09-02-2007

Podle prezidenta Václava Klause jsou některé názory šéfa ústavního výboru Evropského parlamentu Jo Leinena srovnatelné s tím, jak v minulosti psal hlavní komunistický deník v Československu Rudé právo. Prezident Klaus to říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Leinen koncem ledna uvedl, že Klausův postoj k Evropské unii vžene Českou republiku do izolace. Prezident v rozhovoru také uvedl, že studená občanská válka v zemi, o níž hovořil v novoročním projevu, do jisté míry ustala. Vláda si podle něj vytvořila jistou stabilitu a bude mít šanci předvádět, co umí a neumí, jak je jednotná a jak půjde reformně kupředu. Tím prý ale Klaus neruší svá předchozí kritická a pochybovačná vyjádření o vládě. Prezident reagoval i na varování některých poslanců ODS, že by pro něj kvůli jeho kritickým postojům k nové vládě nemuseli příští rok hlasovat při volbě prezidenta. Říká, že nikdo by od něj neměl očekávat, že bude měnit názor jako korouhvička. Václav Klaus se v rozhovoru pro Hospodářské noviny rovněž vyslovil pro radarovou základnu USA v České republice, ale současně uvedl, že je potřeba doladit mnoho detailů.

 

Policie nemůže najít šéfa vsetínské firmy H&B Real Petra Hurtu, který je podezřelý z toho, že před pěti roky měl uplácet tehdejšího vsetínského starostu a dnes vicepremiéra a předsedu KDU-ČSL Jiřího Čunka. Píše to Mladá fronta Dnes. Deník uvádí, že policie chce Hurtovi stejně jako Čunkovi předat obvinění z trestného činu. Podle listu má policie podezření, že Hurta se snaží vydržet v ústraní do neděle 11. února, kdy vyprší pětiletá promlčecí lhůta k trestnému činu, o který se jedná. Policie zvažuje, že po Hurtovi vyhlásí pátrání.

 

Komentátor Práva si bere na mušku chování a vystupování premiéra Mirka Topolánka, mimo jiné při čtvrtečních parlamentních interpelacích. "V čele nové české vlády stojí nevychovanec, který si z ostatních dělá dobrý den," píše autor. U Topolánka se podle něj "švanda míchá s povýšeností muže, který se konečně vyšvihl mezi ty nejúspěšnější a nýmandům okolo to dává patřičně najevo".

 

Autor komentáře v Mladé frontě Dnes se v souvislosti s novým poslaneckým návrhem protikuřáckého zákona zamýšlí nad vztahem kuřáků a nekuřáků v ČR. "Jednu bitvu za druhou prohrávají nekuřáci s kuřáky v tuzemské kotlině. Většina snah ochránit zdraví nekuřáků končí v parlamentu buď vítězstvím tabákové lobby, nebo jen malými ústupky nekuřákům. A další bitva, která nejspíše dopadne podobně, se blíží," předpovídá autor.

 

Lidové noviny hodnotí televizní legislativní praxe v České republice jako opravdu kocourkovskou. Nejprve se podle deníku rozdávaly zadarmo licence soukromým televizím, posléze se za jednu ukradenou platilo deset miliard a nyní se zvyšují koncesionářské poplatky veřejnoprávní televize ve jménu vyšších zisků soukromých subjektů. Výsledek je takový, že poplatky se sice zvýšily, reklama ve veřejnoprávní televizi omezila, ale situace využily dvě největší soukromé televize tvořící duopol. Ty reklamu podstatně zdražily, navíc soudně napadly udělené digitální licence jiným soukromým televizím, takže od ledna 2008 žádný trh s reklamou v rámci digitálního vysílání nevznikne. Dvě soukromé televize, které z tohoto stavu tyjí, v celé kauze rozhodně nefigurují v roli nevinných pozorovatelů, tvrdí Lidové noviny.

 

Exministr dopravy Milan Šimonovský v deníku Právo tvrdí, že jeho odhad na nejméně osmimiliardový roční výnos z mýtného neselhal. Dosavadní výnosy totiž ukazují, že celoroční výsledek by mohl být asi pět miliard. Šimonovský uvádí, že od 1. července se mýto mělo rozšířit i na část silnic prvních tříd. Z toho vycházela jeho prognóza. Ministerstvo dopravy se ale nyní rozhodlo zvolit pro silnice první třídy systém s převažujícími satelitními prvky, takže se výběr oddálí asi o půl roku. Šimonovský je prý z tohoto rozhodnutí rozčarovaný. Nikdo podle něj nepředložil nákladovou a výnosovou analýzu změny mýtné technologie. Má obavy, že zahledění se do satelitního řešení nám může přinést rozčarování v podobě vysokých provozních nákladů, protože telekomunikační služby s ním spojené budou drahé. Šimonovskému se zdá, že "satelitní mýtná technologie, která nikde v soutěžích přímo neuspěla, se k nám vkrádá tak trochu zadem a předčasně". Je ale koaliční poslanec a nelze od něj tudíž očekávat, že by interpeloval v této věci ministra dopravy Aleše Řebíčka z ODS. Exministr dopravy je také přesvědčen, že hodně blízká budoucnost dá jasnou odpověď na dilema, zda už při první etapě zavádění mýtného nemělo Česko místo čistě mikrovlnného zvolit rovnou hybridní systém.

 

Kabinet při zavádění ekologických paliv zřejmě zvolí variantu, která neumožňuje plně kontrolovat podíl biolihu v benzinu. Píší o tom Hospodářské noviny s tím, že ve stojanech na pumpách tak pravděpodobně bude příměs biopaliv libovolná, omezená horní hranicí pěti procent. Původně vláda počítala s tím, že od července budou v každém litru benzinu přesně dvě procenta biosložky. To však odmítl Brusel, neboť stát prý nesmí striktně nařizovat podnikatelům, jak mají paliva míchat. Distributoři si splní svou ´dvouprocentní povinnost´ tím, že tento objem biosložky musí vykázat za určité období, třeba měsíc. Někdy tedy dodají benzin zcela čistý, jindy s různým podílem biolihu, píší Hospodářské noviny. Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman řekl listu, že právě tohle je veliký problém. Připomíná mu to kauzu topných olejů. Nebude možné fyzicky zkontrolovat, jestli biopaliva skončila skutečně v nádržích aut, nebo podvodníci jejich dodávku vykázali jen na papíře.

 

Majitelé načerno postavených studní by si měli se zlegalizováním svých staveb pospíšit do konce roku. Každý kdo na svém pozemku čerpá vodu ze země, musí totiž od nového roku vlastnit doklad, že mu odborníci tuto činnost povolují na základě evropského vodního zákona. Informují o tom Lidové noviny. Pouze obyvatelé, kteří studnu používají k čerpání pitné vody a mají k tomu povolení, si o jeho obnovu žádat nemusejí. K přísnější evropské kontrole prý podle odborníků vedou negativní důsledky nekontrolovaného čerpání vody. Na mnoha místech pak podzemní voda ubývá, na jiných jeden vrt odebírá životně důležitou tekutinu sousedům, na dalších zase hrozí kvůli průsakům z neodborně provedených vrtů znečištění podzemních vod. Odborníci podle Lidových novin odhadují, že minimálně 80 procent studní stojí v Česku načerno.

 

Ministerstvo zemědělství pokládá zhruba půlmiliardovou pokutu, kterou po Česku požaduje Evropská komise za příliš velké zásoby potravin v době jeho vstupu do EU, za nepřiměřenou a chce o ní s komisí ještě jednat. Informují o tom Hospodářské noviny. Česko má platit 19,2 milionu eur za to, že mělo v roce 2004 ´nadlimitní´ zásoby rýže, cukru, pomerančového džusu, konzervovaných žampionů a mandarinek. Podle Bruselu šlo o zásoby spekulantů, kteří je dovezli při nižším clu před vstupem Česka do unie a pak je vrhli na trh. To bylo podle komise v rozporu s podmínkami smlouvy u vstupu do EU, připomínají Hospodářské noviny. Jak řekl deníku prezident Potravinářské komory Jaroslav Camplík, požadovat od Česka pokutu je absurdní. Vždyť Brusel prý ani přesně nevyčíslil, jak velké zásoby můžeme mít. Stejně hovoří šéf Agrární komory Jan Veleba.

 

Pohraničníci možná budou mít svůj pomník. Jak píšou Lidové Noviny, Klub přátel českého pohraničí ho chce vybudovat na památku všem padlým ochráncům hranic. Nápad vyvolal silné emoce. Pomník by totiž kromě Chodů a prvorepublikové finanční stráže připomínal i vojáky socialistického Československa. Při pokusu o přechod železné opony na kapitalistický Západ zemřelo mezi lety 1948 a 1989 téměř tři sta lidí. Ty připomíná loni odhalený památník v Chebu. Podle předsedy jihočeské rady klubu Františka Poláka si ale i českoslovenští vojáci zaslouží úctu. Hranici totiž střežili nejen před těmi, kteří utíkali za svobodou. Nelegálně přejít chtěli i mnozí zločinci, kteří unikali trestu, vysvětlil Polák. Jeho klub nedávno oslovil české pohraniční obce. Se stavbou pomníku předběžně souhlasí Horní Stropnice na Novohradsku.

 

V zákulisí českého fotbalu to vře. Mezi hráčskými agenty zavládla atmosféra vzájemného osočování. Píše o tom deník Sport. Pavel Paska,jehož agentura zastupuje například Milana Baroše, Patrika Bergera, Jana Kollera, Jaroslava Plašila či Vladimíra Šmicera, v listu tvrdí, že chování některých agentů má jednoznačně negativní vliv na vývoj hráčů. Fotbalový svaz prý naprosto neúnosnou situaci podceňuje. "I ze strany agentů cítím nevůli se sejít, protože se navzájem nemohou podívat jeden druhému do očí." Paska by prý nerad používal termín ´další válka agentů´. "Mluvme o nekalé soutěži či klamavé reklamě." Paska také míní, že spory se budou zabývat i civilní soudy. Deník Sport uvádí, že fotbaloví agenti se vydali na válečnou stezku. "Mocní a bohatí muži, kteří zastupují české fotbalové hvězdy, ukončili křehký mír a začali na sebe plivat špínu." Intriky, peníze a lži, píše Sport na titulní stránce.

09-02-2007