31-03-2006

Foto: ČTKFoto: ČTK Zpravodajství i komentáře pátečních novin pochopitelně ovládlo téma záplav. Autoři příspěvků se nejčastěji zamýšlejí nad postupem úřadů a politiků a spekulují o tom, zda šlo některé následky velké vody zmírnit.

Mladá fronta Dnes se vrací k situaci na Dyji, odkud musely být evakuovány tisíce lidí. Připomíná, že Povodí Moravy, státní podnik, který se o řeky na části nyní zkoušeného území stará, tvrdí, že Vranovská přehrada nad ohrožovaným Vranovem nad Dyjí nešla víc vypustit a hráz Znojemské přehrady nad Znojmem nešla do jarního tání opravit. "Možná je to i pravda. Ovšem co šlo udělat lépe, je varování lidí," míní list. Tisíce lidí podle něj mohly být na možnost evakuace s předstihem upozorněni. U Vranova je nyní jedno z nejkrizovějších míst letošního tání a podle autora glosy i místo největšího sporu - o to, jak moc bylo možné přehradu vypustit. "Lidé žijící v domcích pod hrází by asi byli radikálnější než vodohospodáři. Ale ti se přece mají hlavně rozhodovat podle toho, co pomůže obcím a městům, kam se řítí miliony kubíků špinavé vody. Už teď musí mít na Povodí Moravy špinavější svědomí než vodu," uzavírá komentátor. Lidové noviny podotýkají, že někteří odborníci v minulosti tvrdili, že letošní zima je vcelku normální, třebaže trochu delší. "Až voda opadne, odborníci asi dostanou co proto," dodává list. Právo hodnotí postup politiků, kteří se vydávají na postižená území. Autor komentáře oponuje názoru, že jejich cílem je pouze zviditelnit se v předvolebním čase. Soudí naopak, že srovnání jejich účasti na místech katastrof s předvolebními tanečky je nepatřičné. Neumí si totiž představit, kde jinde by se v těchto dnech čelní politici měli pohybovat.

 

Číst si letos finanční zprávy politických stran je jako jít pěknou ulicí s novými fasádami, píše se v komentáři Hospodářských novin. Strany hlásí vysoké zisky, zvelebují si sídla, dobře pronajaly domy, členové jim platí a všechny přiznávají kdejakou sponzorskou tisícovku. Cizinec si tak prý řekne: Čistá, průhledná politika, inu Češi. Domorodec ale podle komentátora odpoví: Nevíme, co je za fasádou.

Komentátor připouští, že divoká polovina 90. let je za námi a strany zestárly. A mají důvody k tomu, aby se chovaly jako klidné, dobře řízené a prosperující firmy. Žádná strana totiž nechce znovu ztratit důvěru kvůli sponzorským skandálům. A sponzorské sumy se oproti 90. létům snížily s tím, jak ubývalo privatizačních příležitostí, shrnuje komentátor. Velké sponzory tak nahradili lokální mecenáši.

V neposlední řadě také znatelně stouply dotace pro strany. Jen loni stát pěti parlamentním stranám rozdal asi půl miliardy korun. Kdyby to měla být daň za čistší politické poměry, pořídili jsme je lacino. Ale tomu uvěříme, až uvidíme návrat velkých sponzorů, kteří za dary nebudou dostávat protislužby, uzavírá komentátor.

 

Kvůli ekologické daňové reformě se po volbách zřejmě řidiči dočkají dražšího benzinu. Po sociálních demokratech, lidovcích a zelených ve čtvrtek poprvé i ODS jasně řekla, že v určité podobě bude reformu prosazovat i ona. Napsala to Mladá fronta Dnes. "Zavázali jsme se k tomu Evropské unii. Ale nepřipustíme nic na rámec její směrnice a budeme trvat na tom, že se musí snížit jiné daně," prohlásil předseda ODS Mirek Topolánek. Ekologická daňová reforma je jedním z témat, které po volbách může zkomplikovat koaliční jednání. Stane se tak, pokud o vládě budou jednat občanští demokraté s lidovci a zelenými. Topolánek ve čtvrtek uvedl, že podle představy ODS bude ekologická daňová reforma spočívat v úpravě spotřebních daní, nikoliv v oblasti DPH. Lidovci a zelení chtějí zachovat dvě sazby DPH, ODS prosazuje rovnou daň 15 procent. Podle stínového ministra životního prostředí Bedřicha Moldana určitě ODS nepřistoupí na zákaz topení uhlím, jak to chtějí zelení. Postihlo by to totiž hlavně důchodce a chudé, řekl Moldan.

 

Mladí sociální demokraté jsou pro legalizaci užívání marihuany. Požadavek na změnu postoje státu k užívání této drogy je obsažen ve dvanáctibodovém volebním programu, který Mladí sociální demokraté představí v sobotu. Podle místopředsedy uskupení Petra Dolínka však jde o "běh na dlouhou trať". Píše to páteční Právo.

Boj za legalizaci užívání marihuany chce slíbit v předvolební kampani i Unie svobody-DEU. Šéf US-DEU Pavel Němec řekl nedávno Lidovým novinám, že jeho strana nechce v otázce přístupu k marihuaně zůstat jen u dekriminalizace, ale chce tuto drogu časem legalizovat. "Dekriminalizace je prvním krokem a určitě zdaleka ne posledním," řekl Němec Lidovým novinám. Premiér a volební lídr ČSSD Jiří Paroubek loni před svým nástupem do funkce uvedl, že by mu nevadil benevolentnější přístup státu k lehkým drogám. "Asi bych mohl uvažovat o některých měkkých drogách, že by se mohly legalizovat. Myslím, že rozdíl mezi alkoholem a třeba marihuanou asi není takový," řekl loni v dubnu Frekvenci 1.

 

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) doplácí na nucenou správu ztrátou velké části klientů. Ve srovnání s první čtvrtinou roku 2005 přišla letos ve stejném období o šestinásobné množství pojištěnců. Píšou to páteční Lidové noviny. Podle údajů, které má deník k dispozici, ubylo VZP loni od ledna do března necelých 4000 klientů, když odchod téměř 14.000 osob kompenzoval příchod skoro 10.000 nových. Podobná čísla vykazují i následující dvě čtvrtletí. Letos ale za stejné období poklesl počet pojištěnců téměř o 25.000. Odhlásil se zhruba dvojnásobek - více než 28.000 osob - ale přibylo jen něco přes 3000 nových klientů, tedy ani ne třetina loňského přírůstku. Srovnání podle měsíců ukazuje, že propad začal narůstat už v prosinci, tedy těsně poté, co ministr zdravotnictví David Rath na VZP uvalil nucenou správu. Ministerstvo tvrdí, že žádné signály o velkém odchodu klientů z pojišťovny nemá. Lidové noviny ale upozorňují, že v absolutních číslech za rok 2005 se prosincový odliv ztratil.

 

Podnikatel Tomáš Pitr, obžalovaný z daňových podvodů, nabídl rodinné přítelkyni expremiéra Stanislava Grosse Libuši Barkové osm milionů korun na složení kauce. Informuje o tom páteční Mladá fronta Dnes. Pokud by Barková peníze zaplatila, mohla by být propuštěna z vazby, kterou na ni ve středu uvalil soud. Pitr tvrdí, že za svoji pomoc nechce žádné protislužby, třeba poskytnutí důvěrných informací o Grossovi a ČSSD. "Chci jí pomoct, protože ji lituji. Stará se sama o rodinu, má doma malou dceru," řekl Pitr. O nabídce informoval právníky Barkové. Podnikatelka se má k nabídce vyjádřit v nejbližších dnech či hodinách, píše Mladá fronta Dnes.

Barková čelí obžalobě z osmimilionového pojistného podvodu. Jako záruku toho, že se nebude vyhýbat dalšímu trestnímu řízení, nabízela pražskému městskému soudu slib a půlmilionovou kauci. Soud, který původně žádal po podnikatelce právě osmimilionovou kauci, ale záruky obhajoby nepřijal. Barková byla dosud stíhána na svobodě. Do potíží se dostala kvůli několikatýdenní dovolené v Karibiku, kam odcestovala údajně bez vědomí soudu, a vzbudila tím obavy, že by se mohla dalšímu trestnímu řízení vyhýbat. Soud proto žádal záruky za to, že neuprchne do zahraničí. "To rozhodnutí je na paní Barkové," řekl Pitr. Uvedl, že tolika penězi nedisponuje, ale zajistí je jako půjčku od některé z firem ze skupiny Setuza. Podnikatel, který se dostal do ostrého střetu s Grossovou a pak i s Paroubkovou vládou, rovněž potvrdil, že Barková se od loňského léta intenzivně stýkala s jeho pravou rukou Františkem Mrázkem, jenž byl koncem ledna zastřelen. "Obrátila se na Fandu (Mrázka), jestli by jí neuměl nějak pomoct v té její trestní kauze," řekl. Jak jí Mrázek mohl pomoci, prý neví. Pitr tvrdí, že jeho snaha není motivována žádnými postranními úmysly. "Už slyším, jak se bude říkat, že to pro Barkovou dělám, abych se od ní dozvěděl něco na Grosse. Ale k čemu by mi to bylo? Všechno už je stejně staré a nemá to žádnou cenu," podotkl.

 

Centrální bankéři slaví 80 let, připomínají Hospodářské noviny. V sobotu totiž uplyne osm desítek let od založení prvorepublikové Národní banky československé. Centrální banka byla založena teprve 6 let po vzniku československé koruny. Došlo k tomu po opuštění deflační politiky a přechodu ke koncepci měnové stabilizace. Prvním guvernérem se stal někdejší blízký spolupracovník prvního československého ministra financí Aloise Rašína Vilém Pospíšil.

31-03-2006