Přehled tisku
Zpravodajství středečních novin si všímá hlavně úterní jednodenní návštěvy šéfa Microsoftu Billa Gates v Praze. Gates prolétl Prahou jako kulový blesk, stojí na titulní stránce deníku Právo. Lidové noviny v této souvislosti píšou o návštěvě tichého miliardáře a dodávají, že šéf Microsoftu v Česku stihl promluvit s ministry, pozdravit zaměstnance, odměnit odborníky na produkty své společnosti a pohrozit hackerům. Mladá fronta Dnes má ke Gatesově návštěvě zvláštní přílohu.
Osobnosti Billa Gatese se věnuje poznámka Hospodářských novin. Označit Gatese za vizionáře je podle deníku klišé, vždyť zaznělo již milionkrát. Přesto vizionářem je. "Jistě, měl to relativně snadné. O rozvoji internetu a rozmachu počítačů se vize spřádají snadněji než o tažené oceli či modernizaci výroby uzenek. Gates však udělal víc, neomezil se jen na předkládání představ, jak elektronika ovlivní svět. Své plány nejen realizoval a vtělil do skvělé, byť leckým kritizované obchodní strategie, ale i zaštítil vlastní osobou," píšou Hospodářské noviny. Gates se vydal cestou, které se většina českých podnikatelů a manažerů vyhýbá, míní deník. "Firmě nestačí mít hezké grafické logo, prospívá jí, když má i živou ikonu, s níž si ji zákazníci spojují. Gates nesl toto osobní riziko dávno předtím, než se stal celebritou. Šéfové v Česku ho naopak nenesou ani ve chvíli, kdy se jim všechny jejich funkce nevejdou na jednu vizitku. Zůstávají prakticky v anonymitě, skrývají se za sekretariáty a (ne)mluvčí. Asi nejsou vizionáři," uzavírají Hospodářské noviny.
Tahanice kolem výše platů pro europoslance komentuje Právo. Pozastavuje se nad tvrzením předsedy sněmovního výboru pro evropskou integraci Pavla Svobody u Unie svobody, že za 46 tisíc korun měsíčně se nedá v Bruselu žít. Svoboda zřejmě přehlédl, že kromě platu dostává každý poslanec také diety 257 eur, asi 8200 Kč, denně od Evropského parlamentu, konstatuje ironicky Právo. Z této částky se dá v Bruselu i ve Štrasburku žít velice slušně, píše list. Pokud si budou čeští politici schvalovat přemrštěné platy a drahá služební auta, mohou očekávat, že se předpokládaná nízká účast voličů ve volbách do EP ještě sníží, soudí Právo.
Mladá fronta Dnes v komentáři poukazuje na to, že drobné zlodějíčky, kteří byli dříve spíše lidmi z ulice, můžeme dnes najít i v těch nejvyšších společenských vrstvách. List připomíná několik případů z poslední doby. Velitel armádní mise v Kosovu má škraloup, protože kradl na chalupě elektřinu, děkan vysoké školy je obviněn z krádeže chráněných květin, soudce Nejvyššího soudu vydával práci kolegů za svou, vyjmenovává deník některé nedávné případy.
Od května se české zdravotní pojišťovny musí připravit na další průvan v už tak těžce zkoušených účtech, konstatují Lidové noviny. Po vstupu Česka do EU se totiž budeme muset přizpůsobit evropským pravidlům pro poskytování a úhrady zdravotní péče. Ministerstvo zdravotnictví ve své studii odhaduje nové výdaje na miliardu 200 až miliardu 600 miliónů korun ročně. V případě nepříznivého vývoje může být schodek i dvojnásobný, připouští studie. Pojišťovnám totiž přibudou nové povinnosti a spousta papírování. Budou se muset například postarat o všechny důchodce a jejich rodinné příslušníky, kteří pobírají český důchod, ale žijí v zahraničí. Do klína jim spadne také povinnost platit péči za nezaopatřené rodiny cizinců, zaměstnaných v Česku, a to i když trvale žijí v zahraničí. Další finanční nároky si vyžádá množství administrativy spojené s mezistátními úhradami, podotýkají Lidové noviny.
Nevídaný růst průměrného věku dožití Čechů se v roce 2000 zastavil a nyní stagnuje. Na základě údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky o tom informují Hospodářské noviny. Zvyšování hranice očekávaného věku dožití v posledních deseti letech minulého století ovlivnil především porevoluční rozvoj zdravotnických služeb, píše list. "Jistě přitom hrál roli rostoucí počet kardiochirurgických operací. To mohlo změnit délku dožití ze dne na den," míní analytik Všeobecné zdravotní pojišťovny Pavel Hroboň. Tento efekt se však podle Hroboně již vyčerpal, a ačkoli počet operací srdce nadále stoupá, hranice průměrného věku dožití stagnuje. Za období od roku 1990 do roku 2000 se očekávaná délka života prodloužila u žen ze 75 na 78 let, u mužů ze 68 na 72 let. Tím se Česko posunulo na druhé místo ze současných kandidátských zemí Evropské unie. O polovinu také zkrátilo odstup od nejvyspělejších zemí Evropy, připomíná list. Evropské statistiky vedou Švédové.
Evropská unie pro Česko vyčlenila ze svých strukturálních fondů a fondu soudržnosti na léta 2004-06 v přepočtu zhruba 80 miliard korun, píše Právo. O tyto velké finance ale můžeme přijít, pokud nesplníme řadu podmínek pro jejich čerpání. Pokud Česko nebude s to předložit dost kvalitních projektů nebo nenajde peníze na jejich spolufinancování, o možnost čerpat přiklepnuté peníze přijdeme. Delegace Evropské komise varuje, že Češi stále nemají prováděcí předpisy k zákonu o veřejných zakázkách. Další Achillovou patou zůstává neschválená novela zákona o ochraně přírody a seznam chráněných oblastí. Velkým problémem, který může fatálně zkomplikovat využití unijních peněz, je nedostatek vyškolených lidí na správy fondů a řízení projektů. A konečně kamenem úrazu může být i fakt, že česká strana není zcela připravena spolufinancovat chystané projekty - Brusel totiž hradí jen 50 až 85 procent nákladů. To vše v úhrnu může podle Práva vést k tomu, že šance na příliv euromiliard do Česka bude promarněna.
Zloděje umění loni nejvíce lákal Středočeský kraj, konstatují Hospodářské noviny. Možná právě proto, že pohraniční je už vyrabované. Druhé největší množství předmětů kulturní hodnoty se loni ztratilo v severních a východních Čechách. V poslední době roste počet případů i v nábožensky tradičním jihomoravském kraji. Největší škody se podle kriminalistů páchají na barokních interiérech církevních objektů. Kostely, kaple a další sakrální stavby navštívili loni lupiči v 70 procentech případů. Téměř polovinu ukradených předmětů tvoří kostelní obrazy, 36 procent sochy. Církev řeší problém stahováním nejhodnotnějších památek do vlastních depozitů a diecézních muzeí. Pro věřící je však tato praxe frustrující, dodávají Hospodářské noviny.
Poslanecký klub ODS jednoznačně odmítl návrh novelizovat zákon o zveřejnění svazků bývalé Státní bezpečnosti. S nápadem přišel stínový ministr vnitra ODS Ivan Langer. Novela měla umožnit výmaz neoprávněně evidovaných osob, informuje Právo. "Diskuse byla poměrně velmi ostrá, nicméně ne kontroverzní. Ostrá v tom smyslu, že v žádném případě nepodpoříme, aby se ta jména vypouštěla," přiblížil jednání klubu pro Právo předseda strany Mirek Topolánek. Ivan Langer dal minulý týden ministrovy vnitra Stanislavu Grossovi měsíc na to, aby novelu předložil. Pokud by se tak nestalo, chtěl jí místopředseda sněmovny Langer předložit sám. Na svém rozhodnutí Langer podle Práva stále trvá. "Já svůj slib hodlám splnit, pokud to neudělá pan ministr, novelu v tomto duchu připravím. Uvidím, jestli poslanecký klub setrvá na svém stanovisku," uvedl stínový ministr vnitra pro Právo. Langer si podle listu představuje novelu tak, že by nešlo přímo o vymazání jmen neoprávněně evidovaných osob, ale chce v seznamu zveřejnit případná pravomocná rozhodnutí soudu. Místopředseda ODS Petr Nečas se domnívá, že tuto variantu umožňuje už v současnosti platný zákon. Diskusi kolem seznamů StB rozvířil případ herečky Jiřiny Bohdalové, která minulý týden vyhrála soudní spor s vnitrem kvůli své evidenci v seznamech komunistické StB. Platný zákon ale její jméno neumožňuje z evidence odstranit.
V průmyslové zóně Severozápad nedaleko Nového Strašecí na Rakovnicku by měl zhruba do dvou let vyrůst takzvaný podnikatelský inkubátor, který má u nás doposud reálnou obdobu pouze na severní Moravě, informují Deníky Bohemia. V zahraničí se ale vyskytuje poměrně běžně. Jde o projekt zaměřený na podporu začínajících podnikatelů, kterým by měl přinést v počátcích jejich úsilí značné výhody. Firmám pracujícím v inkubátorech budou hrazeny jejich provozní i mzdové náklady do výše 50 procent - a to po dobu pěti let, píší Deníky Bohemia.
