Přehled tisku

0:00
/
0:00

Policejní prezident Vladislav Husák by nemusel získat bezpečnostní prověrku na stupeň "přísně tajné", která je předpokladem pro jeho setrvání ve funkci. Lidové noviny totiž zjistily, že jeho přítelkyně Jitka Mitisková působila v centrále StB, konkrétně v oddělení pro boj s vnitřním nepřítelem.

Policejní prezident Vladislav Husák by nemusel získat bezpečnostní prověrku na stupeň "přísně tajné", která je předpokladem pro jeho setrvání ve funkci. Lidové noviny totiž zjistily, že jeho přítelkyně Jitka Mitisková působila v centrále StB, konkrétně v oddělení pro boj s vnitřním nepřítelem. V několika posledních letech potom pracovala na sekretariátu ministerstva vnitra a pohybovala se v nejbližším okolí sociálnědemokratického ministra Františka Bublana. Propuštěna byla až po nástupu Ivana Langra do čela resortu, podle zdroje listu právě z důvodu svého dřívějšího angažmá v StB. Minulost Husákovy přítelkyně vyplynula na povrch při prověřování okolí policejního prezidenta. Při prověrce na nejvyšší stupeň "přísně tajné", o kterou si Husák zažádal, totiž zpravodajské služby posuzují mimo jiné i výskyt případných "bezpečnostních rizik" v okolí žadatele. Právě Mitisková by mohla podle listu takové bezpečnostní riziko představovat. Nejen kvůli své minulosti v StB, ale také v souvislosti s únikem informací při vyšetřování loňské vraždy podnikatele Františka Mrázka. Detektivové se totiž domnívají, že Mitisková přes prostředníka upozornila bývalého ředitele úřadu ministra vnitra Pavla Přibyla, že je odposloucháván, píší Lidové noviny.

Deník Právo upozorňuje, že oním prostředníkem mezi Mitiskovou a Přibylem by mohl být Zdeněk Doležel, bývalý šéf kabinetu premiérů Stanislava Grosse i Jiřího Paroubka. Doležel poznal Mitiskovou na ministerstvu vnitra, kde dříve vedl personální odbor. Dnes čelí řadě obvinění, mimo jiné i z neoprávněného čerpání dotací z evropských fondů. "A vyřiď Pavlovi, že má špinavý uši". Těmito slovy měla Mitisková podle listu po telefonu informovat Doležela o tom, že Pavel Přibyl, jejich společný známý, je odposloucháván. Mitisková přitom netušila, že detektivové z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu v té době odposlouchávali nejen Přibyla, ale i samotného Doležela.


Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas se chystá napravit škody, které způsobili poslanci svými předvolebními sliby, a hodlá reformovat sociální stát, informují Hospodářské noviny. Nečas připravil záchranný balíček pro příští rok, který by měl přinést úspory na sociálních dávkách ve výši 23 miliard korun. Nejvíce chce ušetřit na rodičovském přípěvku a na nemocenské. Rodiče se sami rozhodnou, jak dlouho zůstanou se svými dětmi doma, s každým rokem však bude podpora, kterou jim stát vyplatí, klesat. Ministr plánuje navíc zabránit zneužívání zdravotních neschopenek při kratších onemocněních. První tři dny nemoci proto nebudou zaměstnancům propláceny vůbec. Další úspory se týkají rodin s vyššími příjmy, které už nebudou dostávat přídavky na děti. Zásadní reformy však ministerstvo odkládá až na rok 2009, kdy se změny dotknou podpor v nezaměstnanosti i příspěvků, které svým obyvatelům vyplácejí obce. Právě tyto dávky představují podle deníku největší slabinu českého sytému, neboť mnoha lidem zaručují vyšší životní úroveň než platy v zaměstnání.


Mladá fronta Dnes upozorňuje na plán ministerstva financí snížit počet státních zaměstnanců do roku 2010 o 41 tisíc. Propuštěno by tak mělo být až 20 tisíc učitelů a 20 tisíc úředníků a policistů. Návrh ministerstva bude v příštích týdnech projednávat vláda, na níž závisí konečné rozhodnutí. Podle deníku lze očekávat odpor odborů. "Ublíží to žákům, kterých bude ve třídách více, a rodičům, protože se zhorší kvalita vzdělání," poznamenal ke snižování počtu učitelů v Mladé frontě Dnes předseda školských odborů František Dobšík. V příštích letech má přitom s rostoucí porodností žáků na školách přibývat. Dnes pracuje ve službách státu 480 tisíc lidí. Předchozí vláda ČSSD usilovala o snížení jejich počtu o 30 tisíc, její plán se však nakonec smrskl na polovinu. Především resorty spravedlnosti, práce a vnitra totiž požadovaly kvůli novým a složitějším zákonům více zaměstnanců.

Mladá fronta Dnes ve svém komentáři o potřebě propouštět státní zaměstnance nepochybuje. "Mírný pokrok v mezích zákona" v podobě tříprocentního poklesu počtu zaměstnanců státu tři roky po sobě však za správnou cestu nepovažuje. "To ukázaly všechny minulé pokusy. Jestli chce vláda skutečně zasáhnout do nákladů na správu státu, musí to udělat jednorázově a dnes. Teď, nebo nikdy." Záleží jen na politické odvaze a rozhodnosti", uzavírá svůj komentář list.


K rozhodnutí vlády prodat sedmiprocentní státní podíl v energetické firmě ČEZ se ve svých komentářích vrací hned tři deníky. Sloupek Lidových novin zpochybňuje argumentaci ministra financí Miroslava Kalouska. Za dětinské považuje list tvrzení, že hegemonie státu ve firmě nebude narušena, protože zhruba 120 tisíc drobných akcionářů se na valné hromadě sejde jen teoreticky. "Že by někdo akcie od drobných vlastníků vykoupil, si "na financích" asi neumějí představit," konstatují Lidové noviny.

Hospodářské noviny označují rozhodnutí za špatnou zprávu především proto, že vláda hodlá peníze z prodeje použít na stavbu silnic. Lepit díry v rozpočtu tímto způsobem je však podle deníku nejen chybné, ale i sebeklamné. Bez zásadní reformy rozpočtových výdajů se podobné díry objeví příští rok v rozpočtu znovu, i privatizace však jednou skončí. "Jednorázové příjmy se mají používat na jednorázové výdaje - třeba penzijní reformy nebo splátky dluhu," domnívají se ve svém komentáři Hospodářské noviny.

Právo se ve svém sloupku věnuje postoji zelených, kteří se při zasedání vlády zdrželi hlasování. Na programové prohlášení vlády, v němž se uvádí, že privatizace společnosti ČEZ proběhne tak, aby v České republice vznikl diverzifikovaný, konkurenci podporující trh s elektřinou, tak podle listu nebyl brán ohled. Deník se obává, že časem dojde i na jiné věty z tohoto prohlášení, například na zachování těžebních limitů pro hnědé uhlí nebo na slib nestavět ani neplánovat další jaderné bloky. V těchto případech už nebude zdrženlivost zelených na místě, míní Právo.


Ilustrační foto
Mladá fronta Dnes uvádí, že až 40 tisíc dětí do patnácti let je v České republice týráno. S odvoláním na výsledek zahraničního výzkumu to listu řekla předsedkyně Fondu ohrožených dětí Marie Vodičková. Úřady však řeší mnohem méně případů. Pokud totiž nejsou stopy po násilí na dítěti příliš vidět, okolí si jich nevšimne a samo dítě na ně neupozorní. Statistiky ministerstva práce a sociálních věcí evidují přes třináct set dětských obětí za loňský rok, odhaduje se však, že jich bude až sedmkrát více. Deník připomíná, že kontrolovat všechny rizikové rodiny je velmi obtížné, protože na jednu sociální pracovnici zodpovědnou za dohled na bezpečí dětí připadá v průměru 369 rodin.


Deník Právo se zabývá novelou zákona o odposleších, kterou připravuje ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Novela by mohla přiznat právo nařídit odposlechy i státním zástupcům v případě, že by policie potřebovala okamžitou nahrávku telefonního rozhovoru a souhlas soudce by nebylo možné z minuty na minutu zajistit. Pokud by však soudce do 48 hodin nařízení státního zástupce neschválil, odposlouchávání by muselo být ukončeno a policie by musela nahrávky zničit. Pospíšil chce dále do novely zákona prosadit, aby se lidé o svých odposleších zpětně, po uplynutí určité lhůty, dozvídali. Týkalo by se to však jen osob, u nichž by policie nezjistila žádné informace důležité v trestním řízení. O konkrétní délce lhůty se dosud diskutuje. Možnost, že státní zástupci budou moci nařizovat odposlechy, se příliš nezamlouvá soudcům. Ve většině sousedních zemí však zákony tuto možnost připouštějí, dodává list.


Moravskoslezský kraj spustil kampaň, která se snaží zvýšit zájem žáků základních škol o technické obory, všímají si Lidové noviny. Cílem je přesvědčit děti a jejich rodiče, aby se místo gymnázia rozhodli pro odborné učiliště. Propagační letáky, ale i speciální webová stránka mají oslovit chlapce i dívky. Výchovní poradci ve třech stovkách základních škol navíc absolvují exkurze ve firmách, aby o nich mohli následně žákům a jejich rodičům podat informace. Moravskoslezský kraj kampaň připravil ve spolupráci s velkými firmami na Ostravsku. Snaží se tak vyjít vstříc investorům, kterým přislíbil všestrannou péči, mimo jiné i pomoc při doplňování kvalifikované pracovní síly. Kraj patří v lákání investorů mezi nejlepší v zemi a daří se mu bojovat s rekordní nezaměstnaností.


Právo popisuje praktiky počítačových podvodníků, kteří se během několika posledních dnů pokusili vyloupit účty klientů dvou velkých českých peněžních ústavů. Útočníci nejčastěji používají metodu nazývanou phishing, rybaření. Rozešlou uživatelům internetového bankovnictví e-mailové zprávy, které vypadají jako oficiální výzva banky. V nich žádají klienty, aby provedli určité operace na odkazované internetové stránce, která se svým vzhledem příliš neliší od oficiálních stránek banky. Uživatel na této stránce zadá své jméno a heslo, čímž své přihlašovací údaje prozradí podvodníkům. Ti se pak mohou k jeho skutečnému účtu sami přihlásit.