22-12-2005

Zákon o sociálních službách, který posílá peníze za člověkem, nikoli jen do ústavů, je skutečnou revolucí, soudí Hospodářské noviny. Také podle Lidových novin ministr práce Zdeněk Škromach rozhodně nepoužil přemrštěnou formulaci, když tento zákon právě schválený sněmovnou označil za největší změnu v systému sociální péče od listopadového převratu. Zákon vítá i Mladá fronta Dnes.

Hospodářské noviny připomínají, že norma není dokonalá. Nepoměr mezi platbami ústavům a konkrétním lidem prý zůstává veliký; je "šitý na míru" spíše vozíčkářům než lidem s mentálním postižením. Ale výrazně rozšiřuje péči, kterou stát uznává a platí. A především: já propříště rozhoduji, jakou péči si na trhu koupím, zdůrazňuje komentátor.

Podle Lidových novin jde u tohoto zákona o vzácný příklad řešení, ke kterému se mohou přihlásit jak socialisté, tak liberálové. Jedni budou zdůrazňovat sociálně solidární princip, druzí se přihlásí k principu osobní zodpovědnosti a svobody rozhodování. Jak je vidět, jedno i druhé nemusí být v rozporu, soudí autor glosy.

Proč to jde jen někdy a jen u někoho? ptá se komentátor Mladé fronty Dnes. Sociální politika státu není totiž žádná sociální politika, míní. Proto se také hned ptá: Jak dlouho budeme čekat na rozumný a spravedlivý sociální systém?

 

Ministr dopravy Milan ŠimonovskýMinistr dopravy Milan Šimonovský Za krok, na kterém mohou občané jen vydělat, označují Lidové noviny prošetřování kontroverzního tendru na mýtné antimonopolním úřadem. I když aktivitu předsedy antimonopolního úřadu Martina Peciny v tomto případě můžeme "číst různě". Třeba tak, že jeho rázné plnění povinností je příkladné, s informovováním veřejnosti nemá problémy a že se obojímu nesmíme divit, protože se země ocitla v předvolební době. Premiér, který chce na politické konkurenty do června nakydat co nejvíce špíny, přece podle autora sloupku nemůže vynechat ani lidovce. A tak můžeme přemýšlet o tom, jak se asi bude pracovat ministrovi dopravy Šimonovskému, který by měl podle premiérova pokynu vyvodit z případného pozitivního nálezu antimonopolního úřadu politickou odpovědnost, píše list. Pan Pecina je mužem ČSSD, a proto "tendr na mýtné", který se od počátku pohyboval na hraně, nemohl nechat nepovšimnutý. Občanům se tahle politická motivace kontrolorů může jen vyplatit, víc než dvacet miliard není takový pakatel, aby si nezasloužil co nejpečlivější prověření, uvádějí Lidové noviny.

 

Případ bývalého agenta komunistické Státní bezpečnosti Pavla Minaříka, který je stíhán kvůli přípravě atentátu na Rádio Svobodná Evropa v Mnichově před více než 30 lety, bude nadále řešit brněnský městský soud. Rozhodl o tom minulý pátek senát Nejvyššího soudu v neveřejném zasedání, píše deník Právo. Nejvyšší soud podle listu nedal za pravdu brněnskému městskému soudu, podle něhož by měl kauzu soudit Obvodní soud pro Prahu 5. Již čtvrtá obžaloba na Minaříka během uplynulých 15 let byla podána letos v srpnu právě brněnskému městskému soudu. Ten ale koncem listopadu došel k závěru, že mu případ místně nepřísluší. Názor brněnského soudu se opíral o rozhodnutí Nejvyššího soudu, který v březnu 2004 zrušil jeho verdikt, podle nějž bylo stíhání Minaříka zastaveno. Případ byl poté vrácen zpět k došetření. "Součástí rozhodnutí Nejvyššího soudu byl i do té doby nevyslovený právní názor, že ten trestný čin se nestal jenom na území Německa, ale že se stal i na území Čech, když měl Minařík sdělovat nějaké informace svým nadřízeným na tehdejší první správě federálního ministerstva vnitra. A to tenkrát sídlilo na území Prahy 5," řekl deníku předseda senátu brněnského soudu Aleš Dufek. Nejvyšší soud ale přesto nakonec dospěl k závěru, že místní příslušnost by se neměla měnit, píše deník Právo. Minaříkova kauza se táhne již patnáctým rokem. Za chystaný atentát byl bývalý agent StB odsouzen již v roce 1993 ke čtyřem rokům vězení. Případ se však vzápětí vrátil k došetření. Od té doby bylo Minaříkovo trestní stíhání už dvakrát zastaveno, rozhodnutí vždy ale zrušil Nejvyšší soud. Minařík působil jako agent v americké rozhlasové stanici Svobodná Evropa od roku 1969 do roku 1976. V té době zaslal podle Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu svým nadřízeným v pražské centrále nejméně tři návrhy na provedení pumového atentátu v prostorách rádia. Ve Svobodné Evropě v Mnichově skutečně nastražená výbušnina explodovala, bylo to však až v roce 1981. V té době Minařík studoval na univerzitě v Kyjevě.

 

Radovan KrejčířRadovan Krejčíř Uprchlý podnikatel Radovan Krejčíř opět oddálil zveřejnění směnek, které mají dokázat, že v roce 2002 tajně půjčil ČSSD 60 milionů korun na předvolební kampaň. Klíčová směnka, na které je údajně podpis bývalého šéfa sociální demokracie Stanislava Grosse a kterou chtěl do Vánoc předat médiím, je podle Krejčíře nyní ve Švýcarsku, kde ji zkoumá renomovaná firma. Píše to Mladá fronta Dnes. "Originál směnky s Grossovým podpisem je teď ve Švýcarsku, kam jsem ji nechal bezpečně dopravit. Jakmile budu mít výsledek znalců, kteří potvrdí pravost Grossova podpisu, okamžitě vše zveřejním. Je mi to líto, že to takhle oddaluji, ale původně jsem měl ten znalecký posudek dostat už teď před Vánoci," řekl listu ve středu Krejčíř. Nový termín zveřejnění směnky už nyní podle Mladé fronty Dnes nechce stanovovat. Krejčíř původně slíbil, že směnky zveřejní v knize, která vyšla před dvěma týdny, jenže tam se neobjevily. Pak uvedl, že směnky předá tisku ještě do letošních Vánoc. ČSSD již dříve označila Krejčíře za lháře a Gross jakoukoli půjčku od Krejčíře i podpis na směnce popřel. "Jsou to bláboly," řekl Gross. Krejčíř, který je podezřelý z rozsáhlé majetkové trestné činnosti a přípravy vraždy celníka, uprchl v červnu policistům při prohlídce jeho domu. V říjnu v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes prohlásil, že v roce 2002 půjčil sociální demokracii 60 milionů korun za slib, že mu strana pomůže mimo jiné získat státní podnik Čepro.

 

Firma Siemens kolejová vozidla z pražského Zličína dokončuje zakázku pro olympijské hry v Turíně. Většina ze 46 vlaků takzvaného lehkého metra za celkem 82 milionů eur (zhruba 2,5 miliardy korun) je podle Hospodářských novin již v dějišti her a v lednu začnou zkušební jízdy. Do ostrého provozu mají být vlaky metra jezdícího na pneumatikách nasazeny těsně před zahájením zimní olympiády v polovině února příštího roku. Nové soupravy mají pomoci zvládnout příval statisíců návštěvníků grandiózní sportovní podívané, na kterou se už prodalo půl milionů lístků. "Vlaky budou speciálně vybarveny pro olympijské hry," řekl listu šéf Siemensu v Česku Pavel Kafka. Podle něj se na jejich výrobě podílí i řada českých subdodavatelů hutního a spojovacího materiálu, část výstroje vlaku se dovezla z Německa a dalších zemí.

22-12-2005