Přehled tisku
Snaha vlády nalézt varianty na pokrytí povodňových škod včetně změny daní, se odráží i v komentářích českých deníků. Listy také uvažují o návrhu ministryně školství Petry Buzkové na zlepšení situace ve školství, který spočívá ve snížení počtu učitelů a zvýšení učitelských platů z ušetřených peněz. Tisk tradičně informuje o prvním dni nového školního roku, který začne kvůli následkům záplav pro mnohé školáky později.
Snaha vlády nalézt varianty na pokrytí povodňových škod včetně změny daní, se odráží i v komentářích českých deníků. Listy také uvažují o návrhu ministryně školství Petry Buzkové na zlepšení situace ve školství, který spočívá ve snížení počtu učitelů a zvýšení učitelských platů z ušetřených peněz. Tisk tradičně informuje o prvním dni nového školního roku, který začne kvůli následkům záplav pro mnohé školáky později.
Nápad propustit vzhledem k menšímu počtu žáků nekvalifikované učitele, aby na ostatní zbylo více peněz, je podle Lidových novin teoreticky uskutečnitelný ve velkých školách. Ovšem v menších zařízeních nebo dokonce jednotřídkách nelze v souvislosti s tímto plánem raději ani uvažovat, píše deník. Jednou se učitelům úvazky zvyšují, jindy se jejich stavy redukují. Záleží na ministrech. Vzdělávacímu systému zatím žádný z nich nepomohl, uvažují Lidové noviny. Domnívají se, že kde schází koncepce, triumfuje improvizace "vyfutrovaná" dobrými úmysly.
Občasné nářky nad nedostatkem učitelů jsou podle Hospodářských novin zdánlivým protimluvem. Stačí ovšem doplnit - kvalifikovaných pedagogů. Ti se do školství nehrnou. Nejsou peníze. Odchod nepotřebných učitelů má přisypat těm potřebnám - a doufejme, že kvalifikovaným, soudí list s tím, že takový je logický plán. Zkušenosti ze zdravotnictví ovšem ukazují, že logika má málokdy navrch, není-li k dispozici silná politická vůle k radikální změně, zdůrazňují Hospodářské noviny.
Několik tisíc anarchistů, socialistů a mladých komunistů má přijet v listopadu do Prahy protestovat proti zasedání NATO. "Ohlasy jsou poměrně značné, nejvíce lidí by mělo přijet z Řecka, Itálie a Německa," uvedl podle Lidových novin Zdeněk Štefek z Komunistického svazu mládeže. Demonstranti zřejmě přijedou i na pozvání další levicové organizace - Socialistické solidarity. Podle jejího představitele Martina Šaffka hodlají socialisté do Prahy "verbovat zejména v říjnu v Itálii na Evropském socialistickém fóru. Jen mladých komunistů a jejich zahraničních "soudruhů" by mělo v Praze demonstrovat "několik tisíc, ale zřejmě méně než deset", řekl Lidovým novinámŠtefek. Podle něj přislíbili účast i lidé z východního bloku, velká skupina by měla dorazit například ze Slovenska. Na listopadové protesty se chystají i anarchisté. "Uvidíme, kdo přijede, zatím je ale brzy, většina jednání proběhne až koncem září," řekl podle listu Petr Záras z Československé anarchistické federace. Dodal, že akce budou celkově menší a nebudou tak organizované jako v roce 2000 při protestech proti zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Ředitel pražské policie Radislav Charvát a primátor Igor Němec počátkem srpna informovali o tom, že policisté jsou již připraveni k zajištění bezpečnosti během listopadového summitu Severoatlantické aliance. Jejich řady budou posíleny o 5000 lidí, hlavní město tedy bude střežit 11.000 policistů, píší Lidové noviny.
Důvěryhodnost informací o tom, že na post chargé d'affaires českého zastupitelství v Kazachstánu vyslala Miroslava Andra ve skutečnosti vojenská rozvědka, potvrdil předseda branně bezpečnostního výboru sněmovny Jan Vidím. Uvádějí to Hospodářské noviny s tím, že podle poslance Andr "nemůže zůstat ve své funkci ani vteřinu". List s odvoláním na zprávu vojenské rozvědky v pondělí uvedl, že bývalý generální sekretář ministerstva zahraničí Karel Srba, jenž čelí obvinění z korupce a organizování nájemné vraždy novinářky, pomáhal tajné službě dosadit jejího agenta Andra na velvyslanectví v Kazachstánu. Andr informace listu popřel. "Pokud je ten dokument pravý - a já nepochybuji o jeho pravosti - tak pan Andr nereprezentuje v Kazachstánáu zájmy České republiky, ale jen zájmy české vojenské rozvědky. A zájmy ČR jsou daleko širší. Takže si myslím, že ten člověk nemůže zůstat ve své funkci, ministerstvo zahraničí by na to mělo ihned zareagovat," cituje deník vyjádření Vidíma. Podle ministra zahraničí Cyrila Svobody se jeho úřad celé věci věnuje. "Tyto informace jsou v režimu utajovaných skutečností, a tudíž nemohou být zveřejněny," uvedla podle Hospodářských novin Dana Pavlovská z tiskového odboru ministerstva. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík, politicky odpovědný za chod vojenské rozvědky, přiznal, že ho detaily Androva případu zaskočily. Uvedl, že je nepřípustné, aby tajná služba obsazovala tak významný diplomatický post svým člověkem. Ke kauze se Tvrdík hodlá vyjádřit po svém návratu z mise v Kosovu, píše deník.
To, že Miloš Zeman hodlá osobně podpořit senátní kampaň starosty Prahy-Letňan Josefa Dobrého, považuje premiér Vladimír Špidla "za zcela přirozené, protože každý sociální demokrat se má angažovat". Rezolutněji se však podle deníku Právo vyjádřil Špidla k případné nominaci expremiéra na prezidentský úřad. "Sociální demokracie ještě neučinila ke kandidatuře kohokoli žádný závěr," řekl premiér. Miloš Zeman minulý týden v rozhovoru pro deník Právo nevyloučil svou kandidaturu na úřad prezidenta. Podle listu přitom prohlásil, že ho před dvěma měsíci na předsednictvu vlády právě Špidla požádal, aby kandidoval za sociální demokraty na tuto funkci. Svou kandidaturu však Zeman podmiňuje vnitrostranickým referendem. Podle informací deníku Právo se Špidlovi nominace jeho předchůdce na prezidentský úřad příliš nezamlouvá. Už v polovině července premiér na předsednictvu ČSSD řekl, že osobnost kandidáta na Hrad má být sjednocující, má mít vysokou prestiž a akademický věhlas. Naopak starosta Dobrý, jehož senátní kampaň se má stát Zemanovi příležitostí k politickému návratu, by rád viděl bývalého premiéra v křesle prezidenta. "Mám rád Zemana, stejně jako Špidlu," řekl deníku Právo s tím, že rozdělování strany na "zemanovce a špidlovce" nevnímá.
Peníze, které lidé poslali na pomoc obětem katastrofálních záplav, se zřejmě dostaly i do rukou podvodníků. Podle Mladé fronty Dnes zrušila Komerční banka (KB) konto, na němž majitel nezákonně sbíral peníze pro zaplavené. Po Praze totiž někdo rozvěsil plakáty, na nichž žádal příspěvky pro postižené povodněmi, a doplnil je soukromým účtem. Sbírku však vůbec nezaregistroval. "Rozvázali jsme s majitelem konta smlouvu," řekla listu mluvčí KB Marie Růžičková. Další povodňový účet vzbuzující pochybnosti založilo podle deníku neznámé Sdružení občanské pomoci. Podle evidence ministerstva vnitra by mělo sídlit v jednom domě v Praze 4. Jeho obyvatelé však ani se sdružením, ani se sbírkou nemají nic společného. Úřady již podle deníku povolily jen v Praze, Jihočeském a Ústeckém kraji na 160 povodňových sbírek zřízených jak státními, tak neziskovými organizacemi. Podle pondělních odhadů činil jejich výtěžek 250 miliónů korun. Povolení a kontrolu veřejných sbírek mají podle zákona na starosti úředníci krajských úřadů. "Zákon však říká, že první kontrolu můžeme provést nejdříve rok po založení sbírky," řekla Mladé frontě Dnesúřednice pražského magistrátu Marie Doubková, která má dozor vykonávat. Konečné vyúčtování sbírek pak musí zřizovatelé doložit až po dvou letech. Prokáže-li se, že někdo při letošních povodních humanitární sbírky zneužil, nebude to poprvé. V březnu byl odsouzen na deset let do vězení šéf Nadace kardinála Františka Tomáška, která při povodních na Moravě v roce 1997 odebrala od firem zboží za deset miliónů korun. Zboží se k lidem postiženým povodněmi nikdy nedostalo, uzavírá Mladá fronta Dnes.
Dovozci ojetých vozů se snaží v Německu lacino skupovat zatopená auta a dovážet je do České republiky. Celníkům se již podařilo na hranicích některá z těchto vozidel zachytit, přesto se mohou v autobazarech objevit auta, na jejichž stavu se podepsala voda. Informuje o tom deník Právo. Generální ředitelství cel (GŘC) nemá k dispozici údaje o tom, kolik ojetin ze zátopových oblastí bylo na hranicích zadrženo. Od celníků má však informaci, že se do německých postižených oblastí chystají dovozci ve velkém počtu. Zatopené vozy lze teď v Německu zakoupit za čtvrtinu ceny ve srovnání s běžnou ojetinou. "Já bych ta auta dovážel také. Jestliže tomu celníci brání, porušují svobodu podnikání a postižení dovozci by se měli obrátit na soud," řekl deníku Právo předseda Sdružení drobných dovozců aut Jan Slawisch. "Pochybuji, že by si takové auto někdo dovezl pro vlastní potřebu. Přinejmenším má zničené obložení brzd, o elektrické výzbroji ani nemluvě. I po důkladné opravě se na něm může časem objevit závažná závada," uvedl pro deník Právo Josef Tupý z GŘC.
