Přehled tisku

Jak uvádí Mladá fronta Dnes, sotva tři týdny po ničivých záplavách se ukazuje, že v územních plánech na mnoha místech Čech a Moravy vůbec nejsou zanesena záplavová území. Stavebníci, projektanti i úřady si tak nemají kde ověřit, zda chystanou stavbu nespláchne někdy v budoucnu povodeň. Nejde přitom o maličkost: územní plány určují, kde se může, či nemůže stavět. A hranice zátopového území má ještě jeden význam: když hrozí povodně, mělo by se z plánů zjistit, která místa evakuovat.

Jak uvádí Mladá fronta Dnes, sotva tři týdny po ničivých záplavách se ukazuje, že v územních plánech na mnoha místech Čech a Moravy vůbec nejsou zanesena záplavová území. Stavebníci, projektanti i úřady si tak nemají kde ověřit, zda chystanou stavbu nespláchne někdy v budoucnu povodeň. Nejde přitom o maličkost: územní plány určují, kde se může, či nemůže stavět. A hranice zátopového území má ještě jeden význam: když hrozí povodně, mělo by se z plánů zjistit, která místa evakuovat. Jihomoravský kraj však "zdědil" například územní plán brněnské aglomerace, kde hranice zátopového území úplně chybí. Vodohospodáři i státní úředníci už potvrdili, že jihočeská města a obce čeká revize všech norem. Povodňová území za pochodu "dolaďuje" i Povodí Moravy, které záplavy postihly v roce 1997.

Podle Lidových novin se již vyskytly první případy "nemoci z povodní". U lidí ze zaplavených oblastí jižních Čech lékaři objevili tři případy nebezpečného bakteriálního onemocnění leptospirózy. Podle hlavního hygienika ČR Michaela Víta jde zatím pouze o sporadický výskyt, v nejbližších dnech se ale mohou objevit další ocemocnění. Leptospiróza se přenáší požitím potravy kontaminované močí nebo výkaly, ale i drobnými rankami v pokožce. Hygienici proto apelují na velkou opatrnost při úklidu po povodních, které mimo jiné vyplavily i několik desítek čistíren odpadních vod. Pokud postižený člověk zanedbá první příznaky, které se podobají chřipce, může i zemřít. K minimálně dvěma takovým případům došlo po povodních v roce 1997.

Do pražského metra se voda zřejmě dostala i tajnými bunkry, píše Mladá fronta Dnes. Bližší informace o těchto krytech se ale veřejnost podle listu nikdy nedozví, protože ministerstva vnitra a obrany o nich odmítají cokoliv říci. Resort vnitra dokonce odmítá sdělit i to, zda bylo některé z jeho takzvaných záložních pracovišť zatopeno. Veřejně úřady připustily pouze zatopení bývalého vládního bunkru na Malé Straně. "Jsem přesvědčen, že kryty musely zatopení metra nějak ovlivnit," říká jeden z projektantů podzemní dráhy, který však nechce veřejně uvádět své jméno. Další muž, který v minulosti pracoval přímo na údržbě krytů, vidí jako nejnebezpečnější úsek spojovací chodbu mezi vládním krytem a budovou bývalého ústředního výboru KSČ. Mezi těmito objekty je tunel pod Vltavou i s úzkokolejnou dráhou. Podle jeho informací jsou další dosud tajné stavby například na pražském Smíchově nebo v Prokopském údolí. O propojení metra s neveřejnými objekty svědčí skutečnost, že z jeho prostor technici odčerpávají daleko více vody, než se do zatopených stanic vejde.

Na největších povodňových kontech se už sešlo celkem 300 milionů korun. Jak upřesňují Lidové noviny, nejvíce peněz je zatím na účtu společnosti Člověk v tísni, která nashromáždila téměř 132 milionů. Na vládní povodňové konto lidé poslali více než 77 milionů a Česká katolická charita vybrala na pomoc lidem postiženým vodou asi 30 milionů korun. Přes 25 milionů zaslali občané na konto České spořitelny. Vybrané peníze směřují především na první humanitární pomoc, vysoušení a čištění zatopených domů. Používají se také k obnově infrastruktury, jako je například čištění zdrojů pitné vody nebo oprava komunikací. Objevují se však i některá podezřelá povodňová konta. Pražská policie zatím prověřuje jedno, které si jeho majitel zřídil u banky v Praze 1.

Hasiči, kteří zasahovali v prvních dnech povodní v neratovické Spolaně, se cítí podvedeni. Uvádí to středeční Mladá fronta Dnes. Hasiči podle ní tvrdí, že nebyli informováni o úniku jedovatého chloru, když v chemičce bojovali s povodní. Jednotka královéhradeckých hasičů, kterou do Neratovic převeleli z Českých Budějovic, tak v továrně plné nebezpečných chemikálií pracovala několik dnů bez protichemického vybavení. "Odjeli jsme do jižních Čech jako povodňová, nikoli protichemická jednotka. Proto jsme protichemické vybavení nechali doma. Nikdo nám neřekl, že budeme zasahovat ve Spolaně a jejím okolí. Nic horšího jsem nezažil," vzpomíná Martin Čížek z hradeckého záchranného hasičského sboru.


Mladá fronta Dnes se vrací k vyšetřování korupce na ministerstvu zahraničních věcí. Policie se zde začala zajímat i o obsah trezoru Jana Kavana, v němž jeho podřízení před dvěma lety náhodou objevili stovky tisíc korun a dokumenty. Kavan nejprve popíral, že by v trezoru vůbec byly peníze. Pak si vzpomněl, že tam měl uloženo 250 tisíc od sponzorů, kteří mu přispěli na jeho senátní kampaň. Podle šéfa oddělení ochrany utajovaných skutečností ministerstva Petra Pánka, který byl přímo u otevření sejfu, šlo ale o zhruba půl milionu a mohly zde být i vyšší částky. V trezoru byla i zalepená obálka, kterou si ministerští úředníci netroufali otevřít. Záznam o detailním obsahu trezoru byl však zničen. Kromě původu peněz a jejich výše je nejasné i to, co se s penězi a dokumenty z trezoru dál dělo. Kavan říká, že všechno dostal zpátky. Předat mu je měla jeho náměstkyně Opolecká, která je dostala od bývalého generálního sekretáře Karla Srby. Srba však z vazební věznice, kde je kvůli podezření pro přípravu vraždy novinářky, po svém advokátovi vzkázal, že to není pravda.


Mladá fronta Dnes komentuje návrh společného zdanění manželů, ke kterému má dojít od roku 2004. Až dosud si novomanželé slibovali společný život u stolu i v loži, napříště i u berního úřadu, píše komentátorka listu. Vládní myšlenka společného zdanění manželů netušeně zamíchá se zvyklostmi ve vztazích mužů a žen. Vyplatí se totiž jen párům, z nichž jeden bere hodně a druhý málo. Představme si, co z téhle výnosné nerovnováhy racionální daňový poplatník vykřeše. Dvoukariérová manželství skončí. Boháč manažer se s bohačkou manažerkou rozvede, by pojal za choť domácí služku. Paní se zase provdá za svého šoféra. Vydělají všichni. Spokojené budou i křesťanské kruhy. Život na hromádce se stane daňově nevýhodným. Pod čepec se pohrne i zarputilý starý mládenec. Na trhu práce také vznikne nová profese: daňový gigolo. Noviny budou plné inzerátů typu Mladý bohatý muž hledá starší chudou ženu za účelem sňatku. Zn: ve dvou se to lépe platí! Státní kasa sice přijde v příštích letech o velké peníze, zato vzroste sňatkovost. Tím stát, jak jsme se kdysi učili, posílí své základy. Je ta vláda ale mazaná!


Nejdříve za dva roky, jak píše Mladá fronta Dnes, se z letošních záplav vzpamatuje Česká filharmonie. Samotná Dvořákova síň naštěstí zasažena nebyla a mohla by být zprovozněna koncem září. Poté však budou pokračovat opravy technického zázemí. V havarijním stavu zůstává například vzduchotechnika. Ředitel filharmonie Václav Riedelbauch pozval do Rudolfina novináře a provedl je zavlhlými podzemními prostorami. Na stěnách je zřetelně vidět, kam se voda dostala; například v místnosti, kde se nachází elektrická centrála, vystoupala do dvou metrů. "V suterénu se utvořilo jezero o rozloze asi pět tisíc metrů čtverečních," popisuje Riedlbauch. Naštěstí se podařilo včas zachránit archiv a notové materiály, které se nyní suší v kavárně Rudolfina. Vlastní škody způsobené vodou přesáhnou devadesát milionů korun. "Z následků povodní se budeme ekonomicky vzpamatovávat přinejmenším dva roky," konstatuje pode Mladé fronty Dnes Riedlbauch.


Muzeum Železné opony by podle Lidových novin mělo do tří let vyrůst v prostorech kasáren pohraniční stráže v šumavské obci Kvilda na Prachaticku. Podle svého provozovatele, jímž je Nadace Železná opona, se má muzeum stát srozumitelným, poučným a zejména atraktivním ˝pomníkem˝ doby, která ovlivnila miliony lidí. Nadace proto ve spolupráci s českou diplomacií a krajany v zahraničí hodlá shromáždit unikátní archiv dokumentů, příběhů, filmových záznamů, relikvií či výjimečných osudů jedinců a rodin ovlivněných rozdělením Evropy železnou oponou. Souběžně s vytvářením muzea by nadace chtěla vybudovat základy pro světové a evropské výukové Centrum studií fenoménu železné opony na Šumavě a v Praze. Základní kámen muzea, jehož stavba přijde až na 100 milionů korun, bude položen v sobotu 7. září.