Přehled tisku

Jednání ODS a ČSSD, foto: ČTK
0:00
/
0:00

O vzniku a fungování své vlády chce předseda ODS a premiér Mirek Topolánek jednat se sociálními demokraty maximálně do konce příštího týdne. "Ten termín je konec příštího týdne, kdy chci prezidentu Václavu Klausovi představit svou vládu, s níž půjdu sestavovat programové prohlášení a žádat o důvěru v Poslanecké sněmovně,"řekl Topolánek v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes.

Jednání ODS a ČSSD,  foto: ČTK
O vzniku a fungování své vlády chce předseda ODS a premiér Mirek Topolánek jednat se sociálními demokraty maximálně do konce příštího týdne. "Ten termín je konec příštího týdne, kdy chci prezidentu Václavu Klausovi představit svou vládu, s níž půjdu sestavovat programové prohlášení a žádat o důvěru v Poslanecké sněmovně,"řekl Topolánek v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes. Na dotaz, co bude dělat, když jednání zkrachují a podporu pro vládu nezíská, odvětil, že "buď je varianta jít do sněmovny žádat o důvěru bez předem dojednané podpory, nebo navrhnout nějakou překlenovací vládu".

Deník Právo s odvoláním na vyjádření nejmenovaného politika ČSSD píše, že sociální demokracie počítá s tím, že Topolánek kvůli svým dosavadním vyjednávacím nezdarům a také kvůli rodinným problémům ztrácí v ODS podporu. To by mohlo sociální demokracii otevřít cestu k vlastnímu pokusu o sestavení vlády, napsal deník. List rovněž uvedl, že předseda ČSSD Jiří Paroubek se rozhodl při vyjednávání o vládě přitvrdit i proto, že část členů Strany zelených dala najevo, že by byla ochotná podpořit případnou menšinovou vládu ČSSD.

Krach pondělního vyjednávání ODS a ČSSD o podmínkách, za nichž by mohla vzniknout menšinová vláda občanských demokratů, patří k hlavním tématům komentářů úterních českých deníků.

Mirek Topolánek,  Petr Nečas a Ivan Langer,  foto: ČTK
Komentátor deníku Právo píše, že po pondělním jednání si zástupci ODS posteskli, že ČSSD stále nevnímá, kdo vyhrál volby a má právo vládnout. Nikdo však přece to právo ODS neupírá, vládu sestavuje, a to už řadu týdnů. To ale neznamená, že druhá strana má povinnost odtroubit politickou bitvu o moc jen proto, aby vítězům udělala radost. Takové dárky se v politice nedávají a Topolánek by to na Paroubkově místě určitě taky neudělal. Mandáty jsou prostě volbami rozděleny na remízu a hořekování nad neústupností protivníka (které mimochodem "vítězům" nesluší) na tom nic nemůže změnit, domnívá se autor.

Další komentátor deníku Právo si myslí, že budou-li obě strany vládnout víceméně společně nebo jedna z nich pod dohledem druhé, budou mít obě svůj podíl na výsledcích tohoto vládnutí. Nic skutečně významného se tedy za tu dobu nevyřeší a ve volební kampani si pak přirozeně obě strany budou přivlastňovat úspěchy a na hlavu té druhé házet maléry, soudí autor. Myslí si, že až se příště bude schylovat k volbám, občan nebude tušit, kdo se zasloužil o to, co se vydařilo a co "zbabralo".

Jiří Paroubek,  foto: ČTK
Komentátor Lidových novin píše, že Jiří Paroubek touží setrvat u moci stejně silně jako na začátku června a Mirek Topolánek stejně sveřepě odmítá sednout si na Paroubkem připravenou lopatu. Pokud bude trvat mistrovství ve zdržování dost dlouho, hrozí větší nebezpečí Jiřímu Paroubkovi, nejen kvůli předčasným volbám do sněmovny, svou stranu by mohl poškodit i ve volbách senátních, konstatuje autor.

Podle dalšího komentáře Lidových novin by se Paroubek ocitl v nepříjemné situaci, kdyby teď jednání s Topolánkem zhatil. Předčasné volby by se podle autora konaly pravděpodobně na jaře, a tím, kdo by je svou neústupností vyvolal, by byl Paroubek, který se v uplynulých týdnech stylizoval do role odpovědného státníka a říkal, že na rozdíl od Topolánka je ochoten se na podpoře vlády dohodnout. Voliči ČSSD by tím mohli být právem zklamáni. Kdyby svou pozornost v takové chvíli začali opět upírat ke komunistům, nemohl by se jim nikdo divit, píše autor komentáře.

Komentátor Hospodářských novin si myslí, že je škoda, že Paroubek další jednání neukončil, jak v pondělí hrozil. Škoda že to neudělal. Nežli totiž nanicovatá vláda "ODS light" s obecným programem, je lepší se nedohodnout, napsal autor a dodal: Jiří Paroubek říká, že se ODS chová povýšeně. To už začíná připomínat federální časy s ublíženým Vladimírem Mečiarem. I s jeho proslulou vyjednávací strategií: zvedat laťku na 220, když chce skočit 180. Nejlepší odpovědí na to bývalo jednání ukončit. Nejde-li to po dobrém, ať jde ODS žádat o důvěru pro menšinový kabinet. Přinejmenším se země posune o krok dál: k většinové vládě, nebo k novým volbám, stojí v Hospodářských novinách.


Další komentátor tohoto listu se zamýšlí nad tím, proč Paroubek nechce v Topolánkově vládě jako ministra zahraničí Alexandra Vondru. Autor si myslí, že Vondra má šanci stát se jednou z mála hvězd Topolánkova kabinetu. Upozorňuje také na to, že Vondra na podzim kandiduje za ODS do Senátu a post ministra zahraničí by mu pomohl - a to se podle komentátora ČSSD nehodí. Paroubkovy námitky, že Vondra zkazí úspěchy jeho vlády v Rusku, Číně, Indii a Brazílii, jsou zcela liché. O ně tady opravdu nejde, uzavírá komentátor Hospodářských novin.


Za bobtnající problém označují problematiku volného pohybu pracovníků v Evropské unii Lidové noviny. Píší, že s dalším rozšířením EU se vrací téma solidarity s nováčky a najevo tak začíná vycházet problém, který sice existuje už dávno, ale jako by s ním nikdo nepočítal. Podle komentátorky listu Británie nyní uvažuje o tom, že jí nezbude než omezit příliv pracovních sil. Z nových evropských zemí, ze kterých se vstupem dalších formálně, byť nikoli fakticky, stanou staré evropské země, totiž do Británie přišlo tolik prácechtivých, že jsou místní zaměstnanci vytlačováni z pracovního trhu. Zároveň východní zájemci o práci umožňují stagnaci platů, což se britským pracovníkům rozhodně nelíbí. "I Česká republika se (formálně) stane starou zemí, a také bude muset zvážit, zda nechat otevřené dveře zahraničním zaměstnancům. Bude to problém. Západní Evropa prostě už vyrostla z padesátých a šedesátých let, kdy by bez zahraničních dělníků nezacelila škody, které jí zasadila válka. Kromě toho sociální stát pohlcuje víc a víc peněz, takže se postupně dostáváme do neřešitelné situace: na jedné straně bychom měli být s novými členy solidární a pracovníky přijímat, na druhé straně se zaměstnanci starých zemí bouří proti levnější konkurenci. Britský hlas jen upozorňuje na daleko rozsáhlejší problém," píší Lidové noviny.


vo co gou
Rozsáhlé testování znalostí 49.000 žáků devátých tříd základních škol ukázalo, že nejlepší počtáři vyrůstají na Královéhradecku a Zlínsku, nejhorší naopak na Ústecku. S mateřským jazykem si dokážou nejsnáze poradit děti z Liberecka, nejhůře z Ústecka. K těmto výsledkům dospělo testování dětí, jehož krajské závěry zveřejnilo Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání. Píše to Mladá fronta Dnes. Jediný kraj, který se testování nezúčastnil, byla Praha. Projekt byl totiž placený z evropských dotací, na které nemá Praha nárok. V kvalitě základního školství v jednotlivých krajích jsou podle listu zjevně velké rozdíly. Zatímco děti z Ústecka propadly v češtině, matematice i ve studijních dovednostech, žáci z Královéhradecka, Zlínska, Liberecka a Plzeňska obstáli ve všech oblastech na výbornou. "Máme tu vysoké procento dětí ze sociálně slabých rodin, proto to u nás dopadlo špatně,"řekla Naďa Kocábková z kanceláře ústeckého hejtmana. "Je to podle mého názoru především v učitelích. A ti naši zkrátka patří k nejlepším,"řekla Vlasta Šormová ze školského odboru Libereckého kraje. Spíše v učitelích než v dětech hledá příčinu i analytik Libor Berný, který výsledky zpracoval. "Školy, které dobře pečují o nadané děti, dosahovaly v testech lepších výsledků než ostatní," upozornil.