08-03-2007

Čeští vědci měli před 40 roky v rukou mimořádně účinný preparát proti rakovině nazvaný azacytidin. Jak píše Mladá fronta Dnes, vinou nedokonalých testů ale účinky medikamentu nepoznali. Američtí vědci nyní podrobili látku důkladnějšímu výzkumu a objevili, že Azacytidin je slibným základem vůbec prvního léku proti rakovině. Profesor Peter Jones z univerzity v Jižní Karolíně podle starého článku lék opět syntetizoval a pustil se do mnohem důkladnějšího testování českého preparátu. Zjistilo se, že azacytidin buňky napadené rakovinou nezabíjí, ale vrací zpět do života. Čeští vědci Jonesovi pomohli řešit některé problémy spojené s preparátem. Projekt by mohl přinést výsledky v horizontu několika let. Češi si podle Mladé fronty Dnes vybrali malou americkou firmu, jejíž pracovníci čekají netrpělivě na svou příležitost vstoupit na výsluní farmacie a jsou ochotni i riskovat. Takovou příležitostí se pro ně nyní stal český preparát azacytidin.

 

Církev ve středu odevzdala zpět státu první čtyři objekty v areálu Pražského hradu. Správa Hradu je tak opět majitelem věže Mihulka a tří domů ve Vikářské ulici. O dalších třech se rozhodne v nejbližších dnech. S odvoláním na informace prezidentova tajemníka Ladislava Jakla to píše Právo. Hlavní spor se očekává o předání katedrály svatého Víta. Metropolitní kapitula od ní musí odevzdat klíče poté, co minulý měsíc Nejvyšší soud zrušil předchozí rozsudky, podle nichž chrám patří církvi, a vrátil případ Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Mobiliář v katedrále nicméně patří církvi. Podle biskupa Václava Malého to nebylo zpochybněno ani za komunistické éry ani rozsudkem a nezpochybňuje to prý ani Správa Pražského hradu. Soudní spory o vlastnictví chrámu a přilehlých nemovitostí trvají již bezmála 14 let. Katolická církev se nároku na celou katedrálu nevzdá. Je odhodlána vést spor až před štrasburský tribunál. Prezident Václav Klaus ve středu v průběhu návštěvy USA prohlásil, že je šokován a překvapen dramatičností diskuse, která se kolem katedrály rozvinula.

 

David RathDavid Rath Soud rozhodl, že se exministr zdravotnictví David Rath má omluvit za výroky svému nástupci Tomáši Julínkovi. Podle deníku Právo prohrál totiž u soudu spor, který se týkal jeho výroků v médiích na adresu Julínkova týmu. Rath má zaslat omluvu, kterou bude možné publikovat v tisku a navíc zaplatit odškodnění ve výši 20.000 korun a uhradit náklady řízení. Ministr Julínek a jeho náměstek Hroboň se ve sporech na ochranu osobnosti domáhají omluvy za Rathovy výroky, že měli zneužívat vliv ve Všeobecné zdravotní pojišťovně. Rath mimo jiné obvinil Julínka z toho, že byl v době uvalování nucené správy na VZP v roce 2005 na pojišťovnu napojený a že instituce měla spolufinancovat zdravotnický reformní program ODS.

 

Provozovatelé internetového sázení mohou operovat v Česku bez licence, informují Hospodářské noviny. Je to důsledek průlomového verdiktu Evropského soudního dvora. Podle soudu žádný členský stát nesmí omezovat sázení zahraničních firem v rámci unie ani z důvodu odvádění daní nebo příspěvků na obecně prospěšné účely. Právě tím přitom argumentovalo české ministerstvo financí, když zakázalo internetové sázení v Česku, Verdikt lucemburského soudu může ovlivnit i český trh. Internetové sázky přitom nejsou v Česku okrajovým byznysem, podle odhadů se v něm otočí kolem čtyř miliard korun ročně. Tyto sázky provozují zahraniční firmy. Ty označil již dříve za vážný problém hazardního průmyslu generální ředitel Sazky Aleš Hušák. Podnikají podle něj bez kontroly a připravují stát a veřejně prospěšný sektor o rozsáhlé poplatky a odvody. Podle internetových konkurentů Sazky neochota státu něco změnit vychází ze snahy hájit monopolní postavení největší české sázkové společnosti.

 

Zákon o vykázání násilníků z domu platí už přes dva měsíce. Jak píše Právo, za tu dobu se ukázalo, že má ještě nedostatky. Zástupci koalice neziskových sdružení poukázali především na to, že je nutné postihovat lidi, kteří i přes vykázání z bytu nadále terorizují své oběti. Podle Zdeny Prokopové z organizace Rosa často policistům chybí informace o tom, že žena byla svým mužem v minulosti opakovaně týrána, tudíž danou situaci nezhodnotí přesně. Celkem se počet vykázaných násilníků do poloviny února pohyboval kolem 220. V naprosté většině šlo o násilí mezi partnery. Jen v jednom případě byla vykázána žena. Ta týrala svoji babičku. Objevily se i případy, kdy děti týrali své rodiče. Mezi vykázanými byl i jeden policista. Situace se však v jednotlivých regionech liší. Zatímco na severu Moravy muselo z domu odejít 55 osob, na Karlovarsku jen tři.

 

Bezpečnostní kamery v obchodech mohou prozradit PIN karty zákazníka, upozorňuje deník Právo. V některých hypermarketech totiž zabírají i zákazníky u pokladen, kteří při placení kartou vyťukávají svůj PIN. Policie vidí riziko hlavně v tom, že v dispečinku, kde jsou záběry kamer sledovány, může sedět někdo, kdo je ve spojení s kapsáři. Ten může dát zlodějům popis zákazníka i PIN jeho karty. Podle bank není sice nebezpečí nahrání kódu PIN příliš reálné, vyloučit ho však nelze. Řetězce připouštějí, že kamerové systémy v jejich obchodech nejen sledují i prostory pokladen, ale jsou také po určitou dobu archivovány. Jejich zneužití však odmítají.

 

V Evropě i Česku se zvyšuje tlak na omezení pracovních poměrů na dobu neurčitou a jejich nahrazení krátkodobými pracovními poměry, částečnými úvazky, prací doma či samostatně výdělečnou činností. Jak píše Právo, tyto formy zaměstnání se ale zatím v Česku příliš nevyužívají, představují asi osm procent pracovních úvazků. Už dnes je ale v Česku možné podle zákoníku práce pracovat 16 hodin denně a kombinovat typy pracovních úvazků. Změny v pracovním právu prosazují především podnikatelé a politici. Ve větší volnosti při najímání a propouštění a ve využívání kratších pracovních úvazků vidí cestu, jak zvýšit počet pracovních míst a snížit nezaměstnanost. Naopak podezřívavě se na snahy o liberalizaci pracovního práva dívají odbory. Podle nich takzvaná flexibilita pracovní síly znamená omezení podmínek pro zaměstnávání a může ohrozit práva a jistoty zaměstnanců. Podle náměstka ministra práce a sociálních věcí Petra Šimerky se však Česko staví rezervovaně ke snahám Evropské unie o vznik společného pracovního práva. Odmítavý je i český postoj k dalšímu rozšiřování evropských směrnic regulujících zaměstnávání.

 

Tisk komentuje zprávu Českého statistického úřadu, že průměrná měsíční mzda v minulém roce poprvé za celý překročila hranici 20 tisíc korun. Připomíná zároveň, že Václav Klaus dosažení této hranice sliboval v předvolebním boji již na rok 2000. Údaj o průměrné mzdě je přitom podle komentátora Lidových novin iluzorní číslo. Opticky je zkresluje malé množství velmi vysokých či velmi nízkých platů. Průměrný tedy neznamená totéž co typický či nejčastější. Většina lidí si na tento průměr totiž nevydělá, v roce 2005 pod ním bylo 65 procent zaměstnanců.

Mladá fronta Dnes si v souvislosti se zprávou o růstu mezd všímá změny ve struktuře platů. V minulých letech se příjmy na konci roku většinou zvyšovaly o třinácté, či dokonce čtrnácté platy. To však už pomalu přestává platit. Firmy totiž stále častěji rozpouštějí jednorázové tučné prémie do celého roku. Na konci roku pak velké firmy stále častěji dávají lidem místo peněz dárky nebo pro ně uspořádají velký večírek. Komentátor upozorňuje, že platy v bývalých zemích RVHP se loni pohybovaly mezi 15 až 20 tisíci. Na druhé straně, v zemích, které nikdy nebyly v táboře socialismu, se průměrné mzdy pohybují výrazně nad 60 tisíci.

 

Ministerstvo školství vykazovalo v účetnictví dvakrát státní dotace pro vysoké školy, informují Lidové noviny. Úředníci si pochybení za posledních deset let nevšimli. Vše vyšlo najevo až při auditu Nejvyššího kontrolního úřadu. Závěr je, že v ministerských účtech nesedí 22 miliard korun. Kontrola neprokázala, že by se peníze z ministerstva školství ztrácely. Chyba je jen ve špatném kontrolním systému. Ministerstvo školství tvrdí, že se jedná pouze o drobnosti a k některým pasážím auditu se odvolá.

 

Čeští vědci získali prestižní cenu za poznání vesmíru. Jak uvádí Lidové noviny, Descartesovu cenu dostali dva experti z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy za výzkum kosmického gama záření. Patří do mezinárodního týmu, který působí v Namibii. Descartesova cena je dotovaná částkou 38 miliónů korun.

 

Nejvlivnějším Čechem současnosti je podle ankety Hospodářských novin prezident Václav Klaus. Druhé místo patří jeho předchůdci Václavu Havlovi, nejbohatší Čech a majitel impéria PPF Petr Kellner je třetí. Anketa, ve které rozhodovalo šestnáct osobností veřejného života, mimo jiné herec David Vávra, advokát Tomáš Sokol, ředitel TV Nova Tomáš Dvořák či majitel portálu Seznam.cz Ivo Lukačovič, význam slova vliv ponechala na posouzení každého z nich. Největší prestiž v tomto druhu anket si zřejmě vydobyl americký časopis Time, který osobnost roku vybírá od roku 1927. Další místa v anketě Hospodářských novin obsadili především politici. Pohled na Česko zvenčí ovšem nabízí zcela odlišný pohled. Politolog Igor Lukeš žijící v USA poslal bez bližšího komentáře svůj seznam nejvlivnějších Čechů: Milan Kundera, Madeleine Albrightová, Václav Havel, Emil Zátopek a Miloš Forman.

08-03-2007