Přehled tisku

Pavel Bém (vlevo) a Mirek Topolánek, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Šance předsedy ČSSD Jiřího Paroubka na to, že si "vyvzdoruje" levicovou vládu klesly, píše Mladá fronta Dnes v komentáři věnovaném výsledkům víkendových voleb. Deník také konstatuje, že šéf ODS Mirek Topolánek drží rekord v počtu volebních vítězství a pražský primátor Pavel Bém zase získal rekord v náskoku před soupeři.

Pavel Bém  (vlevo) a Mirek Topolánek,  foto: ČTK
Šance předsedy ČSSD Jiřího Paroubka na to, že si "vyvzdoruje" levicovou vládu klesly, píše Mladá fronta Dnes v komentáři věnovaném výsledkům víkendových voleb. Deník také konstatuje, že šéf ODS Mirek Topolánek drží rekord v počtu volebních vítězství a pražský primátor Pavel Bém zase získal rekord v náskoku před soupeři. ČSSD podle listu podzimní volby zaspala, a pokud si chce uchovat naději na to, že se bude podílet na celostátní vládě, musí vyskočit rovnýma nohama. Musí docílit toho, píše list, aby její soupeři získali méně než deset křesel ve druhém kole senátních voleb, musí se "podbízet" na radnicích komukoliv, jen aby "vyšachovala" ODS tam, kde to ještě jde. Práce je to těžká, naděje na úspěch nepatrná, podotýká autor poznámky.

Také Lidové noviny usuzují, že manévrovací prostor pro předsedu ČSSD se po víkendovém hlasování zmenšil. Komentátor deníku Právo předpokládá, že volební prohra semkne ČSSD a KSČM do sebezáchovného šiku, ve kterém mají svých sto jistých hlasů. Klausovi a ODS tak nezbývá než co nejdéle proces ustavení vlády protahovat a šlapat po ústavě, píše autor komentáře.


Jiří Paroubek,  foto: ČTK
Hospodářské noviny připomínají, že senátní volby obvykle fungují jako barometr spokojenosti s vládou. V klidných časech, kdy je politika "jalová", mívají podle deníku pramalou účast a lidé jsou náchylnější hlasovat pro zábavné kuriozity. V politicky rozčilené době naopak vítězové těží z protestních hlasů. Deník poznamenává, že současný výsledek se může po letech ukázat jen jako výchylka, historická anomálie, kterou vyvolal předseda ČSSD. Protože jestli měly tyto volby jeden motiv nad jiné silnější, pak to bylo referendum o Jiřím Paroubkovi, míní autor glosy. Poukazuje na to, že většina voličů jako by usoudila, že nyní nelze plýtvat hlasy na barvité postavy typu Svatopluka Karáska, Vladimíra Hučína, Pavly Topolánkové nebo Zdeňka Bárty, když se chtějí vyjádřit ke sporu ODS - Paroubek. A především z krajských měst se ozvalo proti předsedovi ČSSD silné "ne", dodává list. Je přesvědčen, že šéf ČSSD nebyl drtivě poražen, ale jen oslaben. ODS sice uspěla v 26 z 27 obvodů (přičemž v tom posledním, zlínském, jejímu kandidátovi postup unikl o pouhých pětadvacet hlasů), nicméně ČSSD se i díky Paroubkovu chytrému výběru kandidátů dařilo lépe než kdykoli předtím, poznamenává. Současné hlasování lze vnímat i jako varovnou zprávu pro možné předčasné volby. ODS je silná, ale ČSSD a komunisté se drží. Lidovci jsou dezorganizovaní a Strana zelených se ještě zorganizovat nestačila, bodovala prakticky jen v Praze a Brně. Předčasné volby by tak už nemusely skončit patem: levice by mohla mít většinu, uzavírá autor komentáře Hospodářských novin.


Foto: ČTK
Předseda ODS Mirek Topolánek je proti pokračování koalice občanských a sociálních demokratů na pražské radnici - píšou to Lidové noviny a deník Právo. ODS získala v pražském zastupitelstvu nadpoloviční počet hlasů, v hlavním městě tedy může vládnout sama. Primátor Pavel Bém si nechal otevřená vrátka. Uvedl, že pražská ODS bude vyjednávat se všemi stranami kromě KSČM. Možnost, že nakonec sestaví jednobarevnou městskou radu, ale nevyloučil. Mirek Topolánek by si uměl představit koalici s některou z menších stran, například s SNK Evropští demokraté. S komunisty a sociálními demokraty to ale téměř vylučuje. "Mesaliance na pražské radnici nepřinášela nic moc dobrého a deformovalo to i celostátní politiku", řekl Topolánek Lidovým novinám. Pokud jde o situaci na ostatních radnicích, je podle šéfa ODS zřejmé, že v celé řadě obcí není varianta bez ČSSD možná.


Stav veřejných financí je v současnosti nejvážnějším makroekonomickým rizikem Česka. K překročení plánovaného deficitu státního rozpočtu přitom vedlo zejména opuštění zásady obezřetnosti, která stanoví, že plánované příjmy a výdaje musí odpovídat platným zákonům. Situaci ve veřejných financích komentuje v Hospodářských novinách ekonom HVB Banky Pavel Sobíšek. Návrh státního rozpočtu na rok 2007 předpokládá novelizaci či odložení účinnosti některých zákonů. Počítá i s růstem výnosů ze zatím neschválené spotřební daně tabákových výrobků. Ve hře jsou desítky miliard korun, o něž by se mohl schodek rozpočtu prohloubit, pokud zákony včas neprojdou, shrnuje Sobíšek s tím, že otázkou zůstávají také plánované výnosy z privatizace či naopak možné výdaje spojené s případnou prohrou v některé z arbitráží. Opomíjené nebezpečí podle něj dále číhá v podobě nadhodnocených předpokladů výběrů daní, které zatím vždy vyrovnával vyšší než očekávaný růst ekonomiky. Jak státní kasa dosáhne svých cílů, až jednou ekonomika přestane překvapovat nečekanou silou, táže se ekonom. Přitom není vyloučeno, že taková situace potká Česko již v roce 2007. Rozpočet předpokládá reálný růst HDP o pět procent, podle posledních průzkumů mezi ekonomy sesbíraných ČNB by ale měl růst činit 4,6 procenta. Pokud bilanci rozpočtu nezachrání nečekaná okolnost, bude možná muset vláda zvažovat, jak zajistit pro rozpočet dodatečné (nedaňové) zdroje, nebo zda nařídí resortům odtučňovací kúru, uzavírá Pavel Sobíšek v Hospodářských novinách.


Banky a nebankovní finanční instituce dosud v Česku vydaly více než 1,5 milionu kreditních karet. Podle odborníků by se tento počet mohl s ohledem na kapacitu českého trhu do tří let až ztrojnásobit, píše deník Právo. V průměru tak má kreditní kartu v tuzemsku každý sedmý občan. Do konce příštího roku by mohlo být v Česku vydáno dalších 700.000 kusů, píše list s odvoláním na generálního ředitele společnosti Master Card Europe pro ČR, Slovensko a Polsko Jána Čarného. Podle něj budou s růstem trhu přibývat i nabízené výhody pro držitele karet. Kreditní karty umožňují svým držitelům půjčovat si až statisícové částky. S více než padesátiprocentním meziročním nárůstem patří mezi nejdynamičtěji se rozvíjející bankovní produkty na českém trhu, píše deník Právo. Přestože obliba kreditních karet roste, tuzemskému trhu nadále vládnou debetní karty, které nedovolují příliš přečerpat zůstatek účtu. Ke konci prvního pololetí jich podle deníku bylo v ČR sedm milionů. Na nenasycenost českého trhu podle listu ukazuje fakt, že například průměrný Američan má u sebe šest až osm kreditních karet a průměrný Brit dvě až tři.


Milan Kubek
Některým členům představenstva České lékařské komory (ČLK) se nelíbí, že je prezident komory Milan Kubek údajně při rozhodování o klíčových věcech obchází. Na listopadovém sjezdu největší lékařské organizace se proto podle Hospodářských novin pokusí oslabit jeho pravomoci a předloží sjezdu ke schválení změnu stanov. Podle těch současných může prezident ČLK rozhodovat téměř o všem sám. Jmenuje třeba členy vědecké rady, v nutných případech rozhoduje za představenstvo a řídí administrativu komory. Pokud by sjezd změny schválil, mohlo by představenstvo Kubka úkolovat. Princip současných stavovských předpisů je špatný, tvrdí člen představenstva Zorjan Jojko, který návrhy na okleštění Kubkových kompetencí podepsal. Podle Jojka teď může prezident komory přijmout jakékoli rozhodnutí, které jinak spadá do kompetence představenstva, a je okamžitě platné. Kubek ale považuje Jojkovy návrhy za útok nejen na sebe, ale i na celou lékařskou komoru. Jde prý o snahu oslabit ho, aby nemohl bránit snahám zatáhnout Českou lékařskou komoru do politiky. Přijetím Jojkových návrhů by komora přišla o svou akceschopnost, tvrdí Kubek.