Letos uplyne 650 let od položení základního kamene Karlova mostu

Od položení základního kamene Karlova mostu letos uplyne 650 let. Dnes je vyhledávanou památkou a málokdo při návštěvě Prahy procházku po mostě vynechá. Na jednu takovou procházku vás právě teď zve i Martina Lustigová.

Karlův most je po celý den plný českých i zahraničních turistů. Některých z nich jsem se zeptala, co pro ně Karlův most znamená.

"Pro nás hodně, protože jsme tady 23 let nebyli. A 23 let jsme se nemohli po Karlově mostě procházet. A proto to pro nás znamená strašně moc."

Takže jste se na tu procházku po Karlově mostě hodně těšili?

"Strašně moc jsme se vždycky těšili. Bylo to pro nás moc krásné."

"Nejen to. Most je památka, která není k zaplacení. Je to na světě jedinečná kulturní památka."

"Je to moc krásná stavba, kterou nám Karel IV. zanechal. Jezdíme sem každý rok a nikdy nesmíme vynechat tu procházku."

"Ráda se sem vracím, protože je to takové kosmopolitní místo."

 

Menší z malostranských mosteckých věží byla součástí Juditina mostu, foto: www.czechtourism.czMenší z malostranských mosteckých věží byla součástí Juditina mostu, foto: www.czechtourism.cz Na místě Karlova mostu stával už v 10. století dřevěný most. Kvůli nebezpečí velké vody byl ale kolem roku 1170 postaven kamenný most, zvaný Juditin podle manželky Vladislava II. "Byl to takový div architektury, protože tehdy stavět takové kamenné spojovací komunikace nebylo moc obvyklé. Pravděpodobně ho postavil cizí architekt. A my dodnes na Křížovnickém náměstí i na druhé (malostranské) straně můžeme vidět zbytky Juditina mostu. Třeba menší malostranská mostecká věž je jednou z věží, které tady stávaly už v době Juditina mostu," říká Eva Havlovcová z Pražské informační služby. Juditin most sloužil do roku 1342, kdy byl zničen povodní.

9. července 1357 v 5 hodin 31 minut byl položen základní kámen nového kamenného mostu. Název Karlův most se vžil teprve v 19. století. Datum položení základního kamene nebylo zvoleno náhodou. "Když si zkusíte dát toto datum tak, jak se tehdy obvykle vyslovovalo, nejprve letopočet a potom dny, tak dostanete takovou velice zajímavou soustavu čísel v desítkové soustavě. Bude se jednat pouze o lichá čísla, takže 1, 3, 5, 7, což je onen letopočet, potom přijde 9, což je 9. červenec, potom jako kdyby ta pomyslná pyramida zase klouzala dolů zpět k 1, takže opět tam máme 7, což nám značí onen červenec, potom 5, což je pravděpodobně 5 hodin, 3, to jsou minuty - 30 minut, a 1, jako 1 minuta k tomu. Takže najednou tady máme takovou zajímavou magickou řadu čísel, které jdou až do devítky a zase po té devítce kloužou až k té jedničce. Nebylo to určitě samo sebou, i když je tady spousta názorů na toto datum, ale pravděpodobně Karel IV. poslechl své numerology a astrology, kteří mu doporučovali, aby právě toto datum, výhodné datum, zvolil pro položení základního kamene Karlova mostu."

Stavbu řídil Petr Parléř, nicméně most byl dokončen až po jeho smrti někdy na začátku 15. století. Most byl několikrát poničen povodněmi, například v letech 1432, 1784 nebo 1890. Praha byla vydána napospas Vltavě, která samozřejmě tehdy nebyla regulována.

Zajímavé je, že most zpočátku nebyl ozdoben sochami a vůbec nevypadal tak, jak ho známe dnes. První plastiky se na mostě začaly objevovat v druhé polovině 17. století, rozkvět sochařské výzdoby pak nastává v období vrcholného baroka. "Kdybychom třeba chtěli znát, jak se na most dívali návštěvníci Prahy, vidíme, že ne všem se most líbil. Tato galerie pod širým nebem. Vyslovovali se dokonce velice kriticky a naznačovali, že Češi jsou velice zbožní a že to je až nehezké, jak vlastně u každé sochy poklekají poutníci, kteří procházejí kolem. A dokonce vlastně byli i lidé, kteří se přímo s odporem vyjadřovali o tom, že taková hezká stavba je takhle znešvařena těmito sochami." Tak například anglická cestovatelka Hester Lynch Piozzi v druhé polovině 18. století o mostě napsala: "...zvláště šeredný je most, na němž se tísní skupina neforemných soch."

Sochy na Karlově mostěSochy na Karlově mostě Na zábradlí mostu je rozmístěno celkem 30 soch a sousoší, k tomu můžeme připočítat ještě sochu Bruncvíka, která stojí mimo hlavní řadu. Které sochy patří k nejstarším? "Je to socha sv. Jana Nepomuckého, která sem byla umístěna už po roce 1680. Kdybychom chtěli znát ještě starší část sochy, tak je to bronzové tělo Krista, které je součástí Velkého ukřižování hned na začátku mostu, to je ještě starší, to tělo Krista pochází z doby kolem roku 1650. Další zajímavostí je nejmladší sousoší, je dílem sochaře Karla Dvořáka, a představuje sv. Cyrila a Metoděje, tedy dva věrozvěsty, kteří přišli na Moravu. Jsou tady plastiky - a asi nejcennější - dvou významných sochařských dílen: Matyáše Bernarda Brauna a Ferdinanda Maxmiliána Brokofa. Ale najdete zde i plastiky mladší, třeba bratří Maxů nebo jiných autorů. Co se týče materiálu, většina soch je z pískovce. Pískovec je takový materiál, který bylo možno snadno opracovávat a velice se hodil. Ale jsou tady i plastiky bronzové, to je případ sv. Jana Nepomuckého, a dokonce tady máme i jednu plastiku mramorovou, sv. Filipa Benicia."

Zapomenout samozřejmě nesmíme ani na mostecké věže. "Na malostranské straně máme dvě věže. Obzvláště zajímavá je ta menší, je z doby Juditina mostu, tedy někdy z 12. století. Nedejte se zmást, ona má takový trošku renesanční háv, ale jádro věže je románské. Ta větší malostranská mostecká věž je z doby kolem roku 1464 a byla stavěna za Jiřího z Poděbrad. Přejděme na druhou stranu. Staroměstská mostecká věž je ještě více hodna naší pozornosti, protože tady máme možnost se podívat i na zakladatele mostu, na Karla IV. Věž je ze strany od Křížovnického náměstí velice krásně vyzdobena, je opět použito takového astrologického symbolu, věž je rozdělena na několik sfér.V té nejvyšší sféře nebeské máme dva světce, sv. Vojtěcha a sv. Zikmunda, a ve sféře císařské to potom je sedící postava Karla IV. a jeho syna Václava IV. Je tam s nimi na takové malé maketě mostu na jednom z oblouků postavena socha sv. Víta, který byl patronem mostu. Tady máme možnost obdivovat výzdobu, která pochází pravděpodobně z okolí Petra Parléře, Michal Savojský je uváděn jako jeden z autorů této věže. Z té druhé strany byla výzdoba také velice krásná, ale bohužel při švédském obléhání Prahy a při bojích, které tady proběhly, se ta výzdoba vlastně nezachovala."

Dnes Karlův most slouží k poklidným procházkám. Málokdo ale tuší, že ještě v druhé polovině 20. století po mostě jezdily automobily, na přelomu 19. a 20. století tam zase projížděly tramvaje. S tím souvisí i poněkud kuriózní úpravy povrchu mostu. "Například se na mostě objevila asfaltová dlažba nebo se tady objevily takové jakoby železné chodníčky, které ale znesnadňovaly přechod na druhou stranu, zvláště když bylo namrznuto, takže nakonec bylo od tohoto upuštěno a most se vrátil k té podobě, která vyloučila dopravu, která je co nejšetrnější a která se snaží tuto památku zachránit i do budoucnosti."