Přehled tisku

0:00
/
0:00

Výzva rakouského parlamentu, aby vídeňská vláda případně podala žalobu proti České republice kvůli nedávné kolaudaci jaderné elektrárny Temelín (JETE), souvisí podle komentářů některých pátečních deníků s vnitropolitickou situací v Rakousku. Listy se domnívají, že i kdyby rakouská vláda žalobu podala, neměla by naději na úspěch.

Výzva rakouského parlamentu, aby vídeňská vláda případně podala žalobu proti České republice kvůli nedávné kolaudaci jaderné elektrárny Temelín (JETE), souvisí podle komentářů některých pátečních deníků s vnitropolitickou situací v Rakousku. Listy se domnívají, že i kdyby rakouská vláda žalobu podala, neměla by naději na úspěch. Postoj rakouských poslanců, kteří vyzvali vídeňskou vládu, aby případně podala žalobu proti Česku kvůli kolaudaci JETE, hodnotí Lidové noviny jako "plácnutí do vody". "Rakousko-české vztahy jsou problémy minulosti zatíženější více než vztahy s kterýmkoli jiným sousedem. Politici by ale měli působit proti těmto stereotypům a snažit se zlepšit, co zlepšit lze. Rakouští poslanci včera udělali opak. Možná proto, že ani ve Vídni se neví, jestli i tam náhodou nebudou brzy nové, předčasně předčasné volby," napsal autor.


Prezident Václav Klaus při návštěvě Afriky,  foto: ČTK
Listy opět komentují také sestavování české vlády. Komentátor Lidových novin v souvislosti se čtvrteční reakcí prezidenta Václava Klause na vyjednávání o vládě poznamenává, že prezidentovo rozhořčení nebylo tak veliké, aby mezi ním a premiérem Mirkem Topolánkem vznikl otevřený konflikt, který si Klaus nemůže dovolit. Autor upozorňuje, že pověřený premiér může prezidenta definitivně zbavit vlivu na povolební jednání, třeba tím, že si nechá vyslovit nedůvěru Poslaneckou sněmovnu. "Z Afriky se vrátil prezident, který může, za jistých okolností, dalšímu vývoji pouze přihlížet. Své pokusy již vyčerpal a nesklidil za to slávu ani vděk. Situace je opravdu jiná, než jak se jeví na první pohled," píše autor.

Komentátor Práva předpovídá, že Klaus se nesnaží tajit své znechucení Topolánkovými neúspěchy "a lze tedy očekávat, že udělá vše možné, aby se jednání mezi ODS a ČSSD obnovila". Další komentátor Práva k politice ODS poznamenává, že "neuznávání kompromisů se rodí z jistoty, že po dalších volbách bude ODS dělat, co bude chtít". Právo také otiskuje článek předsedy ČSSD Jiřího Paroubka, který v něm mimo jiné napsal, že zatímco KDU-ČSL zůstala konstruktivním partnerem, ODS nikoli.


Evropská unie není podle Mladé fronty Dnesžádný ideální svět, ale bojiště, na kterém každá země prosazuje vlastní zájem a ušlechtilé zásady jdou stranou. Nevybíravý a dosud nerozhodnutý souboj o sídlo evropského navigačního systému Galileo je toho příkladem. O sídlo vesmírné agentury si řeklo hned osm starých zemí Evropské unie, píše MfD. Na připomínky slibu z doby před rozšířením EU, že všechny budoucí agentury půjdou do nových zemí, neslyší. Naopak říkají, že Galileo vlastně není typická agentura, a tak se na něj někdejší závazek nevztahuje. Projekt Galileo je podle MfD vysoce prestižní a štědře dotovaný. Jeho přínos nelze vyčíslit v konkrétních číslech. Zda nakonec Česko uspěje, závisí podle MfD na promyšlenosti diplomatických tahů české vlády a diplomatů. "Galileo je jak nečekaným testem pevnosti evropských zásad, tak české schopnosti prosadit své zájmy," uzavírá MfD.


Analytik Raiffeisenbank Aleš Michl se v Lidových novinách vrací ke schválenému rozpočtu na příští rok. Ten je podle něj důkazem, že politici nemají sebemenší vůli k reformám. "Prolenošili jsme dva roky nejvyššího růstu v dějinách. A co víc, zavařili si na čas horší. Jen letos stoupne objem zaplacených úroků ze státního dluhu o 52 procent," píše Michl. Bolestnější podle něj ale je, že bylo možné při respektování pravidel hry sestavit rozpočet s o polovinu nižším schodkem.


Regulované nájemné se v sedmdesáti procentech velkých měst zvedne od Nového roku na maximální možnou úroveň. Vyplývá to ze studie ministerstva pro místní rozvoj. Majitelům domů to ale nestačí, téměř nikde totiž regulované nájmy nedosáhnou tržní úrovně. Píší to Hospodářské noviny. O zvýšení regulovaného nájemného již rozhodly například městské části Ústí nad Labem, Hradce Králové, Brna, Prostějova nebo Kroměříže. Na druhou stranu je v Česku stále ještě řada míst, kde verdikt o zvýšení nájmů nepadl. Mezi ně patří například i centrum Prahy. Některá zastupitelstva, jež vzešla z podzimních voleb, totiž plánují o růstu nájemného rozhodovat v prvních měsících příštího roku.


Zastupitelé Bílovce na Novojičínsku se na svém posledním zasedání postavili proti záměru srovnat se zemí budovu České besedy, která mezi válkami sloužila české menšině v tehdejším většinově německém městě jako kulturní centrum. Na jejím místě měl vyrůst supermarket. Informuje o tom ve své příloze pro severní Moravu a Slezsko Právo. Podle deníku by se budova bývalého kulturního centra Čechů mohla stát kulturní památkou.