Výběr z českého tisku s datem 7. května připravili Zdeňka Kuchyňová s Vilém Faltýnek.

Lidové noviny si všímají letošních oslav osvobození Plzně. Účastníci nedělních oslav prý hodnotili jejich průběh slovy: Je to bída. "Vylidněné ulice, poloprázdné náměstí, sychravé počasí - tak vypadala Plzeň krátce před vypuknutím hlavního programu. S loňskou atmosférou, kdy nebylo na Klatovské třídě k hnutí, se tato neděle nedala srovnat," uvádí list a cituje primátora Plzně Jiřího Šneberga, který popírá, že by oslavy měly mít i do budoucna sestupnou tendenci: "Nemůžeme každý rok pořádat velkolepé oslavy s vojenskými přehlídkami. Navíc nám letos nepřálo počasí a hodně Plzeňanů odjelo na prodloužený víkend pryč," řekl primátor. Plzeň ale nakonec ožila, když dorazil konvoj historických vozů a začal kulturní program, píší Lidové noviny. Navíc Plzeň teprve v dalších dnech očekává návštěvu vnuka generála Pattona, který představí svoji knihu o rodině Pattonů.

 

Otázka budoucí profesionalizace armády přitáhla pozornost několika dnešních komentářů v tisku. Pisatelé v Zemských novinách/Českém slovu a v Právu cítí za slovy premiéra Miloše Zemana o profesionalizaci armády blížící se volby. Nový ministr obrany Jaroslav Tvrdík "se má podle všeho stát nástrojem k vylepšení pošramocené pověsti ČSSD před nadcházejícími volbami", píše Právo. "Co může být lepším kasovním trhákem, než zahnat noční můry mladých mužů i starostlivých rodičů," dodává pisatel k novým slovům o profesionalizaci armády. Přestože opozice podle něj přitakává, že by ke zrušení základní vojenské služby mohlo dojít do šesti let, čiší z reakcí některých jejích politiků "patrná žárlivost".

Ze zatím existujících několika variant na zajištění plošné připravenosti obyvatelstva na válku není podle autora žádná dokonalá. Pisatel zmiňuje například možnost zřídit takzvané národní gardy dobrovolníků nebo zavést pro dobrovolníky mnohem kratší základní vojenskou službu. Komentátor v Zemských novinách/Českém slovu zdůrazňuje, že profesionalizace armády odpovídá na nové nároky, které vyvolává používání stále modernější techniky. Druhou stránkou mince, "a to daleko důležitější", je podle však něj vztah občanů k vlastnímu státu, který se projevuje mimo jiné ochotou pro stát v případě nutnosti něco vykonat, obětovat. Podle komentátora by bylo příliš velkým zjednodušením spolu se zrušením základní vojenské služby odstranit i všeobecnou brannou povinnost. Bude podle něj nutno vypracovat systém, který by v případě rostoucího ohrožení státu posloužil k přípravě záloh.

 

Dnešní Hospodářské noviny (HN) se v komentáři zabývají tím, jak se změní politika vlády, až se jejím novým místopředsedou stane dosavadní ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr. Grégr si v ministerské funkci vysloužil nejen přezdívku "atomový dědek", ale i mnoho kritických výhrad. Přesto je podle HN démonizován zbytečně. "Grégr totiž ani uvnitř sociální demokracie, ani v její vládě není na vlastní pěst působícím solitérem, který by své přátele z Lidového domu a Strakovy akademie násilně odváděl z původně stanovené cesty. Pouze patří mezi nejviditelnější představitele jednoho z hlavních myšlenkových proudů, které v ČSSD působí," míní HN.

Ministr Grégr sice vyhrával nad svým předchůdcem v křesle místopředsedy Pavlem Mertlíkem jeden souboj za druhým. "Dopouštěl se však chyby ten, kdo si tento stav personifikoval jako osobní vítězství všehoschopného praktika nad neprůbojným akademikem," podotýká deník. "Ať už si o Miroslavu Grégrovi a jeho názorech myslíme cokoli, je úspěšným politikem. Jak to? Prostě proto, že svou vytrvalostí (někdo, kdo mu není nakloněn, by asi řekl sveřepostí nebo třeba zarputilostí) a silou svých argumentů dokáže prosadit většinu záměrů, které vládě předkládá," soudí komentář.

Deník předpokládá, že nový místopředseda politiku vlády nezmění. Mimo jiné proto, že pozice a cíle premiéra Miloše Zemana zůstávají neměnné. A také proto, že změny v ČSSD z posledního sjezdu mají spíš kosmetický a nikoli ideový charakter. "Ano, šéfové ČSSD už ani svým protivníkům, ani vlastním členům sprostě nenadávají, ale představila snad tato strana na sjezdu vizi své nové hospodářské politiky? Nikoli. Proto je nominace Miroslava Grégra na post místopředsedy vlády naprosto logická," uzavírají dnešní Hospodářské noviny.

 

"Blíží se volby, je dobré se voličům připomenout," píše komentátor Lidových novin v souvislosti legislativním návrhem občansko demokratického poslance Františka Pejřila na dekriminalizaci marihuany. "Experimentování s drogami" je podle autora článku v České republice stále populárnější nejen mezi mládeží, ale i v Poslanecké sněmovně. "Svého času na novele protidrogového zákona vyrostl do té doby mediálně neznámý lidovecký poslanec Pavel Severa," domnívá se komentátor. Oceňuje přitom, že narozdíl od Severy se Pejřil vydal liberálním směrem a navrhuje svobodu pro všechny kuřáky marihuany. "Hlavní je, aby lehké drogy konečně přestaly být démonizovány," zdůrazňuje autor.

 

Brněnský městský soud začne projednávat případ Jaroslava D. (1922), který v 50. letech velel vězeňskému táboru Vojna u Lešetic na Příbramsku. Napsalo to dnešní Právo. Jaroslav D. je podle deníku obžalován "z trestných činů zneužívání pravomoci veřejného činitele a z ublížení na zdraví, jichž se měl dopustit mučivými útrapami především na politických vězních". Soudce, který se kauzou zabývá, Právu řekl, že hlavní líčení nařídil na polovinu května. Jaroslav D. byl obviněn již v létě 1997. Trestné činy měl spáchat od podzimu 1951 do jara 1952, kdy údajně v rozporu s tehdy platným vězeňským řádem nechal vybudovat bunkr pro zavírání odsouzených ke kázeňským trestům. Stíhání je podle Práva založeno na výpovědích asi 13 osob.

 

Národní park Šumava nezíská prestižní značku PAN Parks, která by Šumavě usnadnila přístup k zahraničním dotacím na podporu cestovního ruchu. Uvádí to dnešní Mladá fronta Dnes (MfD). Značku hodlá podle listu udělit v Nizozemsku sídlící organizace PAN Parks "některým správám chráněných území v Evropě za starost o přírodní hodnoty a zachování kvalitních vztahů s místními obyvateli". Vedoucí útvaru pro veřejnost Správy Národního parku Šumava Vladimíra Silovského podle deníku rozhodnutí uvedené organizace po téměř dvouletém vyjednávání poněkud překvapilo. Mluvčí organizace PAN Parks Chris Hogan uvedl, že vedení parku nebylo ochotno dostatečně spolupracovat na plnění cílů jeho organizace, napsal list. Organizace podle něj také žádala, aby na Šumavě vznikla "celistvá jádrová zóna o výměře asi deset tisíc hektarů, kde by byly vyloučeny jakékoli zásahy člověka do přírodních procesů".

Jaromír Bláha z Hnutí Duha je podle MfD přesvědčen, že hlavním důvodem přerušení spolupráce ze strany PAN Parks je "postoj vimperské správy k likvidaci kůrovce i v prvních zónách Národního parku Šumava, které od roku 1999 přestaly být bezzásahovým územím".

Silovský ve zmíněném roce novinářům řekl, že obchodní značka PAN Parks by měla návštěvníkům z celé Evropy zaručit vysokou kvalitu služeb při uchování vysoké kvality přírodního prostředí. Iniciativa PAN Parks podle jeho tehdejšího vyjádření vznikla za podpory Světového fondu na ochranu přírody (WWF) a holandské podnikatelské skupiny Molecaten Group, přičemž k jejím zakladatelům patří i Národní park Šumava. Podle MfD patří v současnosti k partnerům organizace PAN Parks desítka evropských národních parků a přírodních rezervací, například v Polsku, na Slovensku, ve Finsku a ve Francii.