16-02-2007

Komentáře tisku se opět pozastavují nad novou vlnou zájmu o archivy bývalé Státní bezpečnosti (StB). Někteří autoři mají obavy, aby nepřerostla v touhu po vyřizování účtů. Hospodářské noviny si všímají toho, jak současný "mediální příliv" vyplavuje podrobnosti o spolupráci některých veřejně známých osobností. Výňatky z dokumentů přitom napovídají, co ten či onen vykládal nebo zapsal, ale jen výjimečně zachytí, jak se asi dotyčný do vztahu, na který rozhodně nemůže být hrdý, dostal. Po všeobecně přístupné databázi spolupracovníků StB se má veřejnost dočkat seznamů důstojníků komunistické tajné policie. Lidí mnohem důležitějších, protože bez nich by se nikdo spolupracovníkem StB, ať z vlastní vůle či z přinucení, nestal. Dnešní historici by se podle Lidových novin měli vypravit za bývalými příslušníky StB a zaznamenat jejich výpovědi a svědectví. Takto poskládaný obraz umožní i mnoha dalším, kteří minulý režim zažili na vlastní kůži, vyrovnat se s vlastní minulostí. "Skrze mediální příliv přestává být vidět, že za minulého režimu chodilo 99,9 procenta občanů k volbám, kdekdo byl svazák či pionýr a na průvodech 1. máje bylo také plno. I to byl komunismus, ne pouze agenti StB a jejich spolupracovníci," konstatuje list.

 

Ústavní soud pořádně udeřil do stolu, když zrušil mimořádné odškodné pro klienty tří padlých bank, Union, Kreditní a Plzeňské. Podle Hospodářských novin tak zrušil snad nejhorší zákon loňského roku. A to nejen proto, že byl nesystémový. Klienti totiž už jednou odškodné dostali, a to štědřejší, než je podle evropských předpisů zvykem. Zákon měl ale podle listu navíc zvýhodnit jednu konkrétní finanční skupinu. Bezmála 2 miliardy měla totiž získat PPF Petra Kellnera. A to na úkor ostatních bank, z jejichž příspěvků se plní Fond pojištění vkladů. Hospodářské noviny chválí Ústavní soud i za to, že pracoval nevídaně rychle, aby včas zastavil zákon-zmetek, a současně za to, že dal zásadní lekci parlamentu. Protiústavnost zákona totiž shledal v tom, že byl přilepen k úplně jinému předpisu. Vyslal tedy zákonodárcům srozumitelný signál, že napříště už nebudou smět přivařit odškodnění klientů bank do zákona o zrušení Fondu národního majetku, jako se to stalo v tomto případě, nebo třeba do normy o zoologických zahradách.

 

Mezi českými sociálními demokraty a slovenskými socialisty Roberta Fica se podle Lidových novin začíná jednat o možném sloučení obou stran. Deník se o přísně tajných jednáních dozvěděl od zdrojů z Lidového domu. Podobné informace podle něj potvrdili i vysocí funkcionáři Směru novinářům ze slovenského deníku Sme, se kterým Lidové noviny na článku spolupracovaly. Představitelé obou stran ale oficiálně vše popírají. Lidové noviny soudí, že ČSSD by měla o spojení zájem i kvůli miliardovým požadavkům právníka Zdeňka Altnera, který vymáhá po straně honorář za pomoc ve sporu o Lidový dům. ČSSD by pak do společné strany mohla převést svůj majetek, a kdyby Altner u soudu uspěl, narazit by jen na prázdnou schránku.

 

Senátor Milan Špaček (KDU-ČSL) pravidelně informoval bývalou Státní bezpečnost (StB) o svých stycích s emigranty, inicioval schůzky a dostával úkoly. Jak píší Hospodářské noviny, v oficiálních seznamech spolupracovníků StB sice uveden není, svazek, který je na jeho jméno uložen v archivech ministerstva vnitra, ale dokládá, že senátor s totalitní tajnou policií komunikoval. Špaček se přitom minulý týden domohl soudního výroku, že nebyl vědomým spolupracovníkem StB. Jak ale upozorňuje deník, senát pražského městského soudu rozhodl, aniž otevřel dochovaný svazek tajné policie vedený na Špačkovo jméno. Senátor uvedl, že jezdil za otcem do Německa a vždy ho poté předvolal bezpečnost. Tvrdí, že vše, co se tam, píše je nesmysl. Špačkovi obhájci spis označují za podvrh. Jenže ministerstvo vnitra upozorňuje, že spis existuje a je pravý. Otázka spolupráce s StB je pro lidoveckého senátora i věcí politické kariéry. Podle stanov KDU-ČSL je totiž spolupráce s StB s členstvím v lidové straně neslučitelná.

 

Foto: ČTKFoto: ČTK Stroj vládní letky vyřadila v Tokiu z provozu banální porucha, píše Mladá fronta Dnes. Václav Klaus přišel k letadlu přesně, nikam se však neletělo. Zřízenci srolovali slavnostní červený koberec. Způsobila to zkratovaná baterie letadla vyrobeného roku 2000. Byla to další z řady poruch vládní letky české armády. Prezident komentoval poruchu před novináři smířlivě. Václav Klaus si tak musel vyzkoušet téměř dvouhodinovou cestu vlakem i s přestupem, která prý podle některých účastníků připomínala spíše přesun "nomádského tábora." Prezidentská kolona se totiž přesouvala i s batohy. "V každém případě to bylo pozoruhodné", poznamenal ředitel tiskového odboru Pražského hradu Petr Hájek.

 

Naše ministerstvo obrany chce podle deníku Právo věnovat afghánské vládě 20 tisíc samopalů a 650 kulometů z výzbroje české armády v celkové hodnotě přes 30 milionů korun. Následovat by je v budoucnu měla ještě dodávka dvanácti transportních a bitevních vrtulníků. Podle ministerstva jde o nepotřebný materiál, jehož darováním se Česko připojí k mezinárodnímu úsilí o zajištění bezpečnosti a posílení demokracie v regionu. O návrhu bude jednat na nejbližším zasedání vláda. Někteří politici se ale obávají, že situace v zemi je tak nepřehledná, že český dar může nakonec skončit v rukou protivládních sil. Není to poprvé, co Česko pomáhalo v Afghánistánu. List připomíná, že už v roce 2004 tam poslala miliony nábojů vláda Stanislava Grosse.

 

Teoreticky má v Česku každý nárok na péči, kterou potřebuje. Ve skutečnosti je to jinak, uvádí Mladá fronta Dnes. Paní Vlastě P. je dvaačtyřicet, má roztroušenou sklerózu a splňuje všechny podmínky, aby dostala nejmodernější léky, které umí oddálit dobu, než skončí na vozíku. Na léčbu už čeká tři čtvrtě roku. Nemocnice se totiž bojí, že za její léčbu nedostane od pojišťovny zaplaceno. Případ podle tisku není ojedinělý. Pacientů, kteří nevědí, bude-li je někdo léčit je řada. Týká se to i lidí s nádory, s artritidou, lupénkou a dalších. To jsou nemoci, které se léčí jen na několika místech v zemi, ve specializovaných centrech. Jenže nemocnice, které taková centra mají, dostaly od Všeobecné zdravotní pojišťovny návrh smlouvy, který u řady nemocí nepočítá s nabíráním nových pacientů. Onkolog David Feltl z ostravské nemocnice to považuje za neetické. Všeobecná zdravotní pojišťovna uvedla, že o způsobu placení drahé léčby bude s nemocnicemi ještě jednat.

 

Do českého vzdělání a vědy nikdy nešlo tolik peněz, jako přijde v příštích letech z Bruselu. V evropských fondech je pro české školství připraveno až 130 miliard korun. Hospodářské noviny pro srovnání připomínají, že stát letos vyčlenil na školství 120 miliard. Pro Česko začíná nové sedmileté rozpočtové období Evropské unie, v němž všech deset nových členských zemí dostane mimořádně velké finanční dotace. Česku celkem připadne přes 700 miliard korun. Ze slíbeného balíku peněz by v příštích letech mělo zhruba 60 miliard putovat do základních, středních a vysokých škol i do celoživotního vzdělávání. Dalších necelých 70 miliard korun pak přispěje na rozvoj vědy a výzkumu. Například laboratoře získají moderní špičkové vybavení.

 

Do České republiky podle pronikl po dlouhé době netradiční způsob reklamy, který je už ve světě běžný. Telefonní společnost si objednala nástřik letadla ve svých barvách. Jak píše Mladá fronta Dnes, v Česku jde po deseti letech teprve o druhý případ proměny letadla v reklamní plochu. Přestříkat letadlo do reklamních barev je po Evropě zatím doménou hlavně nízkonákladových společností. Klasické aerolinie se většinou komerčnímu využití plochy svých letadel brání. Pro společnosti je to cesta, jak zajistit levnější letenku. Reklamy na dopravních prostředích jsou v Česku čím dál častější. Nejvíce je jich na autobusech a tramvajích v městské hromadě dopravě. Ale přibývá jich i na lokomotivách Českých drah, píše Mladá fronta Dnes.

 

Policie nasadila do boje proti terorismu věštkyni a jistě zaslouží pochvalu za to, že neváhá použít nejmodernější know-how, píše ve svém sloupku Mladá fronta Dnes. Současně je však nutné ji pokárat za to, že následná protiopatření na letišti v Ruzyni byla zastaralá: samopaly, obrněný transportér, neprůstřelné vesty. Každý odborník přece už dnes ví, že nejúčinnější proti teroristům jsou čtyři muší křídla, drcený netopýr, hrst pavučin, sušená slina slepého hrbáče, omítka seškrábaná ze stěny márnice a dřevo bříze nalámané na hřbitově za úplňku. To vše se nechá doutnat u ohroženého objektu, uvádí Mladá fronta Dnes.

 

Vzorné studentce hrozí vyhazov, fotí porno, píší Lidové noviny. Studuje na Západočeské univerzitě, chodí pravidelně na přednášky, vzorně plní studijní povinnosti. Přesto má vroubek. Pod přezdívkou předvádí odvážné sexuální scény na internetu. Z morálního hlediska je to nevhodné, studentka poškozuje dobré jméno školy, zlobí se rektor Josef Průša. Celý případ předal právníkovi školy. Ten zkoumá, zda může být studentka vyloučena. Rektor nicméně přiznává, že případ mít oporu v zákoně nebude. Nejnovější studie však ukazuje, že chování studentky není ojedinělé. Na vysokých školách si prací v "sexuálním průmyslu" vydělává stále více lidí. Za sex si nechá podle odhadů v průběhu školy zaplatit každá čtvrtá studentka

16-02-2007