Pondělní český tisk komentuje zejména kauzu unionistického poslance Zdeňka Kořistky, který podle svých slov dostal nabídku deseti milionů korun za nepodpoření nové vlády. Deníky se rovněž vracejí k osobě Pavla Přibyla, jenž minulý týden odstoupil z funkce vedoucího Úřadu vlády.

Zdeněk Kořistka, foto: www.psp.czZdeněk Kořistka, foto: www.psp.cz Podle Hospodářských novin teď není možné činit v Kořistkově kauze nějaké konečné závěry. Je nepochybně několik podivností na Kořistkově oznámení, například jeho zpoždění či zveřejnění v médiích namísto ohlášení na policii. Uražená počestnost ODS je ovšem také poněkud nevěrohodná, rozebírá případ list. Podotýká, že ODS si ještě před Kořistkou s korupcí, těžkým kalibrem politického boje, pohrávala, když obviňovala koalici ze snahy koupit hlasy buď poslanců ODS, či rebelů ve vlastních koaličních stranách. Kořistka alespoň jde s vlastní kůží na trh, ODS se skrývala za ještě obtížněji prokazatelné náznaky a kuloáry. Teď připomíná někoho, komu - k jeho opravdu velkému překvapení - oplatili úder, píše deník. Jak uvádí, člověk, i politik, má vždy na výběr. To, že něco může udělat, podle listu ještě neznamená, že to udělá. Co na tom, že všichni lžou, vždyť je stejně nikdo neposlouchá. Tak zní jeden ze zákonů politicko-ekonomické murphologie. Nedá se říci, že by jej poslední události nějak vyvracely. Důvod k radosti to ovšem není, shrnuje autorka glosy Hospodářských novin.

 

Podle komentátora deníku Právo vyostří aféra vztahy mezi předsedou klubu poslanců ODS Vlastimilem Tlustým a šéfem občanských demokratů Mirkem Topolánkem. Jestli Topolánek a jeho příznivci hledali koaliční přeběhlíky na vlastní pěst, bez vědomí širšího stranického vědomí, slibovali jim za to 'uplatnění v politice' a jestli se kvůli tomu v nějakém příštím průzkumu pohnou preference ODS dolů, pak běda Topolánkovi, varuje autor sloupku.

 

Palachův týden, 1989Palachův týden, 1989 Lidové noviny se vracejí k minulosti bývalého šéfa Úřadu vlády Přibyla. Důvodem jeho rezignace byly události z ledna 1989, kdy velel policejním jednotkám, které se podílely na rozhánění demonstrantů. Přibyla si do čela úřadu vybral premiér Stanislav Gross, jmenování bývalého člena pohotovostního pluku však vyvolalo vlnu odporu, sepsání petice i demonstraci. Dalším vysoce postaveným člověkem s podobnou minulostí jako Přibyl je podle tisku pražský radní, sociální demokrat Jan Slezák. Podle Lidových novin se stal v ČSSD běžnou praxí klientský systém, v jehož rámci si politici tolerují vytváření vlastních kádrových stájí. Ruka ruku myje, říkají si. A pak se divme, že je prapor ČSSD stále špinavější, uzavírá komentátor Lidových novin.

Další z velitelů zásahů v roce 1989 čelí kritice. Jak uvádí Mladá fronta DNES, odstupující šéf Úřadu vlády Pavel Přibyl není jediným v současnosti vysoce postaveným mužem, který před 17. listopadem velel komandům mlátícím lidi. Stejnou funkci velitele roty zastával i pražský radní a kandidát ČSSD na post náměstka primátora Jan Slezák. Ten měl při zásahu proti demonstrantům 28. října 1989 pod sebou sedmdesát mužů. V současnosti Slezák působí jako pražský radní pro školství a mládež. Hájí se tím, že působení u pohotovostního pluku komunistické Veřejné bezpečnosti nikdy netajil. Svého stranického kolegy se zastávají i někteří sociální demokraté. Například podle dalšího z náměstků pražského primátora, Petra Hulínského, je Slezák jedním z nejčestnějších politiků, které zná a hlavní město v jeho osobě může získat výraznou posilu. Lidem, kteří demonstrovali před Úřadem vlády za odstoupení Pavla Přibyla, se ale Slezákova minulost nelíbí a podle Mladé fronty DNES se pokusí jeho politický vzestup zastavit.

 

Stanislav Gross, foto: ČTKStanislav Gross, foto: ČTK Kdyby se o důvěře vládě nehlasovalo ve sněmovně, ale rozhodovali by všichni občané, kabinet Stanislava Grosse by neuspěl. Podle průzkumu agentury Median pro Mladou frontu Dnes by novou vládu podpořilo 44,1 procenta občanů, zatímco 42,9 procenta lidí by hlasovalo opačně. "Zajímavé je poměrně vysoké procento těch, kteří se od toho úplně distancují s tím, že je to vůbec nezajímá. Takových lidí je třináct procent," řekl Mladou frontu Dnes Přemysl Čech ze společnosti Median. Podobně lidé odpovídali i na dvě další otázky - zda věří, že bude nová vláda pro zemi prospěšnější než předchozí kabinet Vladimíra Špidly, či zda bude Gross dobrý premiér. V obou případech mírně převažovala kladná odpověď nad zápornou, ale ne tak, aby se k tomu přiklonila více než polovina respondentů. Grossovu týmu prorokuje větší úspěchy než Špidlovu 44,3 procenta dotázaných, opačný názor má 43,5 procenta. Podle 45,8 procenta lidí bude Gross dobrým premiérem, k druhé variantě odpovědi se přiklání 43,3 procenta oslovených, uvádí Mladá fronta Dnes.

 

Vicepremier pro ekonomiku v nové vládě Stanislava Grosse Martin Jahn nevylučuje, že jedním z jeho konzultantů může být i exministr průmyslu a obchodu v bývalé Zemanově vládě Miroslav Grégr. V rozhovoru pro Hospodářské noviny ale odmítl spekulace, že by Grégr měl být šéfem jeho poradců. "Pan Grégr, i když se o tom spekulovalo, nebude šéfem mých poradců a také asi ani poradcem. Zdůrazňuji ale, že nemám problém s ním nějaké věci konzultovat," řekl Jahn Hospodářským novinám. Jahn chce také spolupracovat se sociálně demokratickým poslancem Janem Mládkem, který bude poradcem premiéra. "Naše názory jsou si velmi blízké, prostě s ním budu spolupracovat a věci konzultovat," konstatoval. Jahn chce vybudovat silný ekonomický a hospodářský tým a tým právní. Další by měl sledovat dění v Evropské unii, uvedl pro Hospodářské noviny Jahn.

 

Kauza prodeje většinového podílu státu ve společnosti Autoklub Bohemia Assistance se dostala na stůl policie. Podle Lidových novin protikorupční služba prošetřuje trestní oznámení podané na ministra financí Bohuslava Sobotku. Oznamovatel v jeho postupu vidí zneužívání pravomoci veřejného činitele a korupci. Ministerstvo financí původně chtělo státní podíl prodat předem určenému zájemci, konkurenčnímu Ústřednímu automotoklubu. Vláda ale s navrženým postupem nesouhlasila a rozhodla se pro výběrové řízení. I v něm ale poradní komise vlády jako vítěze soutěže doporučila Ústřední automotoklub, přestože doporučení investičního poradce bylo odlišné. Podle trestního oznámení na ministra Sobotku by jím prosazovaná varianta stát připravila o více než 50 milionů korun. Sobotka navíc nikomu nevysvětlil, v čem by prodej předem vybranému zájemci byl lepší než výběrové řízení. Je přitom všeobecně známo, že prodej pomocí výběrového řízení znamená pro prodávajícho možnost získat nejvyšší možnou cenu, konstatují Lidové noviny.

 

Evropská unie zatím nesplnila, co slíbila. Hospodářské noviny si všímají, že Brusel před rozšířením Evropské unie sliboval, že po 1. květnu se rodné jazyky nováčků stanou úředními řečmi unijních institucí. To se sice stalo, ale jen na papíře. Na mnoha jednáních tlumočníci například do češtiny, litevštiny nebo slovinštiny chybějí a většina pracovních dokumentů je i nadále k dispozici jen v jazycích starých členských zemí Evropské unie. Problémem je, že evropské instituce zatím nenašly tolik lidí, kolik by na překládání bylo potřeba. Například Evropská komise a Rada Evropské unie by na překlady do češtiny potřebovaly 135 lidí, ale zatím obsadily jen necelou polovinu míst. Skluz v překládání tak například stojí za zpožděním přijetí důležitých finančních norem - třeba směrnice o regulaci bankovnictví. Ta původně měla platit už před 1. květnem. Kvůli potížím s nedostatkem překladatelů ji ale členské státy budou moci přijmout až na podzim. Proto, kdo se chce vyhnout problémům, měl by se spolehnout na své jazykové znalosti, uzavírají Hospodářské noviny.

 

Foto: ČTKFoto: ČTK Asi 80 až 100 českých ultrapravičáků přijelo na nedělní pochod ke hrobu bývalého Hitlerova pobočníka Rudolfa Hesse v bavorském Wunsiedelu, píší Lidové noviny. Podle Ondřeje Cakla z občanského sdružení Tolerance a občanská společnost z elit českých ultrapravičáků přijel třeba předseda Pravé alternativy Luděk Hlinka nebo předák Národního odporu Praha Filip Vávra. Nechyběli ani členové neonacistických kapel Hlas krve, Konflikt 88 nebo Agrese 95. Nikdo z českých neonacistů však podle Cakla nijak z průvodu nevybočoval. "Zaznamenal jsem hajlování italských neonacistů, organizátoři akce je museli upozornit, aby to přestali dělat. České neonacisty jsem hajlovat neviděl, na veřejných akcích toto neprobíhá, na koncertech to ale dělají zcela běžně," řekl Ondřej Cakl, který byl podle svých slov radikály z Národního odporu napaden, ale neutrpěl žádné zranění. Ochranka organizátorů akce z Národnědemokratické strany Německa mu pak dokonce na chvíli odebrala fotoaparát. Nikdo z Čechů pravděpodobně nebyl mezi zatčenými. Během pochodu prý Češi rozbalili tři transparenty. Nejvíce na sebe upozornili především pravicoví extremisté z Národního odporu Brno. Mnoho účastníků akce pocházelo z Jablonecka, Liberecka, Brna a z Prahy, uvádějí Lidové noviny.