14-02-2007

Josef Tošovský, foto: ČTKJosef Tošovský, foto: ČTK Vztah bývalého guvernéra České národní banky a expremiéra Josefa Tošovského ke Státní bezpečnosti byl prý bližší, nežli je ochoten připustit. Uvádí to Mladá fronta Dnes. Tošovský podle deníku nebyl obyčejným agentem, ale během své spolupráce komunistickou tajnou policii dokonce aktivně úkoloval. Potvrdila to současná česká rozvědka. Tošovský například žádal o konkrétní informace z prostředí zahraničních bank. Rozvědka poté ihned zadala svým špiónům v cizině, aby pro Tošovského a tehdejší státní banku informace sehnali. Tošovský v úterý na svou obhajobu uvedl, že důvěrné informace získával z titulu své práce ve Státní bance československé. Tvrdí také, že nikdy nespolupracoval s politickou policií v rámci StB.

I další deníky píší o "průvanu v archivech", který v poslední době vynáší na světlo další jména údajných spolupracovníků komunistické Státní bezpečnosti (StB). Podle Hospodářských novin je takový průvan osvěžující, ale bylo by dobré vědět, jakým systémem se odhalení vybírají. Výběr je podle listu patrně náhodný - kilometry svazků StB se stále ještě zpracovávají. "V poválečném Německu archivy 'promluvily' v 60. letech a nové informace se objevují dodnes - aféra Güntera Grasse není tak dávná," připomíná list. V českých poměrech s tím patrně souvisí nástup generace, která nemá žádnou vazbu na 70. a 80. léta ani na první polistopadový establishment. Do určité míry podle něj tuto generační obměnu reprezentují nový šéf archivů vnitra Pavel Žáček a jeho nadřízený Ivan Langer, kteří byli oba v roce 1989 ve studentských stávkových výborech.

 

Deník Právo soudí, že členství vrchního (finančního) a programového ředitele České televize Františka Lamberta v Lidových milicích by už nemělo být překážkou pro výkon jeho funkce. List se přitom odvolává na nový Zákoník práce, který platí od letošního ledna. Podle zákoníku se totiž nyní pracovní poměr, byť vznikl jmenováním, řídí stejnými podmínkami jako poměr vzniklý na základě pracovní smlouvy. "A na tu se lustrační zákon nevztahuje," připomíná Právo. Lambert by přitom podle lustračního zákona z roku 1991 neměl jako bývalý příslušník Lidových milicí vykonávat žádnou funkci ve veřejnoprávní České televizi. Podle generálního ředitele ČT Jiřího Janečka právníci televize nový Zákoník práce zohlední ve své analýze, která bude součástí řešení celé situace.

 

Politickému důchodci z Vysočiny a bývalému lídru sociální demokracie Miloši Zemanovi se naskýtá šance splnit si svůj sen a zopakovat si své vítězné tažení do vrcholné politiky. Myslí si to komentátor Lidových novin. Zemanova přítelkyně a bývalá poslankyně za ČSSD Jana Volfová totiž získala velkou část členů Strany za životní jistoty. Preference této strany se před lety pohybovaly vysoko, a přestože je nyní už dlouho v agónii, Zeman by jí ze zákulisí mohl pomoci. Pokusil by se dodat několik poslanců - přeběhlíků z řad ČSSD a rázem by tu byla nová parlamentní strana s dostatkem prostoru v médiích. Zemanem odhadované dva miliony voličů by pak nemusely být utopií, píše se v komentáři. Byl by to výborný políček Paroubkovi a na druhé straně by taková strana mohla ubrat voliče komunistům. Současně by ale tažení se stranou Domov mohl být velkým neúspěchem a neúspěchy Zeman rád nemá, uzavírají Lidové noviny.

 

Bez vyrovnání se podle kardinála Vlka vztahy církve se státem nezlepší. Píše o tom deník Právo. Podle Miloslava Vlka církev není svobodná, neboť jí stát zadržuje majetky. Na své webové stránce český primas kritizoval především exministra kultury Pavla Dostála, který podle něj tento stav zavinil. Kardinál se ovšem zmiňuje kriticky i o prezidentu Klausovi. Ten totiž před časem podepsal novelu církevního zákona, kterou církev odmítla. Vládní koalice před týdnem zahájila první kolo jednání s církevními hodnostáři a hodlá vytvořit i vládní tým pro urovnání vztahu s církvemi, připomíná Právo. Stát ročně vynakládá na činnost církví jednu miliardu korun, podle opozice by si ale církve měly hradit svou činnost samy.

 

Podle Hospodářským novin roste nechuť zahraničních železničních dopravců jezdit po českých kolejích. Česko tak přichází o desítky milionů korun ročně. Na vině je podle deníku zabezpečovací systém, kvůli kterému nesmí na české tratě moderní zahraniční lokomotivy. Například nedávno zavedený nákladní vlak z Rotterdamu na Slovensko už tuzemsko objíždí přes Rakousko. Za průjezd tohoto vlaku by mohl stát dostat každý týden zhruba půl milionu korun. Českem nejezdí už ani vlaky z Hamburku do Vídně a do Budapešti. Oba jezdí téměř denně a na poplatcích za jejich průjezd by stát získal týdně další milion korun. Ministerstvo dopravy podle deníku nyní připouští, že se systém zabezpečení elektrifikovaných tratí musí změnit. Jde o jednu z priorit úřadu, investice do zabezpečení hlavních tratí se přitom budou pohybovat v desítkách až stovkách milionů korun.

 

Policie zvažuje, že podá žalobu na Českou zbrojovku Uherský Brod. Podle Mladé fronty Dnes po ní chce jedenáct milionů korun za zpožděné dodávky nových pistolí. Náměstek policejního prezidenta Oldřich Martinů však připustil, že pokud bude Česká zbrojovka vstřícná a uzná požadavek policie, může se jeho úřad na úhradě penále dohodnout i mimosoudně. Za rozumné řešení by považoval například dodávku zbraní či jiného materiálu pro policii ve výši penále. Mimosoudní dohodu by podle listu upřednostnila i zbrojovka. Spor trvá už sedm let. Česká zbrojovka dodala policii 46.000 pistolí za 650 milionů korun. Podle policie však u 30.000 zbraní existují problémy při nasazování speciální lampy, z toho u 18.000 se podle tvrzení policejních expertů mohou vyskytovat na rámech mikroskopické trhliny.

 

V loňském roce se rekordně zvýšily doplatky za léky, píší Lidové noviny. Pacienti kvůli lékovým vyhláškám bývalého ministra zdravotnictví Davida Ratha doplatili za léčiva na předpis o téměř padesát procent více než v roce 2005. Vyplývá to z průzkumu, který zpracovalo Grémium majitelů lékáren. Zatímco na konci roku 2005 činil podíl pacientů na úhradách léků 9,71 procenta, během jara 2006 se zvýšil na 11,6 procenta a v září dokonce krátkodobě na 14,75 procenta. Do konce roku pak podíl pacientů už jen mírně poklesl v důsledku snižování cen výrobci. Průzkum zahrnuje pouze léčiva předepisovaná na recept, hrazená ze zdravotního pojištění. Shromážděné údaje pocházejí z padesáti běžných veřejných lékáren.

 

Lídrům občanských demokratů se nelíbí, že pražský primátor a první místopředseda ODS Pavel Bém chce kvůli expedici do Himaláje na dva měsíce opustit radnici. Během neplaceného volna chce primátor pokořit nejvyšší horu světa Mount Everest. Uvádějí to Lidové noviny. Podle místopředsedy ODS Petra Bendla by měl Bém přemýšlet o tom, zda cestu nezkrátit. Další z místopředsedů Petr Gandalovič poznamenal, že jako ústecký primátor si bral volno nanejvýš na dva týdny. Delší dovolenou by nedovedl zdůvodnit ani Petr Nečas. Kritikou na Bémovu adresu nešetřila ani místopředsedkyně sněmovny Miroslava Němcová, která podotkla, že i když bude Bém v primátorské funkci zastupován, zodpovědnost bude nadále ležet na něm. Někteří zastupitelé na pražské radnici však Béha hájí. Tvrdí, že výstup na nejvyšší horu světa bude reklama pro Prahu a primátor má reprezentaci metropole v popisu práce. Horolezectví patří mezi primátorovy záliby. Bém uvedl, že expedice bude malou mezinárodní výpravou čtyř slovenských a českých horolezců, k nimž se další dva připojí v základním táboře.

14-02-2007