Přehled tisku

Jiří Paroubek (vlevo) a Mirek Topolánek, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Mirek Topolánek a Jiří Paroubek zřejmě pochopili, že bez jejich dohody vláda nevznikne. Podle Hospodářských novin nedotlačila politiky k dohodě pouze únava z pěti měsíců vyjednávání, ale také obava z nevyzpytatelného třetího pokusu o sestavení vlády.

Jiří Paroubek  (vlevo) a Mirek Topolánek,  foto: ČTK
Mirek Topolánek a Jiří Paroubek zřejmě pochopili, že bez jejich dohody vláda nevznikne. Podle Hospodářských novin nedotlačila politiky k dohodě pouze únava z pěti měsíců vyjednávání, ale také obava z nevyzpytatelného třetího pokusu o sestavení vlády. Právě Hospodářským novinám se Jiří Paroubek svěřil se svým pocitem po pondělní schůzce s Mirkem Topolánkem: "Mám velmi dobrý pocit. Byla to konstruktivní schůzka. A pokud to takto vydrží, můžeme najít v krátké době řešení, které bude pro zemi stabilní. Nepochybně ale v žádném vládním uspořádání nebudu figurovat."

Komentátor stejného listu se však zdráhá označit pondělní schůzku za průlom. Podle Jana Macháčka si musíme zachovat maximální skepsi. "Průlomů jsme tady měli od června už bezpočet. Opoziční smlouva v obráceném gardu už tu jednou měla být, Paroubek si diktoval všelijaké podmínky a nakonec se pokusil utéci spolu s Kalouskem," píše Jan Macháček v komentáři Hospodářských novin. Podle něj také "nelze vyloučit, že Topolánek novou strategii nastínil jen proto, aby mu ji mohl kongres s konečnou platností zakázat a zavázat ho k jedinému cíli: k předčasným volbám. Nebo Topolánek předkládá změnu cílů upřímně, ale vše ještě záleží na tom, jak se smíří jednotlivé mocenské proudy uvnitř ODS," komentuje aktuální situaci Jan Macháček v Hospodářských novinách.


Martin Komárek zasvětil svůj komentář v Mladé frontě Dnesúřadům a jejich nařízením. Například "chceme-li založit podnik, úřady to sice po čase povolí, ale ten čas je nejdelší na světě. Když už podnik máme, úřady po nás až donedávna chtěly, abychom měli bezdotykové baterie, kulaté hrany, hranaté oblouky a řadu dalších nesmírně důležitých věcí," přibližuje Martin Komárek své zkušenosti s českými úřady. "Ale pak přišel Říman a bezdotykové baterie, jakož i kulaté hrany zrušil jediným škrtem pera. Šlo to až nesnesitelně rychle," pokračuje komentátor Mladé fronty Dnes a vyvozuje z toho, že "ať už vznikne vláda přechodná nebo takříkajíc stabilní, mělo by být jejím prvním úkolem sepsat všechny zbytečné šikany úřadů vůči lidem a jedním škrtem je zrušit. Jenže nemusela by pak zrušit sebe samu?"


Poslední slovo má v úterních Lidových novinách Ludvík Vaculík a věnuje se v něm strašidlu komunismu. Podle něj by se s komunisty mluvit mělo, rozhodně ne však o ideologii, protože "ta je vyřízena, komunismus je v naší společnosti neuskutečnitelný, a ani ho nikdo nechce," píše Ludvík Vaculík. Připadá mu "až směšné, jak se lidé ohlupují svou vlastní propagandou: že komunisté jsou pořád to hlavní zlo a nebezpečí. Je to jak folklór: nedovedou si představit poledne bez polednice. Co za komunistů bylo špatné, nepocházelo tolik z myšlenek, jako ze způsobu jejich realizace, tedy z povahy lidí," domnívá se Ludvík Vaculík v Lidových novinách a pokračuje: "Komunistické zlo už dávno přelezlo, přestěhovalo se do celého volného prostoru. Neboť svoboda je vždycky a ihned svobodou hlavně pro lidi bezohledné, zištné. Který darebák by dneska šel za prospěchem do komunistické strany, kde ho hned budeme považovat za zločince od roku 1948? Má na výběr jiné strany, k tomu podniky, společnosti."


Češi přestali patřit mezi učedníky v nákupech po internetu, píše deník Právo. Po počáteční nedůvěře se letos plácli přes kapsu a v počtu nakupujících v poměru k počtu obyvatel dokonce předstihli daleko vyspělejší země. Podle odhadu Asociace pro elektronickou komerci letos utratíme v internetových obchodech, e-shopech, rekordních 14 miliard korun, což bude o 40 procent více než v roce 2005, uvádí deník Právo. Od klávesnice a monitoru si Češi koupili například každý desátý elektrický spotřebič a každý šestý digitální fotoaparát.


Čtvrtina českých zaměstnanců by ráda dělala jinou práci, než kterou pravidelně vykonává. Téměř třetině lidí pak vadí v zaměstnání zůstávat déle, problém s delším pobytem v zaměstnání určitě nemá deset procent respondentů. Vyplynulo to z průzkumu agentury Median, jehož výsledky přinášejí úterní Hospodářské noviny.