Přehled tisku

Zbourání části historické Hladové zdi v Praze, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Bourání Hladové zdi na pražském Petříně kvůli stavbě luxusního hotelu pokračuje. Děje se tak navzdory památkářům i stavebnímu úřadu, který na jejich popud nařídil zastavení stavebních prací. Informují o tom Lidové noviny. "Poté, co se případ objevil v médiích, se zdá, že firma bourání části zdi ještě více urychlila,"řekla deníku nová ředitelka památkového odboru ministerstva kultury Vladimíra Koubová. Nyní památkáři posuzují fotografie, které pokračování bouracích prací dokládají.

Premiér Paroubek v Právu hodnotil situaci před summitem EU, který se bude zabývat rozpočtem na léta 2007 až 2013. Británie, která EU nyní předsedá, sestavila návrh rozpočtu, který by znamenal méně peněz pro nové členské státy. "Dávám přednost tomu, abychom se dohodli, protože jedna z těch nejsilnějších věcí je čas. A ten bychom ztratili, kdybychom, čekali například na to, jestli se to povede dohodnout za rakouského předsednictví," řekl deníku Paroubek. Podle něj bude Česká republika ochotná na dohodu přistoupit, pokud budou akceptovány některé její požadavky "ve významné části".

Navrhovaným rozpočtem EU se v příspěvku, který otiskla Mladá fronta Dnes, zabývá i předseda Evropského parlamentu Josep Borrell. "Je nutné dostát závazkům vůči novým členům. Nelze uskutečnit rozšíření, aniž bychom poskytli dotčeným zemím prostředky, které jim umožní se rozvíjet," píše Borrell. Podle něj by neměla Británie zapomenout, že bez souhlasu Evropského parlamentu finanční výhled "nespatří světlo světa". "Naše stanoviska jsou příliš rozdílná. Komise je považuje za nepřijatelná," uvádí Borrell.


Premiér Jiří Paroubek je skeptický, pokud jde o možnost vlády vyjednat v Bruselu prodloužení nižší DPH na bytovou výstavbu. Napsala to Mladá fronta Dnes s tím, že premiér ale zatím boj o nižší daň nevzdává. "Nevyvíjí se to dobře," řekl v úterý Paroubek na Žofínském fóru. "Vyvineme diplomatické úsilí, ale nevím, jaké budeme mít vyhlídky," dodal. Další jednání se povedou tento týden na summitu Evropské unie. Jeho hlavním tématem ale bude kontroverzní návrh rozpočtu unie. Česko má s Evropskou unií vyjednanou výjimku do konce roku 2007. Do té doby je u výstavby bytů možná pětiprocentní sazba DPH. Pokud se nepodaří dosáhnout prodloužení této výjimky, bude bytová výstavba zatížena devatenáctiprocentní daní. To by pro ceny domů a bytů znamenalo zvýšení zhruba o 13 procent.


Miloš Zeman | Foto: Zdeněk Vališ,  Radio Prague International
Komentátor Práva se domnívá, že bývalý premiér Miloš Zeman nikdy neměl v ČSSD takovou moc, jakou má nyní Jiří Paroubek. Uvádí také, že zatímco za Zemana existovaly ve straně "ostrůvky rebelantství", za Paroubka je v sociální demokracii "ticho". "Každé ticho má své příčiny. Buzková, Zaorálek a Kraus nekřičí, protože nemají důvod. První z Paroubkovy politiky raději odchází, dva další zastávají funkce v parlamentu a mají tedy co ztratit," píše deník. Právo se také domnívá, že volební výsledek ČSSD je závislý na výkonu premiéra. "Ergo, je výhodnější podporovat Paroubka minimálně do voleb," píše list.


Václav Havel
Lidové noviny s povděkem kvitují iniciativu bývalého prezidenta Václava Havla, se kterou se vložil do debaty o prolomení těžebních limitů hnědého uhlí a poslal kvůli tomu premiérovi otevřený dopis. "Bylo by jen dobře, pokud by Václav Havel i dalšími slovy potvrdil, že comeback míní vážně. Jeho hlas totiž v domácí debatě chyběl," píše deník. A dodává, že už proto, že se žalostně zúžil okruh relevantních postojů, vůči nimž stálo za to se vymezovat.


Sociální demokracie chce v Hradci Králové uložit ostatky svého prvního polistopadového předsedy Jiřího Horáka. Informuje o tom Právo. Horák se v Hradci Králové narodil, zemřel v červenci 2003 ve Spojených státech na Floridě. "Myslím, že by to mělo být někdy na jaře," řekl Právu premiér Jiří Paroubek. Podle šéfky ČSSD na Královéhradecku poslankyně Hany Orgoníkové se uvažuje, že by Horákovy ostatky mohly být uloženy na hřbitově v Hradci Králové-Kuklenách, píše deník. Horák stál v čele sociální demokracie v letech 1990 až 1992, v roce 1993 se vrátil zpátky do Spojených států. V USA vystudoval politologii na Columbijské univerzitě, v letech 1961 až 1971 předsedal výkonnému výboru Rady svobodného Československa, střechové organizaci československého exilu, a byl také členem předsednictva exilové sociální demokracie.


Americká farmaceutická firma zahájila v Česku přípravy na výrobu unikátní vakcíny proti ptačí chřipce přenosné na člověka. Společnost má novou technologii, která jí umožní vyrobit očkovací látku do dvou měsíců od vypuknutí případné pandemie. Během této doby je údajně schopna vyvinout a začít vyrábět očkovací vakcínu, která bude preventivně působit proti zjištěným smrtícím virovým kmenům včetně H5N1. Informují o tom Hospodářské noviny. Účinná vakcína proti ptačí chřipce zatím není dostupná. Vakcína proti smrtícímu viru H5N1 je ve vývoji v několika zemích. Hospodářské noviny napsaly, že při vypuknutí pandemie by se u již nemocných lidí zprvu používaly chemické léky jako například Tamiflu. Po minimálně dvou měsících potřebných k výrobě se bude moci zahájit už preventivní očkování vakcínou, kterým by se šíření infekce zastavilo, uvedl list.


Foto: Archiv Radia Praha
Česká pošta půjčí koncem roku vládě tři miliardy korun, aby měla na výplatu důchodů. V rozpočtu na ně chybějí peníze. Celkem vládě chybí v rozpočtu na penze 4,6 miliardy korun. Větší část půjde od pošty, menší z úspor při splácení státního dluhu. Píše to Mladá fronta Dnes. "Dohodu s Českou poštou o použití tří miliard na pokrytí důchodů jsme podepsali minulý týden," řekl Mladé frontě Dnes náměstek ministra financí odpovědný za rozpočet Eduard Janota. S výpomocí od pošty už má podle deníku stát zkušenosti z loňského roku. Schvalování půjčky šlo podle Mladé fronty Dnes letos mimo jednání kabinetu. Státní Česká pošta odmítla listu na otázky týkající se půjčky odpovědět. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach nevidí na postupu nic neobvyklého. "Je to pouze účetní operace," uvedl.

Mladá fronta Dnes připomíná, že pošta je sice podnik vlastněný státem, ale její výpomoc není zadarmo. Loni podle deníku přišla vládu na sankčních úrocích zhruba na sto tisíc korun. Šlo ale jen o necelé dvě miliardy a vláda jí poslala peníze o dva dny později. Letos půjde podle listu o více peněz a zpoždění bude větší. Vládě chybějí peníze na penze vyplácené 2., 4. a 6. ledna. Ty se vyplácejí ještě z letošního rozpočtu. Důchody počítá sociální správa a ta dává příkaz, aby peníze na ně odešly na účet pošty. Podle smlouvy s Českou poštou musí peníze poslat pět dní před výplatním termínem. To znamená, že tři miliardy pro první lednové termíny by měly odejít z účtu vlády ještě letos. To se však nestane, protože chybějí. Pošta proto důchody v těchto dnech vyplatí ze svého. Stát jí peníze pošle až na začátku roku, v první lednový pracovní den, kdy získá peníze z nového rozpočtu. Peníze letos chybí i na nemocenskou. Jde zhruba o dvě miliardy korun, píše Mladá fronta Dnes.


Počet slovenských Romů, kteří v Česku žádají o azyl, stoupá. Zatímco loni bylo evidováno 137 žádostí, letos jich za prvních devět měsíců bylo 631. Vyplývá to ze zprávy ministerstva vnitra pro vládu, píše Právo. Vnitro ve své zprávě varuje, že migrací Romů se hostitelské rodiny příbuzných dostávají do složité finanční situace. Podle ministerstva migrace ovlivňuje také kriminalitu, v některých lokalitách by mohla vést k sociální destabilizaci. "Je možné, že nastává situace, kdy české prostředí již není schopno tuto migraci absorbovat," uvedl ministr vnitra František Bublan. Opírá se o poznatky zjištěné systémem včasného varování, který byl vytvořen pro případ náhlého zvýšení počtu migrantů ze Slovenska do Čech, píše Právo.


Státní půjčky pro mladé lidi na modernizaci bydlení chce ministerstvo pro místní rozvoj odstartovat až v březnu příštího roku. Původní plán počítal s lednem. "Potřebovali jsme delší čas na doladění podmínek, za kterých je budeme poskytovat," řekl Hospodářským novinám ministr Radko Martínek. Návrh vládního nařízení, který lidem umožní nový typ půjček získat, předložil Martínek kabinetu na konci minulého měsíce. Od vlády ministr zároveň čeká definitivní rozhodnutí, jak velkou půjčku bude možné získat. Sám ji navrhuje maximálně do sto padesáti tisíc korun, ale na toto téma bude kabinet ještě debatovat, uvádějí Hospodářské noviny. "Je možné, že vláda tuto částku navýší na 200.000 korun," řekl deníku ministr. Státní půjčka na modernizaci bude mnohem výhodnější než obdobný úvěr v bankách. Má mít dvouprocentní úrok, zatímco ve stavebních spořitelnách a hypotečních bankách dají obdobnou půjčku nejméně až od tří procent, poznamenává deník. Půjčka se splatností deseti let budou moci získat lidé do 36 let. V případě manželů musí být pod věkovým limitem aspoň jeden z nich. Lidé, kteří nežijí v manželství, mohou o půjčku požádat také, ale musejí prokázat, že pečují o nezletilé dítě. Úvěr přitom budou moci získat jak vlastníci a spoluvlastníci bytů či domu, tak členové bytového družstva.


Zbourání části historické Hladové zdi v Praze,  foto: ČTK
Bourání Hladové zdi na pražském Petříně kvůli stavbě luxusního hotelu pokračuje. Děje se tak navzdory památkářům i stavebnímu úřadu, který na jejich popud nařídil zastavení stavebních prací. Informují o tom Lidové noviny. "Poté, co se případ objevil v médiích, se zdá, že firma bourání části zdi ještě více urychlila," řekla deníku nová ředitelka památkového odboru ministerstva kultury Vladimíra Koubová. Nyní památkáři posuzují fotografie, které pokračování bouracích prací dokládají. Soukromému investorovi stavby - firmě Strahov Garden Hotel hrozí ve správním řízení od památkářů až půlmilionový postih. Ředitel památkového a kulturního odboru magistrátu Jan Kněžínek již dříve uvedl, že povoleno bylo zbourání asi čtyř metrů zdi, společnost však podle něj zbořila deset metrů památky. Investor výstavby hotelu uvedl, že postupuje podle předpisů o památkové péči a nijak je neporušil. Hladová zeď, která navázala na opevnění Hradčan, pochází ze 60. let 14. století. Šestimetrová hradba vedla od Strahovského kláštera ke kostelu svatého Vavřince na Petříně a jeho svahu k Vltavě. Probourávala se už v minulosti. Třeba před více než 70 lety byla prolomena kvůli prodloužení petřínské lanové dráhy.