17-01-2007

Michal Pohanka, foto: ČTKMichal Pohanka, foto: ČTK Rozhodnutí poslanců ČSSD Miloše Melčáka a Michala Pohanky tolerovat vládu Mirka Topolánka (ODS) je hlavním tématem zpravodajství a komentářů většiny českých deníků. Hospodářské noviny poznamenávají, že způsob, jakým se druhá Topolánkova vláda legitimizuje, ničím neupevní český demokratický systém. "Naopak z něj dělá velmi zranitelný organismus, který ztratí politickou obranyschopnost při každém drobném kýchnutí a zakašlání," píše list. Topolánek je podle něj zjevně spokojen s tím, že bude plnohodnotným premiérem. I pragmatická politická dohoda má ale podle Hospodářských novin své meze. "Většinou tam, kde politik zjistí, že sice získal pozici a moc, ale že zcela minul hodnoty, které by měly být kotvou politiky. Absence takových hodnot byla více než zřejmá, možná ve všech projevech, včetně trapného předčítání z Ferdinanda Peroutky v inscenaci vedení ČSSD," poznamenávají noviny.

Komentář Práva se pozastavuje nad vyjádřením poslanců, že to dělají pro stabilitu vlády země. "Jen málokdo by si však na 'stabilní' stůl nastávající vlády položil hrnek s čajem. Její vratkost je dána už způsobem vzniku," namítá autor glosy. Ani "stařenka ze Šumavy" podle něj neuvěří, že Pohankovi a Melčákovi jde o program vlády. "Těžko se zbaví podezření, že jim ODS nabídla úplatek, který váží víc než vztah k voličům a straně, která je do parlamentu dostala, nebo jsou vydíráni za cosi temného ve své minulosti. Pro obě varianty má ODS dostatečné páky," píše komentátor.

Lidové noviny poznamenávají, že přeběhlíci nepůsobí přesvědčivě, ale zločinci to nejsou. Podle deníku si zaslouží připomenout, že pokud by nevyšel záměr Mirka Topolánka, byl by na jeho místě Jiří Paroubek, který, "jak si všichni pamatujeme, s úsměvem kočky Šklíby sliboval, že on by vládu za stavu sto ku sto jistojistě sestavil". Povedlo se to ale Topolánkovi, což podle listu znamená pro Paroubka ránu.

 

Ministerstvo kultury na konci roku 2006 rozdělovalo peníze mimo grantový systém a v několika případech se tak nejspíš dělo na základě osobních zájmů. Tajemník ministerstva Milan Kupka to odmítá. O použití peněz rozhodovali přímo ministr Martin Štěpánek a jeho náměstci, píšou Lidové noviny. Kupka tvrdí, že úřad postupoval při rozdělování peněz výhradně podle naléhavých potřeb resortu. Podle něj byly rozděleny prostředky v řádu desítek, maximálně stovek tisíc několika subjektům. Například jazzovému festivalu, revui Prostor, propagaci filmu Štěstí či kulturnímu centru Bazilika v Českých Budějovicích. Podle Lidových novin však lze u některých institucí pochybovat, zda mají právě ony nárok na přímou státní podporu tohoto typu. List připomíná, že k nadělování financí mimo transparentní systém se uchyloval i ministr Pavel Dostál. I když nejspíš šlo o potřebné subjekty, podporoval tak nesystémovou praxi. V ní pak pokračoval především Vítězslav Jandák a zdá se, že jí nezabránil ani ministr Štěpánek, píše list.

 

Šéf korejské automobilky Hyundai Čong Mong-ku by měl přijet v březnu či počátkem dubna do Česka. Hodlá se osobně zúčastnit zahájení výstavby nového závodu jeho firmy v Nošovicích na Frýdecko-Místecku, informuje Mladá fronta Dnes. Čong je však od poloviny loňského roku vyšetřován kvůli zpronevěře, verdikt soudu se očekává v únoru. Podle pozorovatelů nelze předvídat, jaké stanovisko v případu soud zaujme. Ani jeho případné uvěznění by nemělo ovlivnit záměr Hyundai postavit v Česku velkou továrnu. Firma totiž chce dál expandovat do světa. Automobilka, která se má na jaře začít stavět v Nošovicích, bude produkovat až 300.000 vozů ročně.

 

Česko zažívá nový jev. Místo babyboomu, který země poznala po válce a v sedmdesátých letech, přichází seniorboom. Mladá fronta Dnes informuje, že důchodců loni přibylo nejvíce za posledních deset let a s největší pravděpodobností jich nebylo víc nikdy v historii země. V desetimiliónovém Česku teď žije 1 milion 420 tisíc starobních důchodců. Penze se vyplácejí z toho, co platí zaměstnanci nyní. Na jednoho důchodce teď připadá 2,5 zaměstnance. S růstem počtu důchodců a délky života roste i problém, kde brát peníze. Mladá fronta Dnes upozorňuje, že důchodová reforma, o které se politici už dlouho dohadují, ještě pár let nezačne. Jenže státní rozpočet začne mít kvůli penzím velké problémy odhadem za osm let.

 

I přes nespokojenost mnohých policistů s novým služebním zákonem a s ním spojenými platovými výměry se zatím jejich hromadný úprk do civilu nekoná - zjistil deník Právo. Vedení policie naopak očekává, že letos se díky masové náborové kampani podaří po několika letech naplnit stavy. Jestli ale všechno půjde tak dobře, není jisté. Mnozí policisté totiž zatím s případnou výpovědí vyčkávají až na to, jak budou vypadat jejich výplatní pásky v prvních měsících roku. Ti nejvíc nespokojení jsou pochůzkáři nebo členové motorizovaných jednotek.

 

Před rokem a půl vláda vyhlásila velkou akci na pomoc přetížené a zastaralé dálnici D1, nejdůležitější spojnici mezi Prahou a Moravou. Jak ale píší Hospodářské noviny, řidiči dnes zjišťují, že bude trvat ještě velmi dlouho, než se "dé jednička", kterou pravidelně ochromují nehody nebo sněhové kalamity, stane bezpečnou a rychlou dálnicí. Podle odborníků to může být klidně až za 15 let. Za to, že se na D1 stanou ročně tři tisíce nehod, ale nemůže jen obrovský provoz. Podle loňského průzkumu Ředitelství silnic a dálnic totiž řidiči nedodržují předpisy - a to ani když sněží nebo je náledí. Každý desátý řidič jezdí více než stotřicítkou, rychleji než je dovoleno jely také skoro dvě třetiny kamionů.

 

Adopce na dálku se stávají v Česku v posledních třech letech stále oblíbenějšími. Pomoc míří nejčastěji do Indie a afrických států, píší Hospodářské noviny. Adoptovat si dítě na dálku je podle socioložky Jiřiny Šiklové pro Čechy i trochu trendová záležitost. Stále více si uvědomují, že jsou bohatí a peníze posílají na charitu. I přesto, že peníze od dárců pomáhají rychle na konkrétních místech, adopce na dálku mají i svá úskalí. Jak potvrzují humanitární pracovníci, je složité vysvětlit místním lidem, proč zrovna jejich dítě není zařazeno na adopci. Děti si i navzájem závidí. Proto už nabízí podporu celých rodin a komunit - doplňují Hospodářské noviny.

 

Přijímací zkoušky na střední školy znamenají žeň pro soukromé učitele - píší Lidové noviny. Mezi nimi jsou vysokoškolští studenti, ale i mnoho kantorů základních nebo středních škol, kteří si chtějí doučováním přilepšit k nízkému platu. Obvyklá sazba za hodinu doučování se pohybuje kolem 150 až 200 korun. Kantoři a studenti si tak mohou přijít na slušné peníze. Zákon chápe doučování jako jeden ze způsobů podnikání, a doučovatelé by tak správně měli mít vlastní živnostenský list a ze svých příjmů platit daně. Jenže to se neděje. Zjistit, jestli si někdo vzal peníze za doučování, je pro úřady nemožné. Rodiče dětí si totiž vynaložené peníze nemohou odečíst z daní, a tak je nic nenutí, aby učitelům vydávali stvrzenky. A doučovatele zase nic nenutí, aby o něco takového žádali.

 

Názor psycholožky Václavy Masákové, že děti mají horší slovní zásobu i kvůli absenci četby knih, potvrdil deníku Právo spisovatel a středoškolský pedagog Pavel Brycz. Jak uvedl, podle zkušenosti na gymnáziu, děti nečtou. Když už, tak hledají příběh. Vede obsah nad formou. Preferují grafické romány, komiksy, vyhledávají literaturu dělanou jako film. Metafory, brilantní slovní obraty jsou podle něho pro mladé čtenáře nuda, nebaví je třeba reportáže Ladislava Mňačka. Přitom hodně chodí do knihoven, kde hledají tituly, podle kterých byl natočen film. Vrátit se do doby většinového zájmu o četbu podle Brycze asi nepůjde, ale zájem čtenářů v knihovnách nasvědčuje o tom, že existuje naděje. Prodej knih pro nejmenší čtenáře neklesá. Záleží ale na rodičích, jestli je doma otevřou.

 

Bývalý prezident Václav Havel chce zachránit pražskou restauraci, kde se scházeli disidenti. Jak píší Lidové noviny, hospodě Vltava, dříve Paroplavba, hrozí zánik kvůli zvyšujícímu se nájmu. Havel proto požádal o zásah pražského primátora Pavla Béma. Dřevěná budova ze čtyřicátých let minulého století je od roku 1995 kulturní památkou, zbourání jí nehrozí. Pozemek však patří městu a firma, která ho nyní spravuje, chce výrazně zvýšit nájem za jeho užívání. Obávám se, že budoucí majitel by měl tendence stavět kasina a zničit další místo, které neodmyslitelně patří k Praze, napsal primátorovi Havel.

 

Na osmdesáti místech Prahy visí plakáty, jejichž text nutí chodce k zamyšlení. Jak píší Lidové noviny, dočtou se v nich podivné věci. Tak například jeden reklamní slogan tvrdí, že blonďatým osobám je zakázán vstup do kina. Další zakazuje levákům řídit motorová vozidla, modroocí lidé nesmí používat telefonní automaty a holohlaví nesmí do knihoven. Černý humor zvolilo Židovské muzeum v Praze pro propagaci akcí svého vzdělávacího a kulturního centra. To se letos bude věnovat hlavně dvěma velkým tématům - antisemitismu a době holokaustu. Mladým lidem, kteří toto období nikdy nepoznali, mají provokativní reklamní texty připomenout, s čím vším se Židé v době protektorátu běžně setkávali. Židovské muzeum očekává i kontroverzní reakce.

17-01-2007