Rodinná válka u Záhrobských

02-05-2011

Kdo by si myslel, že rodinné realizační týmy jsou ve sportu zaručenou výhrou, vsadil by na špatnou kartu. Zejména ve sportech, v nichž všichni musí po celou sezónu spolu jezdit z turnaje na turnaj, ze závodu na závod. Velmi zrádná "ponorková nemoc" mívá v některých případech mnohem razantnější průběh. Následky jsou pak vesměs fatální.

Šárka Záhrobská, foto: Tomáš LisýŠárka Záhrobská, foto: Tomáš Lisý Úspěšné rodinné týmy nejsou ve sportu ničím ojedinělým. Zpravidla otcové bývají těmi prvními trenéry, kteří u svých potomků vysledovali talent pro nějaké sportovní odvětví. Často to bývá u rodičů, kteří se sami sportu věnovali a nyní by chtěli, aby jejich syn či dcera dosáhli v zamilované disciplíně met, jichž se jim samým dosáhnout nepovedlo. Jsou případy, kdy se toho skutečně podařilo dosáhnout. Vzpomeňme například skvělé tenistky Helenu Sukovou či Hanu Mandlíkovou, nebo několik generací fotbalistů Veselých. Na druhé straně je rovněž nemálo příkladů kolapsů slibně se rozvíjejících kariér nebo situací, kdy rodič přidělával sportovním hvězdám vrásky na čele. Z českých sportovců si v současnosti prožívá velké trápení s otcem lyžařka Šárka Záhrobská.

Petr Záhrobský odmalička trénoval své děti - syna Petra a mladší dceru Šárku. Kdo je potkal na rakouském ledovci, obdivoval houževnatost, s jakou k tréninku všichni přistupovali. Zejména u Šárky, která se zaměřila na točivé disciplíny - obří slalom a především slalom - se výsledky dostavily. Pod vedením svého otce získala v letech 2005 až 2009 kompletní sadu medailí na mistrovství světa. Na zimních olympijských hrách 2010 ve Vancouveru vybojovala ve slalomu třetí místo a získala tak první českou olympijskou medaili ve sjezdovém lyžování po 26 letech.

V roce 2006 byl trenérský tým Šárky Záhrobské rozšířen o bývalého veslaře, nyní kondičního trenéra Antonína Stracha, který podstatně změnil její kondiční trénink, pití i jídlo a doplnil regeneraci. V březnu 2009 Šárka Záhrobská přerušila spolupráci s otcem v roli trenéra. Její trenérský tým pak tvořili Antonín Strach, asistenti Miloš Machytka, Pavel Kubričan a fyzioterapeutka Dita Schönfeldová. O rok později přestal být Petr Záhrobský i jejím manažerem. Navázala tehdy spolupráci s Pavolem Šťastným, sjezdařským trenérem se zkušenostmi z USA a Kanady. A začaly problémy. V souvislosti s přechodem na jinou techniku jízdy skončily Šárčiny sportovní úspěchy, což její otec velmi těžce nesl. Dvanácté místo na letošním světovém šampionátu ve slalomu, její disciplíně, pro něj bylo onou poslední kapkou. "Vyžeň své trenéry holí. Říkám to jako odborník, ne zhrzený otec. Vidím strašné chyby, je mi z toho smutno," hřímal Petr Záhrobský:

"Bohužel v pánech Šťastných a Strachách jsou velcí amatéři. Dva kozli se stali zahradníky, no. Je potřeba někoho, aby na to poukazoval, a nejde o žádnou zášť nějakého zhrzeného fotra nebo něco. To jsou prostě argumenty, které sedí a které jsou nezvratitelné."

"Táto, neurážej. Věřím jim a budu s nimi i nadále, to je moje odpovědnost," hájila Šárka Záhrobská kondičního kouče Stracha, svého přítele, a trenéra Šťastného. „Normálně bych na emotivní výroky svého otce nereagovala, ale protože nevybíravě zaútočil na lidi, které jsem si vybrala a kteří mi pomáhají, považuji za správné zastat se jich," ohradila se lyžařka. A rodinná válka byla na světě.

Šárka Záhrobská si stojí za tím, že trenérské metody jejího otce poškozovaly od mládí její zdraví. Její starší bratr Petr, také sjezdař, který se ovšem výrazněji do Světového poháru nikdy neprosadil, se postavil na stranu otce. Nesouhlasí s tvrzením sestry, že ji otec v přípravě přetěžoval a ničil zdraví. „Není pravda, že nás otec přetěžoval. Naopak, trénink byl vždy všestranný a zahrnoval vyrovnávací cvičení," uvedl na svém webu Petr Záhrobský mladší, kterému se otec po předloňském rozchodu s nejúspěšnější českou sjezdařkou začal věnovat naplno. „Odmala jsme byli pod dozorem lékařů a dvakrát do roka jsme chodili na testy do sportovní laboratoře v Praze. Měli jsme i kondičního trenéra," říká Šárčin bratr. Ta však názor, že důkazem jejich zdravotní nezávadnosti je kariéra bez vážnějšího zranění, neuznává:

"Můj bratr si neuvědomuje, že já už od roku 2006 jsem pod dohledem pana docenta Pavla Koláře, díky kterému jsem se dostala následně i k fyzioterapeutce Ditě Schönfeldové a přes ní dále k další fyzioterapeutce, se kterou spolupracuji dnes, a tou je Lucie Sluková. To, že jsem na tom dneska tak, jak jsem, je výsledkem několikaleté v podstatě každodenní práce odborníků. Teprve vloni v létě jsem po deseti letech začala vstávat ráno bez bolesti zad."

"Veškerý jeho trénink byl metodou pokus omyl, to mi došlo kolem dvaceti. Začaly mě bolet kyčle, kolena a měla jsem přetíženou páteř. Brečela jsem bolestí," říká dnes Šárka Záhrobská. Její partner Antonín Strach se k výtkám Petra Záhrobského, že není žádný lyžařský trenér, vyjádřil až po návratu z Rakouska, z první fáze přípravy na novou sezónu:

"Panu Záhrobskému se nedá odebrat, že si to on postavil, vybudoval ten tým a celé to rozjel. To všechno by probíhalo dál, ale nevůle k úplně obyčejné komunikaci, teď se nebavíme o nějakých technických metodách, k respektování lidí kolem sebe, v první řadě Šárky, rostla sezónu před olympiádou. Ta situace opravdu byla neudržitelná. A já jsem v tu chvíli na sebe vzal riziko. To riziko bylo enormní, protože já jsem se nikdy neprohlašoval za trenéra lyžování. Ta role vyplynula ze situace, která prostě nastala."

Také trenér Pavol Šťastný vidí podstatu sporu už v zárodku, v tom, že Petr Záhrobský odmítal jakoukoliv komunikaci:

"Osobne som predpokladal, že sa s ním stretnem a že sa budeme baviť o tom, kto je Šárka, ako trénovala a kde je. Že vlastne pomôže k tomu, aby Šárka mohla ísť ďalej. Nestalo sa. Miesto toho mi v podstate odkázal, že zoberie palicu, že ma bude mlátiť a hnať do Bratislavy. On si ale neuvedomuje jedno, že ja som narodený v Dejvicích."

Reagoval také na Záhrobského výtku, že předělávat lyžařskou techniku mistryně světa, je nesmysl, což podle jeho slov dokládá zhoršená výkonnost Šárky v minulé sezóně:

"Šárka chcela ísť ďalej. A po diskuzii, ktorú sme mali, sa rozhodla, že je to prvý rok olympijského cyklu na ďalšiu olympiádu a v tom čase tie prvé dva roky sú skutočne na to, aby sa odskúšal systém, aby sa urobili nejaké zmeny. Aby sa posledné dva roky v olympijskom cykle mohla časovať forma na olympiádu. V tomto skúsenosti sú a myslíme si, že to bolo absolútne správne rozhodnutie. Toto je jej najhoršia sezóna v kariére, takže už nič iné nebude, len pôjde hore."

Pavol Šťastný je připraven k přímé konfrontaci a obsáhlé odborné diskusi o metodách Šárčiny přípravy hned poté, co se mu otec nejlepší české slalomářky omluví za nařčení ze spolupráce s komunistickou Státní bezpečností. Svou bezúhonnost chce vyvrátit čistým lustračním osvědčením.

A ještě jeden problém mezi otcem a dcerou v rodině Záhrobských čeká na vyřešení. Šárka Záhrobská chce po svém otci přes 6 milionů korun za prémie, které jí má podle soudního rozhodnutí vrátit. Jinak by ráda spory, které se táhnou dva roky a promítají se i do její sportovní přípravy, ukončila. Ideální konec rodinné rozepře ale podle ní prý neexistuje:

"Tady se asi těžko bude hledat pravda, ale já bych byla velmi ráda, kdybych přestala být atakována svým otcem jakýmkoliv způsobem. Chtěla bych mít svůj klid. To je pro mně ten dobrý konec. Aby ty věci vyšly najevo tak, jak jsou."

02-05-2011