Přehled tisku

Prezident Českých aerolinií a bývalý ministr obrany Jaroslav Tvrdík

Prezident Českých aerolinií a bývalý ministr obrany Jaroslav Tvrdík si za dobu svého působení v aerolinkách stačil znepřátelit část politiků, bez jejichž pomoci by bez výběrového řízení nikdy neusedl do čela firmy. Podle Hospodářských novin vystrašila politiky razance, s jakou se pustil do personálních změn, a jeho snaha obsadit klíčové posty svými známými. Politiky i odborníky zaskočila také jedna z interních koncepcí, která počítá s přeměnou firmy v nízkonákladového přepravce.

Prezident Českých aerolinií a bývalý ministr obrany Jaroslav Tvrdík si za dobu svého působení v aerolinkách stačil znepřátelit část politiků, bez jejichž pomoci by bez výběrového řízení nikdy neusedl do čela firmy. Podle Hospodářských novin vystrašila politiky razance, s jakou se pustil do personálních změn, a jeho snaha obsadit klíčové posty svými známými. Politiky i odborníky zaskočila také jedna z interních koncepcí, která počítá s přeměnou firmy v nízkonákladového přepravce. To by podle Hospodářských novin znamenalo nižší standard služeb za nižší cenu a téměř jistý konec členství v mezinárodní alianci Skyteam. Podle ministra dopravy Milana Šimonovského by to byla pro ČSA jednoznačná ztráta a tento názor sdílejí i někteří členové dozorčí rady. Ministr financí Bohuslav Sobotka údajně ještě minulý týden uvažoval, jestli by nebylo lepší Tvrdíka odvolat. Po jejich páteční schůzce však Tvrdík dostal ještě jednu šanci. Musí do konce listopadu předložit koncepci strategického rozvoje ČSA. Tvrdík si však také podle Hospodářských novin získal sympatie dozorčí rady i zaměstnanců tím, že si snížil plat o polovinu. Nyní pobírá základní mzdu sto tisíc korun.


Česká vláda pravila, že oběti sovětské okupace ze srpna 1968 ani jejich pozůstalí nemají dostat žádné odškodnění. Někteří ho již dostali od Rusů, tak co chtějí, uvádí sloupek Lidových novin. Ostatní, na něž se na začátku devadesátých let nedostalo, mají smůlu. Česká vláda nedohlédla politický rozměr svého rozhodnutí. Oběti nacistické okupace měly přes všechno, čím je potom postihl komunismus, v době jeho vlády jisté společenské uznání. Oběti vpádu sovětských vojsk byly léta veřejně hanobeny jako výtržníci. Ti kteří trpěli za nacismu, odškodnění dostali. O to víc má nyní náležet alespoň pozdní odškodnění i obětem sovětské okupace. Vláda, která to nechápe, říká, že to vlastně nebyla žádná okupace, uvádí Lidové noviny.


foto: Evropská komise
Celníci v letech 2001 a 2002 nekontrolovali pečlivě všechno zlato, ocel nebo cukr, které přecházely přes české hranice. Firmám se tak například podařilo do zahraničí vyvézt více zlata, než dovolovaly licence ministerstva průmyslu a obchodu. S odvoláním na kontrolní zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu o tom informují Hospodářské noviny. Celníci v některých případech nevyměřovali penále firmám, které neplatily clo nebo daň z přidané hodnoty. Jindy nepožadovali předložení potřebného povolení. Například za loňský rok vyvezly firmy o 327 kilogramů zlata v hodnotě 106 milionů korun víc, než jim dovolovaly příslušné licence. O nesouladu čísel o vývozu a dovozu zlata informovaly Hospodářské noviny již letos v únoru. Například loni se podle celních statistik vyvezlo téměř pět tun zlata, což odpovídá asi třetině zlatých rezerv České národní banky. Podle odborníků jde o podvod.


České firmy budou příští rok platit nejvyšší daně z příjmů v porovnání s ostatními kandidátskými zeměmi v Evropě. Mladá fronta Dnes dodává, že už teď čeští zaměstnavatelé stojí na špici mezi zeměmi Evropské unie kvůli vysokému sociálnímu pojištění - je to 35 procent hrubé mzdy. Průmyslníci proto chtějí, aby vláda zachovala možnost odečítat z daňového základu položky, jako jsou opravy a rekonstrukce či výdaje na vědu a výzkum.Vysoké odvody na pojistné však také výrazně zvyšují cenu pracovní síly. Na konkurenceschopnost země a na šanci nalákat zahraniční investory to má negativní vliv.


Dělníci budoucí automobilky v Kolíně budou muset povinně cvičit. Jak píší deníky Bohemia, v zájmu zvýšené tělesné zdatnosti budou pracovní den začínat třemi minutami protahovacích cvičení. V automobilovém průmyslu totiž výrobní dělníci zatěžují svaly jednostranně. Cvičení by také mělo minimalizovat nebezpečí úrazů. Manažeři však prý cvičit nebudou - práce za stolem v kanceláři neklade na organismus takové nároky jako u výrobního pásu.


Současný starosta Českého Těšína Jindřich Sznapka a jeho zástupce Marian Kuš čelí podezření, že jim nejvyšší posty na radnici zajistili zaměstnanci jejich firem. S odvoláním na některé členy sociální demokracie to píše deník Právo. Bývalý federální poslanec a člen ČSSD v Českém Těšíně Stanislav Hošek tvrdí, že před komunálními volbami v roce 1998 oba muži přihlásili do místní organizace takové množství svých lidí a zaměstnanců, aby získali většinu. Podle něj to nebylo složité, neboť sdružení tehdy mělo pouze deset členů. Totéž potvrdila listu i bývalá Kušova zaměstnankyně, která si však nepřála být jmenována. "Nechtěla jsem přijít o práci," řekla. Podle dalšího člena českotěšínské ČSSD dostávali najatí členové, jimiž byli většinou číšníci, sekretářky či prodavačky, mimořádné odměny k platu. Starosta ale obvinění odmítá a tvrdí, že zaměstnance do ničeho nenutil a jsou ve straně ze své vůle.


Zatím jen tři zákonodárci jsou odhodláni žít po 30 dnů z minimální mzdy, tedy z 6200 korun. Neobvyklý experiment, k němuž členy parlamentu vyzvalo Rádio Impuls, chtějí podstoupit poslanec Petr Bratský z ODS a jeho senátní kolegové - lidovci František Kroupa a Zdeněk Bárta. Jak píše Mladá fronta Dnes, drtivá většina ostatních zákonodárců se do role chudých vžít nechtěla. Rádio k experimentu inspiroval příklad slovenské poslankyně Anny Záborské, která žije z minimální mzdy od 1. listopadu. Stanice se proto rozhodla obeslat dopisem s takovou výzvou každého poslance a senátora, jehož základní měsíční plat činí 46.500 korun, tedy takřka trojnásobek průměrné mzdy.


Lidice zřejmě dostanou nový památník. Nevzhledný a nedostavěný objekt z 80. let, který byl loni zbourán, pravděpodobně podle deníku Právo nahradí monumentální plastika věhlasného italského výtvarníka Toniho Benettona. Práva na realizaci díla o rozměru 60 krát 45 metrů Lidicím věnovala manželka umělce Ada Benettová. Obec nyní doufá, že se jí podaří sehnat všechna povolení a peníze na postavení modelu symbolických sepjatých rukou.


Onemocněli či zemřeli vaši rodiče nebo někdo z příbuzných na rakovinu a vy se obáváte podobného osudu? Možná není daleko doba, kdy se budete moci nechat preventivně očkovat speciální vakcínou vyrobenou z nádorů pokrevních příbuzných. Jak píše Mladá fronta Dnes, tuto unikátní metodu léčby by mohl v budoucnu umožnit objev lékařů z Fakultní nemocnice Brno. Po několikaletém výzkumu se jim podařilo vyrobit první protinádorovou vakcínu v Česku. Podle šéfa výzkumného týmu Romana Hájka vakcína posiluje imunitní systém a doslova učí imunitní buňky těla nádor v těle rozpoznat jako nežádoucí věc, kterou je nutné zničit.


Vybírat oblečení jako dárek pod stromeček začíná být v centru Prahy či Brna větší zábava než dřív. Jak píše Mladá fronta dnes, nových módních obchodů přibývá a s jejich počtem prudce roste také cena nájmů na nejlepších ulicích. Pražské Příkopy se propracovaly mezi dvacet nejdražších lokalit světa, pokud jde o výši nájemného pro obchodní prostory. Za pronájem obchodu v přízemí se vchodem do ulice se tam podle průzkumu platí 1680 eur za metr čtvereční ročně. Ulice Na Příkopě, která se v posledním desetiletí změnila k nempoznání, se tak ocitla v žebříčku vedle Páté Avenue v New Yorku, pařížské Champs Elysées nebo londýnské Oxford Street.