Kámen není nesmrtelný. Přežije unikátní Braunův Betlém další století?

24-12-2016

Nedaleko Kuksu v hlubokém lese najdete skálu. Ježíškovi se tu klaní Tři králové a pastýři. Takhle by mohla začínat jedna z mnoha vánočních pohádek. Ale tahle je pravdivá. Betlém do skály tu vytesal barokní sochař Matyáš Bernard Braun.

Kudy od Kuksu k Betlému, ptám se průvodkyně Markéty Sýsové:

"Od hospitalu jsou dvě možné trasy. Dá se udělat i sedmikilometrový okruh, po kterém vede naučná stezka Pojďme spolu do Betléma."

Braunův Betlém je národní kulturní památka, která volá po záchraně. Je unikátní, že jsou sochy takové velikosti vytesané přímo v přírodě volně přístupné. Pojďme tedy do Betléma.

Markéta Sýsová, foto: Marta GuzmánMarkéta Sýsová, foto: Marta Guzmán "Jsme v Novém lese u Kuksu. Památka se jmenuje podle tvůrce, sochaře Matyáše Bernarda Brauna, který tvořil ve službách Františka Antonína hraběte Šporka. Sochy vznikly na začátku 18. století, mezi lety 1720 - 1739. Braunův Betlém nese název také podle hlavního motivu, tady vidíme Ježíška. Přicházejí se mu poklonit okolní pastýři, a Tři králové. Sochy jsou tesány do pískovce, ze kterého jsou okolní skály. Několik soch jsou solitéry, donesené kameny. Ale většina reliéfů je tesaných přímo do kamenů, které tu vyrostly za milióny let. Zdejší pískovec je specificky zrnitý. Dlouho vydrží, protože je tvrdý, ale nemůže odolat všem povětrnostním vlivům. Za 300 let, co tu stojí, už je v horším stavu. V současné době probíhá základní očištění, a je v plánu jeho revitalizace."

Betlém, foto: Marta GuzmánBetlém, foto: Marta Guzmán Od kdy do kdy na Betlému Braun pracoval?

"To nejde přesně říct, protože Braun měl časové pauzy. Mezitím sochal Anděly blažené a milostné smrti pro hospital v Kuksu, dvanáct Ctností, dvanáct Neřestí. Celou dobu, co pracoval pro Šporka, tak pracoval i na Betlému. Nový les koupil od města Dvůr Králové František Antonín Špork v roce 1711. Pak Braun mohl začít dělat náčrty, a realizovat svoje sochy, takže začíná někdy kolem roku 1720. Umírá v roce 1738. Říká se, že některé sochy zůstaly nedotesané, ale většinu dodělala jeho dílna, která čítala několik členů."

Betlém zdobily fontány a jezdilo se sem kočárem

Kašna, foto: Marta GuzmánKašna, foto: Marta Guzmán Betlém - to není jen reliéf vytesaný do skály. Je tu kašna, poustevníci Onufrius a Juan Garin, ležící sochy Jana Křtitele a Máří Magdaleny.

"Majitel panství, František Antonín Špork byl nábožensky založený. Svoji zbožnost dával hodně najevo, a tak mu náboženský motiv přišel vhod. Cílem bylo oživit les, aby to jednak odpovídalo církevním požadavkům, ale také, aby se sem lidé z kukských lázní mohli jezdit podívat. Přijížděli sem cenzoři ze Žirče, kde sídlil řád Jezuitů. Jezdili kontrolovat, jestli to náhodou neodporuje nějakým vnitřním předpisům, jak by církev měla být v době rekatolizace prezentována."

Ví se, jak Betlém vypadal, když byl dokončený? Kolik lidí sem chodilo?

"Určitě. Máme deníky majordoma hraběte Šporka. Víme, že návštěvníci lázní sem jezdili kočáry na výlety. Vypadalo to tu jinak, než dnes. Dnes by se sem s kočárem jelo těžko, protože cesty jsou poničené. Stromy byly taky uspořádanější. Byla tu spousta altánků, různé fontánky. Byly tu poustevny. Byl to hezký celek, dneska už je to jenom torzo."

V Betlému žili i dva poustevníci

Foto: Marta GuzmánFoto: Marta Guzmán V Betlému jsou nejen sochy poustevníků, ale dva tu opravdu žili. Roku 1718 tu byly založeny poustevny sv. Antonína a sv. Pavla. Prostředí tu nebylo tak zádumčivé jako dnes. Byla tu okrasná a bylinářská zahrada s fontánami a vodotrysky.

"Byli sem přiděleni dva poustevníci, kteří tu byli nastálo. Ne že by to měli jako práci, oni to opravdu byli poustevníci. Nebyli tu dlouho, snad dva roky. Když zemřeli, už je nikdo nenahradil."

Místo živých tu jsou dva kamenní poustevníci, Onufrius a Juan Garin. Podle pověstí žili prostopášným životem, pak se dali na cestu odříkání. Žili i v poušti a traduje se, že se přátelili se lvem. Lev jim nosil jídlo, havran kousky chleba. Je tu i zajímavá jeskyně.

"Vidíte, jak nám tu protéká voda. Když se podíváte dozadu, tak je tam malá studánka. Tady byla jeskyně, a voda v ní byla nejspíš pitná. Vytékala ze skal, takže poutníci a výletníci se tu mohli občerstvit. Nahoře byla klenba a na ní anděl Gloria, který zvěstuje narození Ježíška. Byl tu i hlavní výjev. Jak vidíte, Josefovi a Panně Marii chybí hlava, Ježíškovi taky. Sochy jsou opravdu ve špatném stavu, ale alespoň je ten reliéf očištěný. Tady máme pastýře přicházející s domácím dobytkem, vlevo pak Tři krále, kteří také přicházejí vzdát hold Ježíškovi."

Betlém byl barevný

Foto: Marta GuzmánFoto: Marta Guzmán Před Betlémem si můžete v zamyšlení posedět na tzv. Braunově sedátku, uvedla Markéta Sýsová:

"Sedátko je nenápadné, skoro by se dalo říct, že je to takový kus šutru, ale je tu kniha. Má to být takové místo k zamyšlení, k odpočinku. Říká se, že je tu otisknuta Braunova zadnice, ale nevím, jak by se mu to do toho pískovce povedlo. Zřejmě je to náhoda, usazovala se tam voda, až to takhle vymlela. Nebo to bylo vytesáno schválně, aby když si tam člověk sedne, tak si na tom kameni hezky pohoví."

Zhruba každý pátý návštěvník, který přijede do hospitalu Kuks, se vydá i do Betléma. A loni hospitalem prošlo kolem 140 tisíc návštěvníků. Kudy na Betlém? To je nejčastější otázka, když lidé kupují vstupenky. Mnozí z nich, když Betlém uvidí, tak si položí otázku, jestli tu za sto let ještě bude.

Foto: Marta GuzmánFoto: Marta Guzmán "Už po roce 1900 měl Klub českých turistů snahu se o Betlém starat. Braunův Betlém byl třeba oplocený, některé reliéfy byly zastřešené, aby odolávaly počasí. Nakonec se ukázalo, že to bylo úplně mylné. Teď jsou postupně reliéfy očišťovány. Jsou napouštěny, aby se na nich neusazovala vegetace. Bohužel tu protéká voda, která v zimě zamrzne. V kameni pak vznikají pukliny. Můžeme se podívat, kde jsou v kameni různé spony, aby to drželo pohromadě. Ještě není jednotná vize, co s Betlémem, ale je několik návrhů. Různí architekti se podílejí na tom, aby tam byla infrastruktura, aby to bylo příjemnější pro návštěvníky, a samozřejmě s tím se řeší i rekonstrukce soch. Je otázkou, jak to udělat, aby to i modernímu člověku něco řeklo, ale aby se také zachoval genius loci, a prvotní poslání toho místa."

Jak dodala Markéta Sýsová, na jednom z obrázků na stezce Půjdem spolu do Betléma je vidět, jak Braunův Betlém vypadal dřív. Sochy byly polychromované, tedy barevné. Barvy se z nich za těch 300 let smyly.

Sochař Novotný: Reliéfy zarůstaly, měli jsme dojem, že je budeme muset hledat

Jiří Novotný, foto: Miloš TurekJiří Novotný, foto: Miloš Turek Jiří Novotný je sochař, učí na Univerzitě v Pardubicích a vedl ateliér restaurování kamene. S Braunovým Betlémem se poprvé setkal před půl stoletím.

"To bylo kolem roku 1965. Měl jsem vzácnou příležitost areál navštívit s profesorem V. V. Štechem, který byl milovník a znalec Brauna a barokního umění. Vyprávěl to tak, že člověk pochopil, že Braun a barokní umění je jádro naší kultury."

Jak to na vás zapůsobilo?

"Braun normálně působí takovým velmi dramatickým expresivním dojmem. Ty emoce předal i nám. Uchovaly se do dnešních dnů. A já jsem se stal jeho oddaným obdivovatelem."

Od chvíle, kdy jste Braunův Betlém viděl, uplynulo do dnešní doby půl století.

"Tehdy jsem byl mladý nadšený obdivovatel Brauna, dneska jsem v některých případech opatrovatel jeho díla. V posledních desetiletích byly reliéfy Betléma daleko víc spojeny s přírodou, až jsme měli dojem, že zarůstají, a že je budeme muset hledat. Podléhají přirozenému procesu jako všechno materiální, podléhají přirozenému zániku."

Jaké jsou v současné době možnosti restaurování betléma?

Foto: Marta GuzmánFoto: Marta Guzmán "Spíš se ptejme, jaké jsou možnosti uchování toho díla. V 50. a 60. letech měl znamenitý sochař, profesor Vágner k dispozici prakticky jen vápennou vodu. Trávil tam léta. Postavil si tam i srub. Dneska je to velice komplikované, protože povrchy reliéfu už prošly řadou zásahů a změn způsobených klimatem. Záleží na tom, co chceme. Jestli chceme uchovat stav, který je, to znamená prakticky se toho díla dotýkat minimálně. Nebo dojde k léčebné konzervaci, abychom potlačili působení negativních vlivů jako vody, mrazu, vegetace. S potůčkem uprostřed skály už měl problém Matyáš Braun. Po dokončení reliéfu se tam ještě další rok vrátil a nechal vysekat jeskyni, která je za tím reliéfem."

Betlém také zarůstá lišejníkem, teď je polovina očištěna, je to vidět.

"Ano, my jsme očistili příjezd Tří králů, i klanění pastýřů. Ono to vypadá, že se jedná jen o čištění, ale ten proces jsme vyvíjeli ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou. Zapojili se naši odborníci z fakulty. Trvalo několik let, než jsme vybrali z té řady možných metod právě tento pracovní postup, který jsme tam použili."

Ředitel Moravec: 3D skener umí udělat kopii Betléma

Ředitel kamenické a sochařské školy v Hořicích Josef Moravec nabízí supermoderní technologii - 3D sken.

Josef Moravec, foto: Marta GuzmánJosef Moravec, foto: Marta Guzmán "Hledali jsme objekt, kde bychom zařízení otestovali. Pro 3D skener jsme si zvolili Braunův Betlém. Ukážu vám ho na počítači, a tam uvidíte Braunův Betlém, jak vypadal nový. Jestli jste ho viděli dnes, tak jste toho moc neviděli, protože je zarostlý mechem, rostou tam stromy a podobně. Kde jsme ta data vzali? Betlémem se zabýval amatérský řezbář pan Pryšinger. Vyřezal model ze dřeva, trvalo mu to několik let. Chodil po zbytcích skal, proměřoval je metrem, fotil to. A tady je to naskenováno. Vidíte například poustevníka. V roce 1972 byla Světová výstava v japonské Ósace a Československo se tam prezentovalo výduskem, to je jakási kopie z betonu, této sochy. Dneska se nachází někde u pražského hotelu, tuším InterContinentalu. Ten skener pracuje v tisícinách, ale i desetitisícinách milimetru."

Hořickou školu nedávno navštívil i sochař a restaurátor Jiří Novotný:

"Byl tam předveden sken modelu 1:7, který vytvořil osvícený betlémář pan Pryšinger. Zajímavé je, že ho vyřezal podle papírového modelu, který před 25 lety vytvořil ve spolupráci s výtvarnicí dr. Jiří Kaše. Teď se uvažuje o tom, že by se mohl vytvořit nový Betlém. Tento sken je velice zajímavá věc. Je to moderní technika a my jsme ho používali také, abychom kontrolovali čištění. To bylo s přesností na setinu milimetru. Když odpadlo zrníčko třeba na víčku koně, tak sken ukázal, že došlo k úbytku. Záleží na tom, k čemu ten sken chceme použít. Musíme vzít v úvahu, že Betlém je umělecké dílo, a že jako takové je mechanickou cestou nereprodukovatelné. To je jako kdybychom zahráli Mou vlast na elektronickou kytaru. Nebo proč bychom nemohli malbu nahradit komiksem? Taky je to dneska relevantní postup."

Kámen není nesmrtelný

Foto: Marta GuzmánFoto: Marta GuzmánŘeditel školy v Hořicích Josef Moravec dodal, že není posláním školy vyhledávat památky, a říkat co s tím. Ale škola má technologii, která v Evropě nemá obdoby.

"Vím, že na Kuksu proběhla schůzka, kde byli i památkáři. To vždycky slyšíte, že se k tomu musí udělat nějaká zpráva, a že se k tomu musí někdo vyjadřovat. Já nechci tyhle procesy shazovat. Je to státní památka, a šly by do toho státní peníze. Ale místo zpráv bych už radši viděl, aby někdo sáhl na kámen. U sochy můžete sedět, a psát, co se s ní děje, ale vůbec jí nepomůžete. Tam musí někdo přijít a tu sochu nakonzervovat. Ještě dvě tři století a nikdo nepozná, že tam něco takového bylo. Kámen není nesmrtelný," dodává ředitel školy v Hořicích Josef Moravec.

A kde si myslí, že bude Braunův Betlém za dalších 50 nebo 100 let sochař Jiří Novotný?

Foto: Marta GuzmánFoto: Marta Guzmán"Za posledních 50 nebo 60 let byl ten soubor skulptur v Novém lese předmětem řady projektů, a byl velmi podrobně zkoumán. Zatím nikdo nebyl schopen zaručit, že ten jeho postup je účelný. V posledních letech jsme očistili dva centrální reliéfy. Počítáme s tím, že v příštích letech bychom v této preventivní, ale svým způsobem i konzervační práci pokračovali. Jestli to vydrží dalších sto let? Každopádně při trvalé a pravidelné péči je tady naděje. Právě to očištění ukázalo, že ten stav je překvapivě lepší, než jsme očekávali."

Betlém poničilo počasí i prusko-rakouská válka

Pro turisty by bylo určitě zajímavé, kdyby na znovu oživeném místě mohli vidět původní Braunův zakonzervovaný Betlém a vedle něj model v 3D, jak Betlém vypadal ve své původní kráse. Jak uvedl ředitel kamenosochařské školy Josef Moravec, na výstavě Kámen - Hořice byla letos konference právě o Braunově Betlému.

Josef Moravec, foto: Marta GuzmánJosef Moravec, foto: Marta Guzmán "Pozval jsem i geologa profesora Rejžka, který vysvětlil, jaké jsou tam hydrogeologické podmínky. Základním původcem zkázy, kromě lidí a války, na tom Betlému je voda. Voda kameni nevadí, pokud má kam odtéct, ale běda když odtéct nemůže. Přijde mráz a ten materiál vám roztrhá. Největší rány zažil Betlém během prusko - rakouské války. Několik měsíců tam byla dělostřelecká baterie. Umíte si přestavit, když po sobě stříleli, co to s tím Betlémem dělalo. Pak vichřice skácela lesy, takže to tam vytrhalo kořeny a stromy, ten Betlém zažil svoje."

Josef Moravec na počítači ukázal, jak vypadal barevný Betlém.

"Braun sekal špičákem, takže to jsou hrubé seky do materiálu. Tady si všimněte koní, vedle je žebrák. Ukážu vám, jak se to opravuje, jde to velmi rychle. Naskenujeme postavu, které chybí ruka. V počítači se vytvoří něco jako hlína a myší ruku budete modelovat. Designér to dělá 15 minut, sochař by to dělal měsíc. Tu ruku, jak ji vidíte, robot vyrobí, a vy ji přilepíte. Tady jsou koně, jednomu nozdry zůstaly, tak si je půjčíme. Nozdry přeneseme, vytyčíme symetrickou rovinu a obrátíme. Počítač to udělá ve zlomku sekundy. V Německu, když tahle data viděli, tak vytiskli tiskárně, která pracuje s pískem, model, který má snad tři metry. Zaujalo to v Americe, zaujalo to v Německu. Ten Betlém oběhl kus světa."

Jedno robotické rameno by na kopii Betlému pracovalo až tři roky

Foto: Marta GuzmánFoto: Marta Guzmán Ačkoliv na počítači vidíte Braunův Betlém, jsou to ve skutečnosti data, 3 GB dat. To je asi taková pamět, co má GPS na celou Evropu, uvedl ředitel kamenosochařské školy Josef Moravec:

"Jsme schopni tato data poslat na robotické rameno, a nechat obrobit v libovolném měřítku kopii. Jak jste viděli, tak spousta figur tam nemá ruce, nohy nebo zmizely úplně. Na pracovišti freeform modelling jsme schopni opravit je digitálně. Samozřejmě že to není samospasitelná záležitost. Takto obrobenou kopii musíme potom předat sochařům, kteří dodělají povrch. My nemáme ambici sochaře nahradit, to ani náhodou, a nikoho to nikdy nenapadlo. Ale máme ambici mu udělat polotovar. Ten robot garantuje přesnost na 15 setin milimetru. Na takové skále sochař není schopen udržet 10 centimetrů. Umíme dát na ten model jakoukoliv barvu, strukturu. Škola na to know how má, neříkám, že na to má kapacitu. My máme jedno robotické rameno, a ten betlém je velký. Jedno robotické rameno, by to dělalo dva až tři roky. Ale máme postup, abychom tuhle památku, která nemá daleko k tomu dostat se na kandidátní listinu UNESCO uvedli do původního stavu."

Z čeho by to bylo vytvořeno?

Foto: Marta GuzmánFoto: Marta Guzmán "My s robotem dnes už umíme obrábět pískovec. První sochu, kterou jsme dělali, byla pískovcová. Umíme s tím obrábět mramor, polyuretan, i polystyren. Ten se pro sochařinu používá když jde o odlitky. Když vidíte něco z bronzu, nebo nějakou sochu, která je litá, tak se vyrobí z polystyrenu, ten se zaformuje, pak se polystyren rozpustí nebo zapálí, a do té dutiny se vylije příslušný materiál. Umíme všechno, co v sochařině lze použít. Tomu robotovi je to jedno."

Ztichlou halou míříme od počítačů tam, kde modely soch vznikají. A ředitel hořické kamenosochařské školy Josef Moravec ukazuje robotické rameno, vysoké 3,75 metru.

"Máme neprůstřelná skla, kdyby od robota něco odlétlo. Odtud se to řídí. Máme dvě obrazovky. Na jedné se sleduje obrábění, na druhé se může programovat. Když se obrábí kámen, tak toho moc vidět není, protože je to chlazené vodou, a ta stříká. Chlapi mají webkameru, takže jsou schopni to hlídat i v noci. Stroj běží a po internetu mu pošle snímek, že je všechno v pořádku."

Co tedy bude dál s Betlémem? Restaurátoři se přiklání spíše k zakonzervování památky, příznivci nových technologií nabízí horkou novinku. Tak se necháme překvapit.

24-12-2016