Podle komentátora Lidových novin se první předvolební střet lídrů dvou největších stran na televizních obrazovkách stal přehlídkou programových hesel, prošpikovaných vzájemnými invektivami. Jeden druhého poslouchal jen natolik, aby byl schopen protivníka načapat na švestkách. Výhodnější pozici měl podle autora šéf ČSSD Jiří Paroubek. Jeho výchozí teze je "proč měnit soustavu, když funguje".
Jiří Paroubek (vlevo) s Mirkem Topolánkem, foto: ČTK
Podle komentátora Lidových novin se první předvolební střet lídrů dvou největších stran na televizních obrazovkách stal přehlídkou programových hesel, prošpikovaných vzájemnými invektivami. Jeden druhého poslouchal jen natolik, aby byl schopen protivníka načapat na švestkách. Výhodnější pozici měl podle autora šéf ČSSD Jiří Paroubek. Jeho výchozí teze je "proč měnit soustavu, když funguje". Při rekordním růstu ekonomiky je to teze, která zabírá. Předseda ODS Mirek Topolánek byl v nevýhodě, protože musel vysvětlovat, že to, co funguje dnes, nemusí fungovat zítra a že modré návrhy reforem stavějí základy pro budoucí prosperitu, aniž by vystavovaly zemi a její obyvatele rizikům. "Dělal, co mohl, ale asi přesvědčil jen přesvědčené", soudí komentátor Lidových novin.
Komentátor Práva soudí, že první televizní předvolební střet mezi šéfy ČSSD a ODS Jiřím Paroubkem a Mirkem Topolánkem skončil jako vždy katastrofou občanských demokratů. Naprosté katastrofě prý ale lídr ODS přece jen ušel. "Na mnohé lidi mohl působit lépe než jindy." Podle autora ale "šéf ODS tváří v tvář sociálnědemokratickému protivníku zřejmě trpí syndromem slovenských hokejistů. Ti totiž také před utkáním s českými soupeři už předem o branku prohrávají. Jeho nervozita se projevuje například bezúčelným rovnáním papírů a násilnými úsměvy."
David Rath (vlevo) s Miroslavem Mackem, foto: ČTK
Pondělní tisk se věnuje prudkému úderu, který bývalý místopředseda ODS a dnešní poradce prezidenta republiky Miroslav Macek zasadil zezadu nic netušícímu ministru zdravotnictví Davidu Rathovi (ČSSD). "Kdyby ODS neměla Miroslava Macka, musel by si ho premiér Paroubek vymyslet. Dva týdny před volbami, v době, kdy se ODS s viditelným vypětím všech sil snaží veřejnosti ukázat svou vlídnou tvář, zmlátí Macek v přímém přenosu ministra zdravotnictví," napsaly Hospodářské noviny. Podle Mladé fronty Dnes Macek nafackoval i sám sobě a ODS. Komentátor připomíná, že Ratha se paradoxně rozhodl umravnit člověk, který se podílel na privatizaci Knižního velkoobchodu, provázené podivnými okolnostmi, a který také shrábl odměnu deset milionů při privatizaci České spořitelny, když využil informace, k nimž se dostal díky funkci v ODS. Podle komentátora Práva ministr Rath posílil své volební šance jako volební lídr ČSSD v Praze, protože incident zvládl "elegantně a se ctí, před zrakem veřejnosti". Autor také sarkasticky poznamenává, že Macek mohl mít k útoku zezadu dva důvody. "Buď se bál Rathovi postavit čelem, aby nevzal druhou o zem, a nebo se z nějakých temných důvodů rozhodl, že začne ODS i prezidentovi škodit."
Veteráni z druhé světové války se obracejí na prezidenta republiky Václava Klause s naléhavou prosbou: žádají výměnu uniforem Hradní stráže, protože ty současné je urážejí. Píše to Mladá fronta Dnes. Podle veteránů by Hrad neměl mít stráž oblečenou do divadelních kostýmů, které nemají nic společného s historií naší armády. Veteráni přitom za vlády Václava Havla nechtěli problém uniforem vyhrocovat, protože si ho jinak velmi vážili. Nyní věří, že jim prezident Václav Klaus vyjde vstříc a nynější vojenské uniformy prodá divadlům, takže ani finanční ztráta nebude veliká.
Farmaceutické firmy za první čtyři měsíce roku utržily v Česku nejméně o miliardu korun méně než loni. Největší propad podle Hospodářských novin zaznamenaly firmy Ivax, Zentiva a Novartis. Důvodem je úsporná politika ministerstva zdravotnictví - snížily se úhrady léčiv ze zdravotních pojišťoven a lékaři začali přípravky méně předepisovat. Farmaceutické firmy úsporné kroky ministra Davida Ratha tvrdě kritizují. Skutečností však podle Hospodářských novin je, že výrobci léků jsou stále v zisku. Rath navíc upozorňuje, že v Česku je spotřeba léčiv zbytečně vysoká. Deník mu dává za pravdu. Na každého Čecha loni připadlo 33 spotřebovaných krabiček léků - což je podle odborníků zbytečně moc. V mnoha západoevropských zemích je běžná zhruba poloviční spotřeba.
Skupina Czech Coal, která ovládá Mosteckou uhelnou společnost, napevno počítá s tím, že padnou ekologické limity, které jí nyní zakazují rozšíření těžby uhlí. Na prolomení limitů firma staví budoucí plány, například výstavbu vlastní elektrárny. S odvoláním na slova předsedy představenstva Czech Coal Petra Pudila to píšou Hospodářské noviny. "Už dnes je na trhu nedostatek uhlí. Česká republika si musí vybrat. Buď bude dovážet zemní plyn z Ruska a posilovat tak ekonomickou a politickou závislost na této zemi, nebo využije vlastních zásob hnědého uhlí," řekl Pudil listu. "Pokud by limity zůstaly, problém se jen prohloubí," dodal. Prolomení limitů by však znamenalo zbourání dalších vesnic, které nad zásobami stojí, připomínají Hospodářské noviny.
Některé obce z Jesenicka doplácejí na to, že leží v pásmu, ve kterém se v roce 1958 narovnávaly česko-polské hranice. Na jesenickém území jsou tak desítky hektarů půdy, která sice leží v Česku, fakticky je ale polská. Nevyřešené majetkové vztahy místním komplikují život ještě dnes. Informuje o tom regionální vydání Mladé fronty Dnes. "S většinou dluhů z doby totality jsme se už vyrovnali. Problém polských pozemků nás ale straší už dlouho a jak se zdá, ještě dlouho nás strašit taky bude," řekl deníku starosta Vidnavy Miroslav Haderka. Obec má na sporných pozemcích řadu objektů, které sice spravuje, ale na dotace, jež jinde plynou na stejné stavby bez větších potíží, nedosáhne. "Obec není majitelem, a tím to hasne. Dřív si s nějakým vlastnictvím nikdo hlavu nedělal. My teď na to ale doplácíme," uvedl starosta. Území nikoho, jak nazývají polské pozemky na Jesenicku místní lidé, vzniklo v roce 1958 při narovnání česko-polské hranice. Část Jesenicka se tak ocitla v Polsku, a naopak. Státy tehdy majitelům pozemky vyvlastnily. "Majitelé měli dostat náhradu a pozemky na hranici měly být zestátněny. Jenže k tomu nikdy nedošlo. Majetkové poměry se ale nezměnily. Proto je s pozemky okolo hranice tolik problémů," uvedl Stanislav Jelen, zmocněnec vlády řešící vypořádání s Polskem. Uvedl, že jednání s Polskem jsou velmi komplikovaná. "Polská strana argumentovala tím, že narovnáním hranic přišlo Polsko o stovky hektarů půdy. Chtějí napřed řešit tento takzvaný dluh. Ministerstvo vnitra už navrhlo lokality na vyrovnání tohoto dluhu, a tím posunutí hranice. Jenže jednání váznou, protože polská vláda nemá už několik let zmocněnce, se kterým bych mohl jednat," uvedl Jelen.
Z průzkumu veřejného mínění mezi čtyřmi profesními skupinami, který si Hospodářské noviny zadaly u agentury STEM, vyplývá, že elity si žádají střídání u kormidla. Soukromí lékaři, podnikatelé (patří sem rovněž živnostníci) i manažeři budou volit ODS. Podpora ČSSD u těchto skupin je velice nízká, osciluje někde mezi 11 a 18 procenty. Má to podle komentátora listu svou logiku. Živnostníci i manažeři se více než zaměstnanci musí rozhodovat podle peněženky, resp.daní. Pravice nabízí výhodnější podmínky pro podnikání, málokde na světě volí podnikatelé levici. Autor na druhou stranu uvádí, že výjimku tvoří učitelé. Stejné procento jich bude podporovat ODS i ČSSD. I tady lze podle něj vystopovat logiku. Za vlád ODS v 90. letech stáli učitelé i školství na okraji vládního zájmu. Poslední vláda to nezměnila radikálně, platy se ale přece jen zvýšily. Učitelé jsou navíc typičtí státní zaměstnanci (bojí se nejistoty) a ve většině vyspělých zemí - včetně třeba USA - představují voličsky spíše levý střed.
Na dvou internetových stránkách mohou od pondělí lidé sledovat unikátní čapí reality show z hnízda čápů bílých poblíž radnice v Novém Veselí na Žďársku. Zájemci se mohou zúčastnit také tipovací soutěže, kterou ve spolupráci s Českým rozhlasem Region pořádá Správa chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Lidé mohou hádat, kolik mláďat čápa bílého bude letos v CHKO celkem vyvedeno. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. Novinky z čapího hnízda mohou lidé prostřednictvím webové kamery sledovat na adrese obce na stránkách www.noveveseli.cz. Na webu www.ochranaprirody.cz budou ochranáři zveřejňovat aktuální informace. Hnízdo v Novém Veselí je dějištěm vůbec první čapí reality show v zemi. S nápadem umístit na radnici kameru, která bude sledovat průběh hnízdění, snůšku, krmení mláďat a jejich pokusy o výlet z hnízda, přišli ochránci přírody. Podle ornitologa Jaromíra Čejky by se mláďata měla vylíhnout v nejbližších dnech, uvádí deník. Mladá fronta Dnes připomíná, že před několika měsíci mohli lidé sledovat show Českého rozhlasu s názvem Odhalení o životě goril. Kamery sledovaly samce Richarda, samice Shindu a Kijivu a téměř roční mládě Moju v pražské zoo. Záběry kamer nabídla internetová stanice ČRo Leonardo a Česká televize. Lidé pak hlasovali, které ze zvířat získá hlavní cenu v podobě 12 melounů.
Tisíce lidských kostí se vysypaly ze stěn výkopu při stavbě fontány na Lidickém náměstí v Ústí nad Labem. Regionální vydání Mladé fronty Dnes napsalo, že dělníci se prokopali do kostnice prvního městského hřbitova, kde se naposledy pohřbívalo v roce 1786. Kostnice obsahovala ostatky přinejmenším několika stovek lidí, uvedl deník. Stavební firma ze stavby kašny už vyvezla tři kontejnery lidských kostí a tento týden přibudou další. Výkop není ani v polovině a nemůžeme vyloučit, že narazíme ještě na další kostnici, řekla listu archeoložka Marta Cvrková. Nalezené ostatky převáží firma na hřbitov do ústecké částí Krásné Březno. První písemná zmínka o hřbitově na dnešním Lidickém náměstí pochází z roku 1327, pohřbívání zde ukončil až císař Josef II, který z hygienických důvodů vykázal hřbitovy za hradby města, uvedl deník. Při rozmachu Ústí nad Labem v 19. století pak na místě hřbitova vyrostlo druhé náměstí. Kostnice tak dnes leží kousek od vchodu do krajského sídla policie a v sousedství rušné zastávky městské dopravy, píše Mladá fronta Dnes. Pohřbení museli být převážně obyvatelé Ústí nad Labem. Někteří z nich možná pamatovali už samotné založení královského města. Jiní se zase roku 1426 mohli stát obětí útoku husitů na Ústí na Labem, napsal list.
