Historické zlato košíkářek

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Tak to dopadne, když se ženy "pochlapí" - vzepnou se, a hned je z toho zlatá medaile. Navíc v historii české ženské košíkové vůbec první. Na předchozím mistrovství Evropy jim k titulu šampiónek chyběl jen krůček, ale reprezentantky Ruska byly proti. Letos jim to naše hráčky ve finále oplatily. V dnešní sportovní rubrice Vám tento prapodivný zápas přiblížíme.

Foto: ČTK
Konečně titul. Již osm stříbrných příček a osm bronzových medailí vybojovaly československé a poté české basketbalistky v dějinách třiceti evropských šampionátů. V sedmi případech jim triumf "vyfoukly" hráčky Sovětského svazu, v roce 2003 to byly jejich pokračovatelky z Ruska. Teprve letos se svěřenkyním trenéra Jana Bobrovského podařilo získat nejcennější trofej Evropy.

Nebylo to ale jednoduché. Český tým s výjimkou úvodu, kdy chvíli vedl 2:1, takřka po celé utkání prohrával, v poločase o dvanáct bodů. Bývalá znamenitá košíkářka Romana Hamzová srovnala letošní první poločas s tím, který sama rovněž odehrála před dvěma roky.

"Já si myslím, že hlavní rozdíl byl v prvních pěti minutách, protože teď holky alespoň chvíli držely krok a ztratily ho až v závěru první čtvrtiny. Před dvěma lety jsme nestíhaly úplně od začátku a až ve druhé polovině se to trochu otočilo. Dnes nám nejde střelba a ani se do příležitostí příliš nedostaneme. To, co vystřelíme, bychom měly doskočit, protože Rusky jinak snadno získají míč, následuje rychlý protiútok a takové ty zdrcující, lehké dva body."

Zápas ČR - Rusko,  foto: ČTK
V šatně bylo o čem mluvit a trenér Bobrovský své svěřenkyně zrovna nešetřil. Na palubovce to pak bylo jednoznačně znát, i když se náš celek musel vyrovnat se ztrátou Jany Veselé, která v závěru první čtvrtiny po souboji odstoupila s poraněným kotníkem. Naše hráčky ale po přestávce začaly stahovat náskok ruských soupeřek. Navíc kvůli čtyřem osobním chybám stáhl trenér Grudin ze hry nejlepší hráčku Artěšinovou. Změna průběhu zápasu sice na chvíli ruský tým vykolejila, k rychlému zvratu ale chybělo českým basketbalistkám více klidu. Dalších českých chyb dokázaly Rusky po rychlých protiútocích využít k navrácení náskoku. Přesto pouhá pětibodová ztráta po půlhodině hry stále nabízela naději na vyhrocení souboje o zlato. Šest vteřin před třetí sirénou přitom český výběr ztratil i Večeřovou, která si po střetu s protihráčkou poranila nohu.

Náskok soupeřek se podařilo srovnat 125 sekund před koncem a drama v závěru zvládly Češky lépe. O zlatých medailích rozhodla osm sekund před koncem trojka Evy Němcové. České basketbalistky tak po dramatické koncovce porazily obhájkyně titulu z Ruska 72:70 a získaly v Ankaře poprvé v historii titul mistryň Evropy.

Bývalá česká reprezentantka Eva Fortuníková zápas velmi prožívala a z úspěchu svých mladších kolegyň měla ohromnou radost.

Hana Machová s pohárem pro mistryně Evropy,  foto: ČTK
"Je to úžasný výsledek a moc ho holkám přeji. I když se to nepovedlo moji generaci, tak velkým zadostiučiněním je to, že právě porazily ve finále Rusko. Na předchozím evropském šampionátu, když jsme s Ruskami prohrály ve finále, tak to také bylo jenom o krůček. Míč je kulatý, dopadlo to tak, jak to dopadlo, a zaplať pánbůh pro nás."

Další z dřívějších basketbalových reprezentantek, Martina Bobrovská k tomu dodává.

"Je to prostě nádhera a o tom, jestli vůbec přemýšlet, že se rozhodlo o našem vítězství v poslední minutě, se v basketbalu vůbec nedá mluvit, protože tam to trvá čtyřicet minut a opravdu se hraje až do konce, někdy to trvá i déle. Holky nedělaly žádné závažné chyby, které bychom jim mohli vyčítat. A že trošku to štěstí potom stálo na jejich straně při trojce Evy Němcové, to musíme přiznat. Vývoj druhého poločasu byl ale úplně jiný než první poločas, ony musely stahovat dvanáctibodový náskok, který v poločase Rusky měly, tak že to není jenom o štěstí, ale opravdu o jejich práci, kdy se strašně nadřely a stálo je to strašně moc sil. Myslím si, jak jsme mohli vidět lavičku ruských holek, které tam dost nehnutě seděly, že naše děvčata do toho dala víc srdce a to se také počítá. A tak to mají holky doma."

Vítězný pohár pro Českou republiku,  foto: ČTK
Romanu Hamzovou, která košíkovou žije i na mateřské dovolené, zisk titulu evropských šampiónek doslova dojal k slzám.

"No, já nevím, já úplně brečím a možná, že jako kojící matka si snad i otevřu šampus. Já jim to moc přeji, konečně se to povedlo. Přesně takovým košem jsme to prohrály předloni, tak že mají, co chtěly."

Nejzkušenější česká hráčka Eva Němcová, která osm sekund před koncem zaznamenala vítězný tříbodový koš, neskrývala po finále obrovskou radost.

"Pro mne je to úplná nádhera, něco, co se vlastně vůbec nedá vysvětlit, protože to zatím plně nevnímám. Prostě jsem si řekla, že teď je konec, je několik vteřin do konce zápasu a prohráváme o bod nebo kolik to vlastně bylo, a proto musím vystřelit. Jiná šance na střelu už nebude a buď to padne nebo ne. Měli jsme to štěstí, že to tam padlo a je to nádherné. Máme to, máme zlato, je to úplně nádhera!"

Trenér reprezentace Jan Bobrovský své emoce sice nedával tolik najevo, ale radost z výkonu svých svěřenkyň měl určitě velkou. Finálový zápas zhodnotil takto.

"První poločas nebyl dobrý, byl trošku v útlumu. Řekli jsme si o přestávce, že to zkusíme. Opět jsme nezačali dobře, prohrávali jsme už o čtrnáct bodů a pak, jak zázračným proutkem jsme to začali pozvolna stahovat. Oni na to nebyli připraveni a já si myslím, že nereagovali vůbec na skutečnost, že vedeme o bod. To šlo úplně někde mimo ně."