárnu, v Kolíně lihovar, dodává Mladá fronta Dnes.
Asociace digitálních televizí vyzvala otevřeným dopisem majitele TV Nova, předsedu představenstva firmy CME Ronalda Laudera, aby neblokoval digitalizaci televizního vysílání v Česku. Uvádí to deník Právo s tím, že Lauder v těchto dnech pobývá v republice. Šest televizí sdružených v asociaci Lauderovi připomíná, že Nova dostala do začátku svého podnikání v roce 1993 bezplatně nejlepší technické parametry pro šíření vysílání. Přitom nikdy nedodržela podmínky. Navíc mu naše republika na základě rozhodnutí arbitráže vykompenzovala i soukromý spor s tehdejším ředitelem Novy Vladimírem Železným. Domnívají se proto, že Lauder by měl nyní Česku vrátit její vstřícná gesta.
O veřejnou omluvu a 100.000 korun se bude Česká televize (ČT) soudit s režisérem Vítem Olmerem, který v rozhovoru pro týdeník Reflex kritizoval televizi za její přistup k původní tvorbě. Píší to Lidové noviny. Olmer mimo jiné tvrdí, že v ČT se "ve velkém rozkrádají interní peníze". Podle ČT jsou Olmerova vyjádření plná omylů a lží. Olmer také prohlásil, že monopol na hranou tvorbu mají dnes v ČT dvě centra: "Na dospělou Ivan Hubač, na dětskou Kateřina Krejčí." S oběma má údajně příšernou zkušenost. Dramaturgové ČT jsou podle něj "tak nemravní, že místo aby inspirovali autory a vyhledávali pro ně látky, sami pod pseudonymy a cizími jmény píšou své látky a sami si je navzájem schvalují". ČT se rozhodla Olmera zažalovat v civilním řízení kvůli poškození její dobré pověsti, řekl Lidovým novinám mluvčí ČT Martin Krafl.
