13-02-2007

Jiří Čunek, foto: ČTKJiří Čunek, foto: ČTK Vicepremiér a předseda KDU-ČSL Jiří Čunek se podle úterní Mladé fronty Dnes dopustil nevkusného tvrzení, když svou současnou situaci přirovnal k událostem z 50. let minulého století. Takový výrok podle deníku uráží oběti totalitních zločinů i demokratické Česko, jehož je Čunek čelným funkcionářem. Mladá fronta Dnes připomíná, že v padesátých letech neexistovala možnost obhajoby a spravedlivého soudu. Lidé byli masově vězněni, někteří mučeni a popravováni z vůle vedení komunistické strany postavené nad zákon. "Současná spravedlnost není dokonalá, ale s tou z padesátých let nemá nic společného - Čunek má jistotu nezávadného procesu a několikerého odvolání," namítá deník. Připouští sice, že i v demokratickém právním státě může být křivě obviněn, ba i odsouzen nevinný člověk - na základě testů DNA například byli z amerických věznic po desítkách let propuštěni lidé odsouzení za vraždu. Nedokonalost lidského soudnictví však podle komentátora nelze zaměňovat s krvavou diktaturou. "Sečtělejší občané, kteří si připadají neprávem popotahováni, často říkají, že se ocitli v Kafkově Procesu. Pokud si pan místopředseda vlády připadá nevinný, měl by napříště používat tohoto přirovnání," doporučuje Čunkovi autor glosy. "Nesmí se však zlobit, když lidé, kteří slyšeli jeho pět příběhů o tom, jak přišel k penězům, žasnou - též literárně - jako Alenka v říši divů," uzavírá.

Hospodářské noviny se vracejí k debatě v horní komoře parlamentu, při které proti vydání Čunka hlasovalo 26 senátorů. Za politicky motivovaný označil Čunkův případ například Jaromír Štětina (za Stranu zelených). "Nikdo neříká, že je Čunek vinen, ale senátor Štětina jeho 'vydání' dramatizuje. Čunek má šanci přesvědčit policii a státní zástupce o své nevině. Když se mu to nepovede, může přesvědčit soudy," namítá autor. Poučení pro politiky je podle komentáře až banálně jednoduché: "Chcete-li vstoupit do veřejných služeb, račte si platit bydlení standardně (třeba hypotékou, která odpovídá vašim příjmům); mějte v pořádku své účetnictví (normální 'nechráněný' člověk ho musí umět dát úřadům k nahlédnutí pět let zpátky); vyřešte si transparentním způsobem dluhy z ukončeného podnikání a nevozte nikam kufry s penězi. A případně: dejte si pozor, s kým podniká vaše žena," shrnuje list. "To je celkem rozumné minimum. Kdo si takové věci ohlídá, žádné 'kompromateriály' mu - kromě zjevné špíny - nehrozí," dodává.

 

Deníky rozebírají také případ bývalého premiéra a guvernéra České národní banky Josefa Tošovského, který údajně spolupracoval s komunistickou Státní bezpečností. Autor komentáře otištěného v Lidových novinách soudí, že exprezident Václav Havel či bývalý ministr vnitra Jan Ruml sklízejí zaslouženě obrovskou ostudu za to, že se nepídili po vztahu Tošovského ke komunistické moci. "Václav Havel jako politický patron Josefa Tošovského nám dluží obšírné vysvětlení," píše list.

 

Ministr vnitra Ivan Langer (ODS) chce zvýšit počet krajských policejních správ ze současných osmi na čtrnáct. Organizační struktura by tak odpovídala nynějším krajům, zároveň by ale skončila provázanost se státními zastupitelstvími a soudy. Informuje o tom úterní Právo. Langer listu řekl, že čtrnáct nových správ by mělo začít fungovat k 1. lednu 2009. Návaznost policie na soudní strukturu, která také stále pracuje s dělením na okresy, není podle ministra nutná. S návrhem reformy chce Langer do měsíce seznámit parlamentní bezpečnostní výbor, o konkrétních variantách změn hodlá vyjednávat s opozicí.

Z opozičních lavic už se ale ozývají námitky. Stínový ministr vnitra za ČSSD František Bublan upozornil, že navýšení počtu plnohodnotných policejních správ by bylo velmi nákladné. Podle něj není například možné, aby měla každá správa útvar speciálního nasazení nebo sledovací službu.

 

Foto: Evropská komiseFoto: Evropská komise Energetická společnost ČEZ se podle úterních Lidových novin stala členem konsorcia evropských firem, které pod patronací Evropské komise zkoumá možnost ukládání oxidu uhličitého (CO2) pod zem namísto vypouštění tohoto skleníkového plynu do ovzduší. V Česku se jako o vhodném úložišti uvažuje například o podzemních prostorech na Moravě, uvolněných těžbou ropy, píše deník. "Na projektu proto spolupracujeme i s Moravskými naftovými doly," potvrdil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Jak deník připomíná, oxid uhličitý jako skleníkový plyn přispívá k oteplování planety. Na stoupající množství oxidu uhličitého v ovzduší upozornila nedávno vydaná zpráva světových klimatologů. Uvádí, že v příštích desetiletích se bude zeměkoule dále oteplovat a hladiny oceánů stoupnou až o 58 centimetrů.

Metoda, kterou konsorcium zkoumá, podle Lidových novin spočívá v tom, že elektrárna spálí uhlí, ale místo vypouštění CO2 do ovzduší skleníkový plyn zachytí a napumpuje znovu tam, odkud pochází, tedy pod zem. Už dnes se přitom podle Lidových novin používají technologie, které dokážou většinu CO2 vypouštěného z uhelných elektráren zachytit, stlačit, skladovat a dokonce komerčně využít. Takto odchycený plyn se například v USA vstřikuje do slabých ropných nalezišť, odkud zároveň vytlačuje ropu, zatímco sám zůstává v podzemí. Pro celosvětové skladování CO2 ale ropné vrty nestačí. Bylo by tedy nutné vybudovat řadu dalších umělých úložišť, podobně jako pro vyhořelé jaderné palivo. "To je ale v případě Česka kvůli geologickým podmínkám problém," řekl Lidovým novinám mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

 

Stát již podle úterních Hospodářských novin zaplatil první miliony za smír vyjednaný s japonskou bankou Nomura v kauze IPB. Exministr financí Vlastimil Tlustý letos v lednu, těsně předtím než opustil ministerské křeslo, zaplatil České konsolidační agentuře (ČKA) 3,9 milionu korun, aby mohl stáhnout žalobu na vrcholové manažery Nomury, píše list. Žalobu měla podle původních představ Tlustého stáhnout sama ČKA. Protože se ale exministr obával, že takový postup neschválí dozorčí rada konsolidační agentury, raději žalobu "vyplatil", píše deník.

Žalobu proti bývalým členům dozorčí rady společnosti IPB Group Holding Jiřímu Tesařovi, Eduardu Onderkovi a Randallu Dillardovi měla ČKA původně jednoduše vzít zpět. To jí vloni v listopadu dopisem uložil právě exministr Tlustý. Potom ale převážily obavy, že by takový postup neschválila dozorčí rada ČKA a Tlustý raději žalobu "převedl" za bezmála čtyři miliony korun pod své ministerstvo. Dozorčí rada ČKA, která schvaluje jakýkoliv obchod agentury přesahující půl milionu korun, pak transakci koncem ledna dodatečně posvětila, píšou úterní Hospodářské noviny. Na rozdíl od mnoha jiných kauz spojených s bývalou IPB se podle deníku v tomto případě jedná v podstatě o obchodní spor, nikoliv o trestněprávní záležitost. Záleží tedy na ministerstvu financí, zda ho jednostranně ukončí, píše deník.

O další strategii státu, například v trestních kauzách spojených s pádem bývalé Investiční a Poštovní banky, ministerstvo financí mlčí. "Smlouva je v utajeném režimu, takže nemám žádné informace, které bych mohl uvolnit," vzkázal Hospodářským novinám současný ministr financí Miroslav Kalousek. Smlouva, kterou v rychlém sledu vyjednal a uzavřel s japonskými investory Tlustý loni v listopadu, by měla být podle slibů tehdejší vlády odtajněna letos v dubnu. V rámci smlouvy o smíru se Nomura a Česko dohodly ukončit arbitráže o desítky miliard korun kvůli zkrachovalé IPB. Dohoda předpokládá, že se k ní připojí i ČSOB, jež zkrachovalou IPB převzala za symbolickou korunu.

Některé žaloby, podané na český stát, podle Hospodářských novin sporadicky stahuje i japonská Nomura. Zatím se spřízněnou společností Saluka například vzala zpět pohledávku za více než dvanáct miliard korun, kterou uplatňovala vůči České republice kvůli IP Bance. Ta je právním nástupcem bývalé IPB a je v konkurzu. Kvůli dohodě o smíru stáhla Nomura také popření konkurzní pohledávky, kterou uplatňovala Česká národní banka. Ta má hodnotu 11,3 milionu korun, připomínají Hospodářské noviny. Na mrtvém bodě však podle listu uvázly podstatnější spory, především ty, v nichž za stát vystupuje ČSOB. S tou nyní nejedná ani stát, ani Nomura, píšou Hospodářské noviny.

 

Mlékárenská firma Prom-Prodej, z níž vyšel sýr Baladur s nebezpečnou bakterií listeria, dostala od Krajské veterinární správy v Plzni pokutu 540.000 Kč. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. Prom-Prodej z Nepomuku na Plzeňsku prý mohla vzhledem k nebezpečí, které listerie v nadměrném množství znamenají, zaplatit i daleko více. "Kvůli tomu, že u této firmy byly problémy poprvé, a že šlo o nedbalost, nikoliv úmysl, rozhodli jsme o této částce. Výrobce už i tak řekl, že to pro něj bude likvidační sankce," cituje Mladá fronta Dnes ředitele Krajské veterinární správy v Plzni Richarda Bílého.

Veterináři kvůli listerióze zakázali vyrábět Baladur už na konci loňského roku. Závadný sýr jako první objevili hygienici ve Zlíně, a proto okamžitě zastavili výrobu v plzeňské mlékárně a uzavřeli také firemní sklep v Bezděkově u Klatov, kde sýr dozrával, připomíná deník s tím, že právě v Bezděkově veterináři objevili řadu nedostatků. Na první pohled byl ve sklepě sice pořádek, ale firma tam neprováděla pravidelnou dezinfekci a nevyšetřovala vzorky sýrů, jak jí nařizují předpisy, píše list.

Potížím se přitom podle odborníků dalo předejít. "Kdyby pravidelně vyšetřovali své výrobky, tak to nemuselo přerůst až do takových problémů. Rozbory by bakterii odhalily," řekl Mladé frontě Dnes Bílý. Jednatel firmy Prom-Prodej Jaroslav Šobr o pokutě podle svých slov zatím neví. "Já fakt nevím, že bychom měli nějakou pokutu dostat. Provoz, kde se Baladur vyráběl, je zavřený," řekl deníku. "Další sýry společnost dál vyrábí. Laboratorní testy ukázaly, že jsou v pořádku," poznamenává Mladá fronta Dnes.

Listeriózou letos onemocněno 11 lidí, z toho sedm novorozenců. Hlášen je také jeden potrat a jeden dospělý zemřel. Loni onemocnělo listeriózou 80 lidí a 14 jich zemřelo. Většinu onemocnění má podle hlavního hygienika Michael Víta na svědomí jeden zdroj, jímž je mlékárenské firma. Vzorky z nejmenované firmy nyní zpracovává Pasteurův institut v Paříži, průběžné výsledky slibuje ministerstvo zdravotnictví do dvou týdnů, dodává Mladá fronta Dnes.

 

Krajské státní zastupitelství v Ostravě podalo minulý týden další obžalobu na uprchlého miliardáře Radovana Krejčíře. Týká se případu z roku 1997, kdy Krejčíř údajně nelegálními transakcemi vyvedl do zahraničí přes banku ve Švýcarsku celkem 270 milionů korun. Píše to úterní Právo. Hlavním důkazem jsou podle deníku informace o pohybu na účtu v bankovním domě Union Bank of Switzerland v Ženevě. "Všechny transakce máme zdokumentované díky švýcarské straně, která prolomila u nich velmi chráněné bankovní tajemství," řekl žalobce Dušan Táborský. Kdyby banka údaje neposkytla, těžko by se podle Táborského podezřelý obchod prokazoval.

Státní zástupce obžaloval Krejčíře ze zneužívání informací v obchodním styku, za což mu hrozí pět až dvanáct let vězení. "Pomocí dvou propojených firem vyvedl peníze do švýcarské banky. Těmi pak měl zaplatit za akcie mezinárodní společnosti ze Seychel. Nakoupené akcie této firmy však podle nás neměly takovou hodnotu. Peníze pak šly dále na Krejčířovy společnosti v zahraničí nebo s nimi dále obchodoval," uvedl žalobce.

Uprchlý podnikatel již byl u českých soudů v nepřítomnosti dvakrát odsouzen. České ministerstvo spravedlnosti zatím marně žádá o Krejčířovo vydání Seychelské ostrovy, kde se podnikatel skrývá.

 

Kamionová doprava se loni podle odhadů sdružení autodopravců Česmad zvýšila o zhruba šest procent. Někteří přepravci tvrdí, že to mohlo být ještě více, píše úterní Mladá fronta Dnes. Na výsledku se projevila zvýšená poptávka firem vyvážejících své výrobky do zahraničí, píše deník. "Nemáme ještě přesná čísla, ale je jisté, že nákladní kamionová doprava stoupla nejméně o tolik, kolik poroste hrubý domácí produkt, tedy kolem šesti procent," řekl deníku Martin Felix ze sdružení autodopravců Česmad. Podnikům se totiž daří a stoupá poptávka po nákladních autech pro export jejich výrobků. "Odhadoval bych růst tak na pětinu. Některé měsíce byl zoufalý nedostatek kamionů. Volaly k nám firmy, které se nám nikdy neozvaly," řekl jeden z největších českých autodopravců Roman Šmidberský.

Nárůst do deseti procent hlásí i většina železničních dopravců, kterým tak po letech skončil propad přepravy po železnici. České dráhy zaznamenaly nárůst o 6,3 procenta. "Je to trend od poloviny loňského roku. Určitě na tom má zásluhu růst ekonomiky a letos zase pomůže zavedení mýta," uvedl mluvčí Českých drah Aleš Ondrůj. Podle řady autodopravců je to však i proto, že byl loni takový nedostatek kamionů, že některým firmám nezbylo nic jiného než se obrátit na železnici.

13-02-2007